Logo L.S.K. 1980


Číslo 4Ročník III.Prosinec 1980


Vánoční

Jehličím přichází
čas ořechů a světel
Noc malých studánek
co v dětských očích spí

A země odestýlá
pro tichý bílý jetel
Jezinky z pohádek
se choulí na záspi

Znovu zas ucítíš
své víno se skořicí
když dveře otevřeš
a dětství bude blíž

V ten čas kdy jdeš
i za jedinou svící
a pro hrst bodláčí
a pro tu tíž

A pro tu tíž
let nalomených v pase
Co zbylo z křiku vran
spějících k závěji

Jehličím přichází
čas který ptá se
po klíči - zvonícím
rok co rok - jasněji

Jiří M. Palát


Práce na zámku v roce 1980

Protože víme, že naši čtenáři mají stálý zájem o práce prováděné na zámku ve Starých Hradech, předkládáme i letos jejich výčet. Předesíláme, že všechny plánované práce nebyly uskutečněny - omezoval nás příděl financí a nemohli jsme se tedy tak rozbíhat. I tak však byla provedena převážná část prací a ještě mnohé mimo plán.

Práce začaly hned 2. ledna a pokračují ještě koncem listopadu 1980. Začalo se pracovat na hotovení oken a dveří, které pak po celý rok dělal pan Trnka. Na mřížích do oken pracoval od ledna kovář pan Čuban.

V bývalé prádelně v předzámčí byla zbourána pec a provedena celková úprava. Pracoval zde pan Joukl s panem Lachmanem a panem Najvrtem.

S příchodem jara se začal navážet materiál, zvláště cihly, do 2. patra gotické části zámku. Železobetonový strop zde byl vyasfaltován. Zde pracoval také ještě pan Josef Svoboda.

V jarních měsících se pracovalo rovněž na úpravě vápenky. Byla to poslední neupravená místnost v renesanční části zámku, kde se po léta skladovalo vápno. Nyní je tam zřízen sklad pro nářadí a prochází zde hlavní vedení kabelů k rozvodní skříni v zámku. Bylo zde také podezděno schodiště a opraveny pilíře. Kabely byly protaženy zakrytými kanály.

Ze sklepů gotiky byly vyneseny všechny zbytky starých cihel a kamene, aby mohla být dobudována obvodová zeď 2. patra gotiky, neboť nových cihel bylo málo. Také staré nepotřebné dřevo bylo rozřezáno a uloženo.

Pozornost byla věnována i terénním úpravám. Zřídily se nové záhony pro růže a okrasné dřeviny, které byly vysázeny. Záhony vznikly i na místě, odkud byla vytrhána stará desková kamenná dlažba. Rovněž cesty na první nádvoří byly upraveny a později posypány vrstvou drobné bílé kamenné drtě. Tak zmizelo bláto z prvního nádvoří. Při úpravě terénu kolem kaple byl vykácen nežádoucí porost.

Hlavní práce byly vykonány o prázdninách za pomoci brigádníků z řad studentů, učňů a trampů. Část z nich postavila opěrnou zeď pod zámeckou kaplí. Zde mládež dokázala, že dovede samostatně a dobře pracovat.

Nejvíce se pracovalo na gotice. Jednou z nesnadných prací bylo odbourání vrchu gotické zdi a snesení těžkých kamenů. Těžko bychom tuto práci dokázali bez ochotné bezplatné brigády trampů. To byla práce věru chlapská!

Zároveň se ze starého i nového materiálu vyzdívala obvodová zeď 2. patra. Zdilo se do fošen a pod vedením Jaroslava Plíška z Bystřice se tu uplatnilo mnoho studentů, studentek i učňů. Dále se dozdívaly pilíře v 1. patře pro zpevnění zdí a natíraly se stropy cementovým mlékem. Sochařka Milada Zubatá vytesala části gotického ostění vchodu v přízemí. V zámku v Jičíně byla vysekána kamenná okenní ostění, převezena na náš zámek a zabudována do čelní zdi. Koncem roku byly vybetonovány i klenby u oken do vnitřního nádvoří.

Dále byly o prázdninách položeny betonové dlaždice u dalších budov v předzámčí, vyspárovány kamenné zdi v gotice i u schodiště u silnice, položena další část dlažby na vnitřním nádvoří, natřeny všechny mříže a kování proti korozi, provedeny terénní úpravy u transformátoru a jeho napojení. Bylo také postaveno lešení pro příští rok u jízdárny a otlučena zde stará omítka, zřízeno nové zahradní světlo na prvním nádvoří, osazeno několik dveří, provedeny drobné opravy v obou branách a podle potřeby prováděny drobné údržbářské práce.

Po celý rok byly nakupovány, dováženy a rovnány staré tašky bobrovky, které budou použity na střechu gotiky.

