Okres Jičín

Tvrze na okrese Jičín

2/3


KameniceKonecchlumíKovačKřižánky
LaviceLázně BělohradLevínská OlešniceMackov
MilíčevesMilkoviceMladějovMlázovice
MokřiceNebákovNemyčevesPařízek
PetrovičkyRadimRakov

První část

Viz též excerpta


Kamenice

Trojkřídlý zámek klasicistního vzhledu v parku na severním okraji vsi na návrší nad Konecchlumím, 9 km jihovýchodně od Jičína.

V r. 1318, kdy se Kamenice připomíná poprvé, zde žil Jan z Kamenice. Ve 14. a 15. stol. ve vsi sídlili Kameničtí z Vitiněvsi, z nichž pravděpodobně Adam prodal v r. 1488 tvrz Jindřichu Haugvicovi z Biskupic. V majetku jeho rodu se tvrz Kamenice s dvorem a vsí dlouho neudržela, již v r. 1525 ji Jan Otík z Labouně prodal Janu Bílskému z Kaříšova. Od r. 1559 zde sídlili páni z Újezdce a Kunic, v pobělohorských konfiskacích ji získal Albrecht z Valdštejna. V této době byla tvrz přestavována pod vedením architektů z Valdštejnovy jičínské kanceláře. V r. 1636 získal Kamenici Rudolf z Tiefenbachu; z roku 1637 pochází dopis Jacoppa Mazetty, políra na stavbě jičínského zámku, s výkazem materiálu a plánem tvrze a dvora, včetně návrhu úpravy. Tvrz měla dvě trojpatrová křídla, západní z nich s patrovou arkádou. Ve směru dnešního severovýchodního křídla běžela dlouhá budova s obytnými prostory, chlévy a stodolami, areál dvora z jihu uzavírala velká polygonální stodola a navazující hospodářské stavení. Neúplný návrh 2. patra obsahuje půdorys trojkřídlé budovy s dvouramenným schodištěm uprostřed hlavního křídla a chodbou na jeho severní straně, místnosti "stuffen" a "camere" (jizby a komory) v kratším jihozápadním bočním křídle jsou vesměs označeny jako staré. Dlouhé severovýchodní křídlo, zahrnující i obytnou část hospodářské budovy, není rozvrženo vůbec. Zámek byl do dnešní podoby přestavěn v r. 1794 a na konci první poloviny 19. stol.

Gotická tvrz tvoří západní část hlavního křídla. Pravděpodobně měla trojdílnou dispozici s dvojicí komor na západní straně. Z detailů se zachovalo okosené ostění okénka. Renesanční je dvoutraktové západní boční křídlo s šesticí klenutých místností v přízemí. Dnešní podoba symetrického trojkřídlého zámku pochází z klasicistní přestavby z konce první poloviny 19. stol.

(JS) - EČT 2

Plán přízemí tvrze a zámku
O zámku
Fotografie zámku


Konecchlumí

Tvrz, přestavěná na sýpku, v hospodářském dvoře uprostřed vsi, 9 km jihovýchodně od Jičína.

Vlastníky vsi, Dalibora a jeho syny, známe už od r. 1226. Ve 14. stol. byla ves rozdělena mezi několik majitelů, kolem r. 1400 držel část vsi Petr Šilhéř z Konecchlumí a druhý díl Hynek, nějaký majetek zde měl i Přibík. Roku 1511 prodal Jindřich z Konecchlumí tvrz, dvůr a ves Janu Kapříkovi z Lesonic. Jeho syn Zikmund prodal zboží v r. 1537 Martě z Kokovic a nedlouho potom bylo Konecchlumí připojeno k sousednímu kovačskému zboží.

