Číslo 3Ročník XXXV.Květen –červen 1998

SOBOTKA 500 LET MĚSTEM

PROGRAM OSLAV ČERVEN - ČERVENEC - SRPEN

6. června 1998

ŽUPNÍ SJEZD BARÁČNÍKŮ

V. župy V. Budovce z Budova

20. června 1998 na nádvoří hradu Kosti v 16.00 a ve 20.30 hod.

DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ

W. Shakespeare - Hamlet

Městské divadlo Mladá Boleslav

1. - 7. července 1998

42. ŠRÁMKOVA SOBOTKA

MATEŘŠTINA A HISTORIE

TOULKY LITERÁRNÍ MINULOSTÍ

26. července 1998 v 10.00 hod. v kostele sv. Maří Magdaleny

POUTNÍ BOHOSLUŽBY

za účasti světícího biskupa pražského Mons. Jiřího Paďoura

22. srpna 1998 od 7.00 hod. na náměstí

POSVÍCENSKÝ JARMARK

s celodenním kulturním programem

14.00 hod. vystoupení dívčí country skupiny

NOVÉ SCHOVANKY

16.30 hod. koncert

EVY PILAROVÉ

19.00 hod. na osvíceném náměstí

POSVÍCENSKÁ TANEČNÍ ZÁBAVA

hraje taneční skupina CARGO Jičín

23. srpna 1998

11. SJEZD RODÁKŮ A PŘÁTEL MĚSTA SOBOTKY

a 1. SETKÁNÍ osob s příjmením SOBOTKA - SOBOTKOVÁ

7.00 - 10.00 hod. sál spořitelny

registrace účastníků

Kulturní program

seznámení s historií města

slavnostní udělování "domovského práva"

13.00 hod. prohlídka města

21. - 25. srpna 1998

výstavní síň zdravotního střediska

* K R O N I K A *

Klubu přátel města Sobotky

výstava fotografií a dokumentů z činnosti KPMS

Podrobný program na jednotlivé pořady naleznete na plakátech.


42. ŠRÁMKOVA SOBOTKA

MATEŘŠTINA A HISTORIE

Toulky literární minulostí

věnováno 500. výročí povýšení Sobotky na město

Středa 1. července 1998

17.00 hod. zdravotnické středisko

vernisáž výstavy

19.30 hod. sál spořitelny

Zahájení 42. Šrámkovy Sobotky

Čtvrtek 2. července 1998

9.00 hod. sál spořitelny

přednáška Prof. PhDr. ALEXANDER STICH, CSc.: Staré paměti Kutnohorské J. Kořínka 11.00 hod. Nakladatelelstí SPN, a.s.

14.00 hod. vyhlášení výsledků Literární soutěže Šrámkovy Sobotky 16.00 hod. Šrámkův dům

MARIE NÝDROVÁ: Můj život s poezií

19.30 hod. chrám sv. Maří Magdaleny

JAN z TEPLÉ: ORÁČ A SMRT účinkují : JITKA MOLAVCOVÁ, ALFRED STREJČEK

Šolcův statek

Nokturno: 160. výr. narození VÁCLAVA ŠOLCE

účinkují : HANA KOFRÁNKOVÁ, MILAN DVOŘÁK

Pátek 3. července 1998 9.00 hod. sál spořitelny - přednáška

PhDr. MARIE RYANTOVÁ, CSc.: Pekařova Kniha o Kosti

14.00 hod. zahrada Šrámkova domu

VRATISLAV EBR: Arbesovo knihkupectví a TRIQUETRUM

16.30 hod. Šolcův statek vernisáž výstavy

17.00 hod. Šrámkův dům

Studio Šrámkova domu - představení

19.30 hod. sál spořitelny CHRABRÝ BOREC

účinkují : HANA KOFRÁNKOVÁ, MILAN DVOŘÁK

Sobota 4. července 1998

9.00 hod. sál spořitelny - přednáška

Prof. PhDr. JAROSLAVA JANÁČKOVÁ: Mateřština a historie v Jiráskově pojetí

11.00 hod. Nakladatelství ATLANTIS

14.00 hod. Běh VÁCLAVA ŠOLCE

19.30 hod. zahrada Šrámkova domu TŘI MARIE A MASTIČKÁŘ: divadelní představení sehraje VOLNÉ HERECKÉ SDRUŽENÍ z Jičína

Neděle 5. července 1998

10.00 hod. zámek Humprecht vernisáž

100 Čechů Českého ráje očima PAVLA CHAROUSKA

13.30 hod. Poetické odpoledne

16.30 hod. chrám sv. Maří Magdaleny Koncert duchovní hudby - dětský sbor SLAVÍČEK z Jakutska

19.30 hod. sál spořitelny

Večer PF a FF a soutěž O poklad Humprechta Černína z Chudenic

Pondělí 6. července 1998

Celodenní výlety účastníků festivalu

19.30 hod. sál spořitelny

H. CH. ANDERSEN: MALÝ KLAUS A VELKÝ KLAUS

DIVADLO DRAK z Hradce Králové

Úterý 7. července 1998

9.00 hod. sál spořitelny - přednáška

Doc. PhDr. ZDENĚK BENEŠ, CSc.: Václav Hájek z Libočan

14.00 hod. zahrada Šrámkova domu

KOVÁŘSKÁ POHÁDKA

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA

Podrobný program naleznete na dalších stránkách Zpravodaje Šrámkovy Sobotky.


MILÍ NÁVŠTĚVNÍCI ŠRÁMKOVY SOBOTKY,

vítáme Vás opět v našem městě. V uplynulém období došlo na úseku kultury k několika podstatným změnám. Zastupitelstvo města odsouhlasilo sloučení Šrámkova domu a obou oddělení knihoven, vznikl tak nový celek s názvem Středisko městské kultury Sobotka, jehož vedoucím se stala Alena Pospíšilová. Mgr. Petr Pfeifer, který dříve ve Šrámkově domě působil, vede jako soukromá osoba informační středisko v prodejně knihkupectví na náměstí Míru čp. 3.

V letošním roce Sobotka oslavuje 500. výročí povýšení na město. K tomuto významnému jubileu již proběhlo a ještě bude probíhat několik dalších akcí. V rámci těchto oslav se také koná 42. Šrámkova Sobotka. Takže ještě jednou, vítejte !

JAROSLAVA VRANÁ, tajemnice Městského úřadu Sobotka


42. ŠRÁMKOVA SOBOTKA

podrobnosti k programu

Letošní festival začíná netradičně uprostřed týdne, protože děti dostávají vysvědčení až v úterý 30. června.

Prvními účastníky, kteří přijedou do Sobotky již v pondělí 29. června, budou studenti pedagogických fakult a filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pod vedením zkušených lektorů se každý rok v odborných seminárních dílnách učí obratněji zacházet s mateřským jazykem. Veřejnosti se představí v samostatném pořadu, uvedeném na programu v neděli 5. července v 19.30 ve spořitelně, v rámci Večera PF a FF. Se studenty se setkáme i na slavnostním zahájení ve středu 1. července v 19.30 ve spořitelně, jehož režii připravuje Hana Kofránková. Domácí, účastníci Exodu i VI.knihovnického týdne a všichni milí hosté se mohou těšit na úvodní slovo prom. hist. Karola Bílka. Slavnostní zahájení zakončí koncert z díla B. Martinů, A. Dvořáka, J. Suka a L. Janáčka. Na klavír hraje Hana Forsterová, na violoncello Martin Škampa.

Ještě před zahajovacím večerním programem se můžete zúčastnit v 17 hodin ve výstavní síni zdravotnického střediska zahájení výstavy obrazů se soboteckými motivy prof. Vladimíra Hendrycha. Současně budou představeny dřevěné plastiky Vladimíra Říhy z Rožďalovic. Návštěvní hodiny budou vyvěšeny u vchodu do budovy.

Ve čtvrtek 2. července v 9 hodin přivítáme na dopolední přednášce ve spořitelně pana prof. PhDr. Alexandra Sticha, CSc., z FF UK Praha, člena Učené společnosti ČR. Posluchačům přiblíží velké dílo české prózy 17. stol. Staré paměti Kutnohorské Jana Kořínka. Zájemcům o téma doporučujeme článek s názvem Českoslovinské slavíčkovské sonáty (Souvislosti, 1997, č.1, s. 87 - 97) pojednávající právě o Janu Kořínkovi.

Po přednášce bude následovat prezentace nakladatelství SPN pedagogické nakladatelství, a.s. Pracuje čtyři roky, zaměřuje se dosud téměř výhradně na učebnice pro základní školy, v začátku je produkce středoškolská a odborné publikace pro pedagogickou veřejnost.

Současně s představením tohoto nakladatelství budou probíhat v době od 11 do 13 hodin rozborové semináře účastníků Literární soutěže Šrámkovy Sobotky. Vyhlášení výsledků se koná opět ve spořitelně ve 14 hodin. Ukázky ze zaslaných soutěžních prací přednesou odborní lektoři studentské dílny v režii Hany Kofránkové.

