Okres Jičín

Tvrze na okrese Jičín

1/3


BašniceBělušiceBezníkCerekvice n. B.
DěteniceDolní Dobrá VodaDrahorazDřevěnice
HeřmaniceHolovousyHořice – sv. GothardHořice – zámek
Hrádek u Šárovcovy LhotyHradištkoChotečJeřice

Druhá část

Viz též excerpta


Bašnice

Místo tvrze v jižní části vsi na pravém břehu potoka, asi 4 km jihozápadně od Hořic.

Ves, zvaná původně Bašněves, se poprvé připomíná v r. 1318, kdy patřila zemanu Petrovi. V průběhu 14. stol. patřila Kulům z Bašnic a později Uzíkům z Bašnic. Tvrz se připomíná poprvé r. 1499, kdy oba díly rozdělené tvrze, dvora a vsi spojil Jan Krupý z Probluze. K panství připojil dalších pět vesnic. Již r. 1521 prodal toto zboží Vojtěchovi z Pernštejna. Za něj bylo panství spravováno z Chlumce a při prodeji v r. 1542 se připomíná tvrz pustá.

Tradice klade tvrz do údolí potoka na jižní straně obce, kde je za požární zbrojnicí uprostřed louky umístěn pahorek se sklepem, zvaný Na parkáně. Nepřístupný obdélný sklep je údajně vyzděn z pravidelných pískovcových kvádrů. Louky jižně od něj, částečně zastavěné budovami zemědělského družstva, se nazývají Potvrzní.

(JS) - EČT1

Katastr


Bělušice

Tvrziště v lesíku na ostrohu v poloze Hrádek nad potokem Dubovec, 1 km severozápadně od Vřesníka a 10 km severně od Hořic.

Dvůr a ves jsou doloženy až koncem 15. stol. již jako pusté při prodeji Čeňkem Vyšehněvským z Barchova spolu s dalšími majetky Kunšovi z Oděrad a z Crkleněvsi. Později patřilo toto zboží ke hradu Pecka.

Zhruba vejčité tvrziště s jámou, snad po objektu při severovýchodní straně, je obklopeno v severní části prudkými svahy, v nichž je 6–7 metrů pod plošinou terasa jako zbytek příkopu, na špici a severní straně je i zbytek valu. Příkop na jižní, šíjové straně je mělčí, přeťatý druhotně nasypanou přístupovou šíjí.

(LS) - EČT1

Půdorys tvrze


Bezník

Tvrziště v poloze Hrádek na ostrohu v lese asi 200 m jihovýchodně od obce, 10 km severně od Hořic.

Lokalita není doložena v pramenech a ani archeologickým průzkumem se nepodařilo získat datovací materiál. Snad vznikla po r. 1241 při kolonizaci Miletínska řádem německých rytířů a vzhledem k jeho zhoršující se ekonomické situaci během 2. poloviny 13. stol. ani nebyla dobudována.

Protáhlá plošina ve tvaru piškotu s neupravenými okraji je na čele a navazující části jihovýchodního boku chráněna příkopem a valem, který na boku pokračuje v podobě terasy k jihozápadu. Na šíji je před valem ještě další mělký příkop.

(LS) - EČT1

Půdorys tvrze
O hradu
Půdorys hradu


Cerekvice nad Bystřicí

Zámek s hospodářským dvorem v severovýchodní části vsi, 7 km jihovýchodně od Hořic.