Obdélná patrová tvrz vznikla někdy kolem r. 1400. Nasvědčuje tomu hrotitý okosený portálek přístavku při jihozápadním nároží, jen o málo mladšího než hlavní budova, i zbytky (zejména na jihovýchodním průčelí) šedohnědé omítky, do níž bylo vyryto kvádrování, zdůrazněné bílou linkou a navazující na pravidelné kamenné armování nároží. Kolem oken s okosenými ostěními, původně dělených kamennými kříži (kus takového ostění se zachoval v zazdívce vstupu do bývalého přístavku), byly široké bílé pasparty. Pod touto chátrající omítkou se však začíná objevovat ještě omítka bílá s černošedými linkami. Vlevo od středu severovýchodního průčelí se začíná nad vykonzolovaným moderním přístřeškem rýsovat horní část zazděného portálu do patra, pravděpodobně půlkruhového. Uvnitř jsou kromě oslabení stěn patra v jihovýchodní třetině, kde byla zřejmě vložena srubová konstrukce, patrny zazdívky starších otvorů. Tvrz má podobné rozměry jako blízké tvrze v Hořicích nebo Dřevěnici (13 x 22 m), a pravděpodobně měla i totožnou dispozici pětiprostorového typu, zdivo v přízemí má však podstatně menší tloušťku (135 cm). Doložený vysoký valbový krov, zřejmě ještě středověký, ukazuje na to, že tvrz měla vysoké 1. patro, nad nímž chybělo obvyklé poslední dřevěné nebo hrázděné obranné podlaží. To zřejmě umožnilo i ztenčení obvodového zdiva, budova však kromě vodního příkopu a snad hrazeného dvora téměř postrádala obranné prvky.

Zbytky červenavých malovaných rozvilin a ptáků a letopočet 1681 v patrech tvrze, dochované ještě r. 1913, zřejmě dokládaly obytné využití budovy ještě v 17. stol. K úpravě na sýpku, při níž byla do původní výšky vložena tři podlaží, došlo tedy až v 18. stol. Strmá valbová střecha byla odstraněna v r. 1910 a vrchní patra přístavku, v jehož přízemí byla valená klenba s výsečí nad vchodem, byla odbourána v r. 1912.

(LS) - EČT 2

Nákresy a fotografie


Kovač

Tvrziště s velkým sklepem severně od částečně demolovaného panského dvora ve vsi, 10 km jihovýchodně od Jičína.

Ačkoliv se ves připomíná poprvé k r. 1318, jejího prvého držitele Bohuňka Šatla z Kovače máme doloženého až v r. 1397. Tvrz je poprvé výslovně zmiňována v r. 1530 při prodeji Janovi Jilemnickému z Újezdce a Kounic. V r. 1586 byla tvrz připojena ke statku Úlibice a následně opuštěna.

Nevýrazné oválné tvrziště obklopené příkopem a valem bylo v 19. stol. využito ke zbudování velkého sklepa z pravidelných pískovcových kvádrů, sloužícího patrně jako mléčník.

(JS) - EČT 2

Mapa a plán


Křižánky

Pozůstatky zaniklé tvrze a vesnice v lese asi 1,5 km severozápadně od obce Záhuby a 5 km severozápadně od Libáně.

Vesnice Kříženec se v písemných pramenech objevuje po polovině 11. stol., kdy její část patřila k boleslavskému kostelu. V r. 1395 držel podací právo ke kostelu v Kříženci Jan z Michalovic, jemuž tehdy zřejmě patřila i část vsi. Jako majitel celé vsi s podacím vystupuje v r. 1410 Jan Dmýchal z Veselice, r. 1417 se ves připomíná v majetku Zdeňka z Vlčího Pole. V průběhu 15. nebo první poloviny 16. stol. byla zřejmě opuštěna; r. 1552 a v dalších zmínkách ze 16. stol. se totiž uvádí jako pustá.

V mírně svažitém terénu je dochováno valové opevnění ve tvaru lichoběžníka. Jihozápadní strana valu je příkopem oddělena od rovné plošiny se stopami zahloubených objektů, snad hospodářského dvora. Severovýchodně v nevelké vzdálenosti leží místo bývalého kostela a hřbitova, označené křížem a dvěma mohutnými lipami a ohrazené mělkým úzkým příkopem.

(CH) - EČT 2

Plán situace


Lavice

Zbytky tvrziště uprostřed vsi, západně od čp. 25 na pozemku čp. 9, 9 km západně od okraje Jičína.

První zmínka o vsi pochází z r. 1409. Zdejší tvrz a její držitelé však nejsou písemně doloženi. Podobně jako v okolních vsích se v případě Lavice rovněž jednalo o drobný rytířský statek, ves pak byla rozdělena na dvě části. V letech 1541, 1556 a 1632 patřila Lavice k panství hradu Kost. Avšak r. 1543 Hynek Rychnovský z Rychnova prodal své dědictví, tvrz Obrubce a vsi Lavici a Mačkov s poddanskými dvory Arnoštovi z Krajku na Mladé Boleslavi.

