Okres Jičín

Hrady na okrese Jičín – současnost, další zdroje



BezníkBradaBradlec*JičínKost
KozlovKumburk*Lázně BělohradLevín*Malá Lhota
MiletínNebákovPařezPařízekPecka
PustohradŠluspárkTrosky*VelišŽeleznice

Objekty označené * se nacházejí mimo území okresu Jičín

Objekty významné pro turistiku jsou vyznačeny tučně.

Hrady na Jičínsku – historický vývoj, architektura
Poznámka: Údaje z knihy Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999 byly použity jako zákadní text na výše uvedené stránce.


Hrad u Bezníka

Zaniklý hrad se nacházel východně u Bezníka (východní část okresu Jičín) na dnešním k.ú. Borek, obec Borek.

Literatura:

  • Benešová, J.: K otázce datování polohy "Hrádek" u Bezníka (k.ú. Borek, okr. Jičín). Hradec Králové, Zpravodaj Muzea východních Čech 18 (1991–1992), str. 85–90
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 174–175


    Brada

    Zřícenina hradu se nachází na stejnojmenném vrchu u vsi Brada SZ u Jičína v k.ú. Brada, obec Brada–Rybníček. Vrch je přístupný z cesty kolem kostela sv. Petra a Pavla na Bradech nebo kolem budovy TJ Sportcentra. Poblíž hradu vede modrá turistická trasa.

    Literatura:

  • Fišera, Z.: Povrchový průzkum hradu Brady. Hradec Králové, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech 15 (1988), str. 126–130
  • Úlovec, J.: Příspěvek k dějinám a architektonické podobě hradu Brada. Z Českého ráje a Podkrkonoší 9 (1996), str. 7–23
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 77


    Bradlec

    Zříceniny hradu se nacházejí na vrchu východně od Bradlecké Lhoty na k.ú. Syřenov, obec Syřenov, okr. Semily. Poblíž hradu vede modrá turistická trasa od Železnice a Újezdce a zelená trasa od Bradlecké Lhoty.

    Literatura:

  • Jíra, J.: Zbořeniny Kumburk a Bradlec v severovýchodních Čechách (bez data)
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 77–78


    Jičín

    Zaniklý hrad se patrně nacházel v oblasti mezi ulicí Na Hrádku a Cidlinou, v oblasti poblíž čp. 25 – dnes pozemky Masokombinátu Jičín.

    Literatura:

  • Menčík, F.: Dějiny města Jičína. Díl I. do roku 1620 (Praha 1906)
  • Mencl, J.: Topografie města Jičína I, II (Jičín 1947)
  • Wagner, J.: Jičín, městská památková rezervace (Pardubice 1963)
  • Wagner, J.: Jičín, městská památková rezervace a památky v okolí (Praha 1965)
  • Wagner, J.: Jičín (Praha 1976)
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 229


    Kost

    Přístupný hrad se nachází v k.ú. Podkost, obec Libošovice. Majitelem hradu je Giovanni Kinský dal Borgio; hrad byl restituován. Správcem majetku je Jiří Brandýský. Na hradě je několik expozic a přes léto se pořádají různé kulturní či turistické akce. Ke hradu se dá dojet vozem (parkoviště přímo u hradu v obci Podkost), nebo autobusem (3,5 km zastávka na křižovatce Vesec/Nepřívěc, přes léto speciální turistická linka Českým rájem jezdí přímo ke hradu) či vlakem (asi 2 km zastávka Libošovice, odtud po žluté). Telefon na hrad je 0433/571144.

    Literatura:

  • Beneš, J.: Dějiny hradu Kosti (Sobotka 1928)
  • Štorm, B.: Obnova státního hradu Kosti. Praha, Zprávy památkové péče (1953)
  • Menclová, D.: Kost. Státní hrad a památky v okolí (2. vyd., Praha 1956)
  • Menclová, D. – Štorm, B.: Kost, státní hrad a památky v okolí (Praha 1957)
  • Štorm, B.: Obnova paláce na Kosti. Sborník Sobotka (1958), str. 68–71
  • Menclová, D.: Kost. (Pardubice 1960)
  • Menclová, D.: Kost. In: Hilmera, J. – Rokyta, H.: Hrady a zámky. Sborník krátkých monografií o hradech a zámcích v českých krajích (Praha 1963), str. 169–172
  • Menclová, D. – Wagner, J.: Kost. Státní hrad a památky v okolí (2. vyd., Praha 1966)
  • Pekař, J.: Kniha o kosti (4. vyd., Praha 1970)
  • Menclová, D. – Kestner, L.: Kost (Pardubice 1973)
  • Pelzbauer, V. – Charvátová, H. – Vilímková, M.: Hrad Kost. Stavebně historický průzkum. Pasport SÚRPMO, rkp. (Praha 1977)
  • Knop, K.: Nová zjištění na Kosti. Plzeň, Ročenka Klubu Augusta Sedláčka (1986)
  • Hrubý, V.: Kost (Pardubice 1988)
  • Durdík, T.: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts in Mitteleuropa (Praha, Wien – Köln – Weimar 1994)
  • Šiktanc, K.: Hrad Kost (Praha 1995)
  • Knop, K.: Hrad Kost (1995)
  • Knop, K.: Hrad Kost (1996)
  • Durdík, T.: Hrady kastelového typu 13. století ve Střední Evropě (Praha 1998)
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 273–275