Elektrické vedení udržoval a zdokonaloval po celý rok Fr. Svoboda ze Sedliště; jeho otec prováděl kovářské práce. Dokumentární fotografie pořizoval průběžně Ivan Wurm. Stavební dozor po celý rok vykonával ing. arch. Karel Pokorný z Mladé Boleslavi, v květnu zde provedl revizi stavitel Skřivánek z odboru výstavby ONV Jičín.

Nejvíce brigádnických hodin odpracoval letos pan Jan Trnka ze Starých Hradů. Jména ostatních brigádníků neuvádíme, bylo jich velmi mnoho - dospělých, mládeže, studentů i učňů - místních, z okolí i ze vzdálených míst. A zatím alespoň touto cestou posíláme poděkování všem, kteří se letos na náročné záslužné práci podíleli!

Vladimír Holman


Nedožitých 85. narozenin ing. Františka Maxe jsme vzpomínali 16. 11. 1980. K tomuto výročí uspořádala Osvětová beseda Libáň výstavu jeho obrazů v Agitačním středisku v Libáni.


Staré Hrady a Sedliště po Třicetileté válce

V letošních našich Listech byly otištěny tři stati o starých pomístních jménech ve Starých Hradech a v Sedlišti. Tyto stati v podstatě přestavují povšechné vylíčení zeměpisných a místopisných poměrů jmenovaných vsí. Vesnice ovšem byly souborem jednotlivých stavení, v nichž žili lidé. A zajisté nás zajímá, kdo byli lidé, kteří ty vesnice obývali a v nich hospodařili.

Pramenů k poznání naší minulosti je mnoho, avšak pro nejstarší doby podávají archívy jen v málo případech zprávy podrobnější a souvislejší o jednotlivých vsích, městečkách a městech. Více však prozrazují písemnosti z 16. a 17. století. Jedním takovým pramenem jsou soupisy lidí dle víry z roku 1651, tedy tři roky po skončení dlouhého válečného období. Jsou to prameny velmi cenné a svým způsobem ojedinělé. Účel těchto soupisů v duchu tehdejší doby byl protireformační, mělo se zjistit náboženské vyznání obyvatelstva. V soupisech jsou vykazováni pouze lidé starší deseti let. Mladší děti nebyly zapisovány, neboť se u nich nemohlo projevit vlastní náboženské přesvědčení, nemohly chodit ke zpovědi a k přijímání. Nepodávají tedy tyto soupisy úplný stav lidí tehdy žijících.

Pokud jde o vlastní účel soupisů - zjištění náboženských poměrů - dozvídáme se, že při zámku starohradském a v obou sledovaných vesnicích bylo z celkového počtu 98 přítomných lidí vykázáno 65 katolíků, 19 nekatolíků, u 4 osob byla naděje "zejskání" a u 10 osob té naděje nebylo.

Kromě těchto dat náboženské statistiky poskytují však soupisy také vzácnou příležitost získat některé poznatky o tehdejších sociálních poměrech.

Podle soupisu patřil v roce 1651 k panství starohradskému zámek Staré Hrady, město Libáň, městys Střevač a vsi Bystřice, Drahoraz, Hřmenín, Lično, Psinice, Sedliště, Stará (nynější Staré Hrady), Únětice, Važice a Zliv. Panství tehdy držel František Arnošt hrabě ze Šliků.

Vrchnost v roce 1651 na zámku Staré Hrady nebydlila. Byli však při něm panští služebníci, kteří spravovali panství, a pak řemeslníci a čeleď pracující pro vrchnost. Nejvyšší funkci měl hejtman panství pan Matěj Jeník ZÁSADSKÝ Z GEMSENDORFU, 50 let, patrně vdovec nebo neženatý. Kromě něho byli při zámku zapsáni: Albin de BOSSI (38 let), písař důchodní, s manželkou Kateřinou (35 let) a dcerou Veronikou (13); písař obroční Hendrych CELIČ (24); purkrabí Jan SLÁDEK (32) s manželkou Kateřinou (38) a dcerou Annou (15); listovní Jan KONRATH (32); forstmistr Hons Hendrych HOFFER (86); sládek - mistr Ondřej POSPÍŠIL (50); jeho pomocník Jan STREJČEK (15); bednář Jan (47) a jeho žena Anna (49). Dále se při zámku uvádějí dva pacholci (čeledínové) - Petr SMOLÍK (35) a Jan CHRAMOSTIL (29) se svými pohůnky Matějem (18) a Václavem CHLUPÁČKEM (22); pak kolář Jakub (48) se ženou Kateřinou (38) a tovaryšem Janem (26) a konečně mlynář Samuel KAVKA (42) se ženou Kateřinou (30) a dcerami Kateřinou (14) a Annou (12).

Celkem bylo při správě panství zaměstnáno 16 panských služebníků, z nichž 5 bylo ženatých a měli 4 dcery starší deseti let. Dohromady tedy žilo při zámku 25 lidí (a jistě několik menších dětí).

Ve vsi Stará (nynější Staré Hrady) žili podle soupisu v roce 1651 tito poddaní: Václav STRAKA (30 let) se ženou Annou (25); Václav MARŠU (62) se ženou Kateřinou (28) a podruhyní Annou (70); Jan TOMÍČEK (47) se ženou Kateřinou (46) a podruhyní Kateřinou (60); Jan ZAHRADNÍK (30) se ženou Annou (28); Matouš NOVOTNÝ (49) se ženou Dorotou (32), synem Janem (19), podruhem Pavlem ŠEJBALEM (36) a jeho ženou Annou; Václav KOČÍ (30) se ženou Verunou (26); Adam MICHNA (50) se ženou Dorotou (42); Jiřík ŠEJBAL (26) se ženou Dorotou (22); Jan PEKAŘ (40) se ženou Kateřinou (38); Jeremiáš SOBĚSLAVSKÝ (30) se ženou Mandalenou (24) a děvkou (= děvečkou) Annou (19); Jiřík SVATOŇ (30) se ženou Annou a Jan CHALOUPKA (48) a ženou Marynou (31) a dcerou Annou (22).

Bylo tedy ve vsi Staré, ležící při zámku Staré Hrady, dvanáct poddanských hospodářů, všichni byli ženatí. Z dětí je vykázán pouze jeden syn a jedna dcera. U těchto hospodářů pracovaly dvě podruhyně, jeden ženatý podruh a jedna děvečka. Celkem bylo ve vsi Staré 31 lidí mimo malé děti, jejichž počet neznáme.

Ve vsi Sedlištích (tak psáno!) byli vykázáni tito poddaní lidé: Martin STRAKA (40) se ženou Dorotou (32) a dětmi Jiříkem (18), Annou (16) a Mandalenou (12); Bartoloměj VÁVRŮ (26) se ženou Dorotou (19), podruhem Janem JAVŮRKEM (55), jeho dcerou Lidmilou (28) a podruhyní Marynou (50); Buryan ŠVESTKA (50) se ženou Marynou (40); Petr STUCHLÍK (38) se ženou Mandalenou (32) a dcerou Dorotou (12); Jan KELBICH (42) se ženou Kateřinou (44) a děvkou Annou (18); Matěj ŠANOVEC (30) se ženou Marynou (24), pacholkem Petrem (30) a jeho ženou Martou (25); Jan LINHART (32) se ženou Annou (30) a synem Janem (10); Mikuláš KAVKA (40) se ženou Dorotou (32); Daniel LOCHMAN (39) se ženou Mandalenou (26) a děvkou Annou (30); Jiřík ŠÍBA (36) se ženou Annou (32), podruhem Janem (30) a jeho ženou Annou (22); Jan KOČÍ (36) se ženou Verunou (30); Matěj POKORNÝ (30) se ženou Lidmilou (28); Jiřík MIČÁK (40) se ženou Annou (32); Matěj ZNOJMA (35) se ženou Alžbětou (30).

Ve vsi Sedlišti bylo tedy 14 hospodářů, ženatých. Z dětí se uvádějí 2 synové a 4 dcery. Ve vsi byl 1 ženatý pacholek, 2 podruzi (z nich jeden ženatý), 1 podruhyně a 2 děvečky. Dohromady žilo v této vsi 42 lidí kromě malých dětí.

V obou vsích bylo celkem 26 poddaných hospodářů, hlav rodin. Skoro vesměs byli ve věku 26 - 50 let, je tedy pravděpodobné, že byl v obou vsích určitý počet dětí do deseti let.

Krčmáři nejsou vykázáni, ač patrně aspoň v jedné vsi byla krčma - možná, že ji držel některý z hospodářů. Rovněž kovář se neuvádí.

V soupisu jsou lidé zapisování již většinou dvěma jmény: křestním jménem a příjmením. Přece však se ještě vyskytují jako přežitek starších dob případy, v nichž lidé jsou označováni pouze křestním jménem; jsou to příslušníci vesnické chudiny (podruzi a podruhyně, tovaryši, pacholek, pohůnek, děvečky).

Jak nasvědčují příjmení lidí zapsaných v soupisu, obyvatelé obou vsí byli Češi, a to pravděpodobně i oni dva hospodáři, kteří měli jména německého původu (Kelbich, Lochman). Z panských služebníků tři mají jména cizího původu (de Bossi, Hoffer, Konrath), ostatní česká. Jméno Jeremiáš Soběslavský poukazuje patrně na původ jeho nositele nebo jeho předka z města Soběslavě; i jméno křestní je spíše městské než vesnické.

Skutečnosti, které bylo lze získat z údajů soupisu, jsou velmi cenné a zajímavé, neboť podávají podrobný pohled do rodinných poměrů lidí osedlých i jiných obyvatelů.

Stať byla zpracována podle "Sepsání lidí katolických i nekatolických na panství J. V. H. M. (= jeho vysoce hraběcí milosti) starohradském se vynacházejících", sestaveného dne 17. 5. 1651 a uloženého nyní ve Státním ústředním archívu v Praze pod značkou SM - R 109/45.

Jaroslav Jíhlavec, Praha



Co se nám nelíbí …

  • Měsíce a roky ubíhají a pět kmenů jasanů, silných a kdysi zdravých, stále leží a pomalu hnije na břehu nad potokem v Sedlišti. Nevíme, kdo nařídil, aby zde ztrouchnivěly - kvalitního dřeva přece není nazbyt. Či na ně někdo zapomněl?

  • Okresní správa silnic - patrně v rámci akce Za Staré Hrady krásnější - vybudovala novou vodní nádrž. Ptáte se kde? No přece v příkopu u silnice v zatáčce u Dubských. Zde totiž tečou pod silnici dva potůčky a mezi nimi je u silnice příkop. Pracovníci OSS tento příkop vyčistili, prohloubili - a to tak důkladně, že voda nyní neodtéká do potůčků, ale tvoří mezi nimi v příkopě mohutné dlouhé jezírko. Všichni se už těšíme, jak bude v létě krásně zapáchat …

  • Starohradské posvícení oslavili místní požárníci 4. 10. 1980 taneční zábavou, na které hrála hudba Plastimatu. Škoda, že na týž den byla i taneční zábava loutkářů v Libáni.


    Pomístní jména v okolí Starých Hradů a Sedliště nyní

    Poslední přehled pomístních jmen v našem časopise zaznamenával jejich stav v katastru Starých Hradů a Sedliště v roce 1842. Dnešní článek nemá za cíl vyplnit 140letý interval, má pouze zachytit současný stav s přihlédnutím i k těm pomístním jménům, která se z paměti současníků již zcela vytratila nebo se postupně vytrácejí.

    Nevychází z katastrů jako předchozí soupisy, ale přímo z osobních svědectví obyvatel obou vesnic a také z neúplných zápisů v obecních knihách.

    Protože jiný pramen dnes neexistuje, je nutno ocenit úsilí Místopisné komise ČSAV o získání co největšího množství poznatků o současných pomístních jménech. Pro tuto komisi byl před několika lety zpracován i tento soupis pomístních jmen na katastru obcí Sedliště a Staré Hrady, který byl východiskem pro zpracování tohoto článku.

    Zatímco dřívější soupisy se soustředily jen na pole, lesy, vodní toky, komunikace apod., tentokrát si všimneme i názvů v zastavěné části obcí a dalších novějších orientačních bodů v terénu, které vyvolaly vznik novějších pomístních jmen.

    Ve srovnání s rokem 1842 zůstalo základní rozdělení katastrů obcí Sedliště a Staré Hrady téměř stejné: části katastrů se nazývají: Staré Hrady, Nad cihelnou, V kálku, Oborská, Sedliště, Křížová, Bunčácká; přibyly však části V bořích a V lomech (tak uvádí části obce mapa evidence nemovitostí z roku 1964). Jde však o příliš velké celky, zahrnující v sobě pole, les, cesty, zastavěné části obcí, zahrady, sady apod. Navíc názvy Oborská, Křížová a Bunčácká nejsou běžně užívány. Je tedy samozřejmé, že pro přesnější orientaci v terénu se vytvořila řada pomístních jmen, z nichž mnohá starší již zase zanikla nebo si je pamatují jen příslušníci nejstarší generace. Mnoho jich však běžně žije v povědomí lidí.

    Začneme rozlišením jednotlivých lánů polí. Velmi důležitým zásahem tady bylo založení JZD a s ním související scelování pozemků, které mělo za následek postupný zánik pomístních jmen typu U Knížkovýho pole, Na Kůželovým (poli), Za Brožkovým (polem) atd. V části Křížová se neudrželo ani pojmenování Na krátkejch (obdélník půdy členěný napříč na menší kousky polí jednotlivých majitelů) a Na dlouhejch (nebo Na dlouhým kuse); v části Bunčácká potom Na širokým kuse.

    Během doby se vytrácejí z paměti lidí také pomístní jména pocházející z určení tváře krajiny. V části Křížová jich bylo hned několik: Na bubně, Na vysokým břehu, Dolení vrcha. Jiná se však běžně užívají dosud: V roklinách (v části Nad cihelnou) a Na vrchách (v části Křížová).

    Několik běžně užívaných pomístních jmen ukazuje na kamenitý charakter půdy: Na kamenici (v části Křížová), v části Bunčácká Ve skaličkách a V kameničkách; v sousedství leží celá část katastru nazvaná V lomech.

