Cerekvice nad Bystřicí, 1. polovina 14. století
Kamenice, 1. polovina 14. století
Cerekvice nad Bystřicí, 1. polovina 16. století
Cerekvice nad Bystřicí, 2. polovina 16. století
Mladějov, po 1603
XI
… Někdy se však takové místo v těsné blízkosti vsi naskytlo i méně majetnému šlechtici – vzniklo tak sídlo na pomezí tvrze a hradu (nabízí se i označení hrádek), jehož zařazení není jednoznačné (srov. např. Hradové Střimelice, Křikavu, Mokřice a další).
(Funkce tvrze) Zcela specifickým funkčním typem jsou strážní tvrze (Bezník, Sendraž), z jejichž areálu hospodářské funkce zcela odpadají a obytné se omezují jen na nevelkou osádku.
(Nejstarší období (do pol. 14. stol.) – Předchůdci tvrzí) Jinou cestou k formující se podobě tvrze byly ve slovanském prostředí zřejmě zmenšující se pevnůstky a samostatně opevněné akropole starších hradišť, nejčastěji chráněné i výraznou polohou (Hrádek u Šárovcovy Lhoty). …
(Nejstarší období (do pol. 14. stol.) – Situace tvrzí) Co se týče situace v terénu, je mezi nejstaršími tvrzemi ze 13. století právě jako odraz hradištní tradice ještě skupina lokalit ve výrazné poloze na ostrozích bez vodního opevnění (Bezník, Bilantova Lhota, Hrádek u Šárovc. Lhoty, Dubenec, Vražba). …
(Nejstarší období – do pol. 14. stol. – Tvrze s obvodovou zástavbou) Mezi nejstaršími tvrzemi ze 2. poloviny 13. století převažují ponejvíce dřevěné tvrze či hrádky, s obvodovou zástavbou (Dubenec, Vražba), a jak jsme naznačili výše, pokračovatelé starších hradišť ve výrazných polohách. Plošná výměra jejich akropole se pohybuje asi od 350 (Bezník) do 1225 m2 (Dubenec), jejich nepravidelný, nejčastěji oválu nebo trojúhelníku se blížící obvod je vynucen tvarem ostrohu. …
(Nejstarší období – do pol. 14. stol. – Tvrze s izolovanou stavbou) …Budova tvrze může být umístěna jak uprostřed staveniště (Tasňovice), tak posunuta k jedné straně (Cerekvice nad Bystřicí). …
(Rozkvět před husitskou revolucí (1350–1420) – Obytné stavby) Téměř automaticky předpokládáme na "poctivě" z kamene vystavěných obytných stavbách tvrzí v nejvyšším podlaží obranný ochoz nebo toto podlaží rozšířené, cele lehčeji vystavěné. Pouze ojediněle lze spekulovat, že stabilizovaná situace v zemi vedla k opominutí této součásti (Konecchlumí). …
(Rozkvět před husitskou revolucí (1350–1420) – Obytné stavby) Jako čtyřprostorový typ obytné stavby tvrze označujeme uspořádání 2–1–1, kdy je jedna z bočních prostor tříprostorové dispozice rozštěpena ve dvě. Objevuje se koncem 14. století (Kamenice a Malotice, oba zástupci jsou však určeni s jistou hypotetičností) současně s typem pětiprostorovým a je zřejmě mezistupněm, "nedokonalou proměnou" typu tříprostorového v tento. Typ je dosti nepočetný, jeho zástupci z tohoto období mají zastavěnou plochu asi 190 až 250 m2. …
Typ pětiprostorový, tedy přehledné, formálně vytříbené a velmi pohodlné uspořádání trojdílné dispozice s hloubkovým vestibulem z dvěma dvojicemi místností po stranách, vznikl už na přelomu 14. a 15. století (zachycené příklady jsou z východní poloviny Čech), relativně brzo po rozšíření trojprostorové dispozice a v souladu s podobným vývojem na hradech. Všechny čtyři takovéto tvrze (Dřevěnice, Neustupov, Hořice, Veliké Horky) mají důkladnou stavbu s obvodovými zdmi o tloušťce kolem 1,6 metru a značnou zastavěnou plochu 290–490 m2, z níž největší část zabírá vestibul. Objekty zřejmě měly dvě až tři podlaží.
(Husitská revoluce a pozdní gotika (1420–1520) – Tvrze s komplikovanějšími dispozicemi) Situace v Chotči (okres Jičín) připomíná kurii – tvrz a kostel měly společné opevnění. …
(Období rané renesance (1520–1550) – Situace tvrzí) Hospodářský dvůr se ke tvrzi volně připojuje většinou tak, že její stavba tvoří jednu jeho stranu nebo roh. Jeho skladbu s jistou licencí rekonstruujeme na příkladu Kamenice u Jičína podle unikátně dochovaných plánů z r. 1637. …
(Období rané renesance (1520–1550) – Tvrze s věží) V tomto období jsme nezachytili výstavbu žádné věžové tvrze ani v kombinaci s palácem, dostavbou paláce vzniká taková sestava v Cerekvici nad Bystřicí.
