VOS otevřela diskuzi ...
Pokračování ze str.1 Jedním ze sporných momentů je i otázka, je-li vůbec VOS účastníkem řízení. Není tedy jasné, zda je to právě ona, komu by měla být adresována povinnost uzavřít tolik diskutovanou dohodu. Koutný předesílá, že firma není vlastníkem, správcem ani uživatelem nemovitosti, na které má stavba infrastruktury probíhat. "Ostatně i vlastníkovi, správci či uživateli pozemku může úřad nanejvýš uložit povinnost strpět archeologický výzkum a určit podmínky, za kterých se uskuteční. Nelze však po něm vymáhat náhradu. Teprve, když se v daném místě skutečně objeví nějaký nález, měl by se investor stavby finančně podílet na záchranném archeologickém výzkumu, pokud si to průběh stavebních prací vynutí. Zásadní rozpor je v tom, že muzeum považuje za archeologické naleziště území celého státu, což je nesmysl," konstatuje Koutný.
"Území s archeologickými nálezy není právní pojem, který by zákon konkrétně vymezoval. V případě Jičínska ale není třeba o jeho významu pochybovat a zcela nepochybně jím je," poznamenal přednosta okresního úřadu Jiří Vitvar.
Václav Karmazín, zástupce ředitele odboru památkové péče ministerstva kultury, potvrdil, že okresní úřad v tomto případě postupoval v rozporu se zákonem. "Muzeum je povinno uzavřít dohodu s vlastníkem nemovitosti. Pokud k ní nedojde, okresní úřad rozhodnutím uloží vlastníkovi povinnost strpět výzkum a případně stanoví jeho podmínky. Nemůže mu ovšem nařídit podepsat dohodu, ta je dobrovolným aktem dvou či více stran," uvedl Karmazín.
Hradit archeologický výzkum musí právnické a fyzické osoby podnikající. "Rozhodně to neznamená, že by všichni, kdo někde kopnou do země, museli platit. Lidem, kteří staví třeba rodinný domek, zajišťujeme archeologický výzkum zdarma," řekl ředitel muzea Jaromír Gottlieb s tím, že investor musí svůj záměr předem ohlásit muzeu nebo památkářům. A to 14 dnů před samotným výkopem. Podle Koutného je však i tato oznamovací povinnost nesmyslná. "Takovou povinnost žádný zákon neukládá, tedy ji nelze ani právně vymahatelným způsobem ukládat," prohlásil Koutný.
V současnosti probíhá mezi okresním úřadem a ostroměřskou radnicí diskuze také o tom, kdo nese náklady s tím spojené v případě, že je vlastníkem pozemku a investorem obec. Podle ministerstva to záleží na okolnostech, které archeologický výzkum vyvolaly.
(jn)
Vyrostla další věž
Lázně Bělohrad - V Lázních Bělohradě na soukromém pozemku v lokalitě U Lva vyrostla v minulých dnech nová přes třicet metrů vysoká ocelová konstrukce, kterou zde nechal postavit Český mobil.
V krátké době se jedná o druhý stožár mobilních operátorů na okrese, už na jaře totiž instalovala podobné zařízení ve Vysokém Veselí firma EuroTel, která před dvěma lety zprovoznila svou základnovou stanici také v blízkosti Hořic, kde je zároveň veřejnosti přístupná i vyhlídková plošina klubu turistů.
Bělohradský starosta Pavel Šubr naznačil, že město nyní zvažuje možnost využít nové věže k umístění televizního převaděče, jenž by zlepšil příjem televizního signálu, který je v Bělohradě nedostatečný.
"Zatím si ponechává dvě varianty, protože v současnosti jednáme také s firmou BTV Klimkovice, která se touto problematikou zabývá. Před časem si zde udělala průzkum a navrhuje, aby byla anténa, která bude příjímat signál přes satelit, instalována na střeše základní školy. Musím tedy rozhodnout, která z variant pro nás bude výhodnější," doplnil Pavel Šubr.
(jn)
ŠERMÍŘI NA HRADĚ Po oba víkendové dny se na hradě Pecka uskutečnilo několik představení šermířských skupin, které do někdejšího sídla Kryštofa Haranta přilákalo stovky návštěvníků z Jičínska i dalších okresů.
FOTO: max
Spor radnice s Karlem Čejkou nebere konce
Hořice - V nekonečný příběh se mění spor mezi vedením městského úřadu a Karlem Čejkou, kterého vloni radní odvolali z funkce ředitele hořického domova důchodců. Tomuto kroku předcházely výtky k řízení organizace ze strany kontrolní komise zastupitelstva.
Kauzu neuzavřelo ani před měsícem ukončené šetření policie, která se na podnět radnice zabývala hospodařením domova. Poté, co nebylo prokázáno, že by v ústavu docházelo k trestné činnosti, případ odložila.
"Hned od počátku jsem tvrdil, že jsem se ničeho protizákonného nedopustil. K jinému závěru policie nemohla dospět. Jen jsem uvítal, když se nyní jednoznačně potvrdilo, že se z domova důchodců za mého vedení žádný majetek neztratil, natož abych se já osobně něčím obohatil," říká k výsledku šetření Karel Čejka, který je naopak připraven žalovat město za neoprávněnou výpověď ze zaměstnání.
Radnice ale nebyla spokojena s šetřením policie a na její postup podala stížnost k okresnímu státnímu zastupitelství, které ji ovšem zamítlo. "Policie rozhodnutí ve věci odložila, protože nebylo zjištěno spáchání úmyslného trestného činnu. Její postup jsme po prozkoumání shledali správným. Státní zastupitelství proto stížnost města Hořic považuje za nedůvodnou a jako taková byla zamítnuta," potvrdil okresní státní zástupce Petr Krupka.
Přesto je město podle hořického starosty Ladislava Vrby nadále přesvědčeno, že ne všechny body byly dostatečně objasněny. Jednou z nesrovnalostí je například používání vozidla k jízdě na vysokou školu, kterou Čejka dálkově absolvoval v Hradci Králové. Zatímco odvolaný ředitel má k dispozici písemné povolení od Josefa Píseckého, pracovníka městského úřadu, sám Písecký tvrdí, že žádnou povolenku za tímto účelem nepodepsal. "Panu Čejkovi jsem povolil jízdný z Jičína, kde bydlí, na noční kontroly do domova důchodců, to ano. Ale cestu do školy jsem mu nepotvrzoval, to bych překročil svou pravomoc," tvrdí Písecký.
"Jsem připraven kdykoliv předložit jím podepsané povolení. Překvapuje mě, že to pan Písecký dnes popírá," vyvrací obvinění Čejka. Písecký sice nepochybuje, že by jeho podpis nebyl pravý, zároveň ale připustil, že strojem psaný text nad ním může být falzum. "Pana Čejku jsem vyzval, aby předložil, jak má povolené cesty na studium, a zatím se k tomu nevyjádřil, přitom potvrzení pro policii měl připravené," řekl starosta.
Vše tak nasvědčuje tomu, že se konflikt přece jen dostane k soudu, zřejmě jako občanskoprávní spor.
(jn)
Unikátní dachovské koupaliště čekají úpravy
Dachova - Atraktivní dachovské koupaliště z poloviny dvacátých let budou i nadále provozovat hořické Technické služby. Narozdíl od řady jiných měst a obcí radnice v Hořicích nepovažuje za nutné předat koupaliště do pronájmu soukromé osobě či podnikatelům.
"Jsme si vědomi, že koupaliště je unikátní stavba, která by v celé Evropě těžko hledala srovnání," prohlásil hořický starosta Ladislav Vrba, a proto si ho podle jeho slov chce město i nadále ponechat plně pod kontrolou. Jediná rekreačně využívaná vodní plocha pro Hořice a širší okolí slouží veřejnosti už pětasedmdesát let. Poprvé bylo Lesní koupaliště a slunné lázně na Dachovech otevřeno 4. července 1925.
"Správci koupaliště jsou od loňského roku manželé Rašovi z Doubravy a starají se o něj příkladně. Různé nešvary z minula, kdy do areálu chodila spousta lidí ze známosti zadarmo a na všelijaké permanentky, technické služby odstranily. Z ekonomického hlediska je to úplně o něčem jiném než před třemi lety. Letos jsme ceny upravili směrem dolů a důchodci nad určitý věk mají bezplatný vstup," doplnil.
Z pohledu radnice se plánují nezbytné úpravy, aby bylo koupaliště nadále funkční. "Musíme zde provést poměrně zásadní investice, protože některé dřevěné prvky už dožívají. V minulých dobách se navíc položil chodník pod kabinkami, tím se ovšem zasypala a zakryla větrací šachta podél celé stavby. Naši předkové byli moudří, protože když se přihnalo více vody z lesa, protekla pod kabinami a ty se pak vysoušely. Bohužel tato funkce byla novým chodníkem přerušena a konstrukce kvůli tomu začala extrémně hnít. Letos byla příčina odhalena a začne se s nápravou," vysvětluje Vrba.
V poslední době byla provedena nejen oprava kabin, nátěry a výměna veškerého písku na pláži, ale došlo také k opatření z hlediska zajištění přítoku vody. "V jednom místě totiž čerstvá voda přitékala a v podstatě ze stejného místa byla zároveň odváděna. Abychom zajistili dostatečnou obměnu a tedy i kvalitu vody v nádrži, přestěhovali jsme přítok do jiné části koupaliště," shrnul starosta.
Dodal, že podstatný vliv na kvalitu vody mělo vyčištění koryta. "V posledních dvou letech se v zimních měsících vyvezlo značné množství bahna. Bazén je tedy vyčištěn a každým rokem se některá jeho část vybetonuje. V tuto chvíli už zbývá dokončit poslední etapu, stále ale není rozhodnuto o podkladu. Uvažuje se, že bychom tam případně místo betonu nechali položit panely," poznamenal.
(jn)
Patronem je drak Librosaurus
Žáci výtvarného oboru Základní umělecké školy v Hořicích minulý týden spolu s učitelkou Blankou Bihelerovou předali hořické knihovně draka Librosaura, který se stal jejím patronem.
FOTO: jn
Hořice - Městská knihovna v Hořicích má od minulého týdne svého patrona, stal se jím pohádkový drak Librosaurus, kterého vyhotovili žáci hořické základní umělecké školy pod vedením výtvarnice Blanky Bihelerové.
Zelený drak z papíru byl svými tvůrci minulou středu usazen do dětského oddělení, jehož vedoucí Stanislava Najmanová s tímto nápadem přišla, a věří, že i touto cestou přiláká do knihovny nové čtenáře z řad dětí, které sem po prázdninách najdou cestu zprvu třeba i jen ze zvědavosti. "S nápadem přišla paní Najmanová a my jsme ho s kolektivem dětí výtvarného oboru ZUŠ s radostí realizovali. Hned od počátku jsme chtěli, aby postava draka byla co největší, i když jsme měli obavu, zda se sem vejde," vysvětluje učitelka ZUŠ Blanka Bihelerová. "V knihovně bude umístěn natrvalo a doufám, že jí přinese štěstí, nové knížky a hlavně čtenáře," dodala.
Podle Stanislavy Najmanové vznikla myšlenka pořídit si maskota knihovny jako součást celostátního knihovnického projektu literární soutěže, ke kterému se touto formou připojili i v Hořicích. S návštěvností jsou knihovnice spokojeny, stoupající zájem veřejnosti o služby tohoto zařízení má do jisté míry i své ekonomické důvody. "Počet čtenářů se stále zvyšuje, vloni jsme měli nárůst o tisíc výpůjček. Zvyšuje se také zájem i o literaturu mezi dospělými, což určitě souvisí s tím, jak stoupá cena knih na pultech obchodů. Vždyť v poslední době už dosáhla beletrie úrovně cen naučné literatury," říká ředitelka hořické knihovny Ilona Hynková.
Vkus malých čtenářů se v poslední době změnil. Ještě nedávno preferované knížky od Disneye ustupují. "Než jsem šla na mateřskou dovolenou, tak nic takového nebylo, a když jsem se vrátila, tak mně připadalo, že snad není nic jiného," líčí Najmanová. "Mezi nejmenšími je nyní velký zájem hlavně o nové tituly s pohádkovými příběhy. Vychází i spousta naučných knížek o zvířatech, které se dětem líbí a jsou jimi nadšené. Naopak se téměř přestali číst May nebo Verne, dříve velmi vyhledávané dobrodružné příběhy."
Dětské oddělení hořické knihovny má v současnosti 320 čtenářů. "Ten počet je ovšem velmi zkreslený, protože v minulosti, když se neplatilo, mělo každé dítě v rodině svou průkazku. Dnes je poplatek padesát korun a rodiče se snaží šetřit a na jednu průkazku si půjčují třeba i tři děti. Vedených je tedy přes tři sta, ale ve skutečnosti jich chodí podstatně víc," vysvětluje Najmanová.
(jn)
