Každé jubileum je příležitostí k určitému bilancování, k ohlédnutí se a zhodnocení uplynulého období.
ZUŠ Josefa Bohuslava Foerstera v Jičíně slaví v letošním roce již 60 let svého trvání. To je jistě dlouhé období k tomu, aby bylo za čím se ohlédnout, co zhodnotit.
Až do roku 1938 se v Jičíně hudbě vyučovalo pouze soukromě. Teprve politická situace v září 1938, která nakonec vyústila ve smutně proslulý mnichovský diktát, způsobila, že v důsledku obsazování pohraničních oblastí se musela státní subvencovaná hudební a pěvecká škola z České Lípy (která byla založena v roce 1928) vystěhovat. Tehdejší její ředitel Jan Douša se snažil uplatnit tuto školu v některém vnitrozemském městě, ale nikde zájem nebyl. Až v městě Jičíně, kde v tehdejší městské radě zasedal též JUDr. Svatopluk Volf, tehdy majitel advokátní kanceláře, nadšený hudebník-amatér vysoké úrovně a podporovatel všeho, co jen s hudebním uměním souviselo, nalezly právě jeho zásluhou návrhy k umístění hudební školy z České Lípy sluchu a město Jičín přijalo tento hudební ústav pod svoje ochranná křídla.
Prvním ředitelem hudební školy v Jičíně se stal pan Karel Koupil, mj. houslista, absolvent konzervatoře a Mistrovské školy a prof. J. Feldy. Žáků do školy nastoupilo tolik, že bylo nutné přibrat další sílu. Plány a nadšení přerušila politická situace. V září 1938 se škola rázem rozpadla. Prostory měšťanské školy musely být vyklizeny a nastal problém, co s inventářem a hudebními nástroji. Díky náhodě se podařilo u městské rady v Jičíně, kde v té době vládl mocný pan dr. Volf, nadšený to muzikant, prosadit myšlenku zřízení samostatně působící hudební školy. Tehdejší Zemský úřad v Praze schválil zahájení výuky v hudební škole v Jičíně od 1. ledna 1939. K přímému spravování a řízení školy bylo ustaveno kuratorium, kde kromě jednoho zástupce městské rady a jednoho zástupce z městského zastupitelstva zasedali zástupci všech místních kulturních a osvětových institucí. Činnost hudební školy se pomalu rozjížděla. Byla přijata i další síla - pozdější klavírní virtuoz Antonín Brejcha. V roce 1942 bylo na škole pět učitelů a 200 žáků a v témže roce byla škola pojmenována po Josefu Bohuslavu Foersterovi. I když se politická situace stále zhoršovala, podařilo se zahájit výuku na dechové nástroje. Dirigování se ujal štábní praporčík Antonín Melíšek a skupinový nácvik vedl Josef Blecha.
V roce 1946 nastoupil na místo ředitele pan Josef Měšťan, absolvent hudebně pedagogického oddělení Státní konzervatoře v Praze, a vyučoval hře na klavír a hudební nauce. Stal se také instruktorem klavírní hry pro lidové školy umění v tehdejším Východočeském kraji. Docílil zvýšení kvality vyučování ve hře na klavír svým rozborem a hodnocením výkonu jednotlivého žáka při závěrečných zkouškách. Významně přispíval k obohacování kulturního života ve městě a mezi učiteli i žáky byl velmi oblíben.
Na jeho místo v roce 1973 přichází absolvent Filozofické a Pedagogické fakulty UK a VŠ pedagogické v Praze PaedDr. Milan Roček. Za jeho ředitelování se rozšířila výuka na dechové nástroje a v roce 1975 byl zřízen trubačský sbor žáků. Dechovou hudbu vedl až do roku 1987 Josef Blecha. Postupem času škola získávala nové prostory a v roce 1976 se škola rozšířila o obor literárně dramatický a od roku 1979 0 obor výtvarný.
V době od 1. 9. 1985 do 5. 3. 1990 byl ředitelem školy Mgr. Ladislav Vošvrda, absolvent konzervatoře v Kroměříži a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ve hře na violu. S jeho uvedením do funkce byla zároveň ustanovena funkce zástupce ředitele.
Škola se i nadále aktivně podílela na kulturním životě města a okolí. Během školního roku bylo uspořádáno vždy deset veřejných vystoupení v sále LŠU, žáci výtvarného oboru instalovali své práce na chodbách školy a taneční obor v roce 1986 získal postup do národního kola celostátní soutěže LŠU do Kladna. Roku 1988 zaniká na škole obor literárně dramatický. V roce 50. výročí založení LŠU v Jičíně škola obdržela "Děkovný list za záslužnou práci v estetické výchově", který řediteli Vošvrdovi předal tehdejší předseda Městského národního výboru v Jičíně E. Choděra.
Od 1. 9. 1988 byla otevřena pobočka v Sobotce. Zde se vyučovalo oboru hudebnímu, tanečnímu a později i výtvarnému.
Školní rok 1989 - 1990 byl zcela mimořádný a ojedinělý v celé historii poválečného školství. Listopadová revoluce a pád čtyřicetileté komunistické totality přinesly nám všem mnoho změn. Naše školy se opět mohou stát "dílnami lidskosti", jak hlásal J. A. Komenský.
Od 5. 3. 1990 byla jmenována ředitelkou školy Břetislava Matějková. Za jejího působení se škola stěhuje do prostor jičínského zámku, a tak se po mnoha letech splnilo přání učitelů, žáků i rodičů - mít důstojnější a estetičtější prostředí pro výuku. Rozvíjí se výuka všech tří oborů -tanečního, výtvarného a hudebního. Vznikají i nové soubory např. folklorní "Kanafaska". Aktivita školy vrcholila v roce 1993 při oslavách 700. výročí založení města Jičína.
15. 11. 1993 nastupuje na místo ředitele Jaroslava Komárková, absolventka Státní konzervatoře v Praze - obor lesní roh.
V tomto období se stává škola opět plně organizovanou, tzn. - vyučovalo se nejen v oboru hudebním, tanečním, výtvarném, ale od 1. 2. 1994 se opět vyučuje i obor literárně - dramatický. Od 1. 9. 1995 byla zahájena výuka v další naší pobočce - v Libáni. Zde se vyučuje oboru hudebnímu a výtvarnému.
1. ledna 1998 nastala nová etapa v historii školy. Škola se stala právním subjektem - znamená to, že škola vystupuje svým jménem, má své IČO, svůj bankovní účet a všichni pracovníci se stávají zaměstnanci ZUŠ J. B. Foerstera v Jičíně. Z tohoto důvodu byly přijaty nové pracovní síly - mzdová a finanční účetní Věra Grohmanová a administrativní pracovnice Marcela Kováčová.
Základní umělecká škola v Jičíně úzce spolupracuje se školami, kulturním centrem, muzeem a společenskými organizacemi města. Škola věnuje náležitou pozornost souborové hře a jednotlivé soubory ZUŠ reprezentují školu a celé město na ústředních kolech celostátních soutěží ZUŠ a soutěžích, které jsou vyhlašovány pro umělecké školy. Též se aktivně zapojujeme do organizování celostátní soutěže ZUŠ a v roce 1996, 1997 a 1998 jsme zajistili oblastní kola v sólovém a komorním zpěvu a ve hře na dechové nástroje žesťové. V průběhu každého školního roku pořádáme více jak 10 samostatných veřejných koncertů a přes 50 interních večerů a kulturních programů při vernisážích, besedách apod. V roce 1998 byla natočena o škole Českým rozhlasem reportáž. Hudební nahrávky byly vysílány stanicí Praha. Učitelé i žáci aktivně pracují v amatérských sdruženích a ochotnických spolcích města - pěvecké sbory, komorní soubory aj. Převážná část aktivit školy je směrována pro děti a mládež města - výchovné koncerty, besedy, vystoupení tanečního a literárně dramatického oboru v různých komponovaných pořadech.
Motivace žáků a rozvoj jejich vztahu k umění je podporována organizováním vzdělávacích zájezdů na divadelní představení, koncerty a výstavy (Státní opera Praha, Smetanova síň, Rudolfinum v Praze, Klicperovo divadlo v Hradci Králové apod.).
Naše škola vytváří odpovídající podmínky pro zajištění kvalitní výuky základního uměleckého vzdělávání a dosahuje dobrých výsledků v oblasti výchovně vzdělávací činnosti.
Před několika lety přišel do hudební školy malý klouček a projevil zájem o hru na klavír. Začal se učit noty, hrál první písničky a skladbičky. Léta šla a z kloučka se stal kluk, který stále hrál na klavír. Neodradila ho spousta práce, nácvik nových etud a stupnic. A protože vydržel, stal se z něho absolvent hudebního oddělení ZUŠ a vůbec první absolvent klavírního oddělení v Sobotce. Koncem letošního roku tzv. "vychodí hudebku".
Ptáte se kdo? Mladý člověk, který soboteckou ZUŠ táhne již od jejího vzniku - Marek Hanuš. Položila jsem mu několik otázek, abych Vám ho mohla lépe přiblížit.
Kdo Tě přivedl do hudební školy a kdo byl Tvým prvním učitelem?
"Navštěvovat hudební školu bylo mým vlastním rozhodnutím. Na prvního učitele si již nevzpomínám. Vím, že to byl starší pán, který mě učil jen půl roku."
Víme, že to byl učitel Hudec. Nenapadlo Tě někdy si říci, že na další hodinu již nepřijdeš?
"Nikdy mě to nenapadlo, neboť mám hudbu rád. I na hodinách nauky byla někdy legrace."
Jsou nějaké skladby, které máš velmi oblíbené, a vybaví se Ti takové, při kterých Ti vstávají vlasy hrůzou?
"Žádnou zvlášť oblíbenou nemám. Nejhorší byly vždy cvičné etudy."
Co posloucháš doma?
"Z vážné hudby je to Smetanova Má vlast a Novosvětská symfonie od Antonína Dvořáka. Z populární hudby poslouchám především skupinu Queen."
Jak se Ti daří skloubit studium na střední škole a pravidelnou docházku na hodiny klavíru?
"Docházka není to nejhorší. Horší je to s časem na každodenní cvičení."
A co další plány?
"Nyní je mým hlavním úkolem složit maturitní zkoušku. Hudbě zůstanu i nadále věrný."
Děkuji a hodně štěstí.
Všechny čtenáře si tímto dovoluji pozvat na koncert absolventů ZUŠ, který se uskuteční 22. dubna 1999 v Porotním sále jičínského zámku.
Máme si povídat o drogách. Máte syna nebo dceru? Dělají Vám radost nebo také přinášejí starost?
Myslíte si, že drogy nejsou váš problém? Přesto bychom o nich měli vědět, alespoň to, co naše děti, měli bychom s nimi umět o problému drog hovořit.
CO JE TO DROGA.
Drogou rozumíme každou přírodní nebo syntetickou látku, která ovlivňuje rychle a výrazně psychiku člověka, jeho cítění, myšlení a chování. K problémům působených návykovými látkami se řadí i anabolika, hazardní hry, i když se o drogy, podle výše uvedené citace více méně nejedná.
Je pravda, že první kontakty a experimenty s drogami mají dnes již dvanáctiletí. Rozpoznat včas, že se něco děje, že může jít o problém s drogami, je proto velice důležité.
Důvody, proč mladí lidé experimentují s drogami nebo proč drogy začnou brát, mohou být různé a je jich mnoho.
Nejčastěji uváděnými jsou:
zvědavost
řešení konfliktů či problémů doma nebo ve škole
braní v partě s ostatními
snaha vyrovnat se někomu
stresy, samota
Je důležité o svém dítěti hodně vědět, zajímat se o něho, mít na něj čas. Vědět, co naše dítě dělá ve svém volném čase, jaké má kamarády, za co utrácí peníze.
Některými varovnými příznaky, že se něco děje, mohou být:
- změna nebo ztráta kamarádů, ztráta koníčků
- zvýšená spotřeba peněz
- zanedbávání svého zevnějšku
- zhoršení prospěchu a chování, neomluvené hodiny
- nespolehlivost, nesoustředěnost, zhoršení paměti
- rozladěnost, změny nálad, úzkostné stavy, nervozita
- dítě se uzavírá do sebe
- někdy je nepřiměřeně aktivní, jindy nápadně bez zájmu
- únava, spavost nebo právě naopak u dříve klidného dítěte nadměrná aktivita
- úbytek na váze
- zhoršení zdravotního stavu, nevolnosti
- zarudlé oči, zúžené nebo rozšířené zornice
Po zjištění varovných příznaků dochází později již k potvrzení toho, že dítě problémy s drogami má.
- přizná se
- prokáže se droga v moči
- má vpichy po aplikaci drog
- najdeme u něho drogu či pomůcky k braní drog
- shání peníze, krade
Pro větší orientaci rodičů uvádím stručný přehled nejčastěji užívaných drog a některých jejich účinků a znaků.
1. Alkohol - jsou různě koncentrované roztoky alkoholu od 2 % až po 40 % i více.
Několik příkladů účinku alkoholu:
projevuje se v dechu, špatná výslovnost, nejistá chůze, oslabení zábran, ospalost, bolesti hlavy, zarudlé oči, agresivita (fyzická nebo slovní) apod.
2. Tabák - cigarety, doutníky, tabák
Příklady účinku tabáku: zápach z úst, bledost, bolesti hlavy, zažloutlé prsty od cigaret, kašel apod.
3. Konopí - nejčastěji balené cigarety, zápach odlišný od tabáku
Marihuana, hašiš (slangově např. tráva, joint, zelí)
brzké známky:
zarudlé oči
zrychlený puls
kašel, sucho v ústech, únava, pach potu po spálené trávě
pozdní známky:
poruchy paměti
nepozornost
kolísání nálad
povahové změny
4. Stimulacie - nejčastěji světlý prášek nebo roztok pro injekční aplikaci
Pervitin (slangově např. péčko, perník, pergo)
Kokain, Crack, Extaze
brzké známky:
zrychlený tep
rozšířené zornice
halucinace agrese
podrážděnost
třes, úzkosti
pozdní známky:
nespavost
divné chování
deprese
halucinace
bolesti hlavy
5. Tlumivé léky - tablety, dražé
Analgetika, barbituráty, sedativa
brzké účinky:
zpomalená řeč
ospalost
dojem opilosti
kolísání nálad
bolesti hlavy
pozdní účinky:
tělesná závislost (epil.)
nechutenství
pocity pronásledování
duševní závislost
křeče, poruchy krevního oběhu
6. Opiáty - prášek, tablety, ampule
Braun, opium, morfin, kodein, metadon, heroin (slangově např. herák, háčko, hero)
brzké účinky:
stav obluzení
kocovina
zúžení zornic
pozdní účinky:
husí kůže
ztráta zájmů
zrychlený dech, pocení, průjmy
7. Organická rozpouštědla - láhve, plechovky
Éter, toluen, nitro
brzké známky:
zápach po chemikáliích
obluzenost, zmatenost
zarudlé oči
nesmyslný smích
nebezpečí smrti
pozdní známky:
poruchy paměti
poškození mozku
vyrážka
poruchy srdce a dýchání
8. Halucinogeny - sušené hlavičky, louhy, prášek
LSD, mescalin, lysohlávka
brzké známky:
halucinace
agresivita
rozšířené zornice
pozdní známky:
špatný kontakt s realitou
nebezpečí pro duševní zdraví
Nyní je čas říci, co mohu jako rodič dělat. Samozřejmě, že důležitá je výchova a celý životní styl rodiny. Zjednodušeně je možno uvést několik základních pravidel, jak působit na dítě.
S prevencí závislosti na návykových látkách by se mělo začínat co nejdříve, již od nejútlejšího věku, nejen doma, ale i ve škole.
Důležitým prvkem je působení na mladého člověka z různých stran tzn. rodina, škola, vrstevníci, mediální a osvětová činnost. Prevenci je nutné provádět plošně, programy vytvářet komplexně jako souhrnné působení. Je dobré připravit program pro určitou skupinu s ohledem na věk, úroveň vědomostí, mělo by se přihlížet i na možná rizika a etnické skupiny (vhodné využívání volného času).
Protože si myslím, že nejdůležitější je však stále prevence v rodině, uvádím několik zásad primární prevence uskutečňované v rodině:
1. získat důvěru dítěte a umět mu naslouchat
2. dokázat s dítětem otevřeně mluvit o alkoholu i o drogách
3. důležité je předcházet nudě
4. dodržování pravidel chodu rodiny
5. být svým dětem kladným vzorem
6. ochránit dítě před stykem s nevhodnou společností
7. posilovat sebevědomí dítěte
8. doporučovat dítěti pro něho vhodnou společnost
Závěrem se dá obecně říci:
Velice důležitou preventivní složkou je vytváření a podpora zdravého způsobu života.
Cílem každé prevence je ovlivňovat chování a vytvářet kvalitní postoje mladých lidí, zvyšovat jejich sebevědomí, asertivní chování, naučit je umění odmítnout nabízenou drogu, učit je dobré komunikaci s okolím apod.
Individuální chování lidí může mít velký vliv na jejich zdraví, a to ve smyslu pozitivním, ale i negativním. Úkolem primárního působení na mladé lidi je pozitivně ovlivňovat a měnit jejich návyky a způsoby života. Prudké životní tempo, neustálý spěch, nutnost neustálého udržování pozornosti jak ve škole, tak v zaměstnání, nedostatek pohybu, nevhodná životospráva, nedostatek plnohodnotného odpočinku, nuda, nevyplněný volný čas, časté tenze, nejistota, stresové a konfliktní situace představují mohutné nápory na nervovou soustavu člověka a jeho organismus. Lidé žijí v napětí, nedokáží se často uvolnit a odpočinout si. V důsledku toho se při učení nebo práci nedokáží plně soustředit a nejsou schopni podávat plnohodnotný výkon. Východiska z těchto situací pak často vidí v užívání léků, požívání alkoholu, kávy, cigaret a dochází i k požívání dalších drog. Vzniká celá řada nemocí a poruch psychických, od vyčerpání přes neurozy dochází až k vážným duševním nemocem. Samozřejmě hrozí riziko drogových a dalších závislostí.
Každý člověk je však jinak vnitřně vybaven a má odlišný práh odolnosti. Důležité je uvědomovat si nebezpečí, které návykové látky přinášejí, a podle toho žit.
