Tisk na internetu – regionální tematika z Jičínska


Holovousy



MLADÁ FRONTA DNES 13/04/96

Mladá fronta DNES     Zima se připomněla sněžením     13.04.1996
Z domova - Autor: (gro, lek) - Strana: 03

Zima se připomněla sněžením
P r a h a   - Sněhovými závějemi a chladným až mrazivým počasím se po několika slunečných dnech vrátila letošní mimořádně dlouhá zima. Čerstvá sněhová pokrývka, která napadla v noci na včerejšek, dosahovala pěti centimetrů, v Opavě na severní Moravě přibylo dokonce třináct centimetrů nového sněhu. Rovněž teploty oproti minulým slunečným dnům klesly hluboko pod nulu. Nejnižší teplotu - minus čtrnáct stupňů Celsia - meterologové naměřili v noci na Sněžce. V Praze bylo nejchladněji v Ruzyni, kde rtuť teploměru klesla na čtyři stupně pod bod mrazu. Na rozdíl od sněhové kalamity z minulého týdne včerejší příval sněhu nezpůsobil žádné vážnéjší problémy v dopravě. Začal totiž rychle tát, takže silnice byly brzy holé a sníh zůstal pouze na trávnících a stromech. Meteorologové očekávají, že do pondělí bude chladno a na horách by mělo ještě sněžit. Oteplovat by mělo až v úterý a v druhé polovině příštího týdne by teploty měly dosáhnout dokonce dvaceti stupňů. Letošní dlouhotrvající zima vážně ohrožuje životy mnoha živočichů i úrodu. Pro netopýry znamená chladné počasí bezprostřední nebezpečí ohrožení života. "Netopýři přes zimu spotřebovali prakticky veškeré zásoby energie, které nyní potřebují nutně doplnit. Po teplých dnech je pro ně současné ochlazení šokem, který řada z nich nepřežije," uvedla pracovnice Českého ústavu ochrany přírody v Brně Ivana Málková. Ovocnáři se obávají, že některé odrůdy jablek potřebují delší vegetační období a že budou hůře dozrávat. Zatím se však podle nich nedá odhadnout, zda pozdější vývoj stromů na jaře nějak ohrozí letošní úrodu ovoce. "Některé odrůdy jablek, například oblíbený Golden Delicious, potřebují vyšší teploty a je možné, že by nemusely být na konci vegetačního období až tak vyzrálé," řekl ředitel Výzkumného ústavu ovocnářského v
<< Holovousích>>  na Jičínsku Josef Drobný.


MLADÁ FRONTA DNES 14/07/97

Mladá fronta DNES     Deště ničily dozrávající ovoce     14.07.1997
výcodní Čechy - Autor: (soc) - Strana: 01

Deště ničily dozrávající ovoce
Hradec Králové  - Přesto, že povodně většinu ovocných sadů na východě Čech nezasáhly, ztráty ovocnářů budou velké. Ