Libáňská borovička

Na Horách
nad prvním předělem vlny u Českého ráje
staletí vzklenutá nad kmenem
na hlídce celého kraje

větrná poselství přijímá
všech čtyř stran světových vlídně
od Moskvy
z Paříže
od Říma
z přímořských zemí i z Vídně

Na větvích odlitých ze zlata
z pichlavých čupřin
jež voní
stále zní větrná kantáta

to není pod jabloní
kde jsem kdys ledacos šeptat chtěl
těm
které měly mě rády
aby to vítr neslyšel
když letěl nad Staré Hrady…

Po pěti letech

V těch uplynulých pěti ročnících se nám na 360 stránkách podařilo shromáždit velký počet zpráv a článků o současném i minulém životě v obcích. Mnozí čtenáři si časopis schovávají a často se vracejí i ke starším číslům. Publikovali jsme články a básně takových autorů, jakými jsou spisovatelé Ad. Branald, Boh. Hrabal a Dal. Pokorný, básníci Jos. Brukner, Jindř. Hilčr, Jar. Moucha a Jiří M. Palát, malíři Jar. Bobek a Vl. Komárek, redaktoři J. V. Kučera, Vl. Mikolášek, D. Štětinová a O. Šumberová, vědečtí pracovníci prom. hist. Jos. David, dr. Jar. Janáčková, dr. Milan Jankovič, doc. dr. L. Páleníček, dr. K. Samšiňák a dr. Boh. Slavík. S nemenším zájmem jste četli příspěvky známých vlastivědných pracovníků Al. Fetterse, Jar. Jíhlavce, dr. Jiřího Kotyka, ing. Ant. Otmara, prof. Jiřího Trejbala či dr. Svat. Volfa i místních regionálních badatelů manželů Bílkových, Fr. Vojtíška a ing. Fr. Táborského či kronikářů Vlad. Holmana, Jos. Javůrka a Jindř. Slavíka. Zaujaly Vás i poutavé vzpomínky B. Břízové, J. Joukla, Jana Kůžela, Hany Mařanové, M. Mrákotové, Jana Poláčka, dr. Frant. Škobise a Fr. Toboříkové. Se současným životem Vás kromě jiných seznamovali Jos. Bernkopf, St. Hlava, Hel. Horáčková, ing. K. Pokorný, Irena a Frant. Škodovi, I. Wurm a M. Zubatá. Své první verše tu otiskl Michal Trmal. A zvláště rádi jste čítali zprávy o pokračující obnově zámku od Vl. Holmana.

Z četných dopisů jsme se dovídali, že pozorně sledujete i drobné zprávy o dění v obcích a zprávy o Starých Hradech a Sedlišti v tisku a literatuře. Oceňovali jste, že jste podrobně informováni o kulturním dění na zámku, o našich významných rodácích, o práci občanského výboru v Sedlišti atd.

Ne všechno se nám podařilo. Přes osobní i písemné urgence nám nikdo nepíše o práci občanského výboru ve Starých Hradech a málo zpráv máme i o činnosti místních spolků a organizací. Marně bojujeme s majiteli slepic, které ničí práci obětavých občanů při zlepšování veřejných prostranství. Někteří se zlobíte, že jsme nezaznamenali narození, sňatek či kulaté životní jubileum někoho ze Starých Hradů či Sedliště a neuvědomujete si, že nám o tom musíte poslat zprávu, protože nejsme vševědoucí.

Celkově však měl časopis velký úspěch, o který se přičinili nejen dopisovatelé a členové redakce, ale i všichni čtenáři zasíláním zpráv, článků, upozornění a dopisů a také zvýšeného předplatného, které nakonec umožnilo dnešní tištěnou podobu časopisu. Děkujeme za to všem a prosíme, abyste tak pamatovali ne své "Listy" i nadále. A právě ti, kteří posílají nejvyšší předplatné, mnozí i stokorunu na rok, jsou rodáky, dnes již důchodci, kteří žijí daleko od svého rodného kraje. Děkujeme, ale jejich jména – podle výslovného přání – neuvádíme.