Můžeme-li věřit meteorologům a své vlastní zkušenosti, tak i letošní rok začne s největší pravděpodobností jarem, obdobím, kdy se krášlí nejenom příroda, ale i lidé, zvláště jsou-li rodu ženského. Napomáhají tomu obchody s textilem, s obuví, s krémy, s pudry a parfémy ba i se šperky a jiným zbožím krásu podtrhujícím. A budu-li parafrázovat římského básníka Iuvenalia, doplním to přáním, aby v krásném těle i duch krásný přebýval. Krása je doporučující dopis, řekl římský císař a filozof Marcus Aurelius a platí to stále. Krása ženského těla nebyla ovšem dávnými primitivními praprapředky vždycky ceněna podle našich měřítek. Žena sloužila muži především k plození potomstva a v denním koloběhu se její role mnohdy příliš nelišila od osudu tažného dobytka. Když prý pronikla v minulém století skupina badatelů s tažnými voly k divokému australskému kmeni, domnívali se domorodci, že tak silní a užiteční tvorové, co táhli vozy a náklad, jsou ženy bělochů. Byli to primitivové, ale měli postřeh. Neškodila by někdy trocha popele na hlavu tomu, komu není manželka především partnerem. Buďme rádi, že se ženy estetiky neodříkaly a neodříkají se jí ani dodnes při úpravě svého vzhledu. Smysl pro krásu se liší ovšem od kraje ke kraji. Některé africké kmeny hodnotí u žen pokleslá ňadra a vyklenuté hýždě, arabští mužové dávají přednost ženám tělnatým, ba tlustým, v Číně a v Japonsku bývala ňadra potlačována a hodnocena byla spíš šíje a nepřirozeně zdeformovaná chodidla. Barvami a peřím se začali zdobit dříve muži-válečníci než ženy-děvečky. Malování a šminkování připadalo však mnohým bojovníkům zdlouhavé a ne dost trvanlivé. Naproti tomu zářezy do kůže, vpichování kolíků a jiného materiálu do uší a rtů a tetování po celém těle byly praktiky trvanlivější. Uchovaly se nám do současnosti. Člověk se i dnes nestačí divit, kde všude se dá co vpíchnout, zavěsit či pomalovat. Oděv nebyl také vždy tak důležitý, zvláště v teplých krajích. Stačila šminka z přírodních materiálů. Byla levná a dostupná. Když prý Darwin daroval oděv jednomu domorodci v Ohňové zemi, která není nikterak teplá, tak ten dobrý muž ten oděv roztrhal na cáry a ty rozdával svým neoděným přátelům jako pouhou ozdobu. S nahotou a se zdobením přišla na řadu kosmetika. Už sumerské sochy svědčí o vysokém stupni takového pěstění krásy. Zlaté kelímky s líčidly se našly v mnohé královské hrobce. Egypťanům bylo líčidlo symbolem společenského postavení. V harémech faraónů bylo ženám líčidlo především náhražkou oděvu a šperkem. Bylo hlavní, oděv vedlejší. Něco podobného nás napadne občas i dnes. Dámského oděvu ubývá a kosmetiky přibývá. Už v Babyloně kariéra a vyhlídka výhodného sňatku ženy závisela na jejím vzhledu, na kosmetické úpravě, na kráse. Vesnické dívky na vdávání tam byly prý vydražovány podle vzhledu a prodávány. Za krásu se platilo zlatem, nevzhledné děvče mělo smůlu. Jak vidno, některých tradic je lépe zanechat a raději věnovat pozornost povaze. Pokud jde o krásu udržovanou kosmeticky původně cudné a doma uzavírané Athéňanky začaly kopírovat líčení hetér, společensky uznávaných prostitutek. Japonský ideál ženské krásy bývá rovněž spojován s kosmetikou, se vzhledem až umělecky upravených gejš. Úprava jejich účesů i tváře vyžadovala hodně času a hodně pudru. Ten se stal v minulých stoletích doménou i mužského parádění v Evropě, jak o tom svědčí dobové portréty. I když se názory na ženskou krásu mění, přesto i dnes obdivujeme štíhlý půvab krétských žen, umělou krásu Egypťanek, dokonalé proporce a přirozenost řecké a římské kultury těla, středověkou představu sladké a mírné madony, rafinovanost francouzských dvorních dam i anglickou dobu královny Viktorie, až po současný kult mladistvého dívčího vzhledu. Za tím nemusíme daleko za hranice, máme to tu doma. S nástupem jara se po širém světě, západním i východním, oslavuje v březnu svátek žen a v květnu svátek matek. Vyjadřujeme úctu, lásku a dík, ale i obdiv. Ony se nám, mužům, prostě líbí. Jsme rádi, že o svůj vzhled pečují. Jsou přece i naším doporučujícím dopisem. Od začátků lidské kultury provází ženu kosmetika a nejrozmanitější recepty na krásu. Křížové výpravy rozšířily představy Evropanů o ženské kráse i o kosmetice. Orient ovlivnil oblasti Středozemního moře a medicejské královny přenesly renesanční estetiku do Paříže. Francie pak ovlivnila Anglii, Ameriku i ostatní svět. Fantazie v oblasti kosmetiky a krášlení je bezbřehá, text fejetonu nikoli. A proto tečka za textem, nikoliv za krásou a krášlením.
1. 3. 1824 se v Sobotce narodil právník Michal Čakrt, ve studentských letech vychovatel J. V. Friče.
5. 3. 1854 zemřel kopidlenský děkan, historik a spisovatel František Alois Vacek, v mládí farář na Samšině.
6. 3. 1964 se narodila humprechtská kastelánka, historička Dagmar Faměrová.
10. 3. 1939 zemřel sobotecký učitel a divadelník Václav Volf.
15. 3. 1869 se narodil sobotecký hudebník Josef Mačenka.
17. 3. 1909 se narodil šrámkovský badatel František Baťha.
28. 3. 1969 zemřel malíř a grafik Českého ráje Karel Kinský.
31. 3. 1864 se narodil sobotecký učitel a kulturní pracovník František Hartl.
1. 4. 1954 se narodil malíř Vlastimil Šik.
2. 4. 1834 se ve Vesci narodil významný právník Josef Ježek, rytíř z Pravomilu.
3. 4. 1844 se narodil významný pracovník soboteckého Sokola František Pekelský.
4. 4. 1864 se narodil povídkář Českého ráje, učitel Bohumil Bouška.
8. 4. 1904 se narodil sobotecký učitel Jan Vogel-Čech.
10. 4. 1854 se narodil literární historik Jan Voborník, autor životopisu F. V. Jeřábka.
10. 4. 1904 zemřel sobotecký Sokol a divadelník, okresní tajemník Jan Mach.
11. 4. 1894 zemřel první ředitel sobotecké měšťanské školy František Ryba.
15. 4. 1864 se v Sobotce narodil kapelník a hudební skladatel František J. Pekelský.
23. 4. 1974 zemřel ředitel sobotecké školy Josef Paďour.
26. 4. 1869 se narodil vynikající cvičitel soboteckého Sokola Václav Pažout.
28. 4. 1704 se narodil sobotecký katolický kněz Jiří Paroubek, náboženský spisovatel.
