Okres Jičín

Zámky na okrese Jičín – historický vývoj, architektura


s obrázky


CerekviceDěteniceHolovousyHořiceHumprecht
JeřiceJičínJičíněvesKameniceKopidlno
Lázně BělohradLískoviceMiletínMilíčevesMladějov
OboraRadimSobčiceStaré HradyTuř
Valdice – lodžieVokšiceVolaniceVysoké Veselí


Cerekvice nad Bystřicí

Nachází se na místě původní tvrze ze 14. stol. Trojkřídlý barokní zámek byl postaven v první pol. 18. stol. Vyhořel a roku 1936 byl upraven dle návrhu F. Krušiny. Jednopatrový s dvojpatrovým středním rizalitem středního traktu. V nádvorním průčelí střední rizalit s trojúhelným štítem, v zahradním průčelí podjezd na třech arkádách s balustrádou, nad okny zahradního průčelí trojúhelníkové a segmentové frontony. Kolem zámku park ohrazený barokní zdí, s vázami na pilířích, v parku studna krytá okrouhlou altánovou stavbou z r. 1790 na čtyřech toskánských sloupech. Zámecká dependence a hospodářské budovy z 18. století.
(u)
Snímky zámku
O tvrzi
Nákresy a fotografie


Dětenice

Původně tvrz, doložená již k roku 1404, byla renesančně přestavěna koncem 16. století Křineckými z Ronova. Teprve když Dětenice koupil Jan Kristián, hrabě Clam-Gallas, došlo k pozdně barokní výstavbě. V letech 1762–65 tak stavitel Zachariáš Fiegert určil dnešní podobu objektu. Při opravách, prováděných pro maltézské rytíře (1878–81), došlo jen k menším změnám. Vchod do zámku obohatil portikus s terasou v patře. V parku se zachovala řada soch klasicizujícího baroka, doplněných koncem 19. století o další (František Rous).
(e)
Původně renesanční tvrz přestavěná v l. 1762–65 pozdně barokně stavitelem Z. Fiegertem, opr. 1878. Dvoupatrový zámek, zhruba na čtvercovém půdorysu, s věží s cibulí v nároží, před hlavním průčelím, bohatě členěným prolamovanými nadokenními římsami, podjezd. V přízemí zazděná pamětní deska z původní tvrze před r. 1600 a druhá 1881. V parku kolem zámku řada klasicistních soch, současných se stavbou zámku a z konce 19. stol., před zámkem kašna se sousoším kentaura s nymfou (F. Rous, přibl. 1860), s. Marta (?) a Herakla, sousoší andílků, za zámkem socha Ceres (n. Fortuna) a Pallas Athéna.
(u)
Letecké snímky Dětenic, na nichž je zámek dobře patrný.
Snímky zámku.
O tvrzi
Nákresy tvrze a fotografie


Holovousy

Na místě tvrze ze 13. století zbudován ve druhé polovině 18. století zámek, zcela přestavěn 1906–07 J. Vejrychem, pseudogoticky a secesně. Kolem zámku Park.
(u)
Snímek průčelí
O tvrzi
Půdorys tvrze a fotografie


Hořice

Kolem původní pozdně gotické tvrze snad Rašínů z Rýzmburka z konce 15. století, jejíž přízemní část se dodnes zachovala uprostřed dvora, vyrostly zámecké budovy. Základ obytné patrové části, disponované v podobě písmene L, tvoří renesanční zámek Smiřických ze Smiřic z pokročilého 16. století, který byl upraven po požáru v roce 1749 téměř do dnešní podoby, jen lehce pozměněné klasicistními a silněji novodobými úpravami. Tehdy zámek již neplnil svou funkci; Pietro Strozzi (+1664) odkázal totiž své panství pražskému arcibiskupství ke zřízení nadace pro invalidní důstojníky a vojáky.
(e)
Postavený kolem původní tvrze lichoběžníkového půdorysu ze 14. století ve druhé polovině 16. století, uprav. v 18. a 19. století. Kol čtvercového dvora, v jehož středu stojí stará tvrz, jsou na východní, jižní a severní straně přízemní hospodářské budovy a na západní straně hlavní zámecká jednopatrová budova se zazděnými arkádami, zbytky sgrafitové výzdoby a vikýřem s lunetami. Průjezd klenut valbovou klenbou s lunetami.
(u)
Zámecký park
Letecký snímek Hořic, kde je zámek (s obtížemi) viditelný na levém okraji.
Snímky zámku a půdorys.
O tvrzi
Půdorys tvrze