Tvrziště bylo někdy kolem r. 1880 z větší části rozvezeno. Do dnešní doby se z něho zachovala pouze část příkopu, na západní straně až 8 m širokého. Z vlastního pahorku je zřetelný zaoblený díl s nástavbou kůlny a včelína. Tvrziště bylo patrně kolem 24 m široké a dosahovalo minimálně stejné délky. Podle místní tradice byla tvrz chráněna vodním příkopem.

(ZF) - EČT 2

Plán tvrziště


Lázně Bělohrad

Zámek, přestavěný z tvrze zvané Koštofrank, s parkem západně od náměstí a další zaniklé tvrze Dražný a Rateň, 16 km východně od Jičína.

Osada, původně zvaná Nová Ves, je poprvé doložena v r. 1360. Roku 1396 držel tvrz zvanou Dražný Vlaštěk Dražný z Nové Vsi. Dějiny rozlehlé osady, rozdělené většinou mezi několik majitelů, nejsou v 15. stol. jasné. V 16. stol. to byly dvě tvrze, Rateň a Koštofrank. A. Sedláček soudí, že tvrz na Koštofranku obnovil a z kamene vystavěl někdy kolem r. 1558 Václav z Hořiněvsi a podle krásného obílení ji nazval Bělohrad. Řečený Václav však zřejmě tvrz pouze spravoval pro Škopky z Otradovic, sídlící na Pecce. V letech 1583–1625 byla tato tvrz sídlem Petra Škopka z Otradovic. Od r. 1669 se stal Bělohrad centrem panství jedné z větví Valdštejnů.

Tvrz Dražná či Dražný (v r. 1396 zmíněná jako tvrz "podle drah") stávala v severní části Horní Nové Vsi na místě domu čp. 92, kde byly údajně v r. 1924 nalezeny zbytky zdí.

Tvrz Rateň či Ratenský, výslovně uvedená i s dvorem před r. 1514 při prodeji Čeňkem Cukrem z Tamfeldu Janu Litoborskému z Chlumu, stávala asi u dvora v jižní části Dolní Nové Vsi.

Ušlechtilá barokní architektura zámku patrně podle návrhu J. Santiniho vznikla s použitím podstatných částí renesančních staveb. Na půdorysně výrazně uskočené mezitraktové zdi západního křídla byla při úpravách údajně nalezena sgrafita, pochází tedy pravděpodobně ze starší renesanční periody, v níž se podle nevelké tloušťky konstrukce silně uplatňovalo ve vyšších podlažích dřevo. Z pozdější etapy, pravděpodobně za Petra Škopka, pocházejí důkladněji vystavěná křídla severní a východní s hmotnými křížovými nebo valenými klenbami se spoře rozmístěnými výsečemi v přízemí. S obdivuhodnou snahou o co největší rozsah použití staršího zdiva při vrcholně barokních realizacích přestaveb šlechtických sídel jsme se setkali už např. v Kladně – v Bělohradě se tak stalo i za cenu použití dávno překonané čtyřkřídlé koncepce, jež byla odlehčena pročleněním čelního křídla a vytvořením čestného dvora před zámkem pomocí bočních hospodářských budov na zvlněném půdoryse. Ušlechtilý dojem podtrhovala i mansardová střecha, později bohužel nahrazená dnešními valbami.

(LS) - EČT 2

Plány a fotografie
O zámku
Fotografie zámku


Levínská Olešnice

Zbytky tvrziště v jihozápadní části vsi na východní straně železničního mostu nad silnicí do osady Levín, 3 km severovýchodně od Nové Paky.
* Tvrz se nachází v bezprostřední blízkosti okresu Jičín na území okresu Semily. *

První zmínky o Olešnici pocházejí až ze 14. stol. Až do 15. stol. byla ves příslušenstvím blízkého hradu Levín, kostelní podací právo však zde patřilo i vladykům ze Žďáru. Po zániku hradu byl ze vsi vytvořen na krátkou dobu samostatný statek. Jeho majitelem byl zřejmě Hašek Čert z Olešnice, připomínaný k r. 1449. Existenci tvrze dokládá nález keramiky z 15. stol. v prostoru tvrziště.