Literární kritik Vladimír Křivánek, jehož známe i jako častého spolupracovníka festivalu Šrámkova Sobotka, otiskl v letošním 4. čísle Tvaru studii Svět smyslů a smysl světa s podtitulem Nad poezií Fráni Šrámka. Uvažuje v ní nad různými aspekty Šrámkova díla a jako výsledek hledání autorova básnického typu se mu jeví senzualismus.
Verše Fráni Šrámka Prosinec jsme slyšeli na 1. programu České televize 26. prosince 1998 v podání Jiřího Dědečka.
Karel Scheinpflug v pořadu Potomci slavných (díl věnovaný bratřím Čapkům) vyslovil domněnku, že Fráňa Šrámek byl nepřímo původcem setkávání Pátečníků v Čapkově vile, neboť měl prý čas pouze v pátek a Karel Čapek si velmi přál, aby byl setkání přítomen.
Nakladatelství Libri vydalo v roce 1998 slovníkovou publikaci Jiřího a Miloslava Martínkových Naši cestovatelé a geografové. Kniha z řady Kdo byl kdo přináší podrobné údaje včetně základní bibliografie i o Heřmanu Černínovi z Chudenic a o PhDr. Václavu Šolcovi.
Herec Miroslav Táborský obdržel 23. 1. 1999 v Madridu Goyovu cenu v kategorii Objev roku za roli tlumočníka ve španělském filmu režiséra F. Trueby "Dívka tvých snů". Je prvním cizincem, který byl na cenu nominován. Goyova cena je obdobou Českého lva.
M. Táborský působí v pražském divadle v Dlouhé. Veřejnosti je znám ze Svěrákova filmu Kolja (hrál vyšetřovatele StB) a z pohádky Lotrando a Zubejda.
V Sobotce o něm mluvíme důvěrně jako o "Mirkovi", je tu dobře znám. Coby student DAMU obohacoval se svými kolegy program Šrámkových Sobotek, hrál např. v Gogolově Revizoru. A nejen že tu hrál. Dělal všechno, co bylo potřeba. Nezapomenutelným způsobem recitoval Šrámkův Raport při zahájení festivalu. Vypomohl v případě potřeby (vzpomínám na koncert na Kosti, kdy dostal text těsně před vystoupením umělců, přesto je ochotně uváděl), pomáhal třeba i stavět kulisy. Byl vždy milý, skromný, ochotný, srdečný, usměvavý. Svým zpěvem a kytarou udržoval skvělou zábavu při večerních posezeních v sále hotelu Pošta.
Jezdil sem i určitou dobu po studiích, jak mu jeho pracovní i rodinné povinnosti dovolovaly.
Srdečně gratulujeme ke Goyově ceně, přejeme další herecké úspěchy, posíláme mnoho pozdravů a těšíme se opět někdy v Sobotce na shledanou.
Počátek nového hospodářského roku a příchod jara s sebou přináší i tradice, které sahají u nás až do dávných dob pohanských. Zvyky a obyčeje již provázely celé období předjaří. Bujaré veselí, hodování a zabíjačky, to vše bylo předzvěstí Masopustního úterý s průvodem masek, muzikou a půlnočním pohřbíváním basy. Poté nastala 40 denní Postní doba, která začala na Popeleční středu, kdy v kostele kněz dělá věřícím na čelo popelem kříž. Čas půstu byl dobou smíření a pokání. Na svátky jara se vždy všichni velice těšili, neboť s sebou přinášely první teplé sluneční paprsky, ptačí zpěv a první sněženky. Sama si vzpomínám, že ve škole jsme vítali jaro zpěvem písničky - na svatého Řehoře přiletěla vlaštovička od moře. Matka chodila a sbírala první bylinky na mezi pod hájenkou a pak nám je dávala proti kašli a jarní únavě. Když šla sousedka na první trávu a chasa vyháněla dobytek na pastvu jedla se vařená vejce, aby bylo zdraví a síla po celý rok. Vejce, které bylo symbolem nového života, se jedlo s hrachem na druhou postní neděli Pražnou. Třetí - Kýchavná přinesla zdraví tomu, kdo po ránu 3x kýchl. Na čtvrtou - Družebnou se pekly koláče s různými nádivkami a hlavně se připravovaly svatby. Pátá neděle se nazývala Smrtelná, a to proto, že v tento den byla figurina smrtky vynášena ven z vesnice a hozena do strouhy. Na šestou neděli - Květnou se chodilo do kostela světit jívy kočiček, které se pak dávaly doma za obrázek a hospodář je zapichoval do polí pro dobrou úrodu. Poté přišel týden Pašijový, kdy se v kostele zpívaly pašije, nastala Škaredá středa, Zelený čtvrtek, kdy se pekly Jidáše a mazaly se medem proti zlým nemocem, nechyběl mazanec jako symbol slunce a beránek z mouky a vajec s červenou mašli a myrtou pod krkem. Kluci v ty dny chodili s řehtačkami po celé vesnici a okolí. Na Velký pátek jsme chodili do kostela a na Bílou sobotu jsme šli do průvodu na náměstí. Sedmá neděle - Velká byla velmi slavnostní. Chodilo se na návštěvy po příbuzných a děti se již těšily na pomlázku. Na velikonoční pondělí chlapci vyšlehali všechna děvčata pro omlazení a dívky jim za to daly krásnou kraslici. Svému milému chlapci dalo děvče kraslici svázanou v hedvábném šátečku a on jí při jarní pouti koupil marcipánové srdce. Pak pomalu, s končícím aprílovým počasím, přišla Filipojakubská noc. Noc plná kouzel a čár, na které se dříve věřilo. Stavení a chlévy se stříkaly svěcenou vodou, na dvorech se zapichovaly trnkové pruty proti ohni a nouzi. Postupně se tento zvyk proměnil v pálení ohňů.
I do budoucna bychom měli zachovat krásu těchto zvyků, které přinášejí společnou radost a zábavu.
Čas lednový je časem zápisů budoucích prvňáčků. Naše škola je přivítala 26. a 27. ledna 1999. Zápis byl motivován pohádkou "Dlouhý, Široký a Bystrozraký". Každá pohádka měla svou "komnatu", kde děti plnily řadu zajímavých úkolů a provázející paní učitelky si tím zjišťovaly potřebné znalosti a vědomosti. Závěrem bylo posouzení úrovně školní zralosti.