Čtenáři našeho časopisu, kteří se těší na každé číslo, jsou až v Americe. V Yuma, Arizona žije Marie Peach, rozená Hrdá ze Starých Hradů. Narodila se 29. března 1897, bude jí tedy letos 86 let. Přejeme jí i celé rodině hodně zdaru.

Nakonec několik informací pro letošní rok. Normální předplatné bude činit 15 Kčs, nebo kromě řádných 4 čísel dostanete ještě zvláštní přílohu – nově zpracované dějiny zámku ve Starých Hradech s četnými fotografiemi. Upozorněte proto na vydávání časopisu i další své příbuzné a známé, aby se dostával do rukou všem, kdo mají Libáňsko rádi. Vždy je u nás málo takových malých obcí, jako jsou Staré Hrady a Sedliště, které se mohou pochlubit vlastním tištěným časopisem.

S pozdravem všem čtenářům

redakční kroužek

Chraňte naši přírodu!

U nás v sedlišských lesích roste takových rostlin hned několik: lýkovec jedovatý, konvalinka vonná, lilie zlatohlávek, úpolín evropský, bledule jarní. A hlavně k bleduli, k této krásné jarní květině, se lidé nechovají tak, jak by měli. Mnohdy ještě neroztaje sníh a někteří nedočkavci se již předhánějí, kdo z nich si odnese první kytičku. Přijdou i ziskuchtivci s košíky, kteří potom prodávají kytičky na trzích ve městech…

Vytáhnout poupě bledule z cibulky vyžaduje cit a trpělivost, jinak se stonek přetrhne. Ti, kdo to neumí, jednoduše vezmou nůž a vyříznou poupě i s listy ze země. Žalostný je pak pohled na porost přetrhaných a přeřezaných bledulí. Tolik zničené krásy kvůli jedné kytičce, která stejně brzy uvadne.

Do budoucna by se situace měla zlepšit. Občanský výbor Sedliště získal z MNV Libáň tabulky upozorňující na chráněné lokality těchto květin, které budou umístěny na okraji lesa Na bahnech a U studánky. Také pionýrská organizace základní školy M. Krásného v Libáni si vzala patronát nad ochranou této oblasti.

Musíme však pomoci všichni: Učiňme alespoň to málo, co můžeme: netrhejme chráněné květiny a rostliny a nepřesazujme je z přírody do svých zahrad. Vždy každá rostlina má v přírodě své místo a oprávnění, stejně jako my. Chovejme se proto vždy a všude podle hesla opravdových milovníků přírody: Poznej a chraň! A nebojte se upozornit lidi, kteří květiny trhají, na jejich nevhodné a nerozumné jednání!

Jana Svobodová, předsedkyně OV Sedliště

Občanský výbor v Sedlišti

Činnost se zaměřuje hlavně na úpravu obce po všech stránkách. Občané odpracovali na tomto úseku 179 hodin. Prováděly se úpravy parčíků, byla nasazena nová pumpa na obecní studni, odklizeno bláto z mostu, upraveny překážky na cestě na Vrcha, opravena a vybílena čekárna (včetně opravy střechy), odstraněny a rozštípány pařezy z vodní nádrže a jasanové klády, pravidelně vysekávána tráva v parcích i na veřejných prostranstvích. Také ve vývěsní skříňce jsou pravidelně vyměňovány plakáty k různým jubileím a výročím. Nezapomíná se ani na příkopy podél silnice a cest, tráva je pravidelně vysekávána a odklízena. I majitelé chalup přispívají k pěknému vzhledu obce úpravou svých domků a jejich okolí.

Bohužel už rok čekáme na opravu cesty směrem k lesu; MNV nám slíbil 6 for štěrku a roury a trubky na další úsek kanalizace. V letošním roce má být také dovedeno k cíli dlouholeté úsilí o napojení Sedliště na veřejný vodovod.

Uvedených brigádnických prací se zúčastňovala malá část občanů, v podstatě to byli stále stejní lidé. Věříme, že po dodání požadovaného materiálu se zapojí i ostatní.

Kromě zajišování těchto úkolů spolupracuje občanský výbor i se sborem pro občanské záležitosti a zúčastňuje se předávání dárků při životních jubilejích občanů. Zajišuje i smuteční řečníky při úmrtí některého občana ze Sedliště.

Ze složek Národní fronty se brigád zúčastňují pravidelně členové Svazu požární ochrany, kteří byli společně i na prvomájových oslavách v Libáni a s mnoha dalšími občany položili kytici k pomníku padlých při květnových oslavách. O prodejnu se dobře stará dozorčí výbor Jednoty.

Doufáme, že v tomto roce bude naše práce ještě úspěšnější.

Jana Svobodová, předsedkyně OV Sedliště

Mé vzpomínky

Vychodila jsem pětitřídní školu v Libáni, mým učitelem byl pan Macek. Poté jsem studovala v Jičíně na gymnáziu. Státní zkoušky jsem ukončila v Hradci Králové. Své první místo učitelky jsem nastoupila v Hořicích ve škole Daliborka.

Měla jsem před sebou povinnosti a mé styky s přátely ve Starých Hradech a Libáni řídly. A tak jsem si tím více dopisovala i s Mařenkou Keblovou ze Starých Hradů.

Byla hluboce citově založena. Milovala přírodu a všecko kolem ní mělo svůj půvab. Stačilo několik slov a ona už měla verš. A když prohrábla své city, byla z toho i básnička. Ráda jsem poslouchala její povídky – příběhy z vesnického života.

Mařenku Keblovou jsem poznala prostřednictvím děvčat ze Starých Hradů, s nimiž jsem chodila do školy. Byla to Marie Patková, Marie Sekáčová, Marie Jouklová a Marie Chotěborová z hájovny. Pozvaly mě do Starých Hradů do divadla pro děti, které režírovala Mařenka Keblová s Mařenkou Poláčkovou. Byla to hra Sůl nad zlato. Já jsem se drze zeptala paní Keblové, jestli by mě přijala, že bych si také zahrála. Ona mě pozvala k nim, že si se mnou popovídá. Dala mi nahlédnout do jejího notesu s verši. Mně se moc líbily a poprosila jsem ji, aby mi dovolila si je opsat. Požádala mě, abych o prázdninách přišla k nim. Pozvání jsem ráda přijala.

Chodila jsem s ní na pole sušit trávu a přitom jsem se učila svou úlohu na příští hru. Ona skládala verše a já jsem je psala. Poznala, že také miluji přírodu, a to ji naplňovalo štěstím, stejně jako mé pochopení pro její verše. Byla jsem o několik roků mladší, ona mě požádala, abychom si tykaly a byly přítelkyně. To byla pro mě velká čest, nebo jsem v Mařence viděla velkého člověka, který pro mne moc znamenal.

Vyprávěla mi o svém rodišti, o pobytu v Praze a o svých setkáních s významnými lidmi, jako byla spisovatelka Eliška Krásnohorská. Často jsme spolu mluvily o spisovatelce Boženě Němcové.

Když jsem odjela do Prahy na studie, dopisovaly jsme si a ona mi posílala každý svůj výtvor. O prázdninách jsem byla v Libáni u rodičů, ale většinu času jsem prožila ve Starých Hradech. Měly jsme si mnoho co vyprávět. Po státních zkouškách, když jsem nastoupila do školy v Hořicích, jsem se musela rozloučit i se starohradským divadlem. Naposledy jsem tu hrála roli nejmladší ze tří dcer ve hře Panímáma z Bublova. Už je to 70 let, ale já stále vzpomínám. Snad proto, že jsem sama a vracejí se vzpomínky na mládí.

Také si často připomenu poslední rozhovor s Mařenkou Keblovou před odjezdem do Hořic. Doprovodila mne s Mařenkou Poláčkovou k omnibusu, který odjížděl z libáňského náměstí do Kopidlna na nádraží. Obě se upřímně se mnou rozloučily a Mařenka Keblová řekla: "Já ti Lilko přeji v tvém příštím životě hodně štěstí a zdaru. Nezapomeň – nezapomeň!" řekly obě a stiskly mi ruku. Já jsem je sestersky políbila a hlas se mi chvěl Potom následovaly dopisy, které nás pojily. Já jsem je četla stále, nebo se mi zdálo, že spolu rozmlouváme. Mařenky Keblové jsem si vážila čím dál víc. Její dopisy nebyly obyčejné. Vždycky jsem v nich nalezla poučení a hloubku jejích citů. Posílala mi verše a žádala mne o pravopisnou opravu, pak jsem je posílala zpět. To bylo to málo, čím jsem se jí mohla za všechno odměnit. Její dopisy voněly láskou k přírodě i k lidem. Mařenka Keblová byla žena ryzího charakteru. V jenom dopise mi poslala kytičku fialek a připsala: "Buď, Lily, skromná jako ta kytička. Porovnávej lidi a přijdeš k názoru, že každý člověk má své smýšlení a sebe se svými city." Také Mařenka Poláčková mi posílala dopisy a připsala i básničku. Jsou to milé a stále živé vzpomínky.

