Za uplynulé volební období jsme zaznamenali úbytek počtu obyvatel z 2.243 na 2.202. Na předvolební veřejné schůzi, konané 26. května 1981, jsme hodnotili plnění volebního programu NF za období od roku 1976 do roku 1981.

Mnozí z našich občanů si ani neuvědomují, jak se mění naše městečko i přidružené obce. Za uplynulé volební období bylo u nás postaveno 47 nových bytů. Z uvedeného počtu bylo zkolaudováno 34 rodinných domků. Pro zájemce jsou zajištěna další stavební místa pro domky i garáže. Naši občané pamatují na zlepšování životního prostředí. Upravují soustavně své domy i jejich okolí, pomáhají při zakládání nových zelených ploch a při výsadbě okrasných keřů, zejména růží. Protože jsme zemědělskou oblastí, máme často potíže a nesnáze s nánosem bláta na komunikacích. Za takových okolností musí naši občané vynaložit velké úsilí, aby udrželi dobrý vzhled celé naší obce.

Na úseku akce Z jsme zajistili posílení stávajících vodních zdrojů o nový pramen z katastru Sedliště, přičemž bylo vybudováno nové přívodní potrubí, čerpací stanice a sběrné jímky s napojením na dosavadní vodovod. Naším přáním je, aby se do budoucna vyřešilo zásobování nezávadnou pitnou vodou i pro občany ze Sedliště a Starých Hradů.

Výstavba turistické ubytovny s kapacitou 45 lůžek v prostoru koupaliště si vyžádala značného počtu brigádnických hodin. V prostorách sportovního areálu, kde je turistická ubytovna vybudována, budou ubytováni první návštěvníci již v měsíci červnu t. r.

Naše dosavadní mateřská škola má omezenou kapacitu 75 míst a již delší dobu se potýkáme s potížemi při umísťování dětí v tomto zařízení. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě nové budovy mateřské školy, jež byla zahájena v roce 1978 a v roce 1982 by měla býti dána do provozu. Na její výstavbě se podílejí občané z celé obce i blízkého okolí. Zabezpečování zdárného průběhu akce Z v její investiční i neinvestiční části si vyžaduje značného úsilí MNV, společenských organizací i místních závodů. Značnou pomoc např. při dopravě různého stavebního materiálu nám poskytuje závod Východočeských konzerváren. Na výstavbě mateřské školy se z místních závodů nejvíce podílí pomocí svých pracovníků závod n. p. Plastimat, který je také největším sdružovatelem finančních prostředků na výstavbu mateřské školy. Dobrou spolupráci máme i s JZD Budoucnost v Libáni, jehož pracovníci nám pomáhají zajišťovat četné úkoly na úseku výstavby a zlepšování životního prostředí.

Při všech úkolech a problémech nezapomínáme však ani na kulturní život v obci. Obě naše osvětové besedy vykazují bohatou činnost a dobře spolupracují. Rovněž společenské organizace rozvíjejí kulturní a společenskou činnost v rámci jednotného plánu kulturně výchovné činnosti.

V současné době jsme hodnotili všestrannou práci MNV za uplynulé volební období a zároveň předkládáme občanům nový volební program na další období let 1981 až 1985.

V minulých dnech jsme zvolili své poslance do zastupitelských orgánů všech stupňů. Náš MNV v Libáni bude mít napříště 40 poslanců. Z tohoto počtu jsou plné tři pětiny, tj. 24 nových poslanců, kteří se budou muset v krátké době seznámit s širokou problematikou práce národních výborů tak, aby svou funkci mohli úspěšně v zájmu občanů vykonávat.

Také v místních částech naší obce - v Sedlišti a Starých Hradech ukončí svou poslaneckou činnost soudruzi Helena Horáčková, Vladimír Holman a Josef Plachý.

S. Helena Horáčková, dosavadní členka rady MNV, svědomitě navštěvovala zasedání a nemá zaznamenánu žádnou absenci v docházce. Jako předsedkyně občanského výboru v Sedlišti dokázala také organizovat občany k veřejně prospěšným pracem. Věříme, že své bohaté zkušenosti z práce na úseku MNV bude předávat svým nástupcům a pokračovat v pomoci při zlepšování životního prostředí v Sedlišti.