    Kozlov

    Zříceniny hradu se nacházejí na stejnojmenném kopci na rozhraní okresu Jičín a Semily, 3 km jihovýchodně od Lomnice nad Popelkou, na k.ú. Kněžnice, obec Kněžnice. Ke hradu vede zelená turistická stezka ze železniční zastávky Cidlina (1,8 km) nebo z Lomnice nad Popelkou (4 km).

    Literatura:

  • Fučík, J. J.: Kozlov a Hrádka. Lomniceko nad Popelkou, vlastivědný sborník V (1924), 11–12
  • Fišera, Z.: Kozlov, k.ú. Kněžnice okr. Jičín. Ročenka Klubu Augusta Sedláčka (1985), str. 61–65
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 285–286


    Kumburk (okres Semily)

    Zříceniny hradu se nacházejí na dominantním vysokém kopci asi 5 km západně od Nové Paky, jehož část leží v k.ú. Zboží u Nové Paky, obec Úbislavice, okr. Jičín, a větší část kopce s hradem se rozkládá na k.ú. Syřenov, obec Syřenov, okres Semily. Ke hradu, který navštěvoval i K. H. Mácha, je vcelku dobrý přístup vozem do určité vzdálenosti po cestě z obce Syřenov, přesněji ze známé osady Klepanda (asi 2 km). Tato cesta je zároveň červenou turistickou trasou, která dále pokračuje do Nové Paky. Přímo ke hradu pak vede žlutá stezka. V omezenější míře je hrad dostupný též z okresu Jičín z neznačené cesty lesem od vsi Zboží. – Přestože je hrad přístupný, některé části musely být ze statických důvodů uzavřeny.

    Literatura:

  • Fučík, J. J.: Kumburk. Lomnicko nad Popelkou 4/1 (1923), str. 1–6
  • Jíra, J.: Zbořeniny Kumburk a Bradlec v severovýchodních Čechách (bez data)
  • Kasalický, J.: Kumburk a Bradlec (Praha 1949)
  • Menclová, D.: Hrady Kumburk a Bradlec. Vlastivědná knižnice KČT řada I, sv. 7 (Praha 1949)
  • Ebhardt, B.: Der Wehrbau Europas im Mittelalter 2/II (Frankfurt am Main 1980) – reprint vydání z r. 1958
  • Svoboda, L.: O plášťových hradech. Brno, Archaeologia historica 20 (1995), 355–388
  • Úlovec, J.: Hrad Kumburk. I. Historie hradu. Z Českého ráje a Podkrkonoší 10 (1997), str. 169–170
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 305–307


    Hrádek u Lázní Bělohrad

    Těžbou písku těžce poškozené zbytky opevněného objektu se nacházejí na ostrožně zvané Hrádek nad levým břehem Řetického potoka (Heřmanky?) mezi Šárovcovou Lhotou a Lázněmi Bělohrad, v k.ú. Šárovcova Lhota, obec Šárovcova Lhota. K lokalitě nevedou značené cesty.

    Literatura:

  • Sigl, J. – Vokolek, V.: Záchranný výzkum na středověkém hrádku u Lázní Bělohrad. Zpravodaj Krajského muzea východních Čech X 1 (1984), str. 37–40.
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 189


    Levín (okres Semily)

    Zaniklý hrad se nachází na vysokém ostrohu nad levým břehem Olešky nedaleko od Nové Paky, na k.ú. Levínská Olešnice, obec Levínská Olešnice, okr. Semily. Přístup k bývalému hradu je možný po červené turistické stezce z Nové Paky přes Podlevín a hřeben Staropackých hor, nebo toutéž trasou z Levínské Olešnice.

    Literatura:

  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 325–326


    Hrad u Malé Lhoty

    Zaniklý hrad se nachází severně od Malé Lhoty v severozápadní části okresu, obec Libošovice.

