1. část

Zprávy ze Základní školy v Sobotce

SETKÁNÍ UČITELŮ V RÁMCI VZDĚLÁVÁNÍ

MARIE SEKEROVÁ

Ve středu odpoledne 22. dubna bylo v naší škole nezvykle rušno. Paní učitelky Stanislava Zemánková, Alena Slavíková, Vladimíra Buchalová, Květa Šourková předváděly práci s pomůckou DIDA olomoucké firmy A. B. DIDA.

Na jejich pestré a zajímavé metody výuky prvouky v 1. - 4. tř. se přijelo podívat 30 kolegyň z různých škol našeho okresu. A bylo se na co dívat! Pomůcka DIDA je soubor obrázků natištěných na umělohmotných kartách a o a karty s dpovídající slovní zásobou. Obrázky existují ve dvou velikostech. Velké pro názor na tabuli

a malé pro jednotlivce či dvojice v lavicích. Děti v ukázkové hodině obrázky pojmenovávaly, zařazovaly, napodobovaly zvuky namalovaných zvířátek Paní učitelky střidaly jednotlivé činnosti tak, aby se děti učily soustředění, ale aby měly během výuky i možnost pohybu. Žáci ze 3. a 4. tř. uplatnili i znalosti o našem regionu - "jeli" např. na výlet do Jičína. Paní učitelka Jana Knapová a její žáci seznámili přítomné s využitím souboru DIDA pro zpestření výuky v německém jazyce.

Zástupci firmy zásobili přítomné množstvím náborového materiálu, s cenami výrobků. Předností DIDA je metodický průvodce k pomůcce s množstvím námětů, který méně zkušeným pedagogům může sloužit jako dobrý návod.

Akci DIDA organizoval Školský úřad v Jičíně ve spolupráci se Základní školou v Sobotce jako další vzdělávání učitelů. Proč právě v Sobotce? Jako jediná v okrese s touto pomůckou pro žáky I. stupně pracuje.

OPĚT SOUTĚŽE

Žáci sobotecké školy opět výrazně uspěli v soutěži "Požární ochrana očima dětí". V kategorii 6. - 7. tříd napsaly nejlepší literární práce žákyně naší školy :

Iveta Karásková, 6. B - 1. místo

Alena Žofková, 6. B - 3. místo

Blahopřejeme! Pište dál!


V okresním kole PYTHAGORIÁDY (duben) se velmi dobře umístila

Petra Mocáková ze 7. B. Získala velmi pěkné 4. místo.

Blahopřejeme!

ATLETICKÝ ČTYŘBOJ

NAĎA ORTOVÁ, JANA ZUMROVÁ

7. května se zúčastnilo 20 dětí naší základní školy atletického čtyřboje v Jičíně. Děti soutěžily ve čtyřech kategoriích, součástí čtyřboje byly tyto disciplíny: skok daleký a vysoký, hod kriketovým míčkem, vrh koulí, běhy na 60 m, 600 m, 800 m a 1 000 m.

Nejlépe jako družstvo zabodovali starší žáci, kteří se umístili na bronzovém stupni v konkurenci 7 základních škol našeho okresu. Mladší žáci a mladší žákyně skončili na místě pátém a starší žákyně na 8. místě.

V jednotlivcích dosáhl nejlepšího umístění David Janeček, který v kategorii starších žáků obsadil z 35 závodníků krásné 3. místo.

Blahopřejeme!

SVÁTEK SLABIKÁŘE

ALENA SLAVÍKOVÁ

Dne 28. dubna se sešli žáci prvních tříd spolu s rodiči a dalšími milými hosty na "Svátku slabikáře".

Úvod tohoto slavnostního zakončení četby Slabikáře patřil krátkému kulturnímu programu žáků a poté se každý z nich četbou úryvku dle vlastního výběru rozloučil se Slabikářem.

Žáci s rodiči společně zavzpomínali na počátky čtení, kdy se seznamovali s jednotlivými písmeny, z nich pak skládali slabiky a slova. Dnes již žáci čtou krátké souvislé texty a učí se s nimi dále pracovat. Každým rokem se jejich technika čtení postupně zdokonaluje.

Je přáním nás všech, aby čtení přinášelo dětem i nadále mnoho radosti a potěšení.


CHVÁLA ČTENÁŘŮ

A vítejme každého, kdo čte, kdo číst potřebuje, pro koho četba, a myslím tím četbu knih, je životní potřebou, tak jako pro jiné je stejnou potřebou hudba, obraz nebo drama. Tímto směrem by mělo být namířeno to, co nazýváme estetickou výchovou mladého člověka ...

MIROSLAV HORNÍČEK
Chvalozpěvy s. 18

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

MARIE SEKEROVÁ

8. - 10. května za krásného letního počasí probíhal velký programový blok akcí k 500.výročí povýšení Sobotky na město .

8. května uspořádala škola k těmto oslavám DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Od rána až do večera proudili do školy téměř nepřetržitě bývalí žáci, rodiče, rodáci z našeho města i další příznivci. Během dne prošlo budovou celkem 605 návštěvníků. Obdivovali rekonstruovanou historickou budovu, v níž architekt ve vstupní části zachoval dobové prvky, další části budovy nechal změnit téměř k nepoznání. Byly vybourány kabinety v 1. poschodí a kreslírna ve 2. poschodí.

Tím se značně změnil vzhled chodby, rozšířila se. V přízemí i v obou poschodích přibyly krásné barevné šatny , třídy se zmenšily a z ušetřeného prostoru vznikly kabinety. Dveře v různých poschodích svítí růžovou, oranžovou a modrozelenou barvou. Byla provedena nová elektroinstalace a třídy i chodby jsou vybaveny novými zářivkami. Spodní části stěn ve třídách i na chodbě jsou nastříkány omyvatelným variapontem. Na chodbách je šedobéžová dlažba. Dobře slouží původní očištěné kamenné schodiště i původní opravené a nabarvené zábradlí. Požadavkům současné doby odpovídá hygienické zařízení s teplou vodou u každého umyvadla. Plán a fotografie makety ukazovaly zájemcům, jak bude škola vypadat po dostavbě přístavby budovy / školní dvůr / a tělocvičny s gymnastickým sálem / na bývalém školním pozemku/. Návštěvníci obdivovali nejen přestavbu a čistou práci řemeslníků, ale i práci žáků a učitelů, kteří celou školu vyzdobili výtvarnými pracemi, aby podtrhli historický ráz oslav. V přízemí zdobil "stěnu" budoucí chodby do přístavby hrad Kost a postavy v dobových krojích - vytvořila paní učitelka Klosová se svými žáky. Ve 2. poschodí vznikla výstavka hradů, které s dětmi vyráběla paní zástupkyně Marie Náhlovská.

V 1. poschodí jsme mohli přímo projít soboteckým náměstím, zajít k Šolcovu statku či se podívat na Humprecht - krabicové město zhotovili paní učitelky a žáci 1. stupně pod vedením paní učitelky Vlaďky Buchalové. O květinovou výzdobu z čerstvých květů se postarala paní učitelka Jiřina Bradnová. Nahlédnutím do otevřených vyzdobených tříd získal každý představu o počtu dětí ve třídě a třeba i chuť vrátit se do školy / kdyby to šlo/. Výstavky v jednotlivých třídách nabízely ukázky historických pomůcek , p. učitel Břetislav Šimral, současných učebnic a pomůcek, pí. učitelka Olga Turková, fotografie učitelských sborů a tříd z archivu školy, kroniky a práce literárního kroužku vystavila pí. učitelka Marie Sekerová, především pak školními kronikami s přílohami doplnila paní učitelka Olga Bičišťová. Jako nechali naši předkové v roce 1893 stavět na svou dobu velkorysou školní budovu, je i právě dokončená přestavba a probíhající přístavba školy významnou stavbou. Jistě bude po dlouhou dobu bez úprav sloužit dětem soboteckým i přespolním.