Především dlouholeté účastníky Šrámkovy Sobotky přiláká v 16 hodin do Šrámkova domu vyznání Marie Nýdrové s názvem Můj život s poezií.

Pro širokou veřejnost je určen večerní program od 19,30 hodin v chrámu sv. Maří Magdaleny. Historická hra Jana z Teplé ORÁČ a SMRT z roku 1401 patří mezi klíčová díla humanistické literatury. Působivě dokládá neměnnost mravní hodnoty mezilidských vztahů, které ani civilizační vymoženosti nedokážou odsunout na vedlejší kolej. S potěšením přivítáme důvěrně známé - Jitku Molavcovou, Alfreda Strejčka, jakož i výborné moravské muzikanty Jiřího Pavlicu, Josefa Fojtu a Davida Burdu.Náročný den bude zakončen na Šolcově statku. Večerním nokturnem uctíme 160. výročí narození básníka Václava Šolce. Pořad připravila a společně s Milanem Dvořákem účinkuje Hana Kofránková.

Páteční dopoledne 3. července bude věnováno historikovi, rektoru Karlovy univerzity prof. Josefu Pekařovi. V 9 hodin se ve spořitelně nad Pekařovou Knihou o Kosti zamyslí PhDr. Marie Ryantová, CSc., pracovnice Archivu Národního muzea v Praze. Poté následuje vernisáž 11. svazku Knihovničky Českého ráje. PhDr. Josef Hanzal autorsky zpracoval další svazeček pod názvem Pekařovo mládí a zrání.

Odpoledne se od 14 hodin na zahradě Šrámkova domu uskuteční tzv. KNIŽNÍ TRH. Lehkovážné povídání o knížkách a lidech kolem nich se bude střídat s hudbou. Své přátele a hosty včetně několika knižních kuriozit představí majitel Arbesova knihkupectví VRATISLAV EBR. Milovníky díla Fráni Šrámka jistě potěší nabídka Antikvariátu Michala Bartůňka z Turnova. Hudební část zajišťuje skupina TRIQUETRUM ve složení Vít Beneš - klávesy, zpěv, Lukáš Buk - bubny, Mirek Havelka - kytara, Robert Ouředník - kytara, Jan Rejnek - baskytara. Snad i vy naleznete v pestré nabídce knížek nějaký ten poklad pro sebe a své přátele.

V 16.30 bude ve spolupráci s nakladatelstvím Erika slavnostní vernisáží v Šolcově statku zahájena výstava věrného soboteckého příznivce, akademického malíře Vladimíra Komárka.

V 17 hodin se na své diváky ve Šrámkově domě těší členové STUDIA ŠRÁMKOVA DOMU. Vedoucí souboru Lada Bechyňová připravila se staršími dětmi severskou baladickou pohádku O ZLATÝCH SLZÁCH. Divákům se představí Bohunka Bradnová, Adriana Dostálová, Monika Ulrychová, Jakub Najmon a sestry Jana a Nela Knapovy.

Večerní pořad v sále spořitelny v 19.30 hodin bude patřit výletu do počátků češtiny tělovýchovné. Program bude doplněn sokolskými písněmi a několika ukázkami tradičních cvičení. Pod názvem CHRABRÝ BOREC jej připravila a účinkuje Hana Kofránková a Milan Dvořák.

V sobotu 4. července jste srdečně zváni od 9 hodin do sálu spořitelny na přednášku paní prof. Jaroslavy Janáčkové, CSc.. Pod názvem Mateřština a historie v Jiráskově pojetí aneb Jiráskovy Staré pověsti české v demolici. Obecnější otázka, co se "zastaralostí" v domácím písemnictví dnes a jak mohou staré hodnoty zrušit nová "převyprávění" díla s jazykovou starobylostí a poezií, přiláká zajisté řadu vděčných posluchačů.

V 11 hodin představí svoji novou produkci nakladatelství ATLANTIS z Brna. Blíže uveden bude především první díl nové čtyřdílné učebnice pro střední školy a pro zájemce o literaturu od Jaroslava Blažkeho s názvem Kouzelné zrcadlo I.

Pro radost, pro potěšení z krajiny i z pohybu a k připomenutí básníka je připraven na 14 hodin BĚH VÁCLAVA ŠOLCE. Start provede přímý potomek rodiny Šolců, nejstarší sobotecký sportovec pan Josef Vrána. Trasa je označena, vede ze Sobotky na Staňkovu Lhotu a po staré silnici na Plhov a Samšinu. Zde si v místním hostinci mohou dát znavení "běžci" tradiční pivo.

TŘI MARIE A MASTIČKÁŘ je název staročeské divadelní hry, se kterou se v sobotu 4. července v 19.30 hodin na zahradě Šrámkova domu představí Volné herecké sdružení z Jičína. V úpravě a režii Josefa Lédla hrají Pavel Černík, Jan Grabmuller, Nina Martínková, Ajka Pospíšilová, Gabriela Valcová, Miroslav Vrba a Martin Zajíček. Premiéra tohoto představení byla 7. září 1996 na Valdické bráně v Jičíně.

Nedělní program 5. července začíná v 10 hodin na zámku Humprechtu vernisáží výstavy turnovského fotografa a novináře PAVLA CHAROUSKA. 100 Čechů Českého ráje je název projektu, jehož část, věnovanou Sobotecku, postupně představujeme také na stránkách tohoto Zpravodaje. Hudba Dalibora Cidlinského, jednoho z českorajských Čechů, jistě potěší návštěvníky stejně jako vnímavé oko fotografovo.

Tradiční POETICKÉ ODPOLEDNE začíná na Šolcově statku ve 13.30 hodin. Nejprve se sólovými texty vystoupí členové Studia Šrámkova domu, se dvěma melodramaty na verše Fráni Šrámka přijede z Hradce Králové ZUŠ na Střezině "Jesličky". Odpoledne uzavře na zahradě Šrámkova domu představení Jacquese Préverta JSME JACÍ JSME v podání Dětského studia divadla Labyrint z Prahy.

Dlouholetá je také tradice nedělních koncertů v soboteckém chrámu. Letos nám zazpívají děti z Dětské sborové školy "Slavíček" ze sibiřského Jakutska. Sbor má v repertoáru ruskou pravoslavnou i západoevropskou duchovní hudbu, současné autory a folklór. Vzácné hosty přivítají svými dárky také sobotecké děti. Věříme, že hojná účast posluchačů přispěje k dobrým zážitkům, které si ze Sobotky budou odvážet nejen účastníci festivalu, ale i mladí hosté z daleké země.

Večerní program v sále spořitelny začíná v 19.30 hodin a je rozdělen na dvě části. V prvním programovém bloku vystoupí účastníci seminárních dílen, studenti PF A FF. Druhou soutěžní část tematicky připravila historička, odborná spolupracovnice televizní soutěže O poklad Anežky České, PhDr. Naďa Kubů, CSc.. Druhý soutěžní večer v dějinách soboteckého festivalu O POKLAD HUMPRECHTA ČERNÍNA, ve kterém se soutěží "o stříbrné větrové", bude příležitostí k pobavení i k doplnění znalostí z historie Sobotky.

Pondělní státní svátek 6. července je pro účastníky učitelské základny, knihovnice a další zájemce příležitostí k bližšímu poznání našeho regionu.

V 19.30 hodin v sále spořitelny čeká na diváky maňásková rukavičkárna H. CH. ANDERSENA MALÝ KLAUS A VELKÝ KLAUS. V režii Josefa Krofty, ve výpravě Petra Matáska, s hudbou Jiřího Vyšohlída se ve strhujícím groteskním příběhu o potyčkách dvou sousedů se stejným jménem představí divadlo DRAK z Hradce Králové. S maňásky hrají Ivana Bílková, Václav Poul a Jan Popela.

Úterý 7. července v 9 hodin v sále spořitelny zazní přednáška doc. PhDr. Zdeňka Beneše, CSc. na téma Václav Hájek z Libočan a české historické vědomí. Ve 14 hodin na zahradě Šrámkova domu ukončí letošní festival tradiční pohádka. Ve spolupráci Městského divadla v Mladé Boleslavi a pražského Divadla Za plotem v režii J. Kettnera, na námět B. Šimkové, s hudbou M. Klipce a s loutkami F. Pešána zahrají KOVÁŘSKOU POHÁDKU Petr Křiváček, Zdeněk Košata, Drahoslava Landsmannová, Milada Bednářová, Hana Czivišová, Vladimíra Schilderová, Bronislav Kotiš, Jiří Ployhar, Roman Šmejkal.

Prosíme laskavé čtenáře a diváky o přijetí nezbytné poznámky Změna programu vyhrazena.