Humprecht u Sobotky

Postaven byl v letech 1667–72 jako malý lovčí zámek na kosteckém panství Humprechta Jana Černína z Chudenic; návrh vypracoval Carlo Lurago. Po požáru v roce 1678 byla starší stavba zvýšena a upravena do roku 1861 za vedení stavitele Francesca Ceresolly. Až na drobnější opravy nedoznal půvabný zámeček závažnější změnu své podoby.
(e)
V oboře jihozápadně od Sobotky na kopci pod státní silnicí zámek Humprecht – původně lovecký, 1667–72 Jan Humprecht Černín z Chudenic (synovec cís. velvysl. v Cařihradě), volná parafráze Galatské věže cařihradské podle projektu C. Luraga. Po požáru v roce 1678 upraven a zvýšen do 1681 za vedení F. Ceresoly, rest. 1937–39, 1957. Volná barokní elipsovitá hladká stavba, s ustupujícím nižším elipsovitým patrem, u jehož paty obíhající ochoz, zakončená kuželovitou střechou, vyvršenou kovovým znamením půlměsíce. V přízemí centrální sál, sklenutý plackou s 8 lunetami, s ochozem sklenutým valeně s lunetami, nad ním obě patra prostupující hodovní sál zaklenutý plackou, pod nímž 8 oken. Dole 4 portály, mezi nimiž 4 nástěnné malby s výjevy ze života Heřmana a Humprechta Černína od R. Wiesnera z r. 1957 a černínský znak od B. Beneše.
(u)
Park
Snímek zámku a nákresy
pohled na zámek coby dominantu Sobotecka


Jeřice

JV u vsi zámek uprostřed parku, barokní z konce 17. století, čtyřkřídlý na čtvercovém půdoryse. jednopatrový s polygonální věží na SV a s arkádami na pilířích v nádvoří. Vnitřek upravený po požáru r. 1887 pseudorenesančně (3 dřevěné stropy od J. Žabky, ostění dveří apod.).
(u)
Zámecký park
Snímek zámku
O tvrzi
Půdorys tvrze a fotografie


Jičín

V místech dnešního zámku stávaly měšťanské domy, z nichž jeden posloužil majiteli panství, Mikuláši Trčkovi z Lípy, který město koupil roku 1487 jako panské sídlo. Dům byl koncem 16. století (asi 1587) rozšířen o vedlejší stavby a radikálně přestavěn po roce 1606 Zikmundem Smiřickým ze Smiřic (+1608) a jeho syny Jaroslavem (+1611) a Albrechtem Janem (+1618). Tato nová zámecká budova, tvořící zhruba čtvrtinu dnešního areálu, určila již základní dispozici pozdější velkolepé přestavby. Mohutným výbuchem střelného prachu poškozený zámek v roce 1620 byl opraven Albrechtem z Valdštejna, který Jičín získal roku 1623 s úmyslem učinit jej středem frýdlantského panství. Proto roku 1624 vykoupil další sousední domy až k frýdlantské bráně. Průčelní kulisu, dvakrát delší oproti původní, přizpůsobil starší pozdně renesanční stavbě opakováním nárožně polygonální věžice. Práce vedl architekt Andrea Spezza (do své smrti 1628), na dokončení se pak podílel Giovanni Pieroni a posléze Niccolo Sebregondi. Na sochařském ztvárnění zámecké kaple pracoval Arnošt Heidelberger v letech 1630–31. Vévodské sídlo bylo dokončeno až po smrti Valdštejna, patrně roku 1638, kdy Jičín již vlastnil Rudolf von Tiefenbach. Zámek byl poškozen požárem v roce 1681, znovu vyhořel roku 1768. Tento požár si vynutil opravu, při níž došlo k zásadní změně podoby průčelí zámku. Do roku 1775 snad upravil Filip Heger průčelí pro Trautmannsdorfy do dnešního pozdně barokního vzhledu. Roku 1809 opětovně požárem poškozený zámek byl opatřen novým vnitřním vybavením, z něhož zvlášť vyniká konferenční salónek tří císařů z doby před rokem 1813, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance.
(e)
Zámecký park
Letecký pohled na Jičín se zámkem i parkem
Půdorys zámku