Děkujeme zastupitelstvu, panu starostovi Kolumpkovi a pí. tajemnici Vrané za pomoc při relizaci stavby.

Z LITERÁRNÍHO ŠUPLÍČKU

MŮJ PRADĚDEČEK

LUCIE ŠTROBLOVÁ, II. A

Můj pradědeček je už starý, je mu 83 let. Nedávno se přestěhoval k mé babičce, která se o něho dobře stará. Děda si se mnou někdy hraje, že je můj pacient a já jeho doktorka. Moc se mi na něm líbí, že má rád zvířátka, protože já je mám také ráda. Moc se smál, když jsme vozili v kočárku koťata - Spytihněva a Mojmíra. Jejich matka se jmenovala Klaudie, ale říkali jsme jí Svatá Anežko, protože byla moudrá a starala se hezky o svá koťata. Někdy si s dědou povídáme o jeho mládí. Nedávno mi dokonce povídal básničku, kterou si pamatuje už 50 let. Pradědu mám moc ráda a chtěla bych, aby se dožil alespoň 100 let.

SOBOTECKÁ POHÁDKA

PAVEL DRÁZSKÝ, IV. A

Nedaleko města Jičína bylo krásné městečko Sobotka. Nebylo malé ani velké, bylo tak akorát.

Jednou si do města vyšlápl obr. Doslechl se, že tam je hezká mladá princezna. To by mohla být pochoutka! Ovčák se to dozvěděl a spěchal na zámek. Ohlásil se panu králi a pověděl mu, že se k městu blíží obr a že si jde pro princeznu. Jakmile to pan král uslyšel, seřadil vojsko a rychle na obra. Nedopadlo to však dobře. Obr měl v ruce stromy a začal je házet na vojáky. Vojsko se hned rozprchlo. Obr se dostal až k zámku a povídá : "Dej mi princezmu!" A král odpověděl : "To nikdy!" Obr řekl, že zítra tu chce mít princeznu nebo rozbourá celé město. Ale když mu prý seženou obřici, ušetří město i princeznu.

Hned jak obr odešel, král dal rozhlásit, že ten, kdo přivede obřici, dostane princeznu za ženu. Jakmile to uslyšel ovčákův syn, sedl na koně a jel. Znal totiž jednu obřici, co bydlela ve skále. Obr hledal obřici a obřice hledala obra.

Obr přišel druhý den na zámek a čekal. V tu chvíli přišla obřice a usmála se na obra. Obr se zvedl, požádal jí o ruku a odešli spolu pryč.

A tak ovčákův syn dostal princeznu za ženu, protože zachránil nejen ji, ale i celé městečko Sobotku.

BÁSNIČKA O SOBOTCE

MONIKA ULRYCHOVÁ

Sedím na rozkvetlé louce
na vysokém kopci, mám krásný
výhled na Sobotku
a představuji si, co chci.
Představuji si, jak se tady žilo dříve.
Vidím Fráňu Šrámka, spisovatele.
Když se kouknu kousek dál,
vidím naše kamenné náměstí,
jak si tu dříve žili muži a ženy
se štěstím.
Na vysokém kopci je žlutý
měsíček. Komu asi patří ? Nebi ne !
To by měl kolem sebe pár
hvězdiček.
Patří našemu zámečku jménem
Humprecht.
Ale nehlídá tam kastelán Ruprecht.
Patří nám všem a je to ozdoba
Sobotky.
Dříve tady byli šecvi, švadleny
a další robotky.
O kousek dál je kostel
sv. Maří Magdaleny.
Dříve se zde křtily děti
a zabálely v pleny.
Jeřábek, Šolc to jsou spisovatelé,
kteří nás proslavili.
Dobře se učili a rádi psali.
Oči se mi mlží a vracím se
do přítomné Sobotky.
Hodně se toho změnilo,
lidé mají jinou módu, novou práci,
čerstvou vodu.
Pomalu se stmívá
a Sobotka se přikryla krásnou
peřinkou z nebe.
Svítí dva měsíčci
a uspali i tebe.

DOBRÁ ZPRÁVA ZE ZUŠ

IVANA HUČÍKOVÁ

12. května proběhlo v Základní škole v Sobotce za přítomnosti ředitelky Aleny Čelišové, Jaroslavy Komárkové, ředitelky ZUŠ z Jičína, starosty Jaroslava Kolumpka, ing. Valnohy a Mgr. Ivany Hučíkové jednání o další činnosti Základní umělecké školy v Sobotce.

Během přátelského posezení jsme úspěšně projednali podzimní přestěhování zdejší pobočky ZUŠ do rekonstruované budovy základní školy. Ke konci dostavby nového křídla ZŠ (předpokládaný termín je říjen) bude odstaveno topení v pavilonu dílen, kde ZUŠ působí. Na podzim budou nástroje, notový archiv, výuka kytary a zobcové flétny umístěny do kabinetu hudební výchovy. Klavír, keyboard a hudební nauku budeme učit ve třídě vedle kabinetu, výtvarný obor v ateliéru v novém křídle ZŠ.

Na jednání a jeho výsledku se odrazil zájem představitelů města, ZŠ a ZUŠ udržet a podpořit činnost sobotecké pobočky Základní umělecké školy Jičín.

POZVÁNKA NA KONCERT

Základní umělecká škola Sobotka

zve srdečně rodiče, bývalé žáky a veřejnost na

ZÁVĚREČNÝ KONCERT ŽÁKU

školního roku 1997/98.

Koncert se koná v sále spořitelny

v Sobotce ve středu 3. června 1998 od 16.30 hodin.



Vlastenecko dobročinná obec baráčníků pro Sobotku a okolí

VYDAŘENÝ ŽUPNÍ PLES

EUGENIE PŮLPÁNOVÁ

Jistě si naši občané povšimli, že letos byl v Sobotce ples, který zde ještě nikdy nebyl. V sokolovně se 7. března konal ŽUPNÍ PLES BUDOVCOVY ŽUPY ČESKÝCH BARÁČNÍKŮ.

Tento ples býval dlouhá léta v Kulturním domě v Mladé Boleslavi. Potom se ale začal konat v místech, kde ten rok Baráčnická obec měla své výročí. V Sobotce sice letos výročí baráčníků není, ale Sobotka oslavuje významné jubileum, 500. výročí povýšení na město. Pořadatelem plesu byla ovšem Župa baráčnická, která vše zajistila. Pronájem sálu, hudbu, která pěkně hrála k tanci i poslechu. Zajistila i provoz kuchyně, o kterou pečoval pan Vladislav Doležal z Nebákova. Do tomboly přispěly i naše tetiny jak finančním příspěvkem, tak i věcnými dárky a také napekly preclíky. Ples byl zahájen českou besedou, kterou tančilo 6 kolon. Účast byla velká, protože z každé baráčnické obce, patřící do župy, přijeli hosté. Byl to velice pěkný ples, sousedé a tetiny se dobře bavili. A co bylo také pěkné, že ponocný odtroubil půlnoc. Všichni byli spokojeni.


POZVÁNKA

Vlastenecko dobročinná obec baráčníků pro Sobotku a okolí Vás srdečně zve na ŽUPNÍ SJEZD V. župy sdružených obcí českých baráčníků Václava Budovce z Budova, který se koná dne 6. června 1998 v rámci oslav 500. výročí povýšení Sobotky na město v SOBOTCE.