Do dnešní doby se z tvrze zachoval zbytek tvrziště, které bylo poškozeno při stavbě železniční trati Liberec – Hradec Králové, kdy se stalo součástí jižní části traťového náspu. Tehdy byla porušena situace původně vodního typu tvrze chráněné mokřinami. Do dnešní doby tak zbyla pouze západní hrana tvrziště o délce 25 m a severní upravený svah.

(ZF) - EČT 2

Plány a pohledy


Mackov

Tvrziště na východním okraji obce, severně od čp. 23, při jižním okraji rybníka, 9 km severozápadně od Jičína.

První zmínka o majiteli pochází z r. 1392, kdy zde žil Všech z Mackova. V první polovině 15 stol. patřil Mackov rodu Labouňských. Roku 1454 ho držel Jakub Škodek z Mackova, r. 1543 se tvrz připomíná poprvé, kdy Hubojedské ze Sluh vystřídali Gryslové z Gryslu. Po Janovi Bílském z Kaříšova (1589) a Gerštorfech patřil Hynkovi Kozlovskému z Kozlova, který uhájil statek před pobělohorskou konfiskací. Vdova Kateřina ho pro dluhy musela prodat r. 1628 Albrechtovi z Valdštejna a po něm jej získali Hubrykové z Hennersdorfu. Do r. 1636 tvrz zpustla; snad byla zničena, neboť je zde uváděn pouze dvůr. Roku 1692 připadl k Samšině.

Z tvrze se dochoval okrouhlý pahorek o rozměrech 23 x 21 m, přes 2 m vysoký. Obklopoval ho vodní příkop, nejlépe zachovaný na západní straně. Zbytek valů je patrný na východě a částečně na severní straně nad rybníkem. Majitelé pozemku na tvrzišti nacházeli výrazné zbytky středověké keramiky. Zaniklý dvůr stával přes silnici na západ od tvrziště.

(ZF) - EČT 2

Plán


Milíčeves

Místo tvrze a sklep renesanční budovy v prostoru dvora u zámku ve vsi, 7 km jižně od Jičína.

Nejstaršími známými majiteli Milíčevsi byli v r. 1325 Beneš a Kunrát, tvrz se výslovně připomíná v r. 1455, kdy ji král Ladislav Pohrobek daroval Smilu ze Žlunic. Od r. 1507 známe dalšího majitele, Jana Litoborského z Chlumu, který tvrz, dvůr a ves prodal v r. 1522 Otmaru staršímu z Holohlav. Jeho vnučky prodaly r. 1557 panství rozšířené o vesnice Žeretice a Hradištko Mikuláši Bořkovi z Dohalic. V r. 1626 musel Mikulášův vnuk Bedřich Bořek panství prodat Albrechtovi z Valdštejna, který je v následujícím roce věnoval jičínským jezuitům, a ti zde v letech 1677–1679 vystavěli své letní sídlo – raně barokní zámek. V areálu tvrze zůstal hospodářský dvůr se zajímavou budovou pivovaru a sýpky.

Nejstarší stavbou v areálu dvora je dvouprostorový sklep ze 16. stol. ve východním cípu areálu, na němž ještě v polovině minulého století stála pětiboká budova. Obě místnosti sklepa mají valené klenby a byly od východu přístupné půlkruhovými okosenými portály. Na severním okraji dvora stojí mohutný blok jezuitské sýpky a pivovaru.

(JS) - EČT 2

Půdorys
O zámku
Fotografie zámku


Milkovice

Částečně rozvezené tvrziště v údolí potoka u odbočky ke dvoru Milkovice, 3 km severozápadně od Libáně a 15 km jihozápadně od Jičína.

V r. 1323 zde sídlil Albín z Milkovic. Ves sice zanikla v husitských válkách, ale v r. 1437, kdy tvrz a dvůr koupil Procek z Kolomut od Jana ze Stránky, je učiněna prvá výslovná zmínka o tvrzi. Z majetku rodu vyšly Milkovice spolu se čtyřmi vesnicemi v r. 1532, kdy je Barbora z Kolomut prodala Janu Straníkovi z Kopidlna. Ten je r. 1551 postoupil Janu Rašínovi z Rýzmburka a na Starých Hradech a nepotřebná tvrz byla již v r. 1567 pustá.

Tvrz stála v rybníce při hrázi. Dnes má částečně rozvezené tvrziště trojboký tvar s nevýrazným příkopem. Na tvrzišti stojí rekreační domek, přestavěný ze sušárny. Zástavba na tvrzišti měla pravděpodobně obvodový charakter. Obdélný sklep ve svahu nad tvrzí z první poloviny 16. stol. má valenou lomenou klenbu a okosený půlkruhový portál. Pravděpodobně ještě v 16. stol. byla bortící se klenba vynešena pasy.