Jičíněves

Zámek dal postavit v letech 1715–17 František Josef Šlik jako novostavbu, rozšířen byl roku 1730 o kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. Zvláštní dispozici vytváří velký ústřední blok a hospodářské budovy, které uzavírají čestný dvůr. V zámeckém parku se zachoval klasicistní pavilón, který je pravděpodobně dílem Heinricha Kocha ze začátku 19. století.
(e)
Na kopci nad vsí na pohledově zdaleka exponovaném místě a na ose státní silnice uprostřed anglického parku zámek – postaven 1715–17, barokní třípatrový, na zhruba čtvercovém půdorysu. Téměř kubická stavba, se 4 téměř shodnými průčelími, členěnými pilastry a vrcholícími trojúhlenými štíty nad střechou. Na severní a jižní straně stavby portál. K západnímu průčelí zámku připojený svou východní zdí zámecká kaple sv. Antonína Pad. a Nalezení sv. Kříže Barokní přistavěná roku 1730, rozšířená 1827–30 a 1911. Jednolodní, obdélná a pravoúhlým presbytířem na severní straně, sklenutá v levém druhém poli pruské klenby na toskánských pilastrech, v prsbytáři plackou a pruskou klenbou. Zařízení nevýrazné, pseudoslohové od Suchardy, na stěně obr. sv. Jeronýma, sign. na rohu Lazerni 1714. V zámeckém parku pavilón – empírový z poč. 19. století, patrně dílo J. Kocha, obdélníkový přízemní se sloupovým portálem se štítem ve středové části. V parku dále malá empírová besídka a bazén.
(u)
Snímky a kresba zámku


Kamenice

Původní tvrz byla přestavěna v roce 1639 na zámek pod vedením Niccoly Sebregondiho. Dnešní prostá stavba o třech křídlech byla upravena kolem poloviny 18. století a znovu kolem roku 1840, někdejší pozdně renesanční – raně barokní podoba tak zanikla.
(e)
Na návrsí nad vsí zámek, původně tvrz – přestavěna r. 1639 N. Sebregondim a upravena do nynější podoby v polovině 18. století. Prostý, trojkřídlý, jednopatrový s nárožními rizality, v ose hlavního průčelí portikus s balkónem. Kaple sv. Anny zrušena, kolem park.
(u)
Snímek zámku
O tvrzi
Plán přízemí tvrze a zámku


Kopidlno

Zámek – na místě původní tvrze, připomínané r. 1314, vystavěný po 1533, zač. 17. století upraven pozdně renesančně (trojkřídlý, místo 4. křídla otevřená loggie), 1674 barokně přestavěn, upraven přibl. v polovině 19. století, do dnešní podoby neorenesančně přestavěn 1875 (zřízeny dnešní arkády). Dvojpatrový, kol čtvercového dvora tři křídla s portálem v ose, východně s otevřenou neorenesanční arkádou v přízemí a v patře. Zámecká kaple sv. Františka Seraf. zrušena, z ní v zámku zachovány obrazy: sv. Fratišek z Assisi, barokní z doby kolem 1740, sv. Jan Nep. po polovině 18., století, sv. František z Pauly kol. 1730. Kolem zámku anglický park, přecházející v les. U skleníku vrcholně renesanční kašny ze Starých Hradů.
(u)
Letecký pohled na Kopidlno se zámkem a parkem
Fotografie zámku od rybníka