V Hořicích jsem se seznámila se svým manželem, ale o svátcích a o prázdninách jsme jezdili k rodičům do Libáně; Mařenku Keblovou jsem pokaždé navštívila. V roce 1919 jsem byla přeložena do Prahy, vyučovala jsem v Košířích… Potom už naše styky opravdu řídly, nebo po smrti otce jsem si matku odvezla k sobě a hlídala mi dceru. Více jsme si s Mařenkou dopisovaly. Měla mé fotografie, já jsem si její dopisy s verši a básněmi schovávala jako cennou památku na člověka tak vzácného charakteru. Byly už zažloutlé a kde byly přeloženy, byla písmena neznatelná.

Staré Hrady jsem navštívila po dlouhé době v roce 1979. Byla jsem překvapena, do jaké krásy vyrostl zámek, kde bývala za mého mládí sídla správce panství a nadlesního a sýrárna, jejímž majitelem byl strýc Jindřicha Taubera. Staré Hrady se staly k mému překvapení vzácnou architektonickou památkou. Obdivovala jsem reprezentační svatební síň i krásně vybavené místnosti. Ještě jsem chtěla vidět kapličku se zvoničkou, kam denně chodil zvoník Knížek odzvánět. Zůstalo mnoho věcí, které jsem si nestačila pohlédnout. Moc ráda bych se tam ještě podívala…

prof. Lily Skrbková, Praha

Literární archív PNP v roce 1982

Během roku bylo zpracováno 17 585 archívních jednotek, do tisku bylo odevzdáno 5 soupisů literárních pozůstalostí. Na těchto pracích se účastnili pracovníci LA PNP Eva a Karol Bílkovi a Ivana Macková a dále brigádníci studenti Dagmar Balcarová ze Sobotky, Draga Bílková z Vlašimi, Pavel Chalupa ze Šumperku a Dana Oulehlová z Jičína. Dále bylo zasláno 181 výpůjček do studovny v Praze, na Starých Hradech studovalo 33 badatelů. Byl převzat a roztříděn další archívní materiál, připraveno několik článků, edic a přednášek; pracovníci archívu se podíleli rovněž na realizaci kulturních akcí na zámku a na brigádnické pomoci při obnově zámku.

Karol Bílek

Z vašich dopisů

Rodem z Rakova, byla jsem od pěti let u dědy Josefa Kůžela, kapelníka v Libáni, kde jsem chodila do školy. Často jsem šla kolem hradu (autobusy ještě nejezdily) přes Vrcha a Hřmenín k rodičům, zvláště za 1. světové války, kdy bylo třeba doplňovat špatné zásobování v městě. A bylo těch cest nepočítaně! V duchu vidím popraskané zdi a propadlé stropy zámeckých komnat, které jsem s dětmi prolézala. Plašili jsme kavky, které tam hnízdily, neuvědomujíce si nebezpečí, že se někam propadneme.

Jaká změna dnes. Opravený hrad v plné kráse a důstojnosti vítá návštěvníky a hlásá chválu na lidskou práci a dobrou vůli něco udělat. Co se zdálo nemožné, dokázal člověk. Vypnul nejen své síly, ale zburcoval lidi stejné lásky k svému okolí i jejich snahu, aby zachránil dílo předků na pamě nám i budoucím. Čest a chvála všem, kteří se o to zasloužili!