(JS) - EČT 2

Půdorys, situace


Mladějov

Zámek, vzniklý rozšířením tvrze, v parku na severním, nejvýše položeném okraji vsi, 3 km severovýchodně od Sobotky.

Místní vladykové jsou doloženi v letech 1358–1444, pak se zpráva o Mladějově objevuje až v r. 1533, kdy tvoří součást velišského panství Trčků. Samostatnost statku byla obnovena počátkem r. 1603 v rukách trčkovského úředníka Hynka Kozlovského z Kozlova; nová tvrz s poplužním dvorem je poprvé zmiňována při prodeji v r. 1611. Od r. 1623, kdy je tvrz uvedena jako "toliko ode dřeva vystavěná", patřil Mladějov ke hradu Kost, avšak r. 1738 se opět stal střediskem menšího panství svobodné paní Anny Terezie Unwertové.

Středověké sídlo místních vladyků nemělo nejspíš ani podobu tvrze; jeho polohu rovněž neznáme. Nejstarší dochované mladějovské sídlo je spatřováno v severozápadní části dnešního patrového zámečku, tedy bez východního a jižního traktu. Dochoval se z něj valeně klenutý sklep se vstupním půlkruhovým portálkem a část zdiva přízemí, jež zřejmě mělo pětiprostorové schéma, s obvodovým zdivem jen 95 cm silným, a půdorysné rozměry 20 x 10 m. K ohodnocení prosté obytné budovy jako dřevěné při prodeji v r. 1623 vedlo zřejmě ohledání roubeného nebo hrázděného patra a neklenutého přízemí. Zmíněné dva trakty spolu s částečným zaklenutím přízemí vznikly po r. 1738, patro bylo nově vyzdviženo před r. 1787 a členitou pseudobarokní fasádu dostalo sídlo až v r. 1913.

(LS) - EČT 2

Půdorys a fotografie
O zámku
Fotografie zámku


Mlázovice

Tvrziště na návrší západně od kostela ve vsi, 12 km východně od Jičína.

První zmínka o vsi a jejích majitelích pochází z r. 1360 (Jiří z Mlázovic). Od r. 1400 je prameny připomínán Všeslav z Charvátec, zvaný Chod, od r. 1409 vdova Kateřina. Po r. 1415 držel zboží vladyka Černín neznámého rodu, aktivně se účastnící husitské revoluce na straně táborské opozice. Tvrz proto byla r. 1424 oblehnuta Žižkovým vojskem, dobyta a zničena (při útoku zahynul rovněž Černín). Od té doby leží ve zříceninách.

Tvrz byla založena po polovině 14. stol. Dnes z ní zbývá okrouhlé tvrziště o průměru asi 45 m s dobře dochovaným příkopem na jižní a východní straně o šířce při dně 4 až 5 m, nad nímž se táhne rovněž zbytek vnějšího valu. Centrální plocha vlastního tvrziště o průměru asi 26 m je holá, bez zbytků zdiva. Terénní nerovnosti naznačují existenci minimálně jedné čtyřboké stavby. Ve sklepě pod čp. 103 při tvrzišti zůstal dochován druhotně osazený pískovcový portál, pocházející snad z původní výbavy tvrze.

(JÚ) - EČT 2

Katastr a plány


Mokřice

Tvrziště v lese na výrazném ostrohu kopce Na zámkách, 9 km východně od Jičína.

Tvrz Mokřice, po níž se v r. 1323 píše Zbyslav, sem klade – snad oprávněně – A. Sedláček. Roku 1464 byla již zřejmě pustá, neboť dvůr byl připojen ke Konecchlumí.

Starší literatura hovoří o zbytcích okrouhlé věžovité tvrze, avšak rozsah akropole, její mohutné opevnění i situace svědčí spíše o stavbě s plášťovou zdí. Hlavní plošina má totiž vejčitý tvar o délce přes 30 a šířce asi 25 m. Téměř celý její okraj tvoří mohutné valové těleso se zbytky zdiva, vnitřek je porušen jámami po vybírání kamene, severozápadní z nich je dokonce 2,5 m hluboká. Akropole leží ještě dnes asi 6 m nad dnem okružního příkopu stejného tvaru, obklopeného nízkým valem, vyrůstajícím proti přístupové šíji na severovýchodě v 7 m vysokou plošinu. Ta je od plochy ostrohu oddělena dalším, 4 m hlubokým příkopem. Drobný příkop je i na opyši. Ostroh je obtékán potokem Studénkou, v jehož údolí bylo zřízeno pod tvrzí několik rybníků, jejichž hráze jsou dosud patrné.