    Další pomístní jména tradují původní poslání polí - celá jedna část katastru nese název V bořích, v části Oborská najdeme pomístní jména V louce a Jelenka (nebo též Na jelence - pole leží v sousedství Obory, kde se za doby Albrechta z Valdštejna chovali jeleni); v části Nad cihelnou Na Buncáku (na místě dávno zrušeného rybníka téhož jména), v části Křížová Mršník (nebo též Na mršníku - kdysi se zde zahrabával uhynulý skot a další zvířata).

    Stále se také ještě užívají pomístní jména, která připomínají, kde se co původně pěstovalo: V babkách (část Nad cihelnou), Ve viničkách (část Křížová), Vinice (nebo též Na vinici) a V krysavkách (podle hrušek krysavek, které zde byly vysázeny ve dvou alejích) - obě poslední pomístní jména jsou v části V kálku. Také tento typ pomístních jmen postupně mizí - málokdy již slyšíme Na šparglovně (část Oborská) a Na šafranici (část Nad cihelnou).

    Celá řada pomístních jmen vychází z polohy pole: V barácích, U hřbitova, U bukoviny (část Nad cihelnou, jejíž pojmenování patří též do této skupiny), Na zástružku (část Sedliště), U Libáně, Na sádkách, Pod voborou, Pod bažantnicí, Za voborou, Za remízem (v části Oborská), U mršníku a U Hřmenína (část Křížová), U boru (v části V bořích), Za dvorem (ve Starých Hradech).

    K orientaci v terénu sloužily také určité pevné body, ať už přírodního původu nebo postavené lidskou rukou, jak o tom svědčí pomístní jména U Gotharda (socha v části Nad cihelnou), U Matičky, U hájenky, U dubu (v části Oborská), U hřmínskýho křížku, U Najvrtovýho křížku, U kaštánku (v části Křížová).

    Některá z nich se ztrácejí z povědomí lidí s tím, jak mizí orientační bod (i když nikdy ne současně s ním), např. U váhy (v části V kálku), protože panská váha už na okraji tohoto pozemku dávno nestojí. Tak jistě v dohledné době zanikne i pojmenování U Gotharda, neboť sochu před několika lety shodila vichřice a poškodila ji, takže byla přenesena do zámku.

    V souvislosti se vznikem nového orientačního bodu se však objevují nová pomístní jména tohoto typu (hlavně pojmenování v zastavěných částech obce - viz dále). Např. asi před 60 lety se rozšířil název U vodárny, který zároveň částečně nahrazuje dodnes užívaný název Na vinici.

    Původ některých pomístních jmen ještě stále běžně užívaných si dnes už nedovedeme vysvětlit. Sem patří třeba název části V kálku, jejíž součástí je pole Na Kajetánce.

    Připomeňme si ještě, proč vlastně vznikly názvy částí katastru Křížová, Oborská a Bunčácká, které, jak již bylo připomenuto, nejsou v běžném užívání. Pojmenování Křížová je odvozeno od dvou křížků, postavených na paměť tragických událostí. "Hřmínský" křížek stával na místě, kde se dělí stará úvozová cesta vedoucí z Libáně a pokračující dál jednak na Hřmenín, jednak do Markvartic. Pověst vypráví o svatebčanech, přepadených zde bývalým nápadníkem nevěsty a jeho společníky. Nevěstu zabili, v ostatním se různé verze pověsti rozcházejí (kolik bylo mrtvých, zda k přepadení došlo při cestě z Markvartic do kostela v Libáni či při návratu atd.). Je pravděpodobné, že Křížová byl původní název této cesty, kdysi jediné spojky s Libání. - Křížek druhý, Najvrtův, byl postaven, aby připomínal, že tu kdysi spadl z fůry čeledín a zabil se. Oba křížky byly vytesány z žuly a zatímco Najvrtův dodnes stojí, Hřmínský byl zničen koncem roku 1970.

    Název Oborská souvisí s lesem Oborou, Bunčácká s dnes již neexistujícím rybníkem Buncákem, který s touto částí katastru sousedil (dnes pole Na Buncáku).

    Také starohradské a sedlišťské lesy mají svá jména, která je výstižně charakterizují: Bukovina (původně bukový les), Obora (nebo Vobora) - les patřil k panství a byl upraven pro chov vysoké zvěře, Remíz (byl vysázen, aby zvěř neutíkala z Obory a Bažantnice na katastr sousedního panství), Bažantnice (chovali se tu bažanti). Obora je nejrozsáhlejší, a proto pro snadnější orientaci zde vzniklo několik pomístních jmen. Dodnes se běžně říká Ve skoku, Za Brožkovýma a U studánky, zatímco pomístní jména U pavilónu a U laviček vymizela - nestojí zde už totiž ani panský lovecký pavilón, ani lavičky. Málo lidí dnes také zná pomístní jméno Horní val pro část lesa v části katastru V kálku.