Přídomky jsou doloženy izolovaně od r. 1368, ve druhé polovině 14. stol. nelze ani vyloučit možnost dočasného rozdělení Cerekvice na více drobných vladyckých statečků. Dějiny Cerekvice ve druhé polovině 15. stol. a na počátku 16. stol. jsou zcela neznámé. Mezi léty 1505 až 1518 patřila Cerekvice Otíku Holovouskému z Holovous. Jeho dědic Petr Holovouský z Holovous zřejmě r. 1530 prodal Cerekvici tvrz a dvůr poplužní s poplužím Janu Litoborskému z Chlumu. Po dalších rychle po sobě následujících majetkových změnách koupil kolem r. 1539 cerekvický statek Zdeněk Záruba z Hustířan, majitel sousedních Třebovětic, čímž se na dvě století Cerekvice dostala do držení tohoto rodu. Při dělení zboží r. 1551 mezi bratry Zdeňka a Jana Záruby dostal Cerekvici Zdeněk, zdejší tvrz však zřejmě nebyla příliš obyvatelná, neboť Jan se zavázal, "aby dal na stavení Cerekvice 100 kop grošů českých". Podrobný popis sídla se zachoval z r. 1683: "Tvrz Cerekvice, díl od kamene, ostatek ode dřeva nákladně vystavěna a šindelem přikryta, v níž pokoje od trámův a táflování z prken se nachází, stafel stuben, s síní, komorami, sklepův povrchních i podzemní pro pivo a víno, kuchyně, spižírna, lokajská světnice; vinopalna a kancelář, při kteréžto tvrzi jest také zahrada kořenná..."

Z původní, zřejmě věžově gotické tvrze snad již z první poloviny 14. stol. se v dnešním trojkřídlém zámku zachoval jen valeně klenutý sklep o straně 5,2 metrů, jehož klenba do bednění byla zalita řídkou maltou tak pečlivě, že lomový kámen téměř není vidět, a v přízemí i 1. patře 170 cm silná zeď, navazující na jižní čelo sklepa. Ze způsobu, jímž je pozdější palác na předpokládanou věž doslova natlačen, soudíme, že přinejmenším v části jeho východního průčelí byla použita hradba, vymezující kolem věže k jihu se rozšiřující prostor. Další stavební etapou panského sídla byl zřejmě již zmíněný trojdílný palác v rozsahu východního traktu dnešního zámku, vložený do východní části ohrazení tvrze. Jeho zdivo se z velké části zachovalo i v 1. patře. Datujeme jej povšechně do 1. poloviny 16. stol. zejména podle křížové klenby středního, vstupního dílu přízemí, spíše již dožívající jednotraktové dispozice i skutečnosti, že zřejmě ještě respektoval existenci opevnění. Hypoteticky lze nadhodit Jana Litoborského z Chlumu, za jehož krátké držby byl statek zhodnocen. Boční komory přízemí dostaly již jen prosté valené klenby. Na jižní části východního průčelí se v přízemí podle různě vlhnoucích omítek rýsují dvě menší okna, jimž uvnitř neodpovídají žádné klenební výseče – podle toho může být klenba i dodatečná, např. z opravy po polovině 16. stol.

Ani z následujícího rozšíření sídla se nám kromě klenby nedochovaly žádné architektonické články. Náhradou dřevěného schodiště za chodbu se schodištěm zděným a doplněním jihozápadního rozměrného sálu, klenutého v přízemí valeně s dvěma dvojicemi širokých styčných výsečí do přízedních polopilířků, dostala stavba přibližně čtverhranný půdorys. Na nejspíše jednoramenné schodiště se však nastupovalo opačně než dnes, jak o tom svědčí dvojice dveřních průrazů v západní stěně vestibulu.

Podobu zámku pak formovaly ještě dvě barokní stavební etapy a oprava po požáru v r. 1935 pro potřeby školy.

(LS) - EČT1

Nákresy a fotografie
O zámku
Snímky zámku


Dětenice

Zámek, upravený z tvrze, v parku ve východní části obce, 14,5 km jihozápadně od Jičína.

Ves se připomíná již r. 1052 v zakládací listině boleslavské kapituly. Ve druhé polovině 13. stol. byla ves v držení Markvarticů, konkrétně Beneše z Dětenic. Z jeho následovníků Beneš zvaný Bílý Dětenice někdy po r. 1378 prodal a držitelé se pak rychle střídali. Tvrz, dvůr a ves se prvně zmiňují kolem r. 1400 a znovu kolem r. 1510, již za Křineckých z Ronova, kterým byl celý majetek v r. 1622 zkonfiskován. Dětenice poté patřily až do počátku 18. stol. Valdštejnům.