(Období rané renesance (1520–1550) – Palácové tvrze) Rezidenční dvory z tohoto období reprezentují Branovice a zřejmě i Holovousy, …
(Období vrcholné a pozdní renesance (po r. 1550) – Tvrze s věží) Kombinace paláce a obytné věže vznikají výlučně dostavbou (Opálka). Starší věžová část tvrze zůstává ponechána pouze jako dominanta (Herálec, Cerekvice nad Bystřicí).
(Období vrcholné a pozdní renesance (po r. 1550) – Palácové tvrze) Výjimečnou dostavbu prodělala tvrz ve Vysokém Veselí, jejíž rozměrné nárožní rizality inspirovaly gryspekovské stavby zámků v Kaceřově a Nelahozevsi.
(Období vrcholné a pozdní renesance (po r. 1550) – Obytné stavby) Z dvouprostorových staveb sem náleží rozměrný jihovýchodní palác v Orlici a trojice příkladů ze závěru 16. století (Královice, Choteč a Kratice), jež všechny vznikly přestavbami tvrzí starších. …
(Období vrcholné a pozdní renesance (po r. 1550) – Obytné stavby) Pětiprostorový typ zůstává nadále v oblibě, i když jeho podíl pomalu klesá. Převaha nyní patří méně rozlehlým stavbám na ploše 170–300 m2 (Domašín, Libochovany, Mladějov, Zdíkov). Vstupní síň je svou plochou největší prostorou nebo alespoň rovnocenná největší z místností bočních traktů. Objekty zřejmě měly dvě podlaží.
(Období vrcholné a pozdní renesance (po r. 1550) – Obytné stavby) Boční trakty tvoří jedna až tři, výjimečně čtyři (Dětenice) místnosti v řadě, …
(Období vrcholné a pozdní renesance (po r. 1550) – Obytné stavby) … obytné stavby se dvěma trakty … Mají pět (Cerekvice nad Bystřicí, Hamr, Mirošov) i více prostor (Dolejší Krušec, pozdně renesanční fáze Vinařic) a jsou z poloviny tvořené přestavbami. …
(Období vrcholné a pozdní renesance (po r. 1550) – Funkce místností) … Komplikovanější, zpravidla kombinované dispozice vznikají nejčastěji přístavbami (Lázně Bělohrad, Vlčice, Vysoký Hrádek, Zahrádka, Žichovice zřejmě s několika vestibuly). …
(Období vrcholné a pozdní renesance (po r. 1550) – Další příslušenství tvrzí) V jihočeském prostředí byly zachyceny i zděné renesanční stodoly (Frymburk, Nihošovice, Přečín), zatímco ve východních Čechách je archivním plánem doložena v Kamenici u Jičína velká polygonální roubená stodola. …
(Pozdější osudy tvrzí) …Potřeba vyrovnat se se staršími konstrukcemi přispěla často k zajímavé kompozici nových hmot (Běstvina, Cerekvice nad Bystřicí, zčásti Kladno). …
(Pozdější osudy tvrzí) … Někde zůstal půdorys a přibylo druhé patro (Dětenice).
(Závěr – Nejtypičtější reprezentanti jednotlivých období) … Následuje ji až do poloviny 14. století tvrz s izolovanou věžovou stavbou o straně kolem 9 metrů, s jednou prostorou v každém ze čtyř podlaží, postavenou na opevněním vymezené plošině o výměře asi 400 m2. Pokud to můžeme při zoufalém nedostatku znalostí o posledním z údajů určit, nejvíce se takovéto představě blíží tvrz v Cerekvici nad Bystřicí.
(Závěr – Porovnání s hrady) Podstatně větší plochy zabírají jádra složitějších dispozic (Kost 1700 m2), …
XXXIV
V nespolehlivých bažinatých terénech a u některých staveb na umělých vyvýšeninách uprostřed vodního opevnění bylo použito pilot nebo jiných dřevěných zpevňujících a základových konstrukcí (ve Vepici, v Obědovicích, v Třebověticích).
XLIX
(Zemědělské vybavení) Mezi zemědělskými nástroji z českých tvrzí tvoří srpy nejpočetnější skupinu. Z lokalit můžeme připomenout Semonice (obr. 1, č. 12), Batňovice, Martinice, Chodov, Opočno nad Jizerou, Libáň nebo dvůr v Libici nad Cidlinou.
40
41
51
61
Stavební vývoj českých tvrzí
(text a kresby Ladislav Svoboda)
XIV
XV
XVI
XX
XXI
XXIII
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
XXXIII
Stavební technika
text Petr Chotěbor
Hmotná kultura středověké tvrze v Čechách
text Vladimír Brych
Server Jičín
Excerpta
Jičínsko