Pohoda, která po celou dobu zápisu vládla, určitě přispěla k tomu, že děti vyprávěly, zpívaly, přednášely, počítaly a sportovaly s velkou chutí. U několika předškoláčků se projevily vady řeči, ale co nejvíce zaráží je, malá znalost klasických pohádek. Rodiče by měli dětem pohádky vice číst a vyprávět.
Během dvou dnů přišlo k zápisu 42 dětí. Na konci své "pohádkové pouti" si každý vybral dárek a omalovánku. Závěrem přejeme všem budoucím prvňáčkům hodně pohody, radosti a pěkných zážitků po vstupu do školy.
Únor je ve škole časem olympiád a soutěží, kdy se mohou "ukázat" žáci nadaní v nejrůznějších oborech.
"Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem"
9. února probíhalo okresní kolo olympiády v německém jazyce. Tentokráte byly ustaveny dvě kategorie pro žáky základních škol a dvě kategorie pro studenty nižších ročníků gymnázií.
Naši školu zastupovaly Alena Žofková (7. tř.) a Jana Kunstová (9. tř.). Obě dívky se v náročné soutěži pěkně umístily a prokázaly tak dobrou úroveň znalostí v německém jazyce.
Alena Žofková - kat. I A (pro základní školy)
obsadila 2. místo, získala v konečném součtu o 5 bodů vice než vítězná žákyně v kat. I B (pro gymnázia)
Jana Kunstová - kat. II A (pro ZŠ) skončila na slušném 6. místě.
23. února se zúčastnily dvě žákyně olympiády v anglickém jazyce. Tato olympiáda nebyla členěna na kategorie podle ročníků, rozděleni byli pouze žáci základních škol a gymnázií. V konkurenci 23 soutěžících obsadila Andrea Krajňáková pěkné 7. místo a Kateřina Menclová skončila na 19. místě. Všichni soutěžící museli prokázat znalost v poslechu - porozumění slyšenému a následné splnění zadaného testu, dále pohotovost v konverzaci se členy poroty, schopnost hovořit na dané téma (otázku si vytáhli) a v německém jazyce ještě navíc vyprávět podle obrázku. Žákyně na olympiádu připravovaly učitelky: Marie Sekerová (něm. jaz.), Naďa Ortová (angl. jaz.). Dívkám děkujeme za vzornou reprezentaci školy a přejeme jim další úspěchy při studiu cizího jazyka.
Soutěž v matematice - korespondenční seminář - vyhlásilo Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové. Z naší školy se zúčastnila Petra Mocáková z 8. ročníku.
Dne 24. února proběhla na naší škole již tradiční recitační soutěž. Uskutečnila se v nově otevřené školní knihovně, a proto měl letošní ročník slavnostnější charakter. Krásné kulturní prostředí přispělo k příjemné atmosféře tohoto odpoledna.
Je potěšitelné, že se školního kola na 1. stupni zúčastnilo 21 dětí. Jejich výkony hodnotilo 8 vyučujících 1. stupně. Na druhou stranu je však smutné, že většinu soutěžících tvořily děti 2. a 3. tříd a 4. a 5. tř. byly zastoupeny v daleko menší míře. Možná to svědčí o tom, že s přibývajícími roky se mění zájmy dětí v neprospěch čtení a literatury vůbec. Nebo se mýlíme? Velice rádi bychom se mýlili. Vždyť žádné videohry a podobné záliby nemohou nahradit pěknou a kvalitní knížku.
Kategorie 2. a 3. tříd byla velmi početná, porota se proto usnesla na následujících výsledcích:
1. místo - Kristýna Štroblová, Nela Knapová
2. místo - Lukáš Hoferik, Lucie Štroblová
3. místo - Aneta Bláhová, Ladislav Kůtek
V kategorii 4. a 5. tříd porota vyhlásila pouze:
2. místo - Eva Šulerová
3. místo - Barbora Ficková
Nejlepší recitátoři budou reprezentovat naši školu v okresním kole v Jičíně. Vítězům srdečně blahopřejeme, ale náš dík patří všem dětem, které našly odvahu soutěžit. Vždyť není nejdůležitější konečné umístění, ale to, že děti rády čtou a recitují.
Recitační soutěže na 2. stupni se zúčastnilo 15 soutěžících.
Do okresního kola postupují:
za 3. kategorii (6./7. tř.): Michaela Tyrychtrová (6. B)
Kateřina Florianová (7. A)
za 4. kategorii 8. - 9. tř.: Lenka Brixová ( 8. A)
Klára Zemánková (9. A)
Klára Zemánková soutěží za Recitační studio Šrámkova domu.
V pátek 13. března odpoledne se uskutečnil ve školní tělocvičně karneval pro děti 1. stupně. Bohatou výzdobu a zajímavý program s řadou soutěží připravily žákyně 8. ročníku Aneta Šulerová a Veronika Mocáková. Jim oběma patří velké poděkování nejen za přípravu, ale i za pěkný průběh karnevalu.
POČÍTAČOVÁ GRAFIKA
V měsíci březnu a dubnu si můžete v Galerii na schodech prohlédnout počítačovou grafiku Libora Hofmana.
Libor Hofman se narodil v Tanvaldu. Nyní žije s rodinou v Liberci a učí počítačovou grafiku na VŠUP. Začínal jako počítačový a reklamní grafik a přitom kreslil a fotografoval. Jeho první díla byla z oblasti užité grafiky a poté zkusil něco nového. Dnes zobrazuje přírodní motivy pomocí nástroje tak nepřírodního. Jeho grafiky vyjadřují jeho pocity a nálady. Svými černobílými i barevnými díly dokáže oslovit široký okruh veřejnosti.
OBRAZOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ
Poslední obrazové zpravodajství přináší záběry z besed uspořádaných pro nejmenší čtenáře v dětském oddělení knihovny. Pohled na ples V. župy baráčníků, konaný v sokolovně, provázený předtančením České besedy a s bohatou tombolou. Sestřih je zakončen pohledem do sálu spořitelny na představení Duhové bubliny a jiné klauniády, připravené SMKS pro MŠ a třídy I. stupně.
Zapojte se i Vy do našeho zpravodajství svými příspěvky ze Sobotky a jejího okolí.
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ ŠRÁMKOVY SOBOTKY 1999
je rozdělena do kategorií podle žánru:
I. kategorie: básně, básnické soubory (nejméně 80 veršů, nejvíce 200 veršů všech příspěvků dohromady)
II. kategorie: prozaické práce (nejméně 5 stran, nejvíce 20 stran textu všech příspěvků dohromady)
III. kategorie: studie z oboru literárních věd o autorech východočeského regionu, historické a vlastivědné práce o vývoji přírodních, sociálních a kulturních poměrů ve východních Čechách (rozsah neomezen)
Soutěže se může zúčastnit každý občan České republiky starší 15 let.