Z nejstarší tvrze asi z první poloviny 14. stol., pravděpodobně věže jednoprostorového typu, se zachovalo pouze zdivo sklepa a přízemí s druhotně vloženými klenbami. Věž pojal (po r. 1587) do mohutné, pozdně renesanční stavby Bohuslav Křinecký z Ronova, jak o tom svědčí alianční znak jeho a jeho manželky Beatrice rozené ze Silbrštejna a z Pilníkova. Původně býval nad hlavním vstupem, dnes je druhotně umístěn ve vestibulu. Šlo o patrový objekt, zahrnující vyjma věže celý půdorys dnešního zámku, který měl trojdílnou dispozici s přízemím klenutým převážně valeně s výsečemi. Další renesanční detaily padly za oběť pozdně barokní přestavbě, prováděné v letech 1762~1765 stavitelem Z. Fiegertem pro hraběte Jana Kristiána Clam-Gallase.

(LS) - EČT1

Nákresy a fotografie
O zámku
Letecké snímky Dětenic, na nichž je zámek dobře patrný.
Snímky zámku.


Dolní Dobrá Voda

Pozůstatky tvrze v usedlosti čp. 15 poblíž železničního přejezdu, 3 km jihozápadně od Hořic.

Nejstarší zpráva o vsi Dobrá Voda je datována k r. 1395, tvrz zde vznikla až po r. 1505, kdy si ves rozdělili Jan a Václav Králové z Dobré Vody. Dědicové jednoho z nich prodali r. 1540 tvrz se dvorem a vsí Janu Zlivskému z Labouně. Po několika změnách majitelů se r. 1552 stala Dolní Dobrá Voda součástí panství Třebnouševes a tvrz zde zanikla.

Na mírné terase v jižní části vsi u železničního přejezdu se v usedlosti čp. 15 (U Divokých) zachoval pískovcový portálek s mělkou přetínavou profilací, snad v původní poloze v bočním hospodářském křídle usedlosti. Sousední špýchárek a starší část usedlosti pocházejí z konce 18. stol.

(JS) - EČT1

Zákres v katastru


Drahoraz

Tvrziště v místě nynějšího kostela, 9 km jihozápadně od Jičína.

Starobylá osada se poprvé připomíná k r. 1294 v predikátu Aldíka z Drahoraze. Od poloviny 14. stol. byli majiteli členové rozvětveného rodu Kopidlanskych, z nichž pravděpodobně Straniš ze Střevače nebo Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze přenesli své sídlo v první polovině 15. stol. do Kopidlna a zdejší tvrz zanikla.

Obdélný hřbitov kolem gotického kostela je na severní a západní straně od zástavby oddělen příkopem až 3 m hlubokým. Na jižní straně tvoří okraj hřbitova terénní hrana, na východě silnice.

(JS) - EČT1

Zákres v katastru


Dřevěnice

Gotickorenesanční tvrz ve středu obce v areálu bývalého pivovaru ve středu obce, 7 km severovýchodně od Jičína.

První zpráva o obci je pozdní, až z r. 1388, kdy se připomíná Jan z Dřevěnice. V r. 1393 byl majitelem tvrze Otík z Labouně a na Dřevěnici. Za Havla z Dřevěnice v polovině 15. stol. byly k majetku připojeny Studeňany, Stav a Újezd, části Úbislavic a Robous a pustá ves Újezdec. V letech 1511 až 1541 byl majitelem nejvyšší zemský sudí Jindřich Berka z Dubé. Jeho syn Zdeněk prodal v r. 1560 Dřevěnici Petrovi ze Šelmberka na Kosti, od jeho vdovy ji v r. 1588 koupila Kateřina Doninská z Donína. Ta za osm let prodala tvrz Dřevěnici s dvorem, pivovarem, mlýnem při vsi, dvůr ve vsi s ovčínem, dvůr a ves Robousy, dvůr u kostela ve Stavu, vsi Studeňany, Stav, Úbislavice, Újezd, Dolany a mlýny ve Stavu a v Tužíně Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy, který je připojil ke statku Kumburk. Tvrz byla od té doby využívána podle potřeb dvora a pivovaru. V letech 1653 až 1710 panství patřilo Šternberkům, kteří provedli rozsáhlé úpravy pivovaru.

Obytná budova gotické tvrze se dochovala v klasicistní úpravě na sklad sladu, když byla předtím na konci 17. stol. přestavěna na sýpku. V přízemí mírně lichoběžné budovy se dochovalo původní trojdílné dělení s dvojicemi komor po stranách síně, částečně i s valenými klenbami a půlkruhovými okosenými portály. Patro tvrze bylo rozděleno na nynější dvě patra sýpky. Z výbavy původní stavby se dochovalo i nadpraží portálu s erbovním vývodem Jindřicha Berky z Dubé, osazené jako armatura v jihozápadním nároží. Na obou stěnách u tohoto nároží se nalézají zbytky psaníčkového sgrafita. Velice zajímavý vstupní portál tvrze je patrně manýristický. Z pozdně středověké zástavby se dochovala i rozlehlá budova pivovaru, sklenutá valenými klenbami do pilířů, a domek nad prvním pivovarským sklepem, původně s roubeným polopatrem, v jehož průčelí se dochovalo dřevěné ostění z r. 1678 a štukový reliéf se šternberskou hvězdou.

(JS) - EČT1

Půdorys tvrze a fotografie


Heřmanice

Tvrziště v nevýrazné poloze severně při vsi, která je dnes součástí Nové Paky, v údolíčku pod prudkým svahem Končin.

Adam z Heřmanic je prameny připomínán již roku 1365, Petr z Heřmanic jinak z Kamenice v r. 1395. Nějaký čas tu sídlili vladykové z Doubravice a nakonec Mikuláš Kule z Chotče. Od něj koupil zpustlé Heřmanice r. 1549 Vilém Trčka z Lípy a připojil je ke kumburskému panství.

Na vejčité, necelých 10 metrů široké akropoli, oddělené od stoupajícího ostrohu 2,5 m hlubokým příkopem, lze s velkou pravděpodobností předpokládat jedinou hranolovou, snad i věžovitou stavbu. Celek chránil rybník, vzniklý přehrazením vidlice drobných vodotečí.

(LS) - EČT1

Půdorys tvrze


Holovousy

Zámek, upravený z rezidenčního dvora, s hospodářským dvorem a parkem ve svahu na severním okraji vsi, 5 km západně od Hořic.

Miroslav z Holovous je doložen už v r. 1260, další místní vladykové až od r. 1376. Po husitských válkách se zprávy ztrácejí, okolo r. 1540 držel tvrz, dvůr a ves Mikuláš starší Karlík z Nežetic. Jeho následovníci prodali Holovousy v r. 1594 Albrechtu Vladislavovi Smiřickému ze Smiřic k hořickému panství, avšak r. 1629 se opět osamostatnily v rukách Alžběty Stošové, rozené Miřkovské z Kounic, jako léno Valdštejnova vévodství. Polohu středověké tvrze v Holovousích neumíme lokalizovat, pro její ztotožnění s jižním křídlem zámku nemáme kromě příhodných rozměrů a situace dostatečnou oporu. Jádrem zámku je tedy dvoukřídlá, nejvýše patrová budova přinejmenším renesančního původu se sledem příčně řazených prostor s ojediněle dochovanou částí valené klenby s trojbokými výsečemi, pod níž se nachází sklípek s deformovanou valenou klenbou. Budovu adaptovala na své sídlo zřejmě Alžběta Stošová. K bokům jižního průčelí nechala přistavět válcové rizality či věže a přízemí zčásti vybavila neckovými výsečovými klenbami. Při další přestavbě ve 2. polovině 18. stol. dostala budova mansardovou střechu a její výtvarný vývoj uzavřela osobitá secesní úprava v letech 1906~1907, navržená J. Vejrychem.