Bližší podrobnosti, aktuální změny a doplňky naleznete na denních plakátech. Programy budou ohlašovány též v místním rozhlase. Aktuality hledejte i na stránkách festivalového deníku Opravdového zpravodaje Šrámkovy Sobotky.

Dovolujeme si rovněž upozornit na další výstavy, které obohatí kulturní nabídku festivalu. V městské knihovně je od června nainstalována výstava z rané tvorby akad. malíře a grafika, chalupáře ze Žďánku VÁCLAVA ŠEVČÍKA. V Šolcově statku vystavuje své obrazy do 2. července akad. malíř VÁCLAV POKORNÝ.

Vážení čtenáři, pokusila jsem se Vás podrobněji seznámit s programem, který byl sestaven za laskavé ochoty a pomoci Přípravného výboru Šrámkovy Sobotky. Olga Bičišťová, Jan Bílek, Alena Čelišová, Dr. Ondřej Hausenblas, Hana Kofránková, Marie Sekerová, Jana Štefánková, Draga Zlatníková a pracovnice střediska městské kultury Lenka Dědečková a Alena Pospíšilová se několikrát sešli a výsledek týmového snažení je na vašem posouzení. Nesmírně si vážíme obětavé pomoci a vstřícné spolupráce místního organizačního výboru. Bez jeho pomoci a podpory by se žádný sebelepší program nedal uvést v život. Jména všech, kteří neodmítli naši žádost o konkrétní pomoc a budou se přímo podílet na realizaci jednotlivých pořadů uveřejníme společně s hodnocením festivalu v dalších číslech Zpravodaje. Již dnes vám všem upřímně děkujeme.

Vřelé poděkování patří sponzorům, ubytovatelům a všem příznivcům, kteří pomohou dobře míněnou radou, vlídným slovem a povzbuzením. Přejeme vám, vážení čtenáři, příjemný vstup do letních měsíců, radostné prázdniny a klidnou dovolenou a samozřejmě hezké zážitky a dojmy z letošního festivalu. Těšíme se s vámi na shledanou.

ALENA POSPÍŠILOVÁ


TEMATICKÉ VYMEZENÍ

letošní Šrámkovy Sobotky určovala především sama událost odrážející se ve druhém znamenání - "věnováno 500. výročí povýšení Sobotky na město". Přínosné pojetí znamená nezahledět se pouze na bohatou a různětvárnou vlastní minulost, ale pokusit se přispět k poznání s nadhledem motta "mateřština a historie", jehož autorství náleží zesnulému dr. Šimůnkovi. Podtitul "toulky literární minulostí" dává možnost vypravit se různými chodníčky. Každá zvolená přednáška bude dík erudici a akribii přednášejících jistě poutavá individuálně. Komponování cyklu umožnilo pohrát si se záměry našich výprav jemněji, ohledávat cesty měnící se ve stezky dosud nepříliš známé.

Črtám dva profilovanější záměry :

Sledovat fenomén prostoru a jeho rozmanité tvůrčí vnímání ve variacích - doc. Beneš o prostorových prvcích v Hájkově kronice a jejich funkci, prof. Stich o prostoru barokního města v Kořínkových Starých pamětech Kutnohorských, prof. Janáčková o Jiráskově prostoru konstrukce českých dějin a dr. Ryantové Pekař s etablováním kontinuity prostoru panství v Knize o Kosti.

Sledovat svět vztahů mezi dějepisectvím a literaturou - u humanisty Hájka dnes známe oscilaci : beletrie a práce odborná, stejně, pokud vím, pokračuje znovuobjeveným Kořínkem, historicky školený Jirásek pracuje v beletrii a dramatu, končíme dějepisnou studií Pekařovou, která má svébytnou hodnotu literární.

Nalézání a interpretace dalších spojnic pronikajících problematiku vyvolá, předpokládám, živou seminární diskusi. Žel, na pracovní část festivalu připadají letos pouze čtyři termíny, tak přípravný výbor nezařadil např. novější výzkumy Dalimilovy kroniky nebo Wintera. Lektoři zastupují Univerzitu Karlovu (i jí gratulujeme k jubileu) a Archiv Národního muzea. Odborné části i celé programově bohaté slavnosti ŠS přejme zdar a úspěch.

JAN BÍLEK, Archiv Fráni Šrámka


O lesku a bídě slova

OLDŘICH DANĚK

Už skoro třicet let si myslím, že slovo jaksi ztrácí svůj význam a mateřština nám nějak hubne. Pro spisovatele neradostné zjištění.

Dnes už nikdo nenapíše "Tento způsob léta zdá se mi být poněkud nešťastným" - a pokud by to napsal, byl by asi obviněn z vyumělkovanosti. Vladislav Vančura nenašel pokračovatele, což neznamená, že by hra s mateřštinou vymizela. Václav Havel píše o jazyku ptydepe, Karel Steigerwald jako groteskním uměleckým prostředkem prokládá své dílo bezobsažnými frázemi, J. A. Pitínský dokonce vytváří jakousi funkcionářskou pseudořeč.

Ne že by takové pokusy řeč neobohacovaly. Ale v podstatě jsou míněny jako posměch, nebo aspoň jako chladně hrozivý vtip na účet schopnosti společnosti vyjádřit slovem cokoli, co má smysl.

V módě je Váchal, v opovržení Jirásek. A s lumírovsky ozdobnou češtinou si tedy na dnešní mládí už opravdu nepřijdete.

Jenomže - proč to platí i o Šrámkovi a proč už Dvaapadesát hořkých balad Roberta Davida možná patří k maturitním otázkám, ale sotva už k četbě a k zájmu a k okouzlení dnešního mládí?

Nechci lamentovat, každé mládí je prostě jiné, než byla generace jejich otců a dědů. Nasnadě je i proč se to stalo, že slovo tak devalvovalo.

Slovo bylo kontrolovatelné - a kontrolorů bylo mnoho. Přít se s nimi vyvolávalo směšnosmutné zauzleniny, které cenzor zpravidla rozťal mečem. Hudba kontrolovatelná nebyla, ba i texty se snadněji daly skrýt v bouři kytarových zesilovačů.

A tak, zatímco za mých časů byl na každé střední škole nějaký recitační kroužek, dnes tam jsou spíš dvě kapely, co za mohutného bušení do bubnů doufají, že třeba i ze Sobotky může být Liverpool nebo Seattle. Nic proti tomu, v množství se občas kvalita zjeví. Má generace masově vyřvávala "Proč ten jetelíček roste u vody", zatímco dnes si zpívají "Po babičce klokočí" nebo "Jednou budem dál..." Třebaže by mě moc zajímalo, kolik mladých lidí ví, co znamená klokočí po babičce, zdá se mi to být obrovský posun v hodnotě slov.

Fráňa Šrámek byl autor, s jehož slovy jsem poprvé vystoupil před publikem, a tak mám k němu zvláštní vztah. Ale sotva bych jej zvolil dnes. Svět mládí se změnil. Je moc málo Ratkinů a Vilíků, zbyli jen básníci anarchisté, ale ti už nemají důvod věřit v rudý květ. Šrámkova zranitelná křehkost se moc nehodí do dnešních věcných lásek, vedených spíš stylem "pokus - omyl", změnil se zkrátka čas a Goethovo Utrpení mladého Werthera by se dnes sotva mohlo stát kultovním, generačním románem. A asi není náhodou, že přišel do módy Lanclos se svými Nebezpečnými vztahy. Mluvil jsem o básníkovi, jehož slova mě kdysi okouzlila. Okouzlují vůbec dnes někoho slova?

Vizuální vidění je prý podle lékařů čtyřikrát působivější, než slyšené slovo. To není zanedbatelné - a výrobci reklam taky na to slyší.

Přesto si myslím, že slovo je lidský vynález, který je nejdokonaleji schopen sdělit někomu jinému ty nejsložitější zákruty myšlenek a citů, a jakkoli to zní jako protimluv, je schopen sdělit s někým jiným nesdělitelné. Předpokládá to ovšem bohatost toho jazyka, spousty pojmenování téhož s nepatrnými, avšak zřetelnými odstíny, předpokládá to zběhlost v jazyce a schopnost pohotově se v něm vyjadřovat, předpokládá to vzdělání a cit, mnoho četby, ale také schopnost přečíst, což zdaleka není tak jednoduché.

Chrám a tvrz. Pomodlíme se v něm? Ubráníme se v něm?

Úloha novin a televize v tomhle směru zatím není příliš slavná. Ale právě ony mají v obraně slova ohromné možnosti. Dokážou frázi nazvat prázdnou frází? Oživí přechodník, nebo už je přechodník mrtev? Přestanou využívat jenom zlomku slovní zásoby jazyka? A co víc - přijmou to jejich čtenáři a posluchači?

Učili jsme se dlouhá léta číst mezi řádky. Taky proto, že ty řádky byly jednotvárné a obsahu odhadnutelného.To mezi řádky bylo zajímavější. Dokážem ten zvyk zvrátit?