Lázně Bělohrad

Původně renesanční stavba z doby po polovině 16. století byla někdy kolem roku 1720 přestavěna za Bertholda Viléma z Valdštejna (+1724) a posléze jeho zetě Jana Arnošta Schafgotsche. Za autora bývá považován Jan Blažej Santini-Aichl. Ve vstupní dynamicky pojaté části, kde bychom předpokládali hlavní sál, je umístěna kaple oválného půdorysu.
(e)
Zámek původně renesanční z doby kolem roku 1550, postavený snad na místě starší tvrze, přestavěný J. Santinim (?) kolem roku 1721 (tehdy svěcena zámecká kaple sv. Jana) za majitele Bertholda Viléma z Valdštejna, dostavěn za jeho zetě Jana Arnošta ze Schaffgotschu, vnitřek z větší části nově upraven. – Čtyřkřídlý, kolem středního obdélného dvora, boční křídla a křídlo zahradní dvoupatrové, střed vstupního průčelí jednopatrový, s konvexně vypnutým středem a nízkou věžovitou nástavbou. Vnějšek členěn vertikálními pásy omítkové bosáže, obdélně rámovaná okna (v přízemí s trojbokými suprafenestrami), uprostřed vstupního průčelí nika s rozměrnou hodnotnou kamennou sochou orla se znakem Schaffgotschů. – V rizalitu vstupního průčelí kaple – na oválném půdorysu, zabírá přízemí a patro, zaklenuta mělkou kupolí, se stěnami členěnými přeloženými jónizujícími pilastry. – V kapli monumentální oltář z 1. pol. 18. stol., se současným kvalitním obrazem sv. Jana na Pathmu v rámu neseném dvěma mohutnými řezanými orlicemi. V protilehlém zahradním průčelí schodiště na kamenných pilířích s koulemi. do něhož se otevírá arkádami chodba na mohutných kamenných polygonálních pilířích. – Zámek obklopen rozsáhlým parkem, v něm oranžérie – z roku 1831, přízemní se sloupovým portikem.
(u)
Snímky a nákresy zámku
O tvrzi
Další dokumentace


Lískovice

Zámeček psedogotický z r. 1884.
(u)
Snímek zámku


Miletín

Zámek postaven za místě starého hradu roku 1693 hradeckým stavitelem K. M. Klupfem, obnovený po požáru r. 1699, oprav. r. 1847. Obdélný, jednopatrový, s plochými rizality ve středu delších a vysunutými konvexními rizality uprostřed kratších stran. Před severním rizalitem balkón, nesený arkádou na pilířích, podklenutý plackou. Stěny členěny římsami a bosovány, přízemí rizalitu jižního průčelí otevřeno dvěma vchody, vedoucími na předložené zahradní schodiště.
(u)
Zámecký park
Snímek zámku
viz též: Hrady: Miletín, Kláštery: Miletín