Také s. Vladimír Holman pracoval po dlouhá léta při budování naší socialistické společnosti, a to na různých místech. Je pamětníkem doby vzniku národních výborů a jejich postupného rozvoje i dob zakládání prvních JZD na našem okrese. Na všem se podílel svými organizátorskými schopnostmi. Hlavní jeho zásluhou je záchrana a renovace zámku Staré Hrady.

S. Josef Plachý, dosavadní místopředseda MNV, je starohradský rodák. Také on se vždy podílel na všech akcích, které MNV zajišťoval. V době, kdy ve Starých Hradech byl samostatný MNV, působil jako představitel obce.

Po sloučení obcí v roce 1975 přešel do správy MNV v Libáni i zámek Staré Hrady a s ním i nová obřadní síň, ve které již bylo uzavřeno takřka 700 manželství. K dobré úrovni těchto obřadů přispěli i s. Holman a Plachý jako oddávající.

Všem třem jmenovaným poslancům, kteří končí svou poslaneckou dráhu, patří naše poděkování. Přejeme jim pevné zdraví a vždy dobrý pocit z vykonané práce pro naši veřejnost.

O výsledcích voleb budeme informovat v příštím čísle.

Josef Bernkopf, předseda MNV Libáň

Výstavy na zámku

První letošní mimořádně úspěšnou výstavu obrazů a kreseb Františka Škody (zhlédlo ji za měsíc téměř 700 lidí a psali jsme o ní minule) vystřídaly obrazy akad. malíře Jaroslava Bobka z Prahy. Jejich autor už Staré Hrady znal - loni tu zahajoval výstavu Jana Špály, s nímž studoval u prof. Jana Baucha. Ale nejen to - na Libáňsku a Kopidlensku má i rodové kořeny. Na vernisáži 29. března se kromě ostatních návštěvníků po letech sešli někteří ze spolutvůrců mladoboleslavského literárního časopisu Mladé archy a aktéři tamního kulturního dění. Jeden z nich, básník Jiří M. Palát výstavu zahájil.

3. května otevřeli úvodním slovem dr. Jaroslav Váňa, ředitel Krajského vlastivědného ústavu v Olomouci, a doc. dr. Miroslav Klivar, CSc., výstavu obrazů a kreseb Jaroslavy Pospíšilové-Linhartové. Stalo se tak za účasti ing. Radomíra Pospíšila, CSc., ředitele Památníku národního písemnictví v Praze, doc. dr. Svatopluka Čermáka, CSc., vedoucího katedry teorie kultury Univerzity Palackého a dalších hostí. Po Bobkových dílech, působících mohutností výrazu, se tu projevila žena - umělkyně, na jejichž obrazech je vidět radost z malování, citové zaujetí, ale i promyšlenost. Po vernisáži proběhl kulturní program Hany Rajské, nositelky vyznamenání Za spolupráci mezi národy. Pořad uváděl Vladimír Vrbovský, na klavír hrál Jiří Černý. - Výstavu zhlédlo 850 spokojených zájemců.

Stálí návštěvníci Starých Hradů vědí, že tu mnohdy probíhají dvě výstavy najednou - vždyť jsou k dispozici ještě vitriny ve 2. patře zámku, v nichž se k různým politickým a kulturním výročím vystavují na krátkou dobu vzácné dokumenty ze sbírek literárního archívu Památníku národního písemnictví.

A tak k 60. výročí založení KSČ a k jejímu XVI. sjezdu se konala zásluhou Osvětové besedy Libáň - Staré Hrady a Památníku národního písemnictví v Praze výstava Spisovatelé a strana, kterou 9. května zahájil prom. hist. Josef David, vedou LA PNP. Tato vernisáž se stala součástí oslav přejmenování libáňské školy na Základní školu Miloše Krásného a zúčastnili se jí zástupci místních, okresních i krajských stranických a státních orgánů v čele s vedoucím tajemníkem OV KSČ s. ing. Stanislavem Ludvíkem, vedoucím ideologického oddělení KV KSČ s. Jiřím Štíchou a místopředsedkyní ONV s. Jaroslavou Spoustovou. Autoři libreta této výstavy přihlíželi k tomu, aby vznikl stručný, ale výstižný přehled vzájemného vztahu předních literárních tvůrců s KSČ od jejího formování až po dnešek. Zdůrazněna byla role autorů spjatých s Východočeským krajem. Výstava byla doplněna obrazy se sociálními náměty z Ostravska od Vladimíra Holmana. Věříme, že se záměr zdařil a že z 550 návštěvníků, kteří viděli tyto vzácné exponáty, se většina zamyslela nad touto problematikou. Vždyť pro žáky a studenty, kterých zde bylo nejvíce, to byl významný doplněk učiva. Za přípravu a realizaci výstavy patří dík hlavně spisovateli Lubomíru Tomkovi a dr. Mileně Vinařové z LA PNP.