Program

SOKOLOVNA
9.00 hod. Slavnostní zasedání představenstva župy za účasti zástupců všech obcí

ODPOLEDNE
14.00 hod. Průvod krojových skupin městem od sokolovny na stadion

STADION
Předtančení ČESKÉ BESEDY 8 kolon
Přehlídka vybraných národních krojů
Vystoupení baráčnické folklórní skupiny z Řepova a ze Mšena n/N.
Národopisný soubor "Krkonošský horal"
V průběhu odpoledne koncertuje dechová hudba OB Dobrovice se zpěváky. Po celý den na stadionu bohaté občerstvení, staročeské koláče, klobásy, domácí uzené, pivo, víno, další nápoje ...

Vstupné 20,- Kč



Zámek Humprecht a Nadace rodného domu Fráni Šrámka Sobotka vás srdečně zvou na koncert JERS DUA v sobotu 11. července 1998 od 19 hodin v přízemí zámku. Vystoupí LEA ČAPKOVÁ – TANEC, JAROSLAV NOVÁK – KYTARA, JAROSLAV PELIKÁN – FLÉTNA


Informace pro Vás

OBLASTNÍ CHARITA SOBOTKA

LIBUŠE KOLLOVÁ

V oblasti Českého ráje ve farnosti Sobotka, kde působí od roku 1990 děkan Zdeněk Maryška a k níž patří kromě místního děkanského kostela sv. Maří Magdaleny i několik dalších filiálních kostelů a kaplí, jsme založili po dohodě s ním na podzim roku 1992 Oblastní Charitu.

Sama Sobotka nemá ani 2 300 obyvatel, ale žije v ní mnoho starých a osamělých lidí, kteří potřebovali pomocnou ruku ve svých životních těžkostech. A právě toto se nám podařilo uskutečnit. Vybudovali jsme důstojný domov, aby lidé mohli prožít spokojené stáří.

Restitucí bývalé farní budovy v Libošovicích a přilehlých hospodářských budov a pozemků se nám naskytla příležitost, abychom je se svolením Biskupství v Litoměřicích a Děkanství v Sobotce využili pro tyto účely. Realizace myšlenky započala ve velmi krátké době po získání přiměřených finančních prostředků ze zdrojů místních, ale zejména zahraničních. Bylo třeba zejména zadaptovat vnitřek, aby po všech stránkách vyhovoval nejen dnešním předpisům, hlavně však podmínkám k umístění a pobytu starých lidí až do konce jejich života.

K slavnostnímu otevření došlo na svátek sv. Vavřince dne 10. srpna 1995 naším panem biskupem Josefem Kouklem, za účasti ředitelky Diecézní Charity paní Kafkové, sousedních kněží a dalších hostů z Obecního úřadu v Libošovicích, Městského úřadu v Sobotce a Okresního úřadu v Jičíně. Veřejnost zblízka i z dálky měla možnost se tohoto otevření zúčastnit. U příležitosti Dne otevřených dveří si mohli všichni zájemci prohlédnout už předem celou vnitřní rekonstrukci domu. Od tohoto dne se v něm pomalu zabydlovalo 11 starých a opuštěných žen ze Sobotecka a okolí.

Postupem času začal být o tento náš Penzion Charity velký zájem. Proto bylo nutno uvažovat o alespoň částečném rozšíření. Jednalo se také o zkvalitnění služeb pro osoby trvale umístěné na lůžko, o zřízení ošetřovny pro sestry i lékaře přicházející k pravidelné péči, pro případnou pohotovostní či noční službu. Zde tedy našlo svůj trvalý domov 8 obyvatel. Nejen už také muži, ale i manželské dvojice. Druhý pavilon Charity byl otevřen a posvěcen 10. října 1996 a jeho návrh je dílem ing. arch. Pavla Bohuslava ze Železného Brodu, který s námi spolupracuje na tomto charitním díle už trvale.

V roce 1997 začaly dvě akce. Jedna je již téměř dokončena. Jedná se o parkovou úpravu mezi první a druhou budovou, aby naši obyvatelé měli zvláště v létě možnost posedět si na zahradě v přírodě. Druhá akce se provádí v současné době. Po mnoha letech bylo nutno dát do definitivního stavu původní první budovu. Opravit střechu, vyměnit okna, vybudovat závětří vpředu i vzadu, připravit instalaci výtahu pro sestry i obyvatele. Počítá se také s využitím podkroví a tím vlastně zřízením druhého podlaží - poschodí.

Život v našem Penzionu jde i přes stavební úpravy poklidně dále. Muži i ženy se zabývají buď vlastní činností, nebo je jim zprostředkována různými kulturními programy zvenku.

Po duchovní stránce se jim věnuje sobotecký pan děkan Maryška. Každou neděli mají možnost bohoslužeb a přes týden společné modlitby růžence a pod..

Tím však nejsou naše plány u konce. Pokud se podaří v tomto roce dokončit všechny uvedené stavební úpravy, počítá se s vybudováním velmi důležité budovy, a to kuchyně. Dosud denně kromě sobot a nedělí obědy dovážíme. Usnadnila by se tak i služba sester. O to více by se mohly věnovat osobní péči o naše staré obyvatele. Snad se i toto dílo v brzké době podaří uskutečnit!


PŘEDSTAVUJEME SOBOTECKOU FIRMU TRUHLÁŘSTVÍ JOSEFA DAJČE

Majitel firmy Josef Dajč je rodákem z nedalekých Přepeř. Po absolvování základní školy v Kněžmostě vystudoval Střední zemědělskou školu v Mladé Boleslavi, obor mechanizátor. Pracoval v soboteckém zemědělském družstvu, ve střediscích na Mladějově, a v Libošovicích a na Stavebním středisku ve Kdanicích. Vedle zedníků zde fungovala také truhlárna, zámečnická dílna, klrmpírna a autodoprava. Po zrušení tohoto střediska založil vlastní firmu.

TRUHLÁŘSTVÍ se zabývá stavební truhlařinou a výrobou nábytku na zakázku. Pracovní příležitost zde nachází zhruba 10 lidí. Podle návrhu a cenové rozvahy zajišťuje firma dřevěné vybavení rodinných domků, restaurací, kanceláří apod. Nejžádanějším sortimentem je schodiště se soustruženým zábradlím. Zakázky jsou přijímány přímo ve výrobně v Kdanicích čp. 9 nebo v Sobotce na náměstí, kde je umístěna velmi pěkně zařízená prodejna. Z nabízeného zboží část pochází z vlastní produkce, část nejrůznějších bytových doplňků a módních ozdob dokupují u jiných firem. Prodejní doba:

    Pondělí - Pátek 8.30 - 17.00
    Sobota 8.30 - 11.00

Na otázku, co by přál Sobotce k jubileu pan Josef Dajč odpověděl : "Sobotka má velmi pěkné náměstí. Je jen škoda, že některé domy jeho vzhled tolik kazí. Sobotka je branou do Českého ráje a její náměstí by mělo být skutečnou chloubou. Známé problémy s nedostatkem stravovacích možností a příjemného posezení ubírají bohužel Sobotce na přitažlivosti. Naši zákazníci často postrádají tak praktický a důležitý bankomat. Mým osobním přáním je, aby firmu, která dobře prosperuje, jednou převzal můj syn.

Zaznamenala a za rozhovor děkuje

ALENA POSPÍŠILOVÁ


OHLÉDNUTÍ ZA DIVADELNÍ ČINNOSTÍ DK VESNA LIBOŠOVICE

19. 5. 1998 uspořádala Kulturní komise při Obecním úřadu v Libošovicích setkání bývalých členů divadelního souboru Družstevní klub Vesna. V hotelu Haltuch se v 19.00 hod. sešlo 21 ochotníků, herců amatérů, kteří po řadu let přinášeli radost a společnou zábavu sobě i divákům. Podle slov organizátora a režiséra pana Květoslava Fryšného se večer velice vydařil. Vzpomínalo se na veselé i dramatické zážitky a chvíle na scéně i za scénou, na zkoušky, premiéry i hojně navštívené reprízy divadelních představení.