(LS) - EČT 2

Půdorys a fotografie


Nebákov

Tvrziště na výrazném skalním ostrohu mezi údolím Žehrovky a roklí, klesající do něho pod ostrým úhlem od Rovně, 5 km severovýchodně od Sobotky.

Po Nebákově se psala Machna, manželka Diviše z Nové Vsi, která byla od r. 1454 paní na Obrubcích. V r. 1538 a později se uvádí již jen zámek pustý, řečený Nebákovský, na panství Roveňském.

Pravidelný vejčitý pahorek se zvedá asi 3 m nad úroveň jedné z teras stupňovitě klesajícího ostrohu. Ve skále vytesaný šíjový příkop má východní stranu asi 5 metrů vysokou.

(LS) - EČT 2

Půdorys
O hradu


Nemyčeves

Zbytek tvrziště na zahradě čp. 100, v západní části vsi, 4 km jihovýchodně od okraje Jičína.

První písemná zpráva o zdejším šlechtickém statku pochází z r. 1340. Tehdy se jako první zeman připomíná Sypa z Nemyčevsi. Již r. 1569 se uvádí pětice držitelů, snad potomků, jedním z nich byl Jindřich z Vitiněvsi. Nedlouho potom získala jeden z dílů vsi zchudlá větev pánů z Vlašimi. V r. 1392 při dělení majetku mezi syny Čéče z Nemyčevsi a Vlašimi se poprvé připomíná také tvrz. Rod se zde udržel ještě v 15. stol., část vsi však patřila jiným drobným držitelům. Tvrz ztratila význam před r. 1533, kdy již celá ves patřila k panství hradu Veliše.

Patrné zbytky tvrziště v zahradě roubené chalupy čp. 100 nedokládají jeho původní velikost. Z vlastní plošiny tvrze je zachována severní hrana a část východní. Pozůstatkem opevnění je však pouze severní část východního úseku příkopu s náznakem venkovního valu. Severní val a příkop zanikl rozvezením valu při stavbě nedaleko probíhající železniční trati v minulém století. Dokladem přítomnosti tvrze jsou nedávné archeologické nálezy z výkopu pro telefonní kabel.

(ZF) - EČT 2

Plán


Pařízek

Zbytky tvrziště na skalnaté ostrožně nad rybníkem, 0,5 km severozápadně od osady Pařízek a 10 km severozápadně od okraje Jičína.

První písemná zmínka o Pařízku pochází z r. 1457, kdy zemřel Petr Laziště ze Sukorad. Dědictví získal darovacím listem Jan Lapačka ze Sukorad, který vedle dvorů v Přepeřich a Skašově držel rovněž majetek v Pařízku. Roku 1532 ho Semínové prodali Lorencovi Šmolcovi ze Šmolcu, r. 1598 před postavením mladějovské tvrze zde sídlil Hynek Kozlovský z Kozlova. Mladějov se dvorem Pařízkem r. 1611 prodal Barboře z Donína, jejíž dědicem byl bratr Kryštof a potom Konrád. Konfiskát udělil r. 1628 Albrecht z Valdštejna Mikuláši Pacingarovi z Bydžína jako lenní statek. Roku 1630 připadl Magdaléně Kunářové, vdově po Adamovi Chvalovi z Malovic. Po zániku tohoto manství připadl Pařízek k Mladějovu a dvůr zanikl, na mapování v 19. stol. již není znázorněn.

Skalnatá ostrožna nad bývalým Dolním mlýnem byla chybně označována jako zřícenina hradu. Nález středověké keramiky z konce 13. stol. a terénní tvary však ukazují, že právě zde stával dvůr Pařízek, ze kterého patrně již ve 14. stol. pocházel rod Pařízků, připomínaný ještě v 16. stol. Úzká šíje ostrožny však nebyla překopána příkopem a ani okraje skal nevykazují stopy obvyklých opevnění. Upravený terén do podoby vyvýšeniny naznačuje menší sídelní komplex, kde na nejvyšším místě uprostřed stávala jako sídlo tvrz, snad jen věžovitého tvaru. Tento výběžek je kolem 12 m široký a stojí zde horní z dvojice rekreačních chat. V čele ostrožny na jižní straně se nacházelo opevnění pouze lehké konstrukce, což dokládá zásek na vnitřní straně jihozápadního pískovcového balvanu. Průměr této celé ostrožny nepřesahuje 60 m.

(ZF) - EČT 2

Plán a fotografie
O hradu


Petrovičky

Stopy tvrziště v severovýchodní části vsi na místě domu čp. 6 a pozemku čp. 4, asi 6 km jižně od Hořic.

Zdejší statek se poprvé připomíná v r. 1393, kdy jsou zmíněni Petr a Oneš z Petroviček. Z tohoto rodu se uvádí v letech 1396–1415 Mikuláš, který zde ale nesídlil. Tvrz je připomínána v r. 1511, kdy ji Hašek Zvířetický z Vartenberka prodal Janovi Krupému z Probuze. Připojením k sousední Bašnici tvrz ztratila význam a zanikla.

Oválné tvrziště o délce přes 30 m je zřetelné při severní straně silnice, která prochází východní částí Petroviček. Větší část dnes již nepříliš výrazného pahorku se nachází na zahradě statku čp. 4, jižní stranu tvoří zahrada a stavení čp. 6 blíže silnici. Na východní a západní straně plošiny jsou málo znatelné náznaky někdejšího příkopu. Tvrziště zřetelné ze silnice leží na soukromém majetku.

(ZF) - EČT 2

Plán tvrziště


Radim

Sklepení ze zbořené renesanční tvrze uprostřed vsi za budovou obecního úřadu a prodejny, 5 km severovýchodně od Jičína.

První zmínka o vsi a sídle je v predikátu Zdeňka z Radimě k r. 1360. Již v době předhusitské se dělila na dvě části, horní bradleckou, později kumburskou, a dolní tvořící samostatný rytířský statek. Teprve na počátku 17. stol. byla jako součást dvora zbudována Trčky z Lípy renesanční tvrz, poprvé připomínaná r. 1608. Albrecht z Valdštejna ji později přenechal olomouckým kartuziánům, kteří budovu přestavěli na rezidenci. Později sloužila jako úřednické kanceláře. V r. 1936 nový majitel František Bílek pro zchátralý stav nechal zbořit východní část, západní polovina byla definitivně srovnána se zemí r. 1948. Z původní stavby se proto zachoval jen neveliký sklep.

Podle pamětníků a zachovalých fotografií tvořilo budovu tvrze, situovanou v severozápadním okraji dvora, stojícím ještě v polovině 19. stol., jednopatrové podélné stavení. Přízemí bylo klenuté a z kamene, vnitřním rozdělením představovalo čtyřprostorovou dispozici s mladšími příčkami. Do dnešní doby zachovaný sklep se zčásti zavaleným vstupem je přístupný z louky přímo za budovou Obecního úřadu. Podzemí o rozměrech 5,3 x 3,5 m a kamennými stěnami je renesančního původu, cihlové klenutí pochází patrně až z barokního období, kdy byla celá stavba výrazně přestavěna.

(ZF) - EČT 2

Katastr, plány a fotografie


Rakov

Zanikající tvrziště v poli jihovýchodně od vsi, 4 km jihovýchodně od Sobotky.

K r. 1337 je doložen Dobeš z Rakova. Koncem 14. stol. vystřídali místní vladyky páni z Valečova a v letech 1418–1419 Hník z Chlumu. Poté přikoupili statek Zajícové z Hazmburka ke Kosti.

Dvojice dnes již velmi plochých pahorků se nachází jižně od silnice do Batína. Lépe patrný je severovýchodní pahorek o průměru asi 20 kroků, severovýchodně od něj je i náznak příkopu.

(LS) - EČT 2

Půdorys tvrziště



Zdroj:
EČT2 – Encyklopedie českých tvrzí, 2. díl K–R (CH – Petr Chotěbor, JS – Jiří Slavík, JÚ – Jiří Úlovec, LS – Ladislav Svoboda, ZF – Zdeněk Fišera), ARGO 2000 (1. vyd.) – doporučujeme!

Okres JičínServer Jičín