S obdivem sledujeme, co bylo opět uděláno, jaké překážky byly zdolány a plně si, s. Holmane, uvědomujeme Vaši úžasnou neúnavnou práci a starost o dokončení díla, které jste vzal za své. Nemůžeme-li Vám svou vděčnost projevit jinak, přijměte upřímné díky nás všech, kteří máme rádi libáňský kraj.

Marie Mrákotová, Praha

Staré Hrady v tisku

– Ze svého vztahu ke Starým Hradům se vyznali spisovatelé zasl. umělkyně Věra Adlová (článek Pět minut s autorem, Československý voják č. 22/1982) a Lubomír Tomek (článek Objevovat hodnoty života, Pochodeň 4. 1. 1983).

– O práci starohradské Osvětové besedy se zmínila Pochodeň 7. 12. 1982 a 18. 1. 1983 a Předvoj 7. 1. a 4. 2. 1983.

– Na soutěž Kreslíme Staré Hrady upozornila Pochodeň 30. 12. 1982 a Předvoj 7. 1. 1983.

– O brigádnické pomoci trampů při obnově Starých Hradů psal Mladý svět č. 1/1983.

– Článek A. Fetterse o Čeňku Kalandrovi jsme nalezli ve Vysokomýtském kulturním zpravodaji č. 1/1983.

– O starohradském pracovišti literárního archívu Památníku národního písemnictví byly zprávy ve Svobodném slově 5. 2. 1983, ve Vesmíru č. 2/ 1983, v Pochodni 2. 12. 1982 a 4. 1. 1983.

– Zájezd Klubu přátel výtvarného umění na Staré Hrady oznámila Panorama č. 4/ 1982.

Pytlík Radko: Zpráva o Jaroslavu Haškovi (Toulavé house). Panorama Praha 1982, 312 stran, 51 vyobrazení. Z nového zpracování životopisu Jaroslava Haška si připomeňme, že na straně 129 a 130 jsou zaznamenány jeho cesty do Libáně za Jarmilou Mayerovou a citáty z dopisů, které jí sem psal.

Hais – Týnecký Josef: Světla. Melantrich Praha 1982, 397 stran. Životopisný román o básníku Rudolfu Mayerovi si všímá českého národního života kolem roku 1860. Setkáváme se tu také s osobností starohradského rodáka Karla Poláka, v té době herce a režiséra Štanderovy divadelní společnosti. Dějem se mihne rovněž libáňský rodák František Leo Saska, profesor klatovského gymnázia.

Štětinová Dagmar: Věčné návraty. Svoboda Praha 1982, 128 stran textu a 48 stran fotografií. Prémie členské knižnice nakladatelství Svoboda, 150 000 výtisků. Krásně vypravená kniha obsahuje i kapitolu O tom jednom krásném zámku, která je životním vyznáním učitele Vladimíra Holmana a vypráví o jeho obdivu k Českému ráji, o záchraně zámku ve Starých Hradech a o lidech, kteří se na této práci podíleli.

Český ráj a Podkrkonoší. Turistický průvodce ČSSR, sv. 12. Olympia Praha 1982, 384 stran a mapka. Obsáhlý a moderně zpracovaný průvodce zaznamenává nejen oblasti Podkrkonoší a Českého ráje, ale sahá až na Mladoboleslavsko a Libáňsko. Z našeho nejbližšího okolí obsahuje informace o Dětenicích, Dolech, Hřmeníně, Křižánku, Libáni, Nadslavi, Osenicích, Peklu, Psinicích, Sedlišti, Skuřině, Střevači, Údrnicích a Záhubech. Autoři se však nevyvarovali drobných chyb. Chybí zcela upozornění na libáňskou borovičku, na hodnotné plastiky v Sedlišti a ve Střevači, na lidové roubené stavby v Mrkvojedech apod.

Zasloužená pozornost je věnována zámku Staré Hrady, jsou zde popsány nejen jeho dějiny, ale i současné využití a turistické zajímavosti (výstavní a obřadní síň, galerie, archeologické sbírky, síň Josefa Váchala a Jaroslava Vrchlického aj.).