Milíčeves

Zámek postaven na místě starší tvrze v l. 1677–78 Jičínskými jezuity (dle návrhu C. Luraga?) jako jednopatrový blok se středem o patro převýšeným a s kaplí sv. Václava v patře. Přestavěn roku 1841 empírově (dle návrhu J. Kocha?). – Dnes dvoupatrový, obdélný, se středním o patro převýšeným rizalitem. Hlavní průčelí členěno vysokým toskánským řádem, před středním rizalitem podjezd na třech arkádách, přist. kolem r. 1860. Boční fasády členěny stejně, bez středního rizalitu, uzavř. trojúhelným štítem. Zadní průčelí členěno jako hlavní, ve středním rizalitu portál půlkruhově uzavřený, rámovaný toskánskými pilastry a rovným nadpražím. – V půdoryse zachována dispozice 17. století, v přízemí val. klenby s lunetami. Kaple – obdélná, sklenutá klášterní klenbou s malbami světců, klanících se IHS, a pozoruhodnými štukaturami, výjevy ze svatováclavské legendy (sv. Václav s císařem, přemáhá na bojišti nepřátele, sytí hladové, zázrak při převozu světcovy mrtvoly), vše z doby po r. 1678, štukatury patrně dílem italského umělce. Zařízení zrušeno. – Kol zámku anglický park s branou. Opodál rozsáhlá hospodářská stavení, stáje sklenuty na sloupy; sýpka – na štítě erb IHS a letopočet 1679, empírová oranžérie.
(u)
Fotografie zámku
O tvrzi
Půdorys tvrze


Mladějov

Zámek – barokní prosté stavení z 18. století, obdélný, jednopatrový, s pseudobarokní fasádou od N. Nováka a balkónem na dvou sloupech.
(u)
Zámecký park
Snímek Mladějova, kde zámek není vidět, přestože objektiv míří právě na něj.
Snímky zámku.
Požár zámku 03/01/02
O tvrzi
Půdorys a fotografie


Obora

Zámek – raně barokní, postavený v 17. století, obdélný, jednopatrový s empírovým průčelím a val. klenutými místnostmi. Při zámku hospod. dvůr – s budovami z 18. a 19. století. Proti zámku barokní sýpka.
(u)
Zámecký park
Snímky zámku


Radim

Zámek – původně tvrz, pak sídlo kartuziánské, raně barokní z r. 1660, zbořen po r. 1937.
(u)
O tvrzi
Dokumentace k tvrzi


Sobčice

Zámek – postaven v letech 1630–34 N. Sebregondim (?) pro valdické kartuziány, upraven roku 1739. Barokní, obdélný, jednopatrový, s rizalitem o čtyřech toskánských sloupech v přízemí, uvnitř sklenutým klášterní klenbou; nad ním věž s cibulovou bání. Vstupní síň sklenuta českými klenbami na střední pilíř, v 1. patře čtvercová síň s rovným stropem se štukovou a malovanou ornamentální výzdobou a kaple sv. Bruna (restaurována roku 1900) s rokokovým oltářem z r. 1769 a obrazem sv. Bruna kol r. 1700.
(u)
Snímky zámku