Že mě baví historie a že většinu svých pokusů kladu právě do ní (bože můj, kolikrát jsme si ten dnešek už museli v historii prožít, někdy doslova, někdy přeneseně, vždycky zapomenutě, kolikrát jsme už měli blbou náladu z důvodů, vedle nichž ty dnešní vypadají směšně), tak tedy - píšu

o historii trochu i proto, že dovoluje použít pestřejšího, složitějšího jazyka, ne proto, aby do něj vnášel staročeštinu, ale aby mohl využít složitějších vazeb, nebo třeba vůbec jenom spisovné mluvené češtiny, dnes vlastně nemožné v kuchyni nebo v hospodě, mluvit na takových místech spisovanou češtinou je dnes už spíš charakteristika, bohužel většinou záporná, charakterizuje puntičkáře a protivné úředníky. V kostýmu minulých století snad divák přijme složitější češtinu spíš, i herci možná jsou občas rádi osvobozeni od tak zvaného přirozeného hraní na půl huby.

Neučil jsem se u Jiráska, byť jeho používání starých výrazů v historickém románu mělo v jeho době smysl, utvrzovalo o starobylosti češství. Dnes to snad už nemáme zapotřebí.

Ale měli bychom dokázat vrátit důvěryhodnost slovu, schopnostem slova, schopnostem vyjádřit i nevyjádřitelné. Jde to. Chce to hodně důvěryhodných lidí, jejichž slovo by platilo a jímž by se nedalo jen tak pohrdat. Chce to dost dobrých spisovatelů a novinářů, ještě víc pozorných čtenářů. Chce to slovem i písmem hájit chrám i tvrz... Neškodil by nový Vančura - a třeba se čas i láska změní natolik, že Fráňa Šrámek najednou nebude patřit jen soboteckému hřbitovu.

Neboť slovo, dobré slovo, jakkoli je slabé, má někdy moc život zjemnit, zbavit surovosti, zpříjemnit, ba někdy, za šťastných okolností, zastavit i kalašnikovy.


Malé zamyšlení nad prací Zdeňka Svěráka

Šrámkova tvorba povídková ve srovnání s tvorbou básnickou

JANA HOFMANOVÁ

Počátkem letošního roku vyšla v Knihovničce Českého ráje v Sobotce v počtu 500 kusů studentská práce Zdeňka Svěráka z roku 1958 s titulem Šrámkova tvorba povídková ve srovnání s tvorbou básnickou. Sám její autor, známý dramatik, textař, scénárista a spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana, v jejím úvodu tvrdí, že si dnes už ani nepamatuje, k jakým závěrům a objevům dospěl. "Vím jen", píše, "že to bylo psáno nejen kvůli ukončení studia, ale i z lásky ke Šrámkovi." A s humorem sobě vlastním dodává, že svou "vědeckou neschopnost" využil později se spolužákem Smoljakem k bádání o Járovi Cimrmanovi v parodické rovině.

Z Archivu Univerzity Karlovy v Praze se dovídáme, že práce tehdy dvaadvacetiletého absolventa Vysoké školy pedagogické Z. Svěráka byla hodnocena známkou "výborně" a také to, že "obtížné téma práce autor zvládl s porozuměním" a že "složité vztahy formuluje vyspěle."

Otázky, které si Z. Svěrák klade, jsou zajímavé : Proč pro svou výpověď o životě volí básník a prozaik v jedné osobě formu románu, povídky, a podruhé básně ? Do jaké míry jsou Šrámkovy povídky lyrické a co v nich lyrické není ? Mladý autor, tehdy ještě nic netušící o svých budoucích divadelních a filmových úspěších, se tu už projevuje jako znalý a vzdělaný interpret literatury, schopný jemné a hluboké analýzy, která si uchovává trvalou hodnotu i dnes. Srovnává, rozebírá, obrací naruby, logicky kombinuje, domýšlí.

A jakých odpovědí se dobral, k jakým závěrům dospívá ? Především usuzuje, že rozdíly mezi Šrámkovou prózou a poezií se vztahují spíše na formu vyjádření, ale zásadní odlišnost tu není. Ve většině prozaických prací spočívá těžiště Šrámkova zájmu na vyjádření pocitů a reflexí hrdinů, dotvářeném paralelou mezi nimi a děním přírodním. Vzniká tak próza lyrická, lyrizovaná, s prostředky specifickými pro poezii - symbolická vyjádření, opakování, refrénovité navracení, obrazná pojmenování, zejména přirovnání, využívání zvukové, rytmické stránky věty. Podobné jsou ve Šrámkově poezii a próze i náměty, tematické okruhy - společenské problémy, touha hrdinů po lásce utopená v bídě života, protimilitaristický protest, motivy anarchistické vzpoury, problém "druhého břehu" v souvislosti s odcházejícím mládím a jeho sny, člověk ve střetu s hrůzami a krutostí války.Vedle shodných stránek však nalézá student Svěrák i rozdíly mezi oběma žánry - méně i více podstatné. Báseň se mu na pozadí povídky jeví jako okamžitý pohled na svět, jako gesto, postěžování, výkřik. Kdežto povídka ukazuje život složitěji, plastičtěji, pracuje s více postavami a jejich charaktery, důležitým kompozičním prvkem je tu napětí. K tak plastickému pohledu na život musí poezie spojit několik básní, utvořit básnickou sbírku. Při tom všem však Šrámkova próza nepřestává být velmi blízkou poezii. Její jazyk a styl dokazuje, jak letmé a nepostřehnutelné jsou často hranice mezi rozdílnými žánry.

Erudovaná Svěrákova práce může zaujmout zejména učitele, studenty, ale i všechny ty, kteří i v současné přetechnizované době stále rádi sáhnou po knížce veršů či prózy a zejména ty, jimž je blízká lyrika Fráni Šrámka.

Publikaci si můžete zakoupit v Městské knihovně Fráni Šrámka v Sobotce, v Knihkupectví u Pfeiferů v Sobotce, v Knihkupectví u Pašků i u Řeháčků v Jičíně, v Antikvariátě M. Bartůňka v Turnově i ve Fišerově knihkupectví v Kaprově ulici v Praze.


LITERÁRNÍ SOUTĚŽ 42. ŠRÁMKOVY SOBOTKY

I. Kategorie: poezie
I. A 15 - 26 let - zasláno 49 příspěvků
I. B nad 26 let - zasláno 27 příspěvků

II. Kategorie: prozaické práce
II. A 15 - 26 let - zasláno 19 příspěvků
II. B nad 26 let - zasláno 19 příspěvků

III. Kategorie: literárně vědné, historické a vlastivědné práce
zaslány 4 příspěvky

Zájem o účast v literární soutěži se značně zvýšil. S výsledky hodnocení zaslaných prací odbornými lektory a s umístěním v soutěži budou účastníci a další zájemci seznámeni ve čtvrtek 2. července ve 14 hodin ve spořitelně.

Všem oceněným blahopřejeme !

Literární soutěž Šrámkovy Sobotky finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.


Pět pohledů na Šrámkovu Sobotku

V letních a podzimních měsících roku 1997 zaznamenal

PAVEL CHAROUSEK

Už 41. ročníků má za sebou jedinečný festival českého jazyka - Šrámkova Sobotka. I v letošním roce se do městečka pod Humprechtem sjely desítky vyznavačů poezie, krásného slova a přívětivé atmosféry. Je ale ona atmosféra skutečně přívětivá?, cítí se návštěvníci ve Šrámkově rodišti dobře?, jakým směrem se festival ubírá?, jakým směrem by se ubírat měl?

To jsou otázky, na které každým rokem hledají odpověď desítky obětavců, kteří festival vždy několik měsíců připravují, organizátoři, bez jejichž mravenčí práce by festival možná ani nebyl, návštěvníci, kteří se do Českého ráje každým rokem (a třeba dvacetkrát za sebou) vrací, a také několik Soboťáků, pro které je týden na začátku prázdnin vždy opravdovým svátkem. A protože otázek je opravdu mnoho, snažili jsme se oslovit víc než tucet lidí, kteří mají o každoročním dění v Sobotce přehled. Chuť (či odvahu) zodpovědět naše všetečné otázky jich našlo rovných pět. Díky za ně. Jejich názory stojí určitě za povšimnutí ...

1. Úvodem prosíme o krátké představení vlastní osoby.

ALEŠ FETTERS (*1933). Vzdělání vysokoškolské. Zaměstnán jako středoškolský pedagog-češtinář. Hlavní působiště - Jiráskovo gymnázium v Náchodě, v normalizačním období ovšem přes deset let dělníkem v náchodské teplárně. Nyní důchodce.

ONDŘEJ HAUSENBLAS (*1954). Na Filozofické fakultě UK jsem graduoval v oboru čeština, angličtina v roce 1978 a následující dva roky strávil na stáži v Ústavu pro jazyk český ČSAV studiem české dialektologie. Zabýval jsem se hlavně městskou nespisovnou mluvou. Jako zavilý nestraník jsem však nedostal možnost v ústavu zůstat. Pracoval jsem rok (1980) jako lektor českého jazyka pro redaktory v Československém rozhlase a seznámil se tak se zajímavou prací ve vysílání. To se mi hodilo, když jsem v roce 1981 nastoupil jako redaktor starší české literatury v nakladatelství Československý spisovatel. Získal jsem rozhled i zkušenost s vnímáním a prezentováním literatury, kterou žádná vysoká škola člověku dát nemůže. Přestože jsem se původně školství chtěl zdaleka vyhnout, pokusil jsem se dostat v roce 1987 na Filozofickou fakultu UK na místo asistenta na katedře českého a slovenského jazyka. Z fakulty by se přece jen pro vzdělanost dal chod školství ovlivnit skrze výchovu učitelů, říkal jsem si. Poměry byly už trochu volnější, tak to šlo i bez rudé knížky, aspoň pro začátek, a pak včas přišel převrat, takže jsem nemusel zase odcházet. Na fakultě se kromě základních kurzů obírám jednak opět slovem mluveným, ale z hlediska praxe jak se naučit dobře mluvit. Jednak vedu semináře "o tvořivém čtení", kde se učíme, jak číst, abychom pak uměli věcně psát. Navíc vedu různě didakticky zaměřené semináře, v nichž se snažím studenty vytrhnout ze stereotypního pohledu na výuku češtiny a dát jim impuls k tomu, aby v budoucnu zkoušeli učit líp a líp. Po celý rok zajíždím do různých okresů vést "workshopy" neboli pracovní semináře s češtináři všech typů škol.

ALENA POSPÍŠILOVÁ (*1953). Po absolutoriu textilní průmyslovky v Jilemnici jsem v roce 1972 nastoupila do Okresní knihovny v Semilech. Dálkově jsem vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze a v roce 1978 jsem po mateřské dovolené přišla do Městské knihovny Fráni Šrámka v Sobotce. Práce se čtenáři, především malými, zcela uspokojuje dávné touhy věnovat se dětem. V průběhu let bylo na půdě naší knihovny uspořádáno mnoho besed a přednášek na nejrůznější témata. Od roku 1979 jsou instalovány výstavy v tzv. Galerii na schodech, nezapomenutelná je odborná pomoc RNDr. Karla Samšiňáka, CSc., velkého znalce historie regionu a umění, věhlasného přírodovědce. Základní motiv pracovního zaujetí - dávat lidi dohromady, radovat se z přátelského společenství lidí místních i vzdálených. Knihovna - výchova - vzdělávání - léčebna duše.

ALENA RYŠANOVÁ (* 1948). Absolvovala jsem Pedagogickou fakultu v Praze, obor národní škola 1.-5. ročník + francouzština. Profesi učitelky jsem poctivě vykonávala 25 let, poté jsem se pokoušela kopat si svou studánku jinde, na rok - už 26, jsem se ještě vrátila opět do školy, ale to už byl konec. Těžký zdravotní stav mě přinutil odejít a od 1. 7. 1997 jsem v invalidním důchodu. V současné době se snažím celou situaci trochu psychicky zvládnout a poohlížím se po nějakém zaměstnání, které bych mohla vykonávat na částečný úvazek.

MARIE SEKEROVÁ (*1940). Mám vysokoškolské vzdělání - PF UK, český jazyk - ruský jazyk. Učím na 2. stupni ZŠ, od roku 1966 v Sobotce. V letech 1986 - 88 jsem absolvovala postgraduální studium informatiky na FF UK. V posledních letech učím i německý jazyk (státní zkouška).

2. Jak hodnotíte svůj vlastní přínos festivalu Šrámkova Sobotka?

FETTERS * Psal jsem do tisku (i celostátního - Tvar, LtN) o Šrámkově Sobotce, ale i o jejích tvůrcích ( např. manželech Hejnových), o Čapkově návštěvě Šrámka v Sobotce a přátelství mezi nimi (knížka Cesty přátelství, Čs. spis., Praha 1987). Přínosem je snad i má aktivní snaha o prohlubování dobrých vztahů mezi účastníky, teď už spíš jen mezi námi "pamětníky".

HAUSENBLAS * Pro Sobotku, kam pojedu teprve po desáté, nepřináším nic významného - "jenom" ji mám moc rád, snažím se přátelsky povzbudit nebo poskytnout drobnou pomoc jejím statečným organizátorům, Jaroslavu Šimůnkovi při hledání přednášejících, v přípravném výboru při plánování studentské recitační dílny, a také na místě, ale to spíš jen psychicky, v MěKS Petru Pfeiferovi a v knihovně Aleně Pospíšilové a Lence Dědečkové. Občas něco vtipného vymyslí Hana Kofránková (vinárnu u Moudré sovy na Šolcově statku, nový typ zahájení se studentskými moderátory, soutěž o poklad Humprechtův) a při tom mírně asistuju. A s chutí se zúčastním všech pošetilostí, jichž se v Sobotce lze dopouštět.

POSPÍŠILOVÁ * Spolupráci s paní profesorkou Marií Hejnovou jsem navázala bezprostředně po nástupu do sobotecké knihovny. Nezapomenutelná setkání byla zasvěcena hovorům o poslání festivalu, jeho dlouhodobé koncepci a náročné přípravě. Postupně jsem se začlenila do organizačního, posléze i přípravného výboru. K pravidelným úkolům po několik let patřila tzv. květinová služba poděkování účinkujícím (zajišťovaly mé dcery s pomocí dalších dětí). Od roku 1993 přijíždějí společně s tradičními účastníky - učiteli všech stupňů škol - také knihovnice na svůj Knihovnický týden. Cílem obou profesí je výchova a vzdělávání, především dětí. Atmosféra festivalu může přispět k lepší vzájemné komunikaci, k navázání pevných přátelství a dobré spolupráci. Šrámkova Sobotka je pro mne i celou moji rodinu velkým pracovním svátkem.

RYŠANOVÁ * Na Šrámkovu Sobotku, tehdy dvanáctou, jsem se dostala prostřednictvím Dr. Červenky, našeho profesora literatury na pedagogické fakultě. Bylo to v roce 1968 a v tom roce vlastně začal i 1. ročník recitačních studentských soutěží, které trvají dodnes. Jako recitátorka jsem se zúčastnila asi prvních čtyř ročníků, i když později jsem už studia ukončila. Sobotecký festival mě doslova nadchl, našla jsem zde jedinečné báječné přátele, se kterými se tu potkávám už 30 let ! Věřte - nevěřte, ale já jsem skutečně ani jediný rok nevynechala. V následujících letech, když už jsem nesoutěžila, vyšla jsem vstříc žádostem pořadatelů a připravila podle programu krátká vystoupení, která doplňovala buď dopolední odborné přednášky, nebo se vázala k různým místům a osobnostem, navštěvovaným v rámci celodenní exkurze. Protože jsme letos slavili 30. výročí recitačních soutěží, sestavila jsem asi půlhodinové pásmo z poezie F. Šrámka, které jsme spolu s Lenkou Rancovou a Jaroslavem Novákem a za hudebního doprovodu mé sestry Pavly Ryšanové provedli v rámci programu ve Šrámkově domě. Bylo to naše ohlédnutí za uplynulými lety a musím říci, že se setkalo s vřelým přijetím.

SEKEROVÁ * Myslím, že pro festival dělám hodně práce. Už 20 let vedeme s kolegyní Olgou Bičišťovou Exkurzní vzdělávací základnu pro učitele, jejíž účastníci tvoří základ návštěvníků festivalu. 10 let jsem byla předsedkyní Osvětové besedy v Sobotce. V té době jsme společně s tehdejší správkyní Šrámkova domu, profesorkou Marií Hejnovou, vybíraly všechny programy na festival.

3. Máte pocit, že Šrámkova Sobotka (ŠS) je v současné době v krizi, útlumu nebo v rozmachu a rozkvětu?

FETTERS * Pokud se programové části týká, myslím, že pravidelně každoročně rozkvete, tak jako příroda : někdy bohatěji - úrodněji, jindy skromněji, ale proto ne méně pěkně. Zatím neusychá. Pokud se společenské stránky týká, chybí v řadě posledních let zřetelně to, co kdysi dávala Humprechtova hodovní síň hotelu Pošta. Možnost sejít se, pobavit a zazpívat si v celém kolektivu účastníků. Toto vědomí (spíše než pocit) prostě mám, tak to vidím.