(LS) - EČT1

Půdorys tvrze a fotografie
O zámku
Snímek průčelí zámku


Hořice – sv. Gothard

Tvrziště na kopci sv. Gotharda, severozápadně od hřbitovního kostela.

Tvrz vznikla snad ve 14. stol. v původní hořické osadě, zanikla nejpozději při zdejší bitvě husitů s českými pány 20. dubna 1423.

Kruhový pahorek je vymezen ze tří stran asi 2,5 metru hlubokým příkopem a na západě příkrým svahem. Poslední zbytky zdiva byly použity údajně v r. 1812 na stavbu silnice, celek byl upraven v r. 1873, kdy byla uprostřed vztyčena socha J. Zižky od P. Jiříčka.

(LS) - EČT1

Půdorys tvrze


Hořice – zámek

Mladší gotická tvrz uprostřed areálu zámku severovýchodně od středu mesta.

Hořice se připomínají již v r. 1143 jako majetek Strahovského kláštera, v r. 1267 patřily Markovi z Hořic. Až v roce 1365 se při dělení majetku Jakuše z Hořic připomínají tvrze. Teprve r. 1491 Hořice, rozdělené na čtyři díly, spojil Jan Rašín z Ryzemburka. Mezi lety 1503–1538 střídalo panství poměrně rychle své majitele, pak se stali majiteli Smiřičtí ze Smiřic, kteří je velice rozšířili. Po pobělohorských konfiskacích přešly Hořice r. 1622 do rukou Albrechta z Valdštejna. V r. 1628 byl pořízen konfiskační soupis, v němž se uvádí "tvrz větším dílem ode dřeva starodávným mustrem vystavěná s 6 světnicemi a 7 komorami, 6 komorami pod krovy, 5 sklepy povrchovými a 4 podzemními". Po Valdštejnově násilné smrti císař panství daroval Jakubovi Strozzimu ze Streitenthalu, jehož syn Petr odkázal panství na zřízení nadace pro vydržování vojenskych invalidů. Areál tvrze vyhořel v r. 1749 a jeho přestavbou vznikl dnešní zámek a dvůr.

Z mladší tvrze, stavěné ve druhé polovině 15. stol. na severovýchodním okraji městečka, se dochovala přízemní podsklepená budova o trojdílné dispozici s dvojicí komor po stranách se sedlovými okosenými portály a štěrbinovymi okosenými okénky. Část kleneb přízemí i sklepů je gotická, zbytek je renesanční. Podle popisu z r. 1628 se lze domnivat, že tvrz měla nejméně dvě dřevěná patra, lze však vyloučit, že již v této době stála budova dnešního zámku, která je novostavbou z r. 1749.

(JS) - EČT1

Půdorys tvrze
Letecký snímek Hořic, kde je zámek (s obtížemi) viditelný na levém okraji.
O zámku
Snímky zámku a půdorys.


Hrádek U Šárovcovy Lhoty

Narušené hradiště na ostrožně nad levým břehem Heřmanky, 1 km severovýchodně od Šárovcovy Lhoty a 7 km severozápadně od Hořic.

Historie ani původní název nejsou známé, podle archeologické sondy vznikla stavba na jižní vyvýšenině v polovině 13. stol. a po požáru kolem r. 1300 bylo její opevnění ještě obnoveno.

Z dvojice valů a příkopu, které hradiště či opevněnou osadu o někdejších rozměrech cca 170 x 140 metrů (západní část je dnes zničena pískovnou) chránily na východní straně, je dnes trochu čitelná jen jižní část jednoho z nich. V jižní části se nachází přes 2 m vysoká homolovitá vyvýšenina o rozměrech 30 x 24 m, na východě chráněná mělkým příkopem. Na ní byla sondou zjištěna mohutná destrukce rozsáhlé, snad věžovité stavby, zbudované z dubových trámů a vepřovic a opatřené omazávkou. Z mladší etapy po požáru byly zachyceny jen dva žlabovité útvary po palisádě.