Drobné zprávy

Místo pozvánky: Osvětová beseda Libáň – Staré Hrady pořádá na zámku ve Starých Hradech následující pořady, na které vás všechny srdečně zve: 3. 4. zahájení výstavy keramiky Vlasty Ortové a obrazů Jaroslava Mrvy (do 7. 5) – 24. 4. přednáška dr. Milana Jankoviče, CSc., o Jaroslavu Haškovi a jeho vztahu k Libáňsku – 1. 5. výstava kroniky Starých Hradů a Sedliště (do 15. 5.) – 8. 5. vernisហvýstavy tapisérií Dagmar Renertové a keramiky Václava Černého (do 4. 6.) – 22. 5. recitační odpoledne Aleny Špačkové a beseda se spisovatelem Adolfem Branaldem – 5. 6. zahájení výstavy hraček a loutek manželů Lhotákových a beseda se členy Divadla Jiřího Wolkra v Praze zasl. umělkyní Zorou Jirákovou, Josefem Kettnerem a Františkem Skřípkem – 19. 6. odpolední setkání se zasl. umělcem Františkem Hanusem, členem Vinohradského divadla v Praze. Začátky pořadů jsou vždy ve 14 hodin.

RNDr. Karel Samšiňák, CSc., oslavil 2. ledna 1983 šedesátiny. Je rodákem ze Sobotky, vynikajícím přírodovědcem (pracuje v Parazitologickém ústavu ČSAV) a znalcem umění. Mnohokrát již navštívil i Staré Hrady a přivedl sem několik zájezdů i desítky svých přátel, mj. sovětského grafika Kalašnikova. A když bylo potřeba, spojil svůj pracovní pobyt na zámku i s pomocí při pracích na jeho obnově. Několikrát o Starých Hradech a památkách v okolí psal a přednášel, zahájil tam i výstavu dr. J. V. Scheybala. Rádi mu blahopřejeme k životnímu jubileu i k udělení pamětní medaile Ř. Mendela, jíž ČSAV ocenila jeho zásluhy.

Snad se na nás paní Jiřina Straková z Libáně nebude zlobit, když prozradíme, že 19. ledna se dožila významného životního jubilea. Je to sice při její životní energii a optimismu neuvěřitelné, ale je to tak. Kulturní zájmy ji přivedly před lety k práci v Osvětové besedě Libáň - Staré Hrady, kde se pečlivě stará o finance. Brigádnicky působila i v literárním archívu Památníku národního písemnictví, a to velmi úspěšně, o čemž svědčí tři tiskem vydané knížky soupisů literárních pozůstalostí, které zpracovala. Ale dovede energicky přiložit ruku k dílu i při různých pracích na rekonstrukci zámku, dovede vykouzlit pohoštění pro vzácné návštěvníky, prostě je pro Staré Hrady nepostradatelná. Přejeme ještě jednou hodně zdraví a spokojenosti do dalších let!

Prof. Jiří Hrubý zemřel 22. prosince 1982 ve věku 73 let. Byl výborným klavíristou, žákem prof. J. Heřmana. V Praze patřil k předním organizátorům hudebního života, ale zamiloval si i Staré Hrady a se svou chotí a několika přáteli zde uspořádal dvakrát krásný koncert. Nezapomeneme!

Profesorka Lily Skrbková z Prahy věnovala literárnímu archívu Památníku národního písemnictví památky na svou přítelkyni, lidovou básnířku Marii Keblovou ze Starých Hradů. Svůj dar doprovodila hezkými vzpomínkami na své rodiště Libáň a její okolí, z nichž část otiskujeme.

Zájezd spojený s výměnou zkušeností podnikli pracovníci osvětových besed jičínského okresu dne 26. 11. 1982 na Semilsko. Po prohlídce muzeí v Turnově a Semilech, kulturního domu v Semilech a Bozkovských jeskyní následovala návštěva Vysokého nad Jizerou. Zde jsme se seznámili s prací ochotnického a loutkářského souboru, hudební skupiny a zúčastnili jsme se besedy s místními osvětovými pracovníky. Překvapil nás krásný poměr vedoucích funkcionářů města i okresu ke kultuře, o němž nás přesvědčila slova předsedy MěstNV s. Pičmana i inspektorky pro kulturu ONV s. Noskové. Některým pracovníkům OB z Jičínska bylo až líto, když slyšeli o jejich morální i finanční podpoře kulturních akcí. A přáli bychom si, aby si v tomto směru vzali všichni funkcionáři národních výborů z Jičínska příklad ze semilského okresu a hlavně z Vysokého nad Jizerou.