HAUSENBLAS * Myslím, že ŠS si už krizí prošla, po roce 1989. Organizátoři už překonali pochybnosti o jejím dalším smyslu, zdá se mi, že lidé už netouží honem začít něco jiného někde jinde. I studenti už nespěchají o prázdninách rovnou do ciziny. Ovšem dva krizové faktory trvají : nedostatek hospod v Sobotce a nedostatek peněz. K těm penězům a dotacím : Kulturní festival nemůže městu přímo přinést horentní zisky, je to spíš, jako když si hoteliér nechá nádherně natřít fasádu, aby měl příští léta víc hostů. Je moudré pečovat o fasádu, ale musí se za to nejdřív platit. Město bez průmyslu je krásné - a chudé. Ale přímé zisky městu nepřinese ani kanalizace nebo fotbal. Městské zastupitelstvo se jistě bude moudře rozhodovat, kolik může do proslulosti svého města investovat a jak bude tato proslulost přispívat k jeho prosperitě : průmysl turistický na klidném okraji Českého ráje má velkou budoucnost (ubytování, výlety na koních a kolech, pěšky nebo malými autobusy, rekreační sport pro celé rodiny, a ovšem i vzdělávací aktivity, jako je právě Šrámkova Sobotka). K té hospodě : Opravdu se nikomu na Syrovandě, kde je jediný velký hostinský sál ve městě, nevyplatí na týden vydělávat na stovce hostů? Tradiční formy společenské zábavy, zpěvu a nočních happeningů pomalu odumírají jednak proto, že se Šrámkovci nikde pořádně nesejdou, jednak proto, že se život individualizuje čím dál víc. Jednou hřivnou Sobotky bývalo to, že ve světě, kde bylo téměř zakázané se sejít a vzájemně radovat, ona poskytovala společenskou zábavu, jakou jinde už 40 let nemají. Chyba, že město po převratě nekoupilo z vojenského výprodeje za 2x 15.000 Kč ty dva stany - mohlo být posezení jako na Světové výstavě. Ale snad se to podaří napravit.

POSPÍŠILOVÁ * Šrámkova Sobotka se vyvíjí stejně, jako její účastníci a celá společnost. Bývala oázou, místem, kde se mohlo "více" než například v Praze. Tak jako si švec v Pyšné princezně odbíhal zazpívat do království krále Miroslava, přijížděli se učitelé a ostatní nadechnout čerstvého povětří . Svou tvář hledá naše společnost, hledá ji i tento festival. Domnívám se tedy, že nejde o krizi, ale o zcela přirozený vývoj. Snaha zachovat to dobré z minulosti se snoubí s úsilím zpestřit a rozšířit program o přitažlivé prvky. Nabídka a svým způsobem i konkurence kulturně vzdělávacích programů je značná. Možnosti malé Sobotky zůstávají velmi omezené. Změnil se způsob financování, mění se průběžně i personální obsazení.

RYŠANOVÁ * Teď se mi bude odpovídat velice těžko, protože mám pocit, že kolem Sobotky se děje něco moc ošklivého. Bylo báječné, když vůdčí osobností ŠS byla paní profesorka Hejnová. Po jejím odchodu se programové části festivalu se stejným zápalem ujal dr. Jaroslav Šimůnek. Ale i jeho postihla těžká nemoc. A ačkoliv je stále duševně na výši, byla mu tato práce odňata, jako kdyby ji nemohl vykonávat dál. Další osobností, bez které ŠS těžko může fungovat je samozřejmě kromě Mgr. Olgy Bičišťové a Mgr. Marie Sekerové i Mgr. Petr Pfeifer. Poslední zprávy ze Sobotky jsou alarmující! Jeho práci, jakož i celé vedení a řízení ŠS mají převzít dvě odborné pracovnice městské knihovny! Pochopte prosím, nemám proti nim osobně vůbec nic, jistě jsou správnými lidmi na svém místě, ale vůbec si neumím představit, jak tyto dvě budou ŠS vést bez znalosti kontaktů na skutečně hodně vysokých úrovních. To už opravdu, jak je za ta léta znám, v jejich schopnostech prostě není. Takže, pokud se v tomto smyslu něco zcela převratného nestane, dostane se ŠS do krize zaručeně. Byla by to jedna z velkých kulturních tragédií naší země.

SEKEROVÁ * Šrámkova Sobotka není v krizi či útlumu, pokračuje v rozmahu. Pevným krokem pokračuje ve své 41 leté cestě. Letošní ročník zrovna, jako ty předcházející, měl vysoko nasazenou laťku kvality.

4. Jste přesvědčeni o tom, že festivalem žije celá Sobotka nebo se zapojit místní aktivně do dění nikdy nepodařilo? Proč?

FETTERS * Do všech podobných akcí se všude z "domorodců" zapojuje aktivně relativně malá část - skupinka nadšenců. Trocha dalších přijde občas na některé představení. Většina zůstane více méně pasivní. Někteří číhají na nedostatky a kritizují, někdy třeba i odsuzují. To je asi v přirozené povaze lidí. Je fakt, že tady v Sobotce bývala dříve ta skupinka nadšenců početnější.

HAUSENBLAS * Kulturní, hlavně literární festival ŠS není takového druhu, aby jím aktivně žilo celé město - tak to není v žádném městě. Ale stejné je to tam, kde mají nějakou sportovní soutěž, nebo závody v pití piva, aktivně se zúčastní jen příznivci plus ti diváci, kteří to mají rádi. Důležité je, aby ti ostatní dobře viděli, jaký přínos i pro ně festival má. Nad Sobotkou má teď záštitu UNESCO, to znamená, že se o něm po celém kulturním světě může kdokoliv dozvědět - není to i podnikatelská příležitost? Do Sobotky jezdí každoročně tak 50 učitelů češtiny - ti hlásají její slávu po vlasti - nepotřebují sobotečtí podnikatelé, aby se o nich po vlasti vědělo? Literatura krásná, umělecká, a literatura populární, lidová jsou u nás tradičně v protikladu. Zábavná četba je pro člověka taky důležitá, ale neprovozuje se na festivalech proto, že se čte "rovnou", bez nějakých hlubokých reflexí a rozborů. Jakmile uděláte přednášku o červené knihovně, přijdou zas jen vzdělanci, a ne čtenáři červené knihovny nebo Harlequina. Možná se to teprve naučíme ... Důležité je, kolik vzdělaných Soboťáků (to znamená kolik místních občanů s maturitou) na festivalové večery nebo přednášky nechodí nikdy, a proč ne. Ale to já nevím, to vědí místní.

POSPÍŠILOVÁ * O festivalu většina občanů ví, hlubší smysl a náplň programu je znám už méně. Vstřícní jsou ochotní soukromí ubytovatelé, patří jim vřelé poděkování. Nevstřícní jsou majitelé pohostinství - chybí větší prostor pro společná setkávání, posezení, pozpívání, přátelské pobytí. Proč se zatím nepodařilo podchytit více lidí ke konkrétní pomoci, nechci hodnotit. Pokusím se v budoucnosti tento stav změnit. Do jaké míry se to podaří, ukáže čas. Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

RYŠANOVÁ * Soboteckým festivalem od samého začátku nikdy nežilo celé město. Vždy to byl jen nízký okruh spolupracovníků, kteří ovšem dělají vše, co je v jejich silách. Proč je tomu tak? Problém maloměsta, kde obecné zájmy končí většinou na prahu vlastního domu.

SEKEROVÁ * Festivalem nikdy nežila celá Sobotka, tedy ani dnes tomu tak není. Přednášky o českém jazyce a literatuře nebudou lákat každého. Dá se však říci, že většina obyvatel o festivalu ví a připravuje se na něj - úklidem kolem svých domů, především však účastí na kulturních programech. V současné době si stále více lidí ve městě uvědomuje, že festival je propagací města a že návštěvníci Šrámkovy Sobotky sem přinášejí peníze (obchody, ubytování, stravování, vstupné ...).

5. Myslíte si, že Šrámkova Sobotka nabízí něco dnešním dvacetiletým a mají oni vůbec o poezii a kulturní dění zájem?

FETTERS * Poezie (a tudíž i Šrámkova Sobotka) oslovovala vždycky jen relativně úzký okruh mladých lidí. V určitých obdobích na určitých místech vznikala např. studentská poezie hojněji a ve vyšší kvalitě, jindy a jinde méně. Ty výkyvy mají asi více různých důvodů. Určitá (nevelká) část (řekněme s Vámi - dvacetiletých) tento zájem má a asi bude mít vždycky.

HAUSENBLAS * Sobotka podle mě nabízí mladým lidem pořád hodně a pořád víc : Vzájemná blízkost nad společnou prací a zábavou, navíc nad prací, ve které se angažují a neskrývají city, totiž při recitaci nebo divadle, to se jinde moc snadno nenajde. Šrámkova Sobotka navíc není soutěží, a to je moc důležité. Není v ní soutěživá nervozita, ani zklamání, že jsem nevyhrál(a). To ostatně k poezii a kultuře vůbec nepatří, soutěž je sport a boj a v moderním světě už dnes převažuje spolupráce nad soupeřením.