    Literatura:

  • Filip, J.: Dějinné počátky Českého ráje (1947)
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 180


    Miletín

    Areál zaniklé komendy řádu německých rytířů se nachází poblíž zámku v západní části města.

    Literatura:

  • Lhota, J. N.: Miletín nad Bystřicí. Příběhy jeho a památky (Brno 1888)
  • Balatková, J.: K dějinám řádu německých rytířů v Miletíně. Krkonoše a Podkrkonší VIII (1983), str. 205–214
  • Durdík, T.: Die Kommenden und Burgen der Ritterorden in Böhmen. Castrum Bene 5 (1996), str. 39–60
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 362


    Nebákov

    Zaniklý hrad na ostrožně nad soutokem říčky Žehrovky a potoka tekoucího od Rovně, asi 4 km severovýchodně od Sobotky. Jeho poloha je nesnadno přístupná; poblíž vede silnice od Rovně a modrá turistická trasa z Malechovic přes Roveň na Trosky. Hrad se patrně nachází v k.ú. Roveň, obec Mladějov v Čechách.

    Literatura:

  • Severa, J.: Nebákov. Náš domov III (1927–1928), str. 33–34
  • Filip, J.: Dějinné počátky Českého ráje (1947)
  • Waldhauser, J. – Weber, V.: Nebákov. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky X (1973), str. 88–90
  • Brestovanský, P. – Stará, M.: Přírůstky archeologické sbírky Historie archeologického bádání Severočeského Muzea v Liberci v letech 1986–1995. Archeologie Libereckého kraje 1 (1998), str. 33–45
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 373–374


    Pařez

    Přístupná zřícenina hradu, která je hojně navštěvována turisty, se nachází na pískovcové skále jihozápadně u Pařezské Lhoty na severozápadním okraji Prachovských skal, v k.ú. Pařezská Lhota, obec Holín. U hradu vede silnice Blata–Pařezská Lhota, zelená trasa od Libuně a červená z Prachovských skal na Mladějov a dále.

    Literatura:

  • Waldhauser, J. – Weber, V.: Pařez, hrádek na západním okraji Prachovských skal. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky XI (1974), str. 1–2
  • Chotěbor, P.: Povrchový průzkum skalních hradů v Českém ráji. Brno, Archaeologia historica 5 (1981), str. 71–78
  • Vorel, P.: Zámek Pardubice (Pardubice 1997)
  • Šebek, F. – Vorel, P.: Rytířské sály pardubického zámku (Pardubice 1997)
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 422


    Pařízek

    Domnělý hrad se snad nachází na návrší odděleném ze skalní kry údolím Žehrovky - dnes rybník - a jejího přítoku u Rovně. Lokalizace není jistá, snad na k.ú. Roveň nebo Mladějov, obec Mladějov.

    Literatura:

  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 422


    Pecka

    Turisty hojně navštěvovaný hrad se nachází na kopci nad městečkem Pecka po jeho jihozápadním okraji. Přístupný je přímo z centra nebo od silnice vedoucí ke Kalu. Telefon na hrad je 0434/699129.

    Literatura:

  • Rybička, A.: Hrad Pecka a držitelé jeho r. 1620–1624. Památky archeologické III (1859), str. 38–40
  • Engelmann, R.: Hrad Pecka (Nová Paka 1921)
  • Koudelka, J.: Popis hradu Pecky, AČ 31(1921)
  • Teplý, F.: K dějinám zámku Pecky u Jičína. Časopis Společnosti přátel starožitností XLIV (1936), str. 151–159
  • Kotíková, Z.: Pecka. Poklady národního umění XI (1940), Praha
  • Louda, Z.: Pecka (Pardubice 1968)
  • Novosadová, O. – Vlček, P.: Pecka – stavebně historický průzkum hradu (zámku). Pasport SÚRPMO, rkp. (Praha 1990)
  • Durdík, T.: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts in Mitteleuropa (Praha, Wien – Köln – Weimar 1994)
  • Durdík, T.: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě (Praha 1998)
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 423–424


    Pustohrad

    Zaniklý hrad se nachází na nevýrazném zlomu hrany planiny nad říčkou Bystřicí u Doubravy nedaleko Hořic. Přesnou lokalizaci zatím nemůžeme popsat, patrně se bude jednat o k.ú. Doubrava, obec/město Hořice v Podkrkonoší.