    Nezměnily se názvy místních potoků - Mrlina, Bystřice (též Bystřický potok), Bukovský (též Bukovinský) potok.

    Starohradským rybníkům se stále říká Sádka, v Sedlišti se malinký rybníček pod lesem nazývá Kůželova louže.

    Přestože existovalo mnoho polních cest, je zajímavé, že své specifické pojmenování měla jen jediná - Do krysavek (viz výše název pole V krysavkách). Také lesní cesty zřejmě neměly pojmenování, uchovalo se jen K dubu. V zastavěných částech je dodnes známá cesta Na Balkán v Sedlišti; druhá - Ulička (úzká cesta vedoucí k sedlišťské studánce) - již název ztratila. Pro části staré cesty mezi Sedlištěm a Starými Hrady jsou vžitá označení Ke hřbitovu a K transformátoru.

    Svá pojmenování mívají také sady, ale na sledovaných katastrech najedeme dnes už jen jedno - U kravína ve Starých Hradech, neboť starší U náhona se již běžně neužívá.

    Soukromé zahrady nesou obvykle jméno majitele. Vyskytne se však také název jiný, např. v Sedlišti pro Linhartovu zahradu Palouk (leží nedaleko domu č. 21, kde dříve bydlel hajný; zahrada však nyní patří k domu č. 36) a pro její další část Na kopánce (pro malou výměru se pozemek nedal orat, proto se půda kypřila pouze kopáním). Dnes se už také málo setkáme s názvem Na bubně pro Kůželovu zahradu v Sedlišti u domu č. 34. I pojmenování Na pastvišti, které se vztahovalo na část Jílkovy zahrady (pásl se tam dobytek) se nyní už neužívá. Běžné je zato pomístní jméno Na Knížkově zahradě, i když dům, k němuž patřila, zcela vyhořel v roce 1945.

    (dokončení příště)

    související články: 1, 2, 3

    Eva Bílková


    Staré Hrady v tisku (září - listopad 1980)

  • Bílek Karol: Starohradní pozvání na výstavu. Okno, červenec 1980. Článek upozornil na chystanou výstavu malíře Vladimíra Komárka ve Starých Hradech v roce 1981.

  • L. K. (Bílek Karol): Aktiv pracovníků osvětových besed. Předvoj 31. 10. Článek o aktivu ve Starých Hradech.

  • Mikolášek Vladimír: Vstupné: dvě cihly! Mladý svět č. 43/80. Článek o pomoci trampů při obnově starohradského zámku.

  • O letošní prázdninové pomoci mládeže při rekonstrukci Starých Hradů psaly Pochodeň 30. 9. a Předvoj 26. 9.

  • Na vernisáž výstavy dr. J. V. Scheybala a koncert Č. Pavlíka a I. Klánského ve Starých Hradech upozornily Zemědělské noviny 5. 9., Svobodné slovo 8. 9., Pochodeň 30. 9. a Předvoj 5. a 26. 9.

  • O práci literárního archívu ve Starých hradech informovaly Zprávy Spolku sběratelů a přátel exlibris č. 1/80 a Předvoj 26. 9.

  • Rozvoj výstavní činnosti na zámku Staré Hrady zaznamenalo Svobodné slovo 22. 9.

  • Spěváček Jiří: Karel IV. Život a dílo (1316 - 1378). Svoboda Praha 1979, 720 str. První velká moderní monografie o Karlu IV. věnuje náležitou pozornost i jeho rádci, prvnímu pražskému arcibiskupu Arnoštu z Pardubic; připomenuto je i Arnoštovo rodiště - tvrz Stará a zdejší gotický kostelík.


    Z paměti našich čtenářů. Před dávnými a dávnými časy Psinic nebylo. Jednou byla válka. Jeden rytíř jel z Dětenic do Kopidlna. Aby tam byl dříve, jel přeze všecko. Když ho Kelničtí viděli, že jim jede přes seté, sebrali se a rozbili mu vůz. Jemu se podařilo ujeti. Když přijel do Kopidlna, sebral vojsko a táhl na Kelníky. Kelníky obklíčil, lidi tam pobil a vesnici vypálil. Jen dvěma se nic nestalo: Hosa a Adamec byli v Jičíně. Když přijeli a viděli, co se stalo, padli na kolena a prosili rytíře, aby jim to odpustil. On jim odpustil slovy: "Vý psi nic!" Od té doby se jmenovala osada Psinice.

    Tuto pověst z našeho kraje si zapamatovala a pro nás zapsala osmdesátiletá paní Františka Jandová ze Starých Hradů. Věříme, že nám napíší své vzpomínky i další čtenáři.