Soutěžní práce musí být původní, dosud nezveřejněná nebo zveřejněná v roce 1998 - 99. Uzávěrka soutěže je dne 15. dubna 1999. Práce, vyhotovené ve dvou exemplářích (psáno pouze po jedné straně listu formátu A4, 30 řádků po 60 úhozech, a to na stroji nebo počítači), opatřené jménem, adresou a datem narození autora nutno odevzdat na adresu Okresního úřadu Jičín (Havlíčkova 56, 506 14 Jičín).
Vyhlášení výsledků a ocenění autorů nejúspěšnějších prací proběhne v Sobotce dne 4. července 1998.
ČINNOST KNIHOVNY
Z nových, v letošním roce koupených knih, nabízíme mimo jiné tyto tituly:
Cestopisy: HANZLÍK, Romek: Amerika, Američanka - USA
Dějiny: HAREČNÝ Pavel a kol.: Dějiny Řecka
ŠESTÁK, Miroslav a kol.: Dějiny Jihoslovanských zemí
Beletrie: FRANCIS, Dick: Za trest - detektivní román
ŠIMEK, Josef Václav Luděk: Buď lepším člověkem - poezie
NAVARROVÁ, Markéta: Heptameron - milostné povídky z 16. století
CANFIELD, Jack: Slepičí polévka pro pracující duši - příběhy o odvaze, pochopení a tvůrčí práci
FISCHL, Viktor: Zátiší s houpacím koněm - rodinný román
KANTŮRKOVÁ, Eva: Po potopě (2. vydání)
Zahrada dětství jménem Eden - psychol. romány
Pro mládež: KAHOUN, Jiří: Autíčko Tydýt - pro předškoláky
FIDLER, Jiří: České královny - encyklopedie
STEKLAČ, Vojtěch: Holky & spol. - ze školního prostředí
Dne 26. 2. do dětského oddělení přišly děti z 1. B třídy místní školy pobesedovat a seznámit se s knihovnou. Tuto besedu můžete shlédnout v místním obrazovém zpravodajství.
Další besedy se uskutečnily v březnu. Tři s dětmi základní školy a jedna s dětmi ze školy mateřské.
Dne 30. 3. se v Praze v Památníku národního písemnictví konalo slavnostní vyhodnocení 6. ročníku SUK ´98 - Čteme všichni (SUK - Sukova studijní knihovna literatury pro mládež). Ze Sobotky spolu s knihovnicí, Lenkou Dědečkovou, se této akce zúčastnilo šest dětí, které byly tímto odměněny za výbornou účast v recitační soutěži v okresním kole.
V současné době probíhá příprava oddílu kopané na zahájení jarních soutěží.
I. A mužstvo se připravuje od poloviny ledna třikrát až čtyřikrát týdně. Zúčastňuje se turnaje na hřišti Sokola Bezno. Doposud sehrálo dvě utkání, a to s mužstvem okresního přeboru Mladoboleslavska Novou Vsí (4:2) a Řepínem (4:0). Bylo pozváno k sehrání přátelského utkání do sportovního střediska v Nymburce s aspirantem postupu do první ligy mužstvem Bohemians (0:9). Zimní přípravy se zúčastňuje dvacet hráčů. Kádr mužstva byl posílen o bývalého hráče FK Mladá Boleslav Ketnera. Také se rozeběhla příprava nejmladších, přípravky, žáků a dorostu.
V sobotu 13. 2. 1999 proběhla valná hromada SK v restauraci na "Bůrovně". Z jednání a diskuse vzneslo usnesení, se kterým Vás seznámíme.
Valná hromada schválila:
- hospodaření a činnost sportovního klubu za uplynulé období
- nový výbor ve složení: Borovička Jiří, Novák Pavel, Hamoň Mirek, Hypšman Ladislav, Kolumpek Jaroslav, Lipský Mojmír, JUDr. Ort Václav, Ševr Petr, Vrána Jindřich
- revizní komisi: Kunst Václav, Pozník Jaroslav, Zahradník Václav - změnu délky volebního období ze dvou na čtyři roky
- zvýšení klubových příspěvků u dospělých na 300,- Kč/rok, u žáků a dorostu na 200,- Kč/rok, u důchodců 100,- Kč/rok
- zvýšení vstupného na mistrovská utkání na 15,- Kč/osobu
- valná hromada ukládá novému výboru plnit úkoly, které vyplývají z plánu na rok 1999, včetně připomínek z diskuse.
Vlastní mistrovská utkání začala 28. března 1999.
Cena jednoho čísla Zpravodaje Šrámkovy Sobotky 15,- Kč
Společenská oznámení
do 25 slov 80,- Kč
nad 25 slov 100,- Kč
Inzerát
do 25 slov 50,- Kč
nad 25 slov 100,- Kč
Roční předplatné činí 120,- Kč
Redakce děkuje všem těm, kteří přispěli zvýšenou částkou předplatného k vydávání a distribuci Zpravodaje Šrámkovy Sobotky.
Nechcete-li Zpravodaj odebírat, prosíme Vás, sdělte nám to, abychom Vás vyškrtli z adresáře. Někteří čtenáři dosud Zpravodaj nezaplatili. Dovolujeme si toto opomenutí připomenout barevným označením na štítku adresy v tomto čísle 2/99.
Hrdoňovice - Sobotka - Kost - údolí Žehrovky - Dolní Mlýn - Mladějov - Hrdoňovice
vlakem do Sobotky (8 km) - údolím Plakánek na Kost (4 km) - Prokopským údolím do Rytířovi Lhoty (4 km) - Pleskotský Mlýn (4 km) - Nebákov (4 km) - Dolní Mlýn (2 km) - Mladějov (2 km) - Hrdoňovice (3 km)
Sobotka: městečko v jižní části Českého ráje. Městská práva získala již v roce 1498.