23. května se v těchto vitrinách objevila na počest voleb starohradská a sedlišťská kronika s přílohami za rok 1980 - fotografiemi, výstřižky z novin a časopisů, drobnými tisky atd. Tyto materiály byly vystaveny do 7. června, takže si je mohli prohlédnout i všichni ti, kteří ve Starých Hradech volili. Škoda však, že téměř nikdo z místních občanů této příležitosti nevyužil.

Mezitím byla 31. května otevřena výstava grafiky, kreseb a ilustrací akad. malíře Vladimíra Kopeckého z Prahy. Tento umělec, rodák z Pardubic, má k našemu kraji blízký vztah prostřednictvím svého díla, které vyniká dovedností, pečlivostí a lyričností. Výstava má vysokou uměleckou úroveň, proto jí využila libáňská škola jako součást vyučování výtvarné výchově. Úvodní slovo na vernisáži pronesl dr. Milan Jankovič, CSc., potom následoval hodnotný koncert pražských umělců, na němž účinkovali recitátorka Miroslava Hrubá, klavírista Jiří Hrubý, houslista Jan Jouza a pěvci Jindřiška a Karel Zemanovi. Bohatý program plně zaujal všechny přítomné. Výstava lákala po celý červen návštěvníky ze širokého okolí.

A co připravuje Osvětová beseda na nejbližší měsíce? V neděli 28. června ve 14 hodin otevřeme výstavu obrazů a grafiky Vladimíra Komárka a plastik Františka Pavlů. Po vernisáži následuje repríza úspěšného večera Společnosti bratří Čapků z Prahy, na němž bude prof. Aleš Fetters vypravovat o vztahu Fráni Šrámka a bratří Čapků; recitovat bude Hana Kofránková a vítěz letošních Neumannových Poděbrad Ján Fišar. Výstava je otevřena do 29. srpna 1981.

Velmi zajímavý večer se bude konat v sobotu 8. srpna v 19 hodin, kdy na zámku uslyšíme koncert členů muzikantského rodu Kůželů ze Sedliště. Účinkovat bude sólista Moravské filharmonie Jan Kůžel, profesor LŠU Pardubice Oldřich Kůžel a jeho děti Eva Silberová-Kůželová a Radek Kůžel. Zároveň si návštěvníci budou moci prohlédnout výstavu mistra kováře Jaroslava Čubana ze Zelenecké Lhoty, která potrvá do 29. srpna.

30. srpna 1981 se koná ve 14 hodin vernisáž výstavy národopisných kreseb a obrazů Antonína Chmelíka; v následujícím kulturním odpoledni přednese Hana Kofránková básnickou skladbu R. Jefferse Hřebec grošák za doprovodu kytaristy Vadima Petrova ml. Výstava bude instalována do 26. září.

Na 27. září připravujeme otevření výstavy keramiky Evy Tesařové z Jablonce n/N.; dále chystá Osvětová beseda v letních měsících vlastivědný výlet na Křižánek atd.

Eva Bílková

Železo – kov tvárný

Před patnácti lety začal MNV ve Starých Hradech pod vedením tehdejšího předsedy učitele Vladimíra Holmana opravovat rozpadávající se stavbu starohradského zámku. Přišli dobrovolní pracovníci a dali se do odklízení sutin, brzy se začalo zdít a pak byly potřeba první dveře. Ty zhotovil truhlář František Viták ze Zelenecké Lhoty. Neměl k nim však panty na zavěšení do pískovcových ostění a vyzděných rámů. V obchodě se koupit nedaly. Co teď? "To přece vždycky dělali venkovští kováři", řekl si Vladimír Holman, a zašel za Jaroslavem Čubanem, kovářem JZD ze Zelenecké Lhoty. Požádal ho o zhotovení závěsů na dveře do zámku. Mistr kovář na to: "Já Vám je udělám, ale nevím jaké. Já panty do zámku ještě nikdy nedělal." Vladimír Holman vzal křídu a na kus plechu pant nakreslil. A pak už to šlo po kovářsku ráz na ráz. Předseda JZD dal k práci souhlas a kovář Jaroslav Čuban první panty k úplné spokojenosti udělal. Ale to byl teprve začátek.

Od té doby bylo těch pantů mnoho. A nejen pantů. Kování vznikalo podle starých renesančních vzorů a stejně tak třeba i prokovávané mříže do zámeckých oken; došlo na vykovávání klik k zámeckým dveřím, z nichž ani jedna se nepodobá druhé; došlo na kování k vratům do zámeckých průjezdů a k zámecké kapli; podle návrhu ing. Karla Pokorného udělal Jaroslav Čuban zábradlí na terase nad silnicí a další práce pro zámek.

A tak již patnáct let vykovává panty, kliky a mříže do zámku ve Starých Hradech ve svém volném čase vesnický kovář Jaroslav Čuban ze Zelenecké Lhoty. Letos mu bude šedesát roků, a tak Osvětová beseda Libáň - Staré Hrady pořádá k tomuto jubileu výstavu jeho kovářských prací v zámku Staré Hrady při příležitosti sjezdu jeho spolužáků z libáňské školy.

Pro veřejnost bude výstava otevřena do 29. srpna 1981.

L. K.

Bohumil Slavík

Botanická procházka údolím potoka Na Dolech

Přehledný obrázek o jarní květeně širšího okolí Libáně - Starých Hradů poskytne procházka údolím potoka zvaném Doly západně a severozápadně od osady Važice. Údolí jsem navštívil 5. května 1973 a 16. dubna 1981 a zaznamenal tam přes 150 druhů cévnatých rostlin, z nichž v tomto příspěvku uvedu jen některé. Potok sbírá své vody pod Rakovem a Markvarticemi. Květenu údolí jsem sledoval na úseku mezi jeho ústím do potoka tekoucího od obce Hřmením (u býv. Janďourkova mlýna) a zbytky stavení asi 2 km proti proudu (býv. mlýn Svěrákův). Značná část údolí je porostlá na svazích dubohabrovými háji, právě v jarních měsících s bohatě kvetoucím podrostem; místy přecházejí v ochuzené doubravy s acidofilními druhy. Nadmořská výška se pohybuje od 250 do 300 m. Občas se les střídá s travnatými stráněmi.

Ještě pod silnicí nad soutokem obou výše zmíněných potoků u býv. Janďourkova mlýna, vlastně již v údolí potoka hřmenínského, roste jako pozoruhodnost přeslička největší (Equisetum telmateia) s letním lodyhami až 1,5 m vysokými, dále v této oblasti poměrně vzácná pomněnka řídkokvětá (Myosotis sparsiflora), dymnivka bobovitá (Corydalis fabacea) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia).

Ze silnice vykročíme cestou nad býv. Janďourkovým mlýnem do našeho údolí. Pronikneme pásmem křovin s babykou, brslenem, jasanem a hlavatými vrbami podél vyschlého náhonu na bývalou zahradu mlýna, kterou připomene ještě několik starých jabloní; v trávě tam nalezneme listy jedovatého ocúnu (Colchicum autumnale), světle žlutou prvosenku vyšší (Primula elatior) a pcháč zelinný (Cirsium oleraceum). Břehy náhonu porůstá nenápadná pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina) a na vlhké půdě u potoka kvete bílá sasanka hajní (Anemone nemorosa), žlutá sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý (Gagea lutea), blatouch bahenní (Caltha palustris) a na kořenech olší cizopasí podbílek šupinatý (Lathraea aquamaria). Zadní cíp louky je pokryt hustým porostem devětsilu zvrhlého (Petasites hybridus). Na rozhraní travnatého svahu údolí a háje roste na výslunných místech sytě žlutá prvosenka jarní (Primula veris), dobromysl obecná (Origanum vulgare), penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum) a čičorka pestrá (Coronilla varia). V území se tedy skýtají dva druhy prvosenek - prvosenka vyšší, mající těžiště rozšíření ve vyšší pahorkatině a podhůří, a teplomilná prvosenka jarní, druh nížiny až pahorkatiny. Tento společný výskyt umožnil i vznik kříženců, o němž se zmíním v některém z dalších příspěvků. Jako kuriozitu jsem zde na okraji háje nalezl v roce 1973 trs prvosenky jarní s význačnou fasciací v květenství (srůstem a zploštěním stopek). Trs po přenesení na pokusnou zahradu vytvářel v dalších letech již normální květenství.