Staré Hrady

Původně gotický hrad Arnošta ze Staré (předek pánů z Pardubic), jehož dispozice se plně odráží v západním křídle, byl v letech 1571–73 přestavěn slezským šlechticem Jiřím Pruskovským (+1584) v renesanční zámek. Současně vzniklo i předhradí, částečně upravené kolem roku 1700 Josefem Šlikem, znovu pak na počátku 19. století (1811). Rozsáhlé budovy předhradí jsou z vnější strany zdobeny sgrafitovou rustikou i figurálními sgrafitovými výjevy, bosovaný portál při vchodu je datován do roku 1573. Vlastní čtyřkřídlý zámek zdobí rovněž bosovaný portál, v jehož nikách byly původně osazeny pozoruhodné renesanční busty Ferdinanda I. (asi 1530) a Maxmiliána II. (kolem 1570). Také v jednotlivých prostorech zámku se zachovaly renesanční portály, krby a zbytky nástěnných maleb. Ještě koncem 16. století vznikla při zámku zahrada, jak dokládá torso pozdně renesanční kašny.
(e)
Zámek – původně gotický hrad, majetek Arnošta ze Staré, otce Arnošta z Pardubic, vystavěný asi kolem pol. 14. století (zachována část v západním křídle); v l. 1571–73 přestavěn Jiřím Pruskovským v renesanční zámek s předhradím; v 17. a 18. stol. upravovány budovy předhradí, kol r. 1842 zřízen v severním traktu zámku pivovar. Celek sestává z budov předhradí a vlastního zámku. Budovy předhradí chrání zámek v nepravidelném půlkruhu na jižní straně; jsou to renesanční jednopatrové budovy, zevně se zbytky psaníčkových sgrafit a s bohatými sgrafitovými výjevy (Tři králové, Kristus se Samaritánkou) a medailóny (českých králů?) z doby kol roku 1573; do prvního nádvoří se otvírají renesanční branou s bosovaným portálem, nad ní lat. nápis s letopočtem 1573. Ve východní části jsou do nádvoří otevřeny barokními arkádami, západní část budov se stájemi je klasicistně upravena. Na prvním nádvoří před vlastním zámkem bývalý hradní kostel. – Vlastní zámek renesanční, čtyřkřídlý, dvoupatrový, kol středního nádvoří. V jižní fasádě renesanční portál; polokruhovitě zaklenutý vstup v obdélném bodovaném rámci, nad nímž nástavec s dvěma nikami lemovanými toskánskými pilastry, s bočními volutami a trojúhelným frontonem; v ose nástavce znak Šliků (koupili panství r. 1637), v kladí latinský nápis se jmény stavebníků Jiřího Pruskovského a Voršily z Lobkovic, ve frontonu reliéf holubice Ducha sv.; v nikách byly původně renesanční busty Ferdinanda I. (z pískovce), asi z doby kol roku 1530, a Maxmiliána II. (z opuky), pozdější snad kol r. 1570 (restaurovány r. 1971 V. Turským a J. Vitvarem). Za portálem je val. sklenutý průjezd do nádvoří. Jižní část západního traktu zachována z původního gotického hradu, s několika gotickými portály a ostěními, s konzolou žebra, zdobenou trojnosy, a s kamenem s vyrytou kružnicí. V severním křídle a v severní části východního křídla do nádvoří zazděné bosované pilířové arkády. Stěny zámku členěny renesančními pravoúhlými okny, západní stěna zevně renesančními okny, vloženými do pozdně gotických špalet, a zbytky renesančních maleb z konce 16. století. Uvnitř zámku na schodišti původní renesanční portály do pater, v sálech krby a zbytky malované groteskové výzdoby na stěnách a v okenních ostěních. – V
zahradě za zámkem fragmenty kašny z konce 16. století, pískovcové desky s reliéfy (Ceres, Neptun, Bakchus, Diana), další část kašny v zámeckém parku v Kopidlně.
(u)
Letecký pohled na zámek a jeho okolí
Snímek a nákres hradu


Tuř

Bývalý panský dům přestavěný kolem roku 1845, obdélný, jednopatrový.
(u)
Zámecký park
Snímek zámku


Valdice – Libosad

Libosad ve Valdicích, spojený s Jičínem lipovou alejí, tvoří vlastně zahradní součást jičínského zámku. Zahradu zdobí volná sala terenna, projektovaná Niccolou Sebregondim pro Albrechta z Valdštejna a vybudovaná v letech 1630–34, avšak s vnějším členěním upraveným za klasicistní přestavby kolem roku 1813. Stavba je umístěna ve dvoře, uzavřeném trojicí přízemních budov, pocházejících rovněž ještě z valdštejnské výstavby.
(e)
Směrem k Jičínu, spojen s městem krásnou lipovou alejí, valdický park zv. Libosad, s oborou; na podélnou osu parku disponována Valdštejnská loggie a za ní čestný dvůr. Celý komplex, původně raně barokní, projektován N. Sebregondim před r. 1630 a zbudován podle jeho plánů v l. 1630–34, opraven klasicistně po r. 1678 (mansardová střecha); kašírovaná klenba arkád z r. 1813; pak postupně zpustl a upravován v 19. stol. – Loggie – jednopatrová budova o dvou místnostech v zadní části obou podlaží, jež v přední části spíná vysoká loggie, otevřená do parku třemi arkádami na pilířích v průčelí a po jedné v bocích; kryta mansardovou střechou. Před loggií v celé šíři volné dvouramenné schodiště. – Za loggií (po severní straně) čestný dvůr, obklopený trojkřídlou přízemní budovou se dvěma křížově sklenutými podjezdy se segmentově uzavřenými bosovanými portály, s bosovanými pilastry a segmentovými štíty.
(u)
Snímek lodžie a Libosadu ze Zebína