Hlavní dominanty:
kostel sv. Máří Magdaleny - založen 1596
radnice s věžičkou - jižní část náměstí
rodný dům Fráni Šrámka - sousedí s radnicí
dřevěné roubené domy městského typu, např. Šolcův statek, Jeřábkův dům, Ganzův dům
lovecký zámek Humprecht v barokním slohu z roku 1666
údolí Plakánek: přes Osek (barokní kostel a dřevěná zvonice) a Střehom kolem studánky Roubenky nebo přes Vesec (soubor roubených chalup), zdálky je vidět Semtínská lípa obě cesty se spojují u Pilského rybníka a kolem něho se pokračuje na Kost
Kost: hrad, založený před rokem 1349, ve středověku nedobytný. V současné době rekonstruovaný, v rámci restituce vrácen do soukromého majetku.
Prokopské údolí: rybník Bílý a socha sv. Prokopa
údolí Žehrovky: Pleskotský mlýn, rybníky Věžák, Podsemínský, Nebákov, bažina U Přibyla
Dolní Mlýn: leží na styku 4 údolích, je zde rybník, nepatrné stopy hrádku Pařízku
Mladějov: zámek z roku 1769, v současné době v soukromém majetku, dále gotický kostel sv. Jiljí ze 14. století
V dnešní době je pro většinu občanů velmi problematické pravidelně spořit. Spoření je však nutností vzhledem k budoucnosti. Podaří-li se nějakou částku dávat stranou, objevuje se však velice závažná otázka, komu pracně nabyté úspory svěřit.
Při drobných nákupech většina z nás přemýšlí, co kde koupí, abychom ušetřili desetihaléře či koruny. Mnohem urputněji bychom však měli přemýšlet o investování prostředků na své zabezpečení v pozdějším věku, protože nejde jen o haléře a jedná se o dlouhodobou investici, jejímž výsledkem může být zajímavé zhodnocení nebo také oči pro pláč.
K usnadnění rozhodování nám poslouží znalost ratingu. Ratingem bývá obvykle vyjádřeno riziko investování. Je to písemná zkratka, která udává pravděpodobnost vzniku platební neschopnosti bank, pojišťoven, průmyslových podniků, ale také obcí nebo států. Rating bývá udělován specializovanými světovými agenturami a jeho stanovení je po odborné stránce velmi náročné.
Na neznalost ratingového hodnocení doplatila již dlouhá řada českých vkladatelů, kteří měli své finanční prostředky u bank či pojišťoven, které později zkrachovaly.
Hodláme-li svěřit své peníze jakékoliv peněžní instituci, neuděláme proto žádnou chybu, zeptáme-li se na její ratingové hodnocení. Dobrý rating vždy znamená vyšší bezpečnost a menší stupeň nejistoty.
Rating je velmi užitečný, ba nepostradatelný prostředek pro hodnocení bankovních vkladů, dluhopisů, směnek, kapitálových životních pojistek atd. Ratingové hodnocení je vyjádřeno písmeny. Nejvyšší možné hodnocení je AAA, následuje AA, pak A, dále BBB, BB atd.
Např. hodnocení přední ratingové agentury Standard & Poors' udává u ratingu, že subjekt je v současné době schopen splácet své závazky, ale zhoršené podnikatelské nebo ekonomické podmínky pravděpodobně ohrozí schopnost nebo ochotu závazky splácet. U ratingu AAA agentura uvádí, že potenciál subjektu plnit své závazky je velmi vysoký. Podle Standard & Poors´ je pravděpodobnost plnění závazků u společnosti s ratingem AAA téměř 17 x vyšší než u společnosti s ratingem B.
Nejvyšším možným ratingem AAA od agentury Standard & Poors', který vyjadřuje nejvyšší finanční sílu a bezpečnost, se v ČR může pochlubit například První americko-česká pojišťovna.
Ta se opírá o finanční záruky členů finanční skupiny American International Group, která má rovněž rating AAA, je největší pojišťovací společností světa a První americko-českou pojišťovnu stoprocentně vlastní.
Pramen: MF DNES z 11. 2. 1999, HN z 22. 2. 1999
SŇATKY V SOBOTCE
6. 2. 1999
Jiří Kebl, Staré Hrady
Lenka Dolanová, Staré Hrady
6. 3. 1999
Pavel Šír, Údrnice
Jana Vejvarová, Jičín
6. 3. 1999
Jiří Tuček, Dolní Lochov
Martina Ráčková, Dolní Lochov
SŇATKY SOBOTECKÝCH JINDE
20. 3. 1999 - Hrubá Skála
Jaroslav Seman, Příchvoj
Lenka Drbohlavová, Příchvoj
VZPOMÍNKA
7. dubna by se dožila 100 let paní Božena Buchbergerová a 6. srpna uplyne 5 let od jejího úmrtí. Na tuto tichou a skromnou paní, která žila jen pro svého syna Íšu s úctou vzpomíná
Helena Koldová s rodinou
14. března tomu byl rok, co nás navždy opustil náš drahý tatínek, dědeček, bratr, švagr a strýček Jindřich Žemlička ze Sobotky 128. S vděčností vzpomíná
dcera Helena Hlaváčková s rodinou
OPUSTILI NÁS NAVŽDY
15. 1. zemřela tiše ve věku nedožitých 64 let paní Alena Kadečková z Horního Bousova. 19. 1. zemřel náhle ve věku nedožitých 84 let pan František Pšenčík z Hrdoňovic. 23. 1. zemřela náhle ve věku nedožitých 60 let paní Marie Folprechtová, rozená Machačná z Bacova, z Jičína.
3. 2. zemřela tiše po krátké nemoci ve věku nedožitých 84 let paní Milada Bímová z Jičína. 7. 2. zemřel náhle ve věku 73 let pan Jaroslav Vach z Dolního Bousova. 9. 2. zemřel po kratší nemoci ve věku nedožitých 83 let pan Břetislav Šuda ze Zelenecké Lhoty. 9. 2. zemřela náhle v požehnaném věku nedožitých 89 let paní Růžena Landovská z Rovně. 10. 2. zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 78 let pan Josef Jirčák z Čálovic. 14. 2. zemřel po krátké nemoci ve věku 83 let pan František Šouta z Podkosti. 18. 2. zemřel po delší těžké nemoci ve věku nedožitých 77 let pan MUDr. Jaromil Gillár z Dolního Bousova. 20. 2. zemřel po delší nemoci ve věku 73 let pan František Jirčák z Dobšic. 22. 2. zemřela ve věku 87 let paní Růžena Janďourková z Hrdoňovic. 27. 2. zemřela po krátké nemoci ve věku nedožitých 85 let paní Marie Václavíková z Markvartic. 28. 2. zemřela po kratší nemoci ve věku nedožitých 83 let paní Marie Kyzivátová z Dolního Bousova.