(LS) - EČT1

Nákres situace
O hradu
Letecký pohled na hrádek


Hradišťko

Později upravená tvrz s dvorem ve svahu pod Mlázovickým chlumem, 0,3 km severovýchodně od Ostroměře a 5 km severozápadně od Hořic.

Ves, prvně připomínaná v r. 1143 jako majetek Strahovského kláštera, se stala před r. 1389 příslušenstvím Ostroměře a někdy v 15. stol. zanikla. Tvrz byla postavena před r. 1553, kdy Jan z Rokytníka obdržel při dělení otcovského statku tvrz se dvorem, rolí a jiným příslušenstvím.

Tvrz tvoří převýšená, původně asi dvoupatrová budova o rozměrech 14 x 10,5 metru se zdmi jen 0,8–1 m silnými. V přízemí je přes různé pozdější úpravy a příčky dosud čitelná původní dispozice, tehdy zřejmě plochostropá. V západní polovině byla vstupní síň a při západní stěně jednoramenné schodiště do patra, ve východní části velká místnost a za ní kuchyň či úzká komora. Dnešní vzhled stavby s rustikovanými lisenami a mansardovou střechou s volutovým vikýřem, zapojené do fronty hospodářských budov, je dílem 18. stol.

(LS) - EČT1

Půdorys tvrze a fotografie


Choteč

Zbytky tvrze ve faře uprostřed vsi, 12 km východně od Jičína.

Místní vladykové jsou tu doloženi od r. 1357 s menší přestávkou až do r. 1592, kdy tvrz, dvůr a ves Choteč prodali Elišce Hofmanové z Donína na Grabštejně a na Rohozci. Od poloviny 17. stol. až do r. 1789 patřila klášteru v Nové Pace.

Renesanční tvrz byla v r. 1750 přestavěna na patrový obdélný zámeček s mansardovou střechou. V 19. stol. byla jeho část využívána na faru, zbytek zpustl a některé úseky zdiva byly kolem r. 1900 použity při stavbě dnešní přízemní fary. V jejím sklepě se zachovalo druhotně osazené nadpraží pravoúhlého portálu s erbem Mikuláše Kuleho z Chotče a na Chotči a s nápisem o stavbě tvrze v r. 1562.

(LS) - EČT1

Katastr a fotografie


Jeřice

Zámek, vzniklý rozšířením tvrze, v parku mezi Bystřicí a hospodářským dvorem v jižní části vsi, 4 km jihovýchodně od Hořic.

Nejstarší známí držitelé Mrzák a Zdeněk z Jeřic, patřící k rodu se šachovnicí na štítě, jsou doloženi k r. 1379, nedrželi však zřejmě celou ves. Zprávy z 15. stol. jsou velmi sporé, místní vladykové tu však zřejmě už nesídlili. V 16. stol. se tu vystřídali Otmarové z Holohlav, Jan Litoborský z Chlumu, Martin Rodovský z Hustířan, Jiřík Zachař z Pašiněvsi, Kordulové ze Sloupna a konečně do r. 1617 Vratislavové z Mitrovic. Také v 17. stol. se majitelé rychle měnili.

Obytnou stavbu tvrze prozrazuje v jihovýchodním nároží dnešního čtyřkřídlého barokního zámku jen masivní, 150–160 cm silné zdivo dvou přízemních místností. Jižní z nich je plochostropá, severní nejspíše druhotně valeně zaklenutá. Do této prostory vede (stejně jako do místnosti dále k severu) zpod nádvorní arkády porušený půlkruhový, střídavě bosovaný rozměrný portál. Vznik tvrze, vzhledem k blízkosti vodního toku bezpochyby využívající vodní opevnění, lze položit již před r. 1379.

(LS) - EČT1

Půdorys tvrze a fotografie
O zámku
Snímek zámku



Zdroj:
EČT1 – Encyklopedie českých tvrzí, 1. díl A–J (JS – Jiří Slavík, LS – Ladislav Svoboda), ARGO 1997 (1. vyd.) – doporučujeme!

Okres JičínServer Jičín