Vokšice

Zámek, nebo spíše úřednickou budovu nechal postavit Jindřich Šlik někdy krátce před rokem 1660, kdy je označována jako nová. Tato stavba nesouvisela s novostavbou dnešního zámku, která vznikla opodál kolem roku 1700 pro Františka Josefa Šlika. Má trojkřídlou dispozici, která se půdorysně velmi blíží obdobně řešenému zámku v Mnichově Hradišti. V areálu někdejší zámecké zahrady se zachovala pozoruhodná budova sýpky, kterou údajně podle (nepravděpodobného) staršího návrhu Jeana Baptisty Matheye měl postavit Filip Spannbrucker. K zadní stěně sýpky přiléhá sala terrena.
(e)
Zámek – původně barokní, 1660 uveden jako nový, uprav. v 19. a 20. století; přestavěný ve státní statek. Zámek trojkřídlý, jednopatrový, s valbovou střechou a vížkou, s podloubím a pavlačí v patře. Zámecká kaple sv. Rozálie – upravena rozšířením bývalé střelnice r. 1856; zrušena a zařízení uloženo v kostele ve Veliši. – Rozlehlý hospodářský dvůr, nově postaven v l. 1815–35 na půdoryse obdélníka, s klasicistními hospodářskými budovami" dva domy úředníků, jeden tzv. "tvrz", byty čeledi, stodoly, stáje (ovčín zbořen, pivovar vyhořel r. 1927). – Na obvodě dvora dvě mohutné obdélné třípatrové sýpky se schodištěm, trámovými stropy a s valbovou střechou; stará sýpka – barokní, z r. 1700, podle návrhu J. B. Matheyho postavena Filipem Spanbruckerem; mladší sýpka z r. 1831. Na zadní průčelí starší sýpky přiléhá sala terrena – barokní, v průčelí otevřená, uvnitř sklenutá. – Zámek spolu s hospodářským dvorem ohrazen zdí s barokními klenutými branami; kolem park a zelinářská zahrada.
(u)
Snímky, kde je část Vokšického zámku: Pohled k Jičínu z Velíše, Jičínská kotlina.
Snímek ze dvora zámku.


Volanice

Zámek – pozdně barokní, postavený roku 1780, patrně na místě starší tvrze. Obdélný, dvoupatrový, s mansardovou střechou. Průčelí v přízemí podélně rustikované, v patrech členěno lizénami, s pravoúhlými okny v rámcích s klenáky; uprostřed přízemí portikus s rustikálními karyatidami dvou obrů. Zámecká kaple s. Jana Nep. – čtvercová, sklenutá plackou; zrušena. Na západní a severní straně přiléhá k zámku současný hospodářský dvůr.
(u)
Zámecký park
Snímky zámku


Vysoké Veselí

Zámek – původně renesanční z r. 1586. přestavěn barokně r. 1715 a empírově v 19. stol. Prostá jednopatrová obdélná budova se středním rizalitem, s trojúhelným štítem a s náznaky dvou bočních křídel; na fasádě zbytky psaníčkových sgrafit. – V terase před zámkem zazděn kámen s reliéfem delfínů a znaků, s nápisem o stavbě zámku r. 1586 za rytíře Bořka Dohalského.
(u)
Zámecký park
Snímek zámku



Zdroje:
(e) – Encyklopedie českých zámků, PhDr. Pavel Vlček, LIBRI 1994 (2. vyd. 1996),
(u) – Umělecké památky Čech a Moravy.



Zámky na Jičínsku – současnost, turistické informaceOkres JičínServer Jičín