    Z vašich dopisů …

    Božena Václavíková, Praha: Vzpomínám na náš zdařilý zájezd s návštěvou Starých Hradů - zámku, který byl tak příkladnou pílí a obětavostí, jak jsem vyslechla z výkladu, znovuzbudován občany vašeho kraje do dnešní podoby a krásy. Ještě jednou vám srdečně děkuji i oběma mladým průvodcům, kteří tak ochotně a trpělivě nás celým objektem provázeli. (poznámka redakce: Zájezd 27. 9. 1980 prováděli po zámku Jaroslava Hrdá a Zdeněk Cibulka, kteří měli toho dne službu).


    Drobné zprávy

    Společná veřejná schůze Občanského výboru a Dozorčího výboru Jednoty se konala v Sedlišti 24. 11. 1980. Účastnilo se 7 členů Občanského výboru a další občané. Bylo navrženo zlepšit prostředí v prodejně instalováním nové zářivky. Dále schválili přítomní návrh, aby do nového volebního programu MNV Libáň bylo doporučeno zařadit vybudování vodovodu v Sedlišti. Je to nutné vzhledem k tomu, že voda ze studní je zdravotně závadná, kojenci a malé děti ji nesmí požívat. Také odběr vody z obecní studně okresní hygienik zakázal.

    Turistická sezóna na zámku skončila 31. října 1980. Během ní navštívilo zámek od počátku roku 4145 hostí. O provádění se starali aktivisté Osvětové besedy a o prázdninách brigádnice z řad studentek a absolventek ZDŠ Libáň. Ke spokojenosti hostí přispěla i nová turistická mapa Českého ráje, kterou v průjezdu zámku instaloval do vkusného rámu s. Jan Trnka. Z významných návštěvníků zde byli překladatelé dr. L. Kundera a dr. Jan Ort, malíř Jar. Mrva, z hromadných návštěv jmenujme alespoň zájezdy Akumy Mladá Boleslav, Jednoty Jilemnice, členů školské a kulturní komise MNV Dobrovice, Baráčníků ze Sobotky, pracovníků Pražského střediska Státní památkové péče a ochrany přírody a Městské knihovny z Prahy atd.

    V televizi se objevil starohradský zámek opět 29. 9. 1980 v pořadu o Památníku národního písemnictví. Diváci zde nahlédli do bohatství sbírek literárního archívu Památníku národního písemnictví, jehož depozitář je v našem zámku.

    Aktiv pracovníků osvětových besed jičínského okresu se konal ve Starých Hradech 3. 10. 1980. Zúčastnilo se ho na 80 hostí v čele s pracovníkem Okresního kulturního střediska s. Pavlem Hlaváčem. MNV Libáň zastupovala členka rady s. Irena Škodová. Přítomní si nejprve prohlédli libáňské muzeum s. Fr. Vojtíška a všechny prostory zámeckého areálu. Pak na ně čekalo milé překvapení: v koncertním sále přednesla několik ukázek ze svého repertoáru zasloužilá umělkyně Julie Charvátová. Následovalo seznámení přítomných s jednotlivými úseky činnosti naší Osvětové besedy. Zprávy přednesli Eva a Karol Bílkovi, Ladislava Bočková, Milena Droznová, Jaroslava Hrdá, Jiřina Straková, Rita a František Škodovi a Milada Zubatá. Poté předal s. Hlaváč naší Osvětové besedě Čestné uznání kulturní komise ONV Jičín za dlouholetou obětavou práci v kultuře. Na závěr aktivu se konala výměna zkušeností a přátelské posezení v kulturním domě při hudbě Plastimatu řízené Aloisem Klárem. Jsme rádi, že se tento aktiv konal ve Starých Hradech a že naše Osvětová beseda byla pověřena jeho uspořádáním, neboť tyto aktivy pořádá OKS v nejlepších osvětových besedách okresu. První byl letos na jaře v Kyjích a druhý u nás.

    Archiváři okresních archívů Východočeského kraje navštívili 17. 9. 1980 v rámci svého pracovního pobytu na Jičínsku i zámek ve Starých Hradech. Seznámili se s jeho historií i způsobem záchrany a s obdivem se vyslovili o uložení archiválií a způsobu práce v depozitáři literárního archívu Památníku národního písemnictví.

    Kominík Jaroslav Marek z Libáně se dožívá 8. 12. 1980 svých 85. narozenin. Kromě svého povolání se věnoval hlavně své velké lásce - sběru starožitností, kresbám a modelům stavebních památek a psaní článků o Libáňsku. V živé paměti je nezapomenutelná výstava jeho prací ve starohradském zámku v roce 1978, která dala podnět i ke vzniku knížky J. Marka Ze skicáře mistra kominického. Věnoval se i soupisu pomístních jmen pro Místopisnou komisi ČSAV a další vlastivědné činnosti. Pane Marku, děkujeme Vám za Vaši celoživotní práci, těšíme se ještě na mnohá setkání na Starých Hradech a přejeme hodně, hodně zdraví do budoucna!