První letošní vernisហna zámku ve Starých Hradech se konala v neděli 6. března 1983. Představili se nám dva výborní umělci – Karel Janoušek z Liberce vystavoval písmo a ing. Luděk Vašina z Hradce Králové plastiky. Na zahájení přijelo více než padesát hostí, mezi nimi sochař František Pavlů, malíř Jaroslav Mrva a další přátelé Starých Hradů. Výstavu uvedl zasvěcenými slovy znalce dr. Aleš Doubrava z Krajského muzea v Hradci Králové, recitoval Hynek Pech z Divadla Vítězného února. Bylo to nad očekávání úspěšné zahájení letošní kulturní sezóny.

O zámeckou restauraci RaJ ve Starých Hradech je rostoucí zájem. Návštěvníci si pochvalují nejen úroveň služeb, ale i vzorný pořádek v provozovně i jejím okolí. Dík za to patří novému vedoucímu Ladislavu Herrmannovi a jeho rodině.

Během roku 1982 navštívilo zámek ve Starých Hradech celkem 4 871 turistů. A to mezi ně samozřejmě nepočítáme účastníky svatebních obřadů, kterých bylo za uplynulý rok 83 – to znamená další stovky a tisíce lidí, kteří poznali Staré Hrady.

Návštěvní doba zámku ve Starých Hradech od 1. dubna do 31. října 1983 je ve všední dny 8–16 hodin, v sobotu a v neděli 9–12 a 14–17 hodin.

Kulturní kalendář: 2. 1. 1848 se narodil spisovatel Čeněk Kalandra, který psal i o Starých Hradech.

Na naši výzvu o odprodej tašek – bobrovek, potřebných na střechu gotické části starohradského zámku, se jako první ozval pan Ladislav Žďánský ze Zelenecké Lhoty. Děkujeme a těšíme se na další.

Jubilejní 5. reprezentační ples Osvětové besedy Libáň – Staré Hrady se konal v sobotu 5. března 1983 v kulturním sále ve Starých Hradech. Byl to radostný večer téměř pro stovku lidí, kteří se příjemně bavili při výborné hudbě SONET Nechanice, řízené Oldou Kuželem. Škoda jen, že dalším zabránila v účasti chřipková epidemie. Dobře působil společenský oděv všech přítomných, zvláště dlouhé toalety většiny tanečnic. I o občerstvení bylo bezvadně postaráno zásluhou L. Herrmana a jeho kolektivu. O půlnoci byla vylosována tombola, v níž byly nejen tradiční ceny – originály obrazů, dort apod., ale i živý černý králík! Děkujeme hudbě, kolektivu restaurace i všem přítomným za hezký večer a zvláště děkujeme za dary do tomboly členům a přátelům naší Osvětové besedy Mileně Droznové, Vladimíru Holmanovi, Heleně Horáčkové, Jiřině Strakové a Františku Škodovi. A za rok opět na shledanou!

Naši jubilanti: 12. 1. oslavila nejstarší občanka Starých Hradů Antonie Plíšková své 99. narozeniny. 85 let se dožil 16. 2. Antonín Eleder ze Starých Hradů. 75 let oslavila 7. 3. Františka Čapková ze Sedliště. 60 let bylo 3. 2. Blaženě Burešové, 16. 3. Františce Plíškové a 19.3. Bohumile Klímové ze Starých Hradů. Padesátiny oslavila 31. 1. Anna Hájková ze Starých Hradů. Všem srdečně blahopřejeme!

Narození: Z Martiny Horčičkové, která se narodila 10. 12. 1982 v Jičíně, mají radost nejen rodiče, ale i dědeček a babička Droznovi ve Starých Hradech. – Dalším novým občánkem Starých Hradů je od 10. února 1983 TomᚠTobořík. – 22. února se narodil Petr Másnica ze Starých Hradů. – Rodina Linhartová ze Sedliště se 27. února 1983 rozrostla o dceru Radku. Všechny děti vítáme do života a šastným rodičům blahopřejeme!