S úctou všichni vzpomněli na zemřelé bývalé členy Františka Brojíra, Františka Sedláčka, oba z Mladějova. Na Jiřího Šimka, manžele Marii a Miroslava Loudovy z Libošovic a také na nejstaršího člena souboru Václava Konečného ze Sobotky.

Podrobnosti o historii a činnosti tohoto divadelního souboru uveřejníme v dalších číslech našeho Zpravodaje.

mapos


Kulturní komise Obecního úřadu v Libošovicích uspořádala ve spolupráci s rodiči v poslední době dvě pěkné akce. V sobotu 23. května výlet na Humprecht se závěrečným opékáním buřtů na hřišti v Libošovicích.

Zde se 6. června 1998 uskuteční také DĚTSKÝ DEN.


O Keltech, ale ne jenom o nich

DOBROMIL JEČNÝ

V druhém čísle Zpravodaje Šrámkovy Sobotky jsme se dočetli v zajímavém článku dr. Waldhausera o nálezu dalších stop po dávných obyvatelích našeho jičínského a soboteckého okolí. O Keltech bylo napsáno hodně knížek, ale o Keltech v Plakánku bylo psáno a objeviteli jeskyně L. Knoblochem a J. Skálou hovořeno myslím poprvé. Nedalo mi to, abych o těch Keltech nepřipojil pár slov. Nebýt Galů čili Keltů, čepovali bychom totiž možná pivo a víno z amfor nebo kozích měchů. Takový byl zvyk, než Galové v dnešní Francii vyrobili první dřevěné sudy pobité kovovými obručemi. Jejich bylinkové pivo asi moc dobré nebylo, vařit medovinu je možná naučili Germáni, ne-li Slované, a na víno si západní Evropa počkala až do příchodu římských vojsk. Hromadně pojídané vepřové maso, které Keltům chutnalo ze všech mas nejvíc, stejně jako nám, a které jedli rádi jen tak bez chleba, začalo být ve větší míře doplňováno rybami, drůběží, sýry a medovými koláči snad až u té velké louže, které říkáme oceán, v kraji bretaňském a normandském v západní Francii. Jestli se Keltové něčemu přiučili při putování našimi hvozdy a kolem řek, z nichž mnohé nesou vlastně keltské názvy (Labe, Vltava, Jizera, snad i Ohře a Morava aj.), mohli bychom se něco naučit od jejich potomků také my tady u Sobotky, kde i neošetřované a zpustlé jabloně rodí o překot ovoce, hnijící potom neposbírané v příkopech. O co jde? Ke gastronomii Normandie, stejně jako Bretaně, tedy oblastí obývaných kdysi Kelty a dnes jejich potomky, kteří jsou na keltskou minulost hrdí stejně jako Skotové a Irové, patří mléko, máslo, mořské ryby, drůbež, sýry, vejce a ovocná vína. Víno z hroznů umí ve světě a ve Francii zvlášť každý vinař. Když si však vinař pozve přátele, pochlubí se vínem jablečným. Víno a pálenku z jablek, které kvasilo a pak stárlo několik let v sudech kdysi vynalezených oněmi zmíněnými starými Kelty, vyrábějí nyní současní obyatelé tak, že jablka drtí, vylisují a mošt nechají zkvasit, až vznikne výborné šumivé víno s 9-10 % alkoholu. Obyčejný cidre, podobný spíš limonádě, se pak vyrobí doplněním drtě vodou a překvašením, tedy jako druhák. Jak je víno postupně odebíráno, tak je také každoročně novým vínem doléváno a míseno. Když je vína hodně, tak se vypálí na calvados. Kdo takový dobře vypálený 50-60 % calvados ochutná, dopustí se možná i nevěry na slivovici. Obyvatelé Normandie jsou také dobří jedlíci. Obědvají prý dvakrát. Mezi oběma obědy si udělají malou přestávku na skleničku calvadosu a na malou procházku před opakovaným hodováním. Říkají tomu "normandská díra". Francouzské slovo pro díru má nespočet významů od hrobu přes jámu až po s prominutím řiť. S přidáním slova normandská to však znamená štamprli mezi jídlem. Svým vzhledem se mnohý tamní jedlík podobá typu slovanskému. Nu což, jiná země, ale stejný mrav. Tenhle zvyk napodobovat nemusíme, ale k našim jabloním bychom se mohli přece jenom chovat ohleduplněji. Za mých mladých let tu kolem Sobotky byla spousta sušáren a ovoce se sušilo a bylo zdravější pochoutkou než současná přeslazená dětská lákadla. Dobré jablečné víno je také chutnější a asi i zdravější než většina běžných vín z obchodů. Přinejmenším aspoň víme, co jsme do něho dali. A kdyby se někdo odvážil postavit tu palírnu, oj, bylo by v Sobotce veselo. Jenomže by někdo taky musel ta jablka trhat a sbírat. Prý se to nevyplácí. Divné, ve Francii se an tom bohatne. Skutečně jiný kraj, ale už ne stejný mrav.


Sportovní okénko

TURISTICKÝ ODDÍL SOBOTKA

Jak už to bývá, seběhlo se všechno rychle a nenadále. Ve čtvrtek se ozval telefon, že mám jet v sobotu 21. března do Mladé Boleslavi na III. výroční konferenci Pionýra. Kamarád se pro mě prý ráno zastaví. Nestačil jsem ani nic namítat a v sobotu ráno jsme jeli.

Očekával jsme starší vedoucí, kteří zbyli po roce 1989. Tehdy pionýrská organizace prošla očistným, a jak se dnes ukazuje, velmi prospěšným ohněm. V Pionýru zůstali skuteční vedoucí, kteří s dětmi nedělali jen pro čárku, metály a peníze. Konalo se však překvapení. Těch starších, skalních, byla asi jedna třetina účastníků setkání. Dvě třetiny delegátů byli mladí vedoucí oddílů a skupin. Vzpomínám si, jak po roce 1998 byl pionýrské organizaci prorokován zánik a její nahrazení Junákem, Zálesákem a jinými organizacemi. Mnozí se o likvidaci Pionýra i aktivně snažili a snaží dodnes. V současné době je Pionýr druhou největší organizací mládeže s malým odstupem za Junákem (v Pionýru je přibližně 40 000 dětí).

Druhé překvapení mě čekalo, abych tak řekl, vzhledové. Díky větší volnosti a svobodě v krojovém ustrojení nebylo shromáždění uniformované. Nosí se zelené košile a šátky. Ale velmi různorodé od červených, žlutých, modrých, zelených přes dvoubarevné např. žlutozelené, červenomodré až po tříbarevný v barvách trikolory. Různé bylo i vázání šátků a úvazky na šátku (z kůže, ze dřeva). Někteří měli klasický odznak, někteří měli jako odznak symbol lesní moudrosti. Velice hezké byly odborky, domovenky a jiná označení. Náš oddíl má zelené košile, hnědý šátek a jako úvazek používáme turbánek z koženého řemínku.

Z diskuzí, rozhovorů a besed vyplynulo, že Pionýr už není organizace, která by se musela schovávat. V roce 1997 si Pionýr nechal udělat audit, který dopadl velmi dobře a posílil již tak vysoký kredit, jenž požívá na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Je jen ke škodě dětí, že dosud někde přetrvávají názory, že Pionýr je nějaká organizace pod správou Komunistické strany. Opak je pravdou. Oddíly v Pionýru jsou svobodnější a liberálnější než v Junáku. Při jednom rozhovoru mi jeden oddílový vedoucí z Brna vypravoval, že od revoluce v roce 1989 je kancelář městské organizace Pionýra a ODS ve stejné budově, logo ODS vedle loga Pionýra a snášejí se bez problémů. Celý problém pohledu na Pionýr je zřejmě v neznalosti programu a statutu občanského sdružení Pionýr. Současný Pionýr má sedmero zásad - demokracie, nezávislost, dobrovolnost, otevřenost, samostatnost, různorodost, všestrannost - sedmero ideálů - poznání, pravda, pomoc, příroda, přátelství, paměť, překonání - sedmero cílů - svoboda, spravedlnost, solidarita, společnost, samospráva, spolupráce ,sebepoznání. Protože se v Pionýru již nikomu nic neslibuje, máme vlastní slib, přísahu, přizpůsobenou našemu oddílu. Zákony jsme převzali z Březových lístků.