    Literatura:

  • Durdík, T.: K počátku výskytu hradů s plášťovou zdí v Čechách. Brno, Archaeologia historica 5 (1980), str. 259–265
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 463


    Šluspárk

    Zaniklý malý hrad se nachází u Úhlejova, na vyvýšenině u soutoku potoků Bystrého a Hornoúhlejovského, částečně poškozený silnicí, v k.ú. Úhlejov, obec Úhlejov.

    Literatura:

  • Lhota, J. N.: Miletín nad Bystřicí. Příběhy jeho a památky (Brno 1888)
  • Axamit, J.: Z okolí Miletína. Památky archeologické XIV (1889), str. 669–670
  • Nálevka, J.: Kamenný hrádek u Miletína. Český lid IV (1895), str. 275–276
  • Sigl, J.: Výzkum středověkého hrádku u Úhlejova (okr. Jičín). Hradec Králové, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech 7 (1980), str. 20–25
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 539–540


    Trosky (okres Semily)

    Turisty hojně navštěvované zříceniny se nacházejí na dominantě Českého ráje – stejnojmenném sopečném vrchu, na k.ú. Troskovice, obec Troskovice, okres Semily. Telefon na správu hradu je 0436/313925, hrad je ve státním vlastnictví.

    Literatura:

  • Piper, O.: Burgenkunde (München und Leipzig 1907)
  • Menclová, D.: Hrad Trosky. Vlastivědná knižnice KČT, řada 1, sv. 4 (Praha 1946)
  • Podobský, J. – Vlček, B.: Dějiny hradu Trosky (Liberec 1958)
  • Menclová, D. – Wagner, J. – Hlávka, K.: Trosky. Státní hrad a památky v okolí (Praha 1958)
  • Menclová, D.: Trosky (Pardubice 1962)
  • Wagner, J.: Trosky. In: Hilmera, J. – Rokyta, H.: Hrady a zámky. Sborník krátkých monografií o hradech a zámcích v českých krajích (Praha 1963), str. 348–350
  • Menclová, D.: Trosky (Pardubice 1971)
  • Menclová, D.: Trosky (Pardubice 1975)
  • Cejpová, M.: Předstihový výzkum na hradě Trosky v roce 1986. Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XIV 1 (1987), str. 62–64
  • Muk, J. – Novosadová, O.: Trosky. Stavebně historický průzkum. Pasport SÚRPMO, rkp. (Praha 1990)
  • Svoboda, L.: Trosky (Praha – Pardubice 1991)
  • Charvát. P. – Tomáš, L. – Prostředník, J.: Kauza Trosky. Od Ještěda k Troskám 3 (1996), str. 11–24
  • Benešová, J.: Troskovice – hrad Trosky, okr. Semily. Archeologický výzkum v prostoru severního předhradí hradu Trosky. Pmaátkový ústav v Pardubicích 1996. Výroční zpráva (1997), str. 141–146
  • Prostředník, J.: Archeologické výzkumy Okresního muzea Českého ráje v Turnově v roce 1996. Z Českého ráje a Podkrkonoší 10 (1997), str. 139–162
  • Benešová, J. – Kalferst, J. – Prostředník, J.: Archeologický výzkum severního předhradí hradu Trosky. Praha, castellologica Bohemica 6 (1997), str. 421–438
  • Brestovanský, P.: Kachle Libereckého kraje. Archeologie Libereckého kraje 1 (1998), str. 97–145
  • Brestovanský, P.: Archeologická sbírka Muzea Horního Pojizeří v Železném Brodě. Archeologie Libereckého kraje 1 (1998), str. 153–166
  • Benešová, J. – Prostředník, J.: Výzkum hradní kovárny na Troskách. Praha, Zprávy české archeologické společnosti (v tisku)
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 560–562


    Veliš

    Přístupná zřícenina hradu se nachází na výrazném stejnojmenném kuželovitém kopci 3,5 km jihozápadně od Jičína, na k.ú. Podhradí, obec Podhradí. Ke hradu je možno dojít po žluté značce z obce nebo polní cestou od Šlikovy Vsi. Výstup je velmi strmý.

    Literatura:

  • Slavík, J.: Architektonický článek z Veliše. Hláska IV (1993), str. 17
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 586–588


    Železnice (Železný, Isenberg)

    Zaniký hrad se nacházel na vrchu Železný jižně u Železnice, na k.ú. Železnice nebo Těšín, obec Železnice. Lokalita je přístupná cestou z Těšína nebo ze Železnice po červené trase s odbočkou na vrch.

    Literatura:

  • Anderle, J. – Rožmberský, P. – Švábek, V.: Hrad Železnice či dvůr Třebekov? Ročenka Klubu Augusta Sedláčka (1984), str. 64–72
  • Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, Libri 1999, str. 643



    Okres JičínServer Jičín