POSPÍŠILOVÁ * Myslím si, že Sobotka nabízí všem věkovým skupinám, tedy i dvacetiletým, mnoho. Začátek léta a prázdnin prožít ve společnosti stejně naladěných lidí, ochotných vstřebávat nové vědomosti, krásu českého jazyka v mnoha podobách, vnímavých ke krásám Českého ráje. O poezii a kulturu má mladý člověk stále zájem. Je to jen méně halasné, než fotbalový zápas nebo rockový festival.

RYŠANOVÁ * Do Sobotky se pravidelně sjíždějí kromě recitátorů - sólistů i celé kolektivy mladých lidí, pracujících na poli recitace a dramatického textu buď na různých školách nebo v zájmových divadelních kroužcích. Jejich vystoupení, většinou ve večerních nokturnech, svědčí o obrovském zápalu pro věc, o úžasné tvůrčí invenci a velice kvalitním vedení. Jistě, takto "postižená" je jen část dnešní populace, ale i za to díky - to má budoucnost.

SEKEROVÁ * Nabízí jim poezii a možnost práce s uměleckým textem pod vedením zkušených režisérů, možnost seznámit se s jinými zájemci o poezii z celé republiky, společnou zábavu. Zájem mají, jinak by sem nejezdili.

6. Kam by se festival měl ubírat v následujích letech, aby přežil nejen rok 2000, ale i roky následující?

FETTERS * Myslím, že "přežít rok 2000" nebo kterýkoliv jiný náhodný časový mezník lze spíše se zapuštěnými kořeny než "ubíráním se". Šrámkova Sobotka zřejmě zapuštěné kořeny má a má i odkud čerpat do nich živé látky. Letošní s tématem "A přece Šrámek" to dokázal. A bude-li někdy v budoucnu třeba i "trochu menší" (počtem účastníků např.), to není podstatné. Podstatná je její existence a všechny poznatky a šance, které dává.

HAUSENBLAS * Z mých předešlých odpovědí plyne, kudy by se podle mě mohla Sobotka ubírat v dalších letech : Ve svém programu musí velice dbát na srozumitelnost, na určitou praktičnost. Nejde tu o esoterická bádání nad tajemnostmi literatury, ale jde tu jednak o živý prožitek, jednat o to, jak takový prožitek zpřístupnit dalším. Učitelé v EXODU by měli mít mnohem větší nabídku ( jako mají studenti recitační dílnu), mohli by se do své recitační akce hlásit učitelé. Naučit se pořádně interpretovat literární dílo, a dokonce ho například s žáky nastudovat jako veřejné vystoupení nebo jako nahrávku, na to dodnes ve školách čas jaksi nezbývá. Knihovnice tady mají velkou příležitost se s učiteli propojit. Chtělo by to pomalu přecházet od snadno organizovatelných a snadno "odsezených" přednášek k "dílnám", pojďme společně zkusit na něco přijít a na místě si to sami na sobě vyzkoušet. To by ovšem nebylo povinné pro všechny - někdo má radši ty přednášky. Možná by se víc akcí mohlo dít v terénu Českého ráje, ale to by znamenalo větší spoluúčast návštěvníků. Na vzdělávací a kulturní výlet pod Trosky, s piknikem, recitací a přednáškou ve volné přírodě by rádi vyrazili mnozí, ale kolik z nich by umělo snést změny programu podle počasí, kolik z nich by reptalo, že na ně při přednášce foukal vítr nebo že jim někdo snědl koláček? Vedle prožitku z literární četby se dá na Sobotce uvažovat také o prožitku ze zpěvu a hudby - nejen večer v hostinci nebo na procházce k půlnoční Semtinské lípě. Myslím na nějakou hudební dílnu "Jak se naučíme vést dvojhlasý zpěv národních písní?" Další rok "Jak si k poslechu vážné hudby malujeme?" To zní jako neuskutečnitelné sny. Při dnešních finančních možnostech. Bude se muset začít pomaličku - nejdřív je třeba festival ze skromných prostředků učinit velice známým a velice přitažlivým, aby si ho jeho účastníci chtěli jednou opravdu koupit. Možná nemůže být Šrámkova Sobotka akciovou společností Šrámkovců, ale možná, že ten týden na ní je tak vzácný, krásný a přínosný, že ho budeme chtít i za tak vysokou cenu, která zaplatí nejen byt a stravu, ale i nájmy sálů, odměny přednášejícím, cenu za kvalitní divadelní představení, režii organizátorům. Zároveň však musíme udělat něco pro kvalitu společenské zábavy na festivalu. Nejen divadla a přednášky, ale každá další minuta by měla pro účastníky být takovým zážitkem, ze kterého bude žít po celý rok, než se zase vrátí do Sobotky.

POSPÍŠILOVÁ * Samozřejmě k lidem, měl by respektovat svůj tradiční motiv - český jazyk a jeho kultivaci - s přihlédnutím k rozvíjejícím se potřebám jeho účastníků. Být nepostradatelným doplňkem běžného vzdělávání. Zachovat si tradiční vysoký odborný ráz s možností uplatnění nových metod vzdělávání, suché přednášky nahradit aktivním zapojením posluchačů, např. seminární tvůrčí dílny a podobně.

RYŠANOVÁ * To je otázečka. Pokud v Sobotce zvítězí zdravý rozum a vedení festivalu zůstane i nadále v kvalifikovaných rukách, není se čeho obávat. Ty desítky lidí, které se už po desítky let do Sobotky vracejí už dokáží udržet tradici. A ty spousty mladých, kteří každoročně přijíždějí, tomu všemu dávají jakousi šťávu, šarm, kouzlo mládí. Teď tedy jde jen o ten zdravý rozum. Jak to vidím já ? Tak, aby i nadále zůstal duchovním otcem ŠS dr. Šimůnek. Aby se nadále udržela spolupráce s Mgr. P.Pfeiferem a režisérkou H. Kofránkovou. Aby "malé" sobotecké poměry nepřerostly naši hlubokou příchylnost k lidem a kraji, jehož značku, jak básník říká, osudově všichni zúčastnění nosíme.

SEKEROVÁ * Měl by jít tradiční cestou, zachovávat klasický obsah, neboť mateřština a česká literatura jsou nosnými tématy ještě po celá další desetiletí. Jiná je otázka personální. Ruší se MěKS (Mgr. Pfeifer), dr. Šimůnek, který 10 let vytváří koncepci ŠS, je velmi vážně nemocen ... Doufejme, že tyto potíže se podaří překonat.

( Zaznamenáno v Sobotce v červenci a v dalších měsících 1997.)

Zprávy z města a z městského úřadu

JAROSLAVA VRANÁ

Vážení čtenáři,

od počátku letošního roku se setkáváte s novým Zpravodajem Šrámkovy Sobotky. Změnil se formát, tiskárna, redakční rada a také lhůty od konání redakční rady do vytisknutí nového čísla Zpravodaje, které se prodloužily... toto se jistě časem upraví. Zatím tedy přijměte naši omluvu, že usnesení městského zastupitelstva ze dne 31. 3. 1998 a také schválený rozpočet města dostáváte do rukou až nyní.

USNESENÍ

ze 14. veřejného zasedání městského zastupitelstva, konaného 31. 3. 1998 ve velkém sále spořitelny v Sobotce

I. Zastupitelstvo projednalo a schválilo

II. Zastupitelstvo bere na vědomí

PŮJČKY Z FONDU ROZVOJE BYDLENÍ TAKÉ V SOBOTCE

Město Sobotka získalo od Ministerstva pro místní rozvoj ČR státní půjčku na modernizaci a rekonstrukci bytového fondu v Sobotce a přilehlých obcích ve výši 1 200 000,- Kč. Na základě místní vyhlášky schválené zastupitelstvem v závěru roku 1997 bylo následně vypsáno výběrové řízení na uchazeče o půjčku z tohoto fondu.

Výběrová komise stanovená radou města vyhodnotila 13 podaných žádostí, které v plné míře vyhověly přesně stanoveným podmínkám a předala je k odsouhlasení zastupitelstvu města. Po schválení byly s jednotlivými žadateli sepsány příslušné smlouvy a na jejich účty zřízené v expozituře KB převedeny schválené částky, které budou čerpány na základě předložených faktur.

Úrok z poskytnuté půjčky je ve výši 6%, splatnost 4 roky. Po dobu čerpání, maximálně však do 1 roku od poskytnutí půjčky se splátky odkládají. V letošním roce bylo takto přiděleno 675 000,- Kč.

Další výběrové řízení bude opět vypsáno v počátku příštího roku, sledujte naši vývěsní skříňku na náměstí! Podmínkou je, aby vaše obytná nemovitost byla v Sobotce nebo našich přilehlých obcích.