    Zasloužilý umělec spisovatel Adolf Branald oslavil 4. 10. 1980 své sedmdesátiny. A my se připojujeme k četným gratulantům, kteří mu svým blahopřáním dali najevo, jak ho mají rádi, jak si váží jeho literárního díla. Jsme rádi, že jsem ho mohli uvítat před časem i ve starohradském zámku, vážíme si toho, že jeho slova uvedla letošní výstavu národního umělce Cyrila Boudy ve Starých Hradech. A těšíme se zase brzy na shledanou!

    Novými členy Osvětové besedy Libáň - Staré Hrady se stali Dana Táborská a Zdeněk Cibulka.

    Starohradská zámecká galerie byla obohacena dvěma dary. Národní umělec Cyril Bouda věnoval grafický list Kumburk a dr. J. V. Scheybal akvarel Radimovice. Je to krásná památka na jejich letošní výstavy ve Starých Hradech. Děkujeme!

    Starohradští svazáci pořádali taneční zábavy 18. října a 15. listopadu 1980. Hrál jim Index.

    Sňatek uzavřeli 19. 7. 1980 v Mladé Boleslavi Lenka Svobodová a Zdeněk Kapras z Libáně. Blahopřejeme!

    Naši jubilanti: 80 let se dožili 12. 10. Marie Hakenová a 29. 10. Bohumil Vondráček ze Starých Hradů a 4. 12. 1980 Barbora Matějová ze Sedliště. 75. narozeniny oslavili 17. 12. Blažena Elederová a 21. 12. František Wachter ze Starých Hradů. 60 let se dožili 18. 10. Marie Tuláčková ze Starých Hradů a 2. 12. Václav Plíšek ze Sedliště. Padesátiny oslavil 3. 10. František Rejha ze Sedliště. Blahopřejeme!

    Za Miladou Finkovou. Patřila k pravidelným návštěvnicím všech zámeckých koncertů, všech vernisáží výstav. Byla jednou z prvních odběratelek našich Listů starohradské kroniky. Jejím světem byla vzorně vedená Místní lidová knihovna v Dětenicích, kterou přivedla na vysokou úroveň. Byla příkladem pro všechny knihovníky i další kulturní a osvětové pracovníky, kteří chtěli své poslání vykonávat co nejlépe. - V posledních měsících jsme se dovídali o těžké nemoci paní Milady Finkové a nyní přišla zpráva, že 9. listopadu 1980 zemřela ve věku nedožitých 72 let. Za všechnu svou práci si zasloužíte, paní řídící, aby na Vás Libáňsko a Dětenicko nezapomnělo.

    Doc. ing. František Kebl, DrSc., vědecký pracovník v oboru chemie a dlouholetý docent Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích, starohradský rodák, zemřel v Praze 9. listopadu 1980 ve věku 70 let. Naposledy jsme se s ním ve Starých Hradech sešli vloni na sjezdu rodáků. Byl to skromný a milý člověk, měli jsme ho velmi rádi pro jeho dobrotu, vlídnost a pracovitost. Do poslední doby řešil vědecké úkoly. Měl velmi rád své rodiště a zvláště jej těšila záchrana a rekonstrukce starohradského zámku. Budeme se snažit přinést v příštím čísle článek o jeho vědecké práci. Čest jeho památce!

    Narození: 30. 8. 1980 se narodil Jakub Boček ze Starých Hradů. Také okruh "přespolních" rodáků a přátel Starých Hradů a Sedliště se rozšířil: 29. 9. 1980 se narodila Lucie Růžičková z Libáně (dcera Jiřího Růžičky ze Sedliště) a 10. 9. 1980 se narodil Josef John z Rakovníka (syn MVDr. Dany Johnové, rozené Trnkové ze Starých Hradů). Vítáme všechny mezi nás!

    Osvětová beseda Libáň - Staré Hrady a redakce Listů starohradské kroniky přeje všem svým příznivcům a odběratelům hezké vánoce a mnoho úspěchů v roce 1981. Věříme, že i v příštím roce budete v hojném počtu navštěvovat naše kulturní pořady a již dnes vám můžeme prozradit, že pro vás chystáme mnohá překvapení. Stejně tak se těšíme, že nám budete ještě více než dosud psát do časopisu.

    Zároveň vás všechny zveme na náš III. reprezentační ples Osvětové besedy Libáň - Staré Hrady, který se bude konat v sobotu 21. února 1981 ve 20 hodin v prostorách kulturního domu ve Starých Hradech. Hraje hudba Plastimatu řízená Aloisem Klárem. Vstup pouze ve společenském oděvu, stoly budou číslované, o bohatou tombolu a další překvapení bude postaráno. Sál bude vytopen, občerstvení zajištěno. Vstupenky si však objednejte na adrese: Osvětová beseda, zámek Staré Hrady, 507 23 Libáň nebo u s. Horáčkové v prodejně Jednoty v Sedlišti a u s. Ludmily Keblové ve Starých Hradech!


    Menu