Pokračujme však v naší procházce dále údolím. V háji na svahu údolí nad pravým břehem potoka se střídá řada druhů. Zde si uvedeme jen ty nápadnější: opět sasanka hajní, dále plicník lékařský (Pulmonaria obscura), kopytník evropský (Asarum europaeum), violka lesní a rivinova (Viola reichenbachiana a Viola riviniana), ostřice lesní a prstnatá (Carex sylvatica a Carex digitata), lipnice hajní (Poa nemoralis), čistec lesní (Stachys sylvatica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pstroček dvoulistý (Majanthemum bifolium), bika chlupatá (Luzula pilosa), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), jaterník trojlaločný (Hepatica triloba) a konvalinka vonná (Convallaria majalis).

Na malém prostoru v lese přímo nad potokem se objevuje vlhký svážný terén s podhorským devětsilem bílým (Petasites albus). Přejdeme potok na druhou stranu a nad nově upraveným mlýnem Bobkovým uprostřed navštíveného úseku údolí v blízkosti vysázených smrků kvete hojně prvosenka vyšší a dále bažinách u potoka se vyskytuje škarda bahenní (Crepis paludosa). Pak už nás cesta zavede do háje s hojným habrem, kde se objevuje ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum) a jahodník truskavec (Fragaria moschata). A opět se setkáváme s prvosenkou jarní, babykou, kopytníkem, jaterníkem, plicníkem a dalšími rostlinami již dříve nalezenými. V trávě u cesty tvoří hustý porost svízel křížatý (Galium cruciata) a nepatrný postranní potůček je lemován kromě rozrazilu potočního (Veronica beccabunga) nepříliš hojným krtičníkem křídlatým (Scrophularia alata). Nad zbytky Svěrákova mlýna se vytvořily kolem potoka bažiny porostlé žloutkově žlutým blatouchem bahenním a řeřišnicí hořkou (Cardamine amara). V těchto místech také ukončíme naši vycházku. Povšimneme si ale ještě v blízkosti zarostlého zbořeniště upomínky na život obyvatel tohoto mlýna - porostu kdysi zde pěstované třapatky dřípaté (Rudbeckia laciniata).

Romantické vzpomínky

A ze všeho nejvíce se mi stýskalo po krásné krajině, která se v okolí Sedlišť nachází. Po polích vonících úrodou, po lese a jeho obyvatelích, po zpěvu ptactva a hlavně po tichu, kterého je tam všady plno a které přináší tolik blahodárné úlevy člověku z města. Toužil jsem po hájích, kde se rozprostírají koberce hebkého mechu a květin a kde proudí dosud nezkažený omamný vzduch. Vzpomínal jsem na překrásné májové večery, kdy z lesních tišin zazníval slavičí tlukot. Ale také mne jímala úzkost, a to při myšlence, zda tyto přírodní poklady, které u nás dosud jsou, nebudou zničeny, zda si jich dovedou i místní lidé vážit a jestli nebudou při jejich poškozování lhostejní. Vždyť každý pták, zvíře, rostlina nebo strom mají v životě lidí své nezastupitelné místo a jsou nenahraditelní. A pokud se má lidstvo dál zdravě vyvíjet, pokud má existovat, nemůže dopustit, aby tyto odkazy dávné minulosti byly zničeny.

Jan Kůžel

Pojďte s námi na procházku

Vydejte se jednou procházkou přes Staré Hrady malebnou Bukovinou na lhoteckou přehradu. Po vykoupání můžete pokračovat přes Peklo do Skuřiny, kde se zachovaly překrásné chaloupky. Zpět se svezete pohodlně autobusem, náročnější turisté mohou přes Zeleneckou Lhotu pěšky do Libáně.

Nebo tradičně na Hora kolem kaštanů a borovičky k lípě, odkud je překrásný rozhled až na Krkonoše. Škoda, že se tudy již nenechá projít přímo, ale po staré silnici lze vycházku prodloužit do Bystřice a zpět přes Sedliště a Staré Hrady.

Krásná procházka je směrem na Hora Na Venuši, odtud lesem k habru a Bažantnicí Na bahna, pak nahoru k dubu a zpět buď vrchem kolem lesa, nebo dolem cestou kolem hájenky.