ROZPOČET 1998 MĚSTO SOBOTKA

Příjmy

Správa v lesním hospodářství250 000,- Kč
Ostatní správa v zemědělství200 000,- Kč
Zdroje pitné vody36 000,- Kč
Obchod3 000,- Kč
Mateřská škola120 000,- Kč
Základní škola 40 000,- Kč
Školní jídelna 1 200 000,- Kč
Zdravotní středisko260 000,- Kč
Zámek Humprecht 700 000,- Kč
Vnitřní správa 50 000,- Kč
Pokuty 50 000,- Kč
Pečovatelská služba 5 000,- Kč
Koupaliště 300 000,- Kč
Bytové hospodářství1 500 000,- Kč
Příjmy z prodaného majetku 520 000,- Kč
Hřbitov 5 000,- Kč
Ostatní komunální služby a rozvoj 80 000,- Kč
Daň z příjmu právnických osob . obec 600 000,- Kč
Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnost 2 200 000,- Kč
Daň z příjmu fyzických osob samostat. výděl. činných3 200 000,- Kč
Daň z příjmu právnických osob2 100 000,- Kč
Daň z nemovitosti 1 000 000,- Kč
Správní poplatky500 000,- Kč
Odvody za odnětí zemědělské půdy30 000,- Kč
Popl za znečištění ovzduší5 100,- Kč
Poplatek ze psa 26 000,- Kč
Poplatek za užívání veřejného prostranství 35 000,- Kč
Poplatek z ubytovacích kapacit 10 000,- Kč
Dotace - sociální dávky900 000,- Kč
- státní správa842 700,- Kč
- školství527 200,- Kč
Převody rozp. příjmů mezi obcemi 170 000,- Kč
Převod příjmů nad výdaji z minulých let3 175 000,- Kč
Rozpočet příjmů celkem20 420 000,- Kč

Výdaje

Správa v lesním hospodářství175 000,- Kč
Zdroje pitné vody25 000,- Kč
Čistička odpadních vod4 000 000,- Kč
Komunikace 500 000,- Kč
Doprava - územní obslužnost30 000,- Kč
Mateřská škola415 000,- Kč
Základní škola 1 710 000,- Kč
Školní jídelna1 605 000,- Kč
Zdravotní středisko274 000,- Kč
Bytové hospodářství 2 330 000,- Kč
Skládka, svoz odpadů120 000,- Kč
Veřejné osvětlení 400 000,- Kč
Hřbitov 62 000,- Kč
Ostat. komunální služby a rozvoj 248 000,- Kč
Veřejná zeleň68 000,- Kč
Místní hospodářství647 000,- Kč
Koupaliště 310 000,- Kč
Územní plánování200 000,- Kč
Požární ochrana140 000,- Kč
Zastupitelstvo 500 000,- Kč
Vnitřní správa včetně provozu budovy2 771 000,- Kč
Pečovatelská služba20 000,- Kč
Sociální dávky900 000,- Kč
Daň z příjmu právnických osob - obec 600 000,- Kč
Odvod daně finančnímu úřadu z prodeje majetku200 000,- Kč
Zámek Humprecht850 000,- Kč
Rekonstrukce kašny + památek100 000,- Kč
Ostatní kultura80 000,- Kč
Příspěvky dobrovolným spolkům120 000,- Kč
Příspěvek Středisku městské kultury720 000,- Kč
Příspěvek 500. výročí města Sobotka300 000,- kč
Rozpočet výdajů celkem20 420 000,- Kč

Schváleno na veřejném zasedání Městského zastupitelstva v Sobotce dne 31. 3. 1998

Čestné občanství a ceny města Sobotky

Dne 8. května 1998 v rámci slavnostního večera k 500. výročí povýšení Sobotky na město byly zastupitelstvem města uděleny tyto pocty:

Čestné občanství in memoriam

MARII HEJNOVÉ

Prof. Marie Hejnová (1905 - 1987), středoškolská profesorka, kulturní pracovnice.

Manželka prof. Václava Hejna. Po penzionování se do Sobotky přestěhovali. Organizačně zajišťovali každoroční festival Šrámkova Sobotka. Paní prof. Hejnová sama řídila práci Recitačního studia Šrámkova domu. Po smrti manžela v roce 1974 převzala i vedení Archivu Fráni Šrámka. Navíc zajišťovala i vydávání Zpravodaje Šrámkovy Sobotky v nelehkém období 1975 -1987.

VÁCLAVU HEJNOVI

Prof. Václav Hejn (1898 - 1974), středoškoslý profesor, literární historik.

Sobotecký rodák. V Rychnově n/K. byl jako ředitel gymnázia za války zatčen a vězněn v Osvětimi a Buchenwaldě. Volný čas trávil v Sobotce, kde patřil k přátelům Fráni Šrámka a věnoval se Sdružení studujících soboteckých jako jeho předseda. Po odchodu do důchodu v roce 1960 se přestěhoval do Sobotky natrvalo. V roce 1959 zde založil z podnětu Miloslavy Hrdličkové - Šrámkové Archiv Fráni Šrámka. Byl hlavním organizátorem festivalu Šrámkova Sobotka a členem redakční rady Zpravodaje Šrámkovy Sobotky.

ZDEŇKU MLČOCHOVI

Zdeněk Mlčoch (1921 - 1995), akademický malíř a grafik.

Od šedesátých let byl pravidelným účastníkem Šrámkových Sobotek, vytvořil pro festival desítky plakátů, pozvánek, kreseb pro Zpravodaj Šrámkovy Sobotky i grafik pro přátele. Několikrát v Sobotce také vystavoval. Ilustroval dílo Fráni Šrámka.

JAROSLAVU ŠIMŮNKOVI

PhDr. Jaroslav Šimůnek, CSc (1931 - 1997), literární kritik.

Sobotecký rodák. Dlouhá léta byl členem Přípravného výboru Šrámkovy Sobotky. Po smrti prof. Hejnové převzal v roce 1987 péči o programovou náplň, o Archiv Fráni Šrámka a několik let řídil i vydávání Zpravodaje Šrámkovy Sobotky. Podílel se i na práci redakční rady Knihovničky Českého ráje.

Ceny města Sobotky obdrželi ( podrobnosti přineseme v dalším čísle ZŠS)

KAROL BÍLEK za činnost v kultuře

PŘEMYSL DOLENSKÝ za úspěšnu sportovní činnost a reprezentaci státu

VĚROSLAVA JIRÁSKOVÁ za úspěšnou sportovní reprezentaci

STANISLAV MRSKOŠ za činnost ve společenských organizacích města

ŠÁRKA ŠTEMBERGOVÁ za dlouholetou práci se členy RSŠD

JOSEF VRÁNA za činnost ve sportovních organizacích města

BUDEME OPĚT VOLIT,

tentokrát mimořádně do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve dnech 19. a 20. června 1998. V Sobotce jsou stanoveny dva stálé volební okrsky :

č. 1 v budově zdravotního střediska čp. 300, kde volí voliči ze Sobotky s příjmením od písmene A do písmene M,

č. 2 v budově spořitelny čp. 420, zde volí voliči ze Sobotky s příjmením od písmene N až do písmene Ž a naše připojené obce.

Všichni voliči musí před hlasováním prokázat svou totožnost, státní občanství a údaje o oprávněnosti hlasovat v uvedeném okrsku. Každému voliči budou doručeny nejpozději tři dny přede dnem voleb hlasovací lístky. Spolu s nimi bude také doručen informační leták, v němž budou voliči seznámeni se všemi potřebnými informacemi o konaných volbách. Pokud nedojde místní vyhláškou k úpravě počátku doby hlasování, platí zákonem stanovená doba, tj. dne 19. 6. 1998 (pátek) od 14.00 hod. do 22.00 hod. a 20. 6. 1998 (sobota) od 7.00 hod. do 14.00 hod.

Přeji Vám šťastnou ruku!

JAROSLAVA VRANÁ


VŠÍMÁLEK

  • K příjemnému posezení zvou nové, pěkné lavičky kolem opravené kašny na soboteckém náměstí. Odkrytá původní dlažba připomíná pamětníkům staré doby. Mladým se poodhalilo tajemství zašlých časů, které je ukryto pod vrstvou asfaltového koberce.

  • Pozorným očím místních občanů i hojných návštěvníků jistě neunikly pečlivě upravené travnaté plochy u nádraží, v parčíku u nádraží, pravidelně udržovaný trávník kolem městského úřadu i u hřbitova. Uznání a pochvala patří panu Ladislavu Hudcovi z Tyršovy ulice v Sobotce.

  • Bezpečnost dopravního provozu se zvýšila v Libošovicích. Péčí obecního úřadu byla nainstalována dvě nová zrcadla na návsi a u školy. Jediným českým výrobcem celoplastových dopravních zrcadel je sobotecká firma A TOP z Turnovské ulice.


    2. část


    Menu