V příštím roce oslaví náš "turisťák" 20 let trvání. Stále více jsme přesvědčeni o tom, že může-li nějaká organizace něco přinést dětem, mělo by toho být maximálně využito a nezáleží, jestli to jsou skauti, pionýři nebo hasiči. Možná bychom pak řešili méně případů drogování dětí, než kolik jich v současné době v Sobotce a okolí je. Ale o tom snad někdy příště.

Š


ODDÍL STOLNÍHO TENISU SK SOBOTKA

Stolní tenis, dříve ping-pong, je jednou z nejrychlejších sálových her, učí rychlému odhadu herní situace a jejímu okamžitému řešení nejvhodnější herní technikou. Vyžaduje rychlost reakce, vysokou úroveň rychlostních, koordinačních a rychlostně vytrvalostních schopností hráče. Rozvoj pozornosti a soustředěnosti hráče při hře i v přípravě má rozhodující podíl na zvyšování výkonnosti. Předchůdce stolního tenisu byla stará japonská hra gossima, kterou přinesli do Evropy Angličané v 80. letech 19. století. U nás se stolní tenis začal hrát na začátku 20. století. První zmínku o ping-pongu v Čechách nalézáme v časopisu Sport a hry z r.1902. K nám byl přenesen z Vídně a první turnaj se konal v dubnu 1902.

Po stručném úvodním pohledu do historie stolního tenisu, druhého nejrozšířenějšího sportu po kopané v našem okrese, vám předkládáme, milí čtenáři, krátký rozhovor s dlouholetým soboteckým hráčem a trenérem VÁCLAVEM ZAHRADNÍKEM

P Od kdy hraješ stolní tenis ?

Z Začal jsem asi v roce 1963. Tehdy vedli sobotecké stolní tenisty učitelé Josef Rejha a Stanislav Kopecký, aktivně hrával Rudolf Baniar a lékárník Zbyněk Krámek. V té době hrála 2 družstva dospělých mužů a 1 družstvo žen. V rámci školních soutěží hrálo také žákovské družstvo. Větší masovosti dosáhl sobotecký oddíl stejně tak jako i jiné oddíly v republice v sedmdesátých letech.

P Kdo byl pro tebe výraznou osobností zde v Sobotce ?

Z Velmi rád vzpomínám na soboteckého hodináře Karla Lukeše, který byl duší stolního tenisu v době mého návratu z vojny v roce 1972. Tehdy hráli již pouze muži. V rámci základní školy fungoval kroužek stolního tenisu, který jsem vedl. Pravidelně docházelo 5 - 6 dětí. Tento počet je limitován počtem stolů v sokolovně.

P Jaká je současnost stolního tenisu v Sobotce ?

Z Na okrese hraje zhruba 50 mužstev. Sobotecký oddíl má jedno mužstvo mužů, hrajeme skupinu C. Základní sestava jsou 4 hráči. Pro mistrovské soutěže skupiny C je dána podmínka - žákovské nebo dorostenecké družstvo.

P Můžeš jmenovat dnešní sobotecké hráče ?

Z Mužstvo mužů reprezentují Milan Fejfar, Zdeněk Hofman, Jiří Hořák, Vladek Krámek, František Ron a Václav Zahradník. 9. místo v okresní soutěži je docela slušné umístění. Žákovské družstvo zastupují Štěpán Bartko, Radek Klíma, oporou týmu je Vladimír Škaloud. V letošní okresní soutěži se umístili na 13. místě. Za poměrně krátkou dobu tréninku získali značnou zručnost a jejich výkonnost stoupala.

P Od září začíná nová sezóna. Máte zájem o další mladé hráče ?

Z Samozřejmě. Bylo by dobré získat k pravidelnému tréninku, který je 1 - 2 dvakrát týdně v sokolovně, stabilní počet 4 až 6 šikovných kluků.

P Zajímavý zážitek z poslední doby ?

Z Nepochybně Mistrovství republiky tělesně postižených sportovců v Jičíně. Jejich houževnatost je obdivuhodná.

P Vím, že jezdíš rád na kole. Co Tě baví nejvíc na stolním tenisu a co Ti dává práce s dětmi ?

Z Mám rád společnost, ale ne příliš velkou. Sport jsou i kamarádi. Důležitá je také relaxace od běžných pracovních starostí. Děti dávají člověku energii. V jejich přítomnosti si tolik neuvědomuji, jak ten čas letí.

P Děkuji za rozhovor a přeji Tobě i všem nadšeným aktivním příznivcům stolního tenisu hodně zdraví, sportovních úspěchů a radosti z pohybu. Rodičům si dovoluji navrhnout ke zvážení, zda by právě stoní tenis nebyl již od září tím pravým naplněním volného času jejich dítka..

ALENA POSPÍŠILOVÁ


AUTOMOBILOVÉ ORIENTAČNÍ ZÁVODY

KVĚTOSLAV FRYŠNÝ

Dne 17. a 18. dubna 1998 se jela dvě kola Mistrovství ČR v automobilových orientačních soutěžích.

1. kolo se jelo v noci ze 17. na 18. dubna z Vrchlabí a končilo v Mladějově v kempu Stavbař. Vyhrála ho posádka z Rokycan, Kašpar - Sedláček (lonští mistři republiky).

2. kolo se jelo v neděli 18. dubna. Centrem soutěže se staly Libošovice se dvěma časovými kontrolami. Jezdilo se též v okolí Sobotky, na Samšinu, do Horního a Dolního Bousova, kolem hradu Kost. 2. kolo mistrovsrtví vyhrála pražská posádka Radvan - Černý (vloni 5 posádka mistrovství).

Obou kol se zúčastnilo na 45 posádek.Vyhlášení výsledků orientačních soutěží proběhlo v hotelu Český ráj v Libošovicích.


REDAKČNÍ TIP NA VÁŠ RODINNÝ CYKLISTICKÝ VÝLET

Vydáte-li se ze Sobotky na kole směrem do Oseka, Střehomi a Plakánkem na Kost, urazíte téměř 5 km. Jistě vás cestou zaujme některá z přírodních krás nebo i výtvor lidských rukou. U studánky Roubenky při cestě Plakánkem vám doporučujeme krátkou zastávku se vzpomínkou na Fráňu Šrámka, který tato místa sice pěšky, ale velmi rád, navštěvoval. Vznosné skály nad nedalekým rybníkem Obora jsou dávnými pamětníky mnoha událostí. Ze všech si připomeňme dobu zhruba před 400 lety, kdy se zde lámal kámen na výstavbu soboteckého kostela. Okouzleni pohledem na hrad Kost vyjedete na silnici a dáte se vlevo směrem na Turnov. Dříve než se vydáte po pohodlné silnici na další cestu, doporučujeme Vám navštívit zajímavé skalní obydlí "Baruška". Pamětníci z Podkosti potvrzují, že zde skutečně ještě na konci 20. let tohoto století žily dvě chudé ženy. Jejich příběh literárně ztvárnil K. V. Rais ve známé povídce Ve skále. Po této zastávce pokračujete na křižovatku zvanou Pomníky. Dnes je na rozlehlé pasece dobře viditelný pomník padlým vojákům z války prusko - rakouské z roku 1866. Křižovatka je vhodným místem ke zvážení vaší zdatnosti a rozhodnutí, kolik kilometrů si můžete ještě dovolit ujet, zvláště s malými dětmi. Těm zdatným nabízíme trasu, která bude v součtu znamenat téměř 50 km, těm méně trénovaným doporučujeme vydat se směrem na Dobšice, Rytířovu Lhotu a Libošovice. Nádherné výhledy na Mužský,Vyskeř, Kozákov, Trosky, Tábor, Střeleč i Krkonoše se otevírají u Rytířovy Lhoty. V Libošovicích u kostela sv. Prokopa máte možnost další volby. Vpravo zpět do Sobotky nebo odbočit vlevo směrem na Malechovice, Roveň, a Mladějov. Náročnější stoupání ke Stéblovicům je odměněno kouzelnými pohledy na půvabnou krajinu Českého ráje. Prudký sjezd přes Čálovice do Sobotky vám umožní odpočinek a návrat domů v dobré pohodě.

Vraťme se k Pomníkům k těm z vás, kteří si v kosteckých lesích zvolili delší trasu. Po krátkém stoupání ve směru na Mladou Boleslav odbočíte vpravo na Kamenici. Přes Hoření Dobšín přijedete do Drhlen, kde vám doporučujeme v případě příznivého počasí osvěžující vykoupání. Přes Suhrovice a Kněžmost se dostanete k romantické zřícenině skalního hradu Valečov. Další okouzlující výhledy nabízí 463 m vysoký Mužský s pomníkem padlým ve válce r. 1866. Náročné stoupání je střídáno sjezdem ke Krásné vyhlídce, dále na rozcestí Hynšta. Odtud pokračujete přes Zakopanou a Srbsko lesem na Dehetník. V prudké zatáčce mezi obcemi Dobšice a Rytířova Lhota se můžete připojit na trasu, která byla na předcházejících řádcích doporučena méně vyspělým cyklistům.


Policejní zpravodajství

Nstržm. VLADIMÍR BRENDL

Vyšetřovatelem OÚV Jičín bylo dne 19. 1. 1998 sděleno obvinění z tr. činu zatajení věci podle § 254/1 tr. zákona 38 letému muži ze Sobotky, neboť v listopadu loňského roku nalezl dva kusy zlatých řetízků. Nález nikde neohlásil a ještě v průběhu listopadu řetízky prodal v prodejně Klenoty v Jičíně. Majitelce řetízků způsobil obviněný škodu ve výši cca 4 250,- Kč.

Dne 23. 1. 1998 v odpoledních hodinách jel neustanovený řidič s nezjištěným vozidlem po komunikaci nám. Míru v Sobotce a z nezjištěných důvodů narazil do zadní části zaparkovaného osobního vozidla zn. Š- Favorit. Ke zranění osob nedošlo, hmotná škoda činí cca 1 000,- Kč.

Bez dohledu majitele zůstala v době od 24. 1. do 4. 2 . 1998 rekreační chalupa v Sobotce, čehož využil dosud neustanovený pachatel, který v uvedené době vytrhl okenní rám u vnějšího okna, poté rozbil skleněnou výplň a vnikl do objektu, kde odcizil železný hmoždíř a kávomlýnek. Před odchodem vypil ještě 0,5 l Fernetu. Majitelce vznikla škoda v celkové výši cca 3 000,- Kč.

Dne 5.2. 1998 krátce po poledni na křižovatce v Sobtce nepřizpůsobil řidič osobního vozidla zn. Š 100 rychlost jízdy kluzké vozovce a v okamžiku, kdy mu do cesty vběhl pes, sešlápl brzdový pedál. Vozidlo se v tom okamžiku stalo neovladatelné a narazilo do el. rozv. skříně. Ke zranění osob nedošlo. Na vozidle vznikla škoda ve výši cca 11 000,- Kč.

Řidič osobního vozidla zn. Š-Favorit jedoucí dne 13. 2 .1998 v dopoledních hodinách od Sobotky projížděl v prudkém klesání na vjezdu k parkovišti u hotelu Podkost zatáčku v protisměru, přičemž se střetl s protijedoucím osobním vozidlem Š-Favorit. Ke zranění osob nedošlo. Na vozidlech vznikla hmotná škoda ve výši cca 13 000,- Kč.

V podvečerních hodinách dne 13. 2. 1998 přehlédl řidič osobního vozidla zn. VAZ při couvání na nám. Míru v Sobotce zaparkované vozidlo Nissan Sunny. Při střetu mezi oběma vozidly nedošlo ke zranění osob, hmotná škoda činí cca 5 000,- Kč.

V průběhu noci z 16. na 17. 2. 1998 po odstřižení oka zámku na ochranné mříži a dále po rozlomení zámku FAB u vchodových dveří vnikl neznámý pachatel do prodejny TABÁK v Sobotce, z které odcizil telefonní karty, poštovní známky a kartony různých značek cigaret, vše v hodnotě cca 108 000,- Kč. Poškozením dveří a zámku byla způsebena další škoda ve výši cca 3 500,- Kč.

V odpoledních hodinách dne 5. 3. 1998 na odstavné ploše před zdravotním střediskem v Sobotce došlo k poškození zaparkovaného osobního vozidla zn. Š - Octavia GLX, kdy nezjištěné vozidlo s nezjištěným řidičem nacouvalo do levého boku zaparkovaného vozidla. Řidič z místa nehody ujel. Ke zranění osob nedošlo, hmotná škoda činí cca 20 000,- Kč.

Tři hodiny po půlnoci dne 15. 3 . 1998 narazil řidič osobního vozidla zn. Š - Favorit při couvání z parkoviště u restaurace Syrovanda v Sobotce do boku osobního vozidla zn. Š 120. Při nehodě nedošlo ke zranění osob. Hmotná škoda na vozidlech činí cca 13 000,- Kč.

U Čálovic dne 26. 3. 1998 krátce po poledni vyjel řidič traktoru zcela mimo silnici na svah, kde se traktor i s vlekem převrátil na bok poté, co byl řidič při jízdě postižen infarktem. Ohledávající lékařkou, která jako příčinu úmrtí předběžně uvedla infarkt myokardu, byla nařízena pitva.

Řidič nákladního vozidla zn. Mercedes, jedoucí dne 8. 4. 1998 v odpoledních hodinách ve směru Mladá Boleslav - Jičín, chtěl předjíždět na plné čáře proti zákazu předjíždění nákladní vozidlo Avie, jejíž řidič odbočoval u benzínové čerpací stanice u Sobotky se zapnutým ukazatelem směru vlevo, také proti zákazu odbočení, přičemž došlo ke střetu. Ke zranění osob nedošlo, hmotná škoda na vozidlech činí cca 55 000,- Kč.

U benzínové čerpací stanice nepřizpůsobila řidička osobního vozidla zn. Citroen ZX dne 27. 4. 1998 v ranních hodinách rychlost jízdy povětrnostním podmínkám a vlivem nárazového bočního větru vjela do levého jízdního pruhu, kde narazila do svodidel. Při nehodě nedošlo ke zranění osob. Na vozidle vznikla hmotná škoda ve výši cca 30 000,- Kč a na svodidlech cca 5 000,- Kč.


KULTURNÍ KALENDÁŘ

16. 5. 1708 byl v Sobotce pohřben děkan IGNÁC ŠUMA Z VLASTISLAVI, básník honosící se titulem poeta laureatus. 10. 6. 1918 zemřel kulturní mecenáš, sobotecký rodák JOSEF VINCENC NOVÁK. 11. 6. 1938 zemřela v Sobotce básníkova matka ANNA ŠRÁMKOVÁ. 12. 6. 1938 zemřel v Brně profesor a rektor tamní techniky, sobotecký rodák ing. RUDOLF VONDRÁČEK. 19. 6. 1968 zemřel sobotecký divadelník MUDr. JOSEF BOUDYŠ. 20. 6. 1818 se narodil básník P. JOSEF LADISLAV KENDÍK, syn známého soboteckého kantora. 26. 6. 1678 zapálil blesk zámek Humprecht. 30. 6. 1968 zemřel kronikář JAROSLAV JEČNÝ z Rytířovy Lhoty.

Dlouholetý účastník Šrámkových Sobotek, básník a spisovatel JOSEF PAVLÍK z Bystřice nad Perštejnem, věnoval Sobotce k 500. výročí povýšení na město malou knížku veršů inspirovaných Soboteckem. Jmenuje se Vlnění, má 47 stran a autor ji doplnil i vlastními kresbami a fotografiemi. Z více než třiceti básní uvádíme alespoň jednu, věnovanou čestné občance města, prof. MARII HEJNOVÉ.


FRANTIŠEK PALACKÝ A SOBOTKA

Před dvěma sty lety, 14. června 1798, se narodil v Hodslavicích na Moravě náš velký historik a politik František Palacký. Byl historiografem Království českého, zakladatelem nejstaršího dosud vycházejícího vědeckého časopisu v Čechách - Časopisu Společnosti vlasteneckého musea v Čechách / dnes Časopis Národního muzea /, zakladatelem Matice české, politickým vůdcem národa, ale především autorem Dějin národu českého v Čechách i v Moravě do roku 1526. Zemřel v Praze brzy po jejich dokončení, 26. května 1876.

I Sobotečtí si vážili jeho díla a dali to najevo brzy po vydání tzv. Říjnového diplomu, jímž se uvolnil politický život v Rakousku. 20. října 1860 obnovil panovník ústavnost a v důledku toho byly počátkem roku 1861 provedeny zase po deseti letech volby do obecních zastupitelstev. V Sobotce se stal novým starostou poštmistr Josef Svoboda a mezi první činy obecního zastupitelstva patřilo 14. března 1861 zvolení Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra čestnými občany města za jejich zásluhy o vlast a samosprávu. Oběma bylo ihned toto rozhodnutí sděleno a byli požádáni, aby čestné občanství přijali. František Palacký odpověděl kladně již 18. března 1861. Jeho vlastnoruční dopis psaný na dvouarchu formátu 256x292 mm a uložený ve Státním okresním archivu v Jičíně ve fondu Archiv města Sobotky, doslova zní :

Tento vlídný dopis (přepsaný dnešním pravopisem) nám lidsky přibližuje velkou osobnost Palackého. Škoda, že nikdy nedošlo k jeho slíbené návštěvě města.

Oba diplomy pak zhotovil - zřejmě na přímluvu lékárníka Antonína Fierlingera - nejpřednější český malíř Josef Mánes. Město mu zaplatilo 83 zlatých. Jejich dnešní uložení není známé.

KAROL BÍLEK


Slovutný spolku Slovanské Lípy v Praze !

Dostav dne 23. dubna t.r. pozvání : sbírati v Sobotce příspěvky na kauci potřebnou pro vydávání novin Lípy Slovanské v Praze, neváhal jsem, seč mé síly byly, pro tuto záležitost působiti, a podávám dvoji půjčku po 10 zl. stříbra slovutnému spolku Lípy Slovanské na kauci výš jmenovanou : jednu pod jménem P. Aloise Šolce, kupce soboteckého n. 157 a druhou pod jménem mým níže psaným, nežádejte přitom ničeho tak více, jako by sloužily tyto peníze a všecko vlastenecké namahání k většímu rozkvětu a blahu záležitostí slovanských. Tím se snažím co nejvíce doporučena sebe učiniti slovútné komisi pro vedení záležitostí spolku Lípy Slovanské v Praze.

V Sobotce dne 26. dubna 1849

Tento zajímavý dopis je uložen v literárním archivu Památníku národního písemnictví ve fondu Slovanská lípa.


DVĚ ZÁSLUŽNÉ BIBLIOGRAFIE

ALEŠ FETTERS

Jaromír Kubíček ve spolupráci se členy sekce bibliografie Sdružení knihoven ČR zpracoval výběrovou BIBLIOGRAFII K DĚJINÁM MĚST ČESKÉ REPUBLIKY ( vydalo Sdružení knihoven ČR, Brno 1997).

Po soupisu prací širšího zaměření následuje hlavní město Praha a pak jsou jednotlivá města řazena abecedně vždy v rámci bývalých krajů. Sobotku tedy najdeme mezi východočeskými městy na str. 170. Jednotlivá města jsou zpracována tak, že je za jménem uveden letopočet první písemné zmínky a letopočet povýšení na město, u Sobotky tedy 1287 a 1498, dále počet obyvatel v letech 1850 (3 167), 1900 (2 441), 1950 (1 848), 1991 (2 290). Sobotecký soupis má deset údajů. Z jubilejních sborníků jsou uvedeny ty z let 1948, 1968 a 1988, není uveden sborník z roku 1958. U způsobu jejich prezentace je jistá nedůslednost v uvádění redaktorů, v r. 1948 je uveden správně redaktor svazku J. Ort, u toho z r. 1988 je uveden K. Samšiňák jako autor, ale není už uveden u svého průvodce městem. Sakařovy Paměti Sobotky od jejího založení až po rok 1875 tu připomenuty jsou, dále i studie ze Sborníků prací východočeských archivů, práce z jiných sborníků ne. Na neúplnost, na výběrovost ovšem Jaromír Kubíček v úvodu předem upozorňuje. I tak je bibliografie pro studium historie českých měst základním pramenem.

Nakladatelství Franze Kafky vydalo s vročením 1997 BIBLIOGRAFII KARLA POLÁČKA. Soupis jeho díla a literatury o něm připravil PhDr. Boris Mědílek. Bibliografie obsahuje záznamy o 4 760 Poláčkových publicistických textech z let 1920 - 1939 z asi 30 periodik, samozřejmě soupis knižních vydání jeho děl nejen v češtině, ale i v cizích jazycích a asi 250 záznamů recenzí a článků o Poláčkovi, celkem přes šest tisíc údajů.

Fráňa Šrámek je zmíněn v souvislosti s tzv. pátečnickou silvestrovskou aférou. Mimo to se dovídáme, že v anketě Lidových novin Nejzajímavější kniha roku 1932 uvedl Šrámek Poláčkovo Hlavní přelíčení. To tehdy uvedl např. i Karel Čapek, František Langer, Marie Pujmanová a Jan Werich.

Po Haškovi a K. Čapkovi je Karel Poláček třetím autorem s takto podrobně zpracovanou a knižně vydanou bibliografií.


ZVEME VÁS DO KINA

BIOGRAF ČESKÝ RÁJ v Jičíně

ČERVEN 1998

4. - 5. 6 . LEPŠÍ TO UŽ NEBUDE
6. - 8. 6. MUŽ SE ŽELEZNOU MASKOU
9. - 10. 6. SEDM LET V TIBETU
11. - 12. 6. STŘELCI NA ÚTĚKU
13. 6. ŽIVOT - STAVBA POVOLENA
15. 6. MRTVEJ BROUK
16. - 17. 6. VELKÉ NADĚJE
19. 6. POSTEL
20. - 22. 6. PAN MAGOR
23. 6. TITANIC
24. 6. NEJASNÁ ZPRÁVA O KONCI SVĚTA
26. - 27. 6. VYVOLAVAČ DEŠTĚ. ZAČÁTEK PŘEDSTAVENÍ VE 20.00.

ČERVENEC 1998

30. 6. - 1. 7. DRTIVÝ DOPAD
2. - 3. 7. ČESKÁ SODA
4. 7. HARD CORE LOGO
5. - 7. 7. NEBEZPEČNÉ HRY
9. - 11. 7. ZTRACENÍ VE VESMÍRU
13. 7. PALMATTO
14. - 15. 7. EXTRA ŽIVOT
16. - 17. 7. RUCE OD KRVE
18. - 19. 7. MĚSTEČKO ŠÍLENCŮ
24. - 25.7. MIMIC
26. - 27. 7. HON NA MYŠ
29. - 30. 7. MORTAL COMBAT

SRPEN 1998

31. 7. - 1. 8. SVATBA NA RUBY
2. a 3. 8. STŮJ, NEBO SE NETREFÍM
4. 8. MŮJ NEJMILEJŠÍ BAR
6. 8.. PŘEDNĚSTÍ
7. a 8. 8. BIG HIT
9. a 10. 8. ZAŘÍKÁVAČ KONÍ
11. a 12. 8. CHOBOTNICE
14. 8. KNOFLÍKÁŘI
15. a 16. 8. RUDÝ LABYRINT
17. a 18. 8. TITANIC
20. a 21. 8. TORNÁDO BUDY
22. a 23. 8. DO NAHA !
25. a 26. 8. LÁSKA NA JEDNU NOC
27. 8. HLAVA NAD VODOU
28. - 31. 8. ARMAGEDON

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA.


Společenská oznámení

VZPOMÍNKA NA JOSEFA TRNKU

FRANTIŠEK STAŠKA

Není tomu tak dávno, co jsme otiskli vzpomínku na divadelníka, pana Jaroslava Kaňku.

Dnes věnujeme posmrtnou vzpomínku na dalšího zemřelého ochotníka, pana Josefa Trnku.

Ten se do Sobotky přistěhoval ve třicátých letech a nastoupil do práce u lakýrnické firmy pana Karla Houžvíka. Po jeho smrti v roce 1937 převzal Josef Trnka vedení této firmy. Tu vedl až do padesátých let, kdy jej, jako ostatní živnostníky, neminulo znárodnění. V takzvaném sektoru služeb pracoval až do důchodu. Ale ve skutečnosti - na štětstí pro obyvatele Sobotecka pracovat nepřestal a svému řemeslu se věnoval až do vysokého věku. Neznal jsme lepšího a spolehlivějšího natěrače nad něho. Byl nedostižným "fládrovačem" - t.j. štětcem a barvou napodoboval kresbu dřevních let.

Jsa člověkem společenským, zapojil se brzy po svém nastěhování do Sobotky do veřejného života. Začalo to v podstatě členstvím v Sokole, kde začal hrát ochotnické divadlo v sokolském dramatickém odboru, později u divadelního spolku Nová scéna a ke konci u Osvětové besedy - stále vlastně u téhož ansámblu. Vytrval u divadla až do roku 1965, kdy sehrál ve hře Noc na Karlštejně roli Štěpána, vévody Braniborského. Celkem si s námi zahrál v letech 1940 - 1965 ve 21 kusech (vévodu Braniborského hrál 2x, v roce 1943 a v roce 1965). Vždy měl poctivě nacvičenou roli, byl přesný a vždy spolehlivý a zároveň dobrý kamarád. V našich vzpomínkách zůstane pro nás velkým vzorem. Připojená fotografie je ze hry "Lucerna", kde spolu se starými druhy sehráli trojici venkovských muzikantů.


OPUSTILI NÁS NAVŽDY

13. 3. 1998 zemřel po těžké nemoci ve věku nedožitých 66 let pan MILOSLAV HALBYCH z Vlčího Pole. 14.3. zemřela ve věku nedožitých 90 let paní ZDEŇKA BAYEROVÁ ze Sobotky. 14. 3. zemřel po krátké nemoci ve věku nedožitých 77 let pan JINDŘICH ŽEMLIČKA ze Sobotky. 15. 3. zemřel ve věku nedožitých 85 let pan prof. FRANTIŠEK NOVOTNÝ z Bakova n/Jiz.. 15. 3. zemřel náhle po kratší nemoci ve věku 84 let pan JOSEF RIEGER z Dolního Bousova. 17. 3. zemřela náhle ve věku 91 let paní MARIE PLHOVÁ, roz. Klabanová ze Sobotky. 21. 3. zemřel náhle ve věku nedožitých 69 let pan MIROSLAV CHAROUSEK z Libuně. 21. 3. zemřel po těžké nemoci ve věku 70 let pan JIŘÍ SUŠÁNKA z Podkosti. 22. 3. zemřel náhle ve věku 75 let pan OLDŘICH HRDÝ ze Spařenec. 26. 3. zemřel náhle ve věku nedožitých 44 let pan LUBOŠ LÁSKA z Libuně. 2. 4. zemřela v nedožitých 75 letech VLASTA DUDKOVÁ z Dol. Bousova. 3. 4. zemřela náhle ve věku nedožitých 66 let ALENA ŽOFKOVÁ, roz. Chrpová z Mladé Boleslavi. 11. 4. zemřela tiše ve věku 90 let paní MARIE VOLFOVÁ z Libošovic. 16. 4. zemřela ve věku 91 let paní RUŽENA MACOUNOVÁ, roz. Šolcová z Libošovic. 22. 4. zemřel po krátké zákeřné nemoci ve věku 65 let starosta obce Zámostí - Blata pan VLASTISLAV HOLAN z Blat. 18. 4. zemřel tiše ve věku 82 let pan VÁCLAV HEJDUK z Drahoňovic. 3. 5. zemřel ve věku 74 let pan JIŘÍ MACOUN z Oseka. 1. 5. zemřel ve věku 81 let pan JOSEF KOCVERA z Dolního Bousova. 1. 5. zemřel ve věku 66 let pan JAROSLAV BOČEK ze Samšiny. 4. 5. zemřel ve věku 85 let pan JAROSLAV KUČERA z Lažan.

Děkujeme za slova útěchy a květinové dary při rozloučení s JIŘÍM SUŠÁNKOU.
manželka a děti

ROZLOUČENÍ S JAROSLAVEM ŠIMŮNKEM

25. dubna za překrásného jarního dne, kdy byl sobotecký hřbitov naplněn vůní rozkvetlých stromů, uložila rodina Šimůnkova do rodinného hrobu urnu s popelem literárního historika, organizátora Šrámkových Sobotek PhDr. Jaroslava Šimůnka, CSc. Obřadu se zúčastnili sobotečtí přátelé, přátelé z řad Šrámkovců i spolupracovníci z Albatrosu z Prahy. U hrobu promluvil RNDr. Karel Samšiňák, CSc., úryvek ze Šimůnkova zamyšlení o Sobotce a o hřbitově přečetl Jaroslav Novák. Na flétnu zahrála Tereza Sittová ze Sobotky, na housle Pavla Ryšanová z Jablonce n/Nis. Po obřadu pak rodina zesnulého pozvala všechny přítomné k přátelskému posezení v Šolcově statku.

M.S.

BLAHOPŘÁNÍ JUBILANTOVI

6. března 1998 se dožil požehnaných 91 let pan BEDŘICH KLÍMA ze Sobotky. Blahopřejeme.

Božena Klímová a dcery s rodinami


Odpovědná redaktorka děkuje všem svým ochotným a vstřícným spolupracovníkům, stejně tak jako všem našim dopisovatelům a přispěvatelům. Děkujeme za uhrazení celoročního předplatného všem, zvláště pak těm čtenářům, kteří přispěli zvýšenou částkou. Prosíme stálé odběratele o nahlášení změn v adresách, abychom mohli aktuálně provádět opravy v našem adresáři. Děkujeme Vám za laskavé porozumění.


Menu