Kdo chce vidět skutečně překrásný kout přírody, ať se vydá za cukrovar cestou k Borku, lesem do kopce nahoru na Hrádek, kde jsou patrny zbytky starého slovanského hradiště. Cesta lesem zpět je hodně zarostlá, kdo to chce mít pohodlnější, musí Borkem dolů a cestou podle lesa kolem Šňupavky a Pecna na Mezháj k rybníku Vražda. Vzhledem k tomu, že tato místa jsou dosti vzdálená od silnice, najde zde každý milovník přírody nerušený klid a krásnou květenu. Zpět je možno pokračovat polní cestou a po Hrázi Novým městem na náměstí.

Milovníkům houbaření lze doporučit vycházku do Milkovic pod buk k Ervínu. Nemá-li zde úspěch, tedy do Horních valů nebo ještě dále do Křižánku. Zde se nezapomeňte zastavit U kříže, kde jsou zachovány zbytky vesnice, která zanikla ve třicetileté válce. Dvě staré lípy - babičky, které tam kdysi stávaly před kostelíkem, stojí tam dodnes.

Mladí lidé dnes možná jména těch míst ani neznají, nechodili sem nikdy ani ve dvou (ke své vlastní škodě), ale právě proto je dobré jim je připomenout. A my poněkud dříve narození, projděme se milými místy nejen pro vzpomínky, ale i pro krásné osvěžení, jaké může dát jen příroda, a v neposlední řadě také proto, abychom své děti a vnoučata učili lásce k domovu.

Hana Mařanová, Litoměřice.

Ze vzpomínek obvodního lékaře

V té době byl v Libáni velmi čilý a rušný život. Byla zde celá řada úřadů: okresní soud, notářství, berní úřad, důchodková kontrola, peněžní ústavy. Též se zde konaly odvody a výroční trhy. A toto vše přivádělo do Libáně mnoho přespolních lidí. A byl to též značný finanční přínos.

Televize tehdy ještě nebyla, avšak Libáň nám poskytovala hojnost možností hodnotného kulturního využití. Především rádi vzpomínáme na spolek divadelních ochotníků Bozděch a na obětavou a nezištnou činnost jeho členů. Na častá a pěkná představení jsme se těšili a měli je rádi. Vždyť účast na kulturních akcích libáňských ochotníků byla zárukou dobré zábavy i poučení. Hrávalo se v kulturním domě, sokolovně, ale také v přírodním divadle Na horách. Na divadelní představení v přírodě mám velmi krásné vzpomínky, zvláště na Lucernu, Divou Báru, Maryšu apod. Několikrát za rok k nám dojížděly divadelní soubory z Prahy, Hradce Králové, Kladna atd. A to nejen činohra, nýbrž i opereta.

Též milovníci zpěvu si přišli na své. Řadu let pořádal koncerty a účinkoval při různých slavnostech smíšený sbor, jehož dirigentem byl obětavý a nadšený, vytrvalý a nestárnoucí řídící učitel Josef Straka z Drahoraze, jeden z posledních žáků Mistra Antonína Dvořáka.

To vše již patří minulosti, neboť úřady jsou pryč, odvody a výroční trhy žádné a kulturních akcí v Libáni jako šafránu.

A proto v přítomné době vedou cesty za kulturou do Starých Hradů, kde z rozvalin a trosek jakoby zázrakem povstal k nebývalé kráse zámek. Zde mají možnost pracovat vědečtí pracovníci v depozitáři Památníku národního písemnictví. Dále se zde pořádají dnes již známé a oblíbené koncerty na zámku, výstavy obrazů a grafiky atd. V krásné obřadní síni se konají četné svatby a mladé dvojice odtud nastupují společnou cestu životem. Pořádají se tu i různá pásma poezie a přednášky a naše mládež má zde možnost pobavit se při tanečních zábavách.

Nakonec nezbývá nežli popřát vedoucímu rekonstrukce Vladimíru Holmanovi a kolektivu nadšenců, aby se jim podařilo dovésti ke konečné kráse zámek ve Starých Hradech, který se tak stane kulturním stánkem a střediskem na Libáňsku.

MUDr. Fratišek Škobis

Za Josefem Šulcem

Poněvadž spolupracoval i s naší osvětovou besedou a byl naším dobrým přítelem, věnujeme alespoň těchto několik řádků jako vzpomínku na dobrého člověka.

Vladimír Holman

Staré Hrady v tisku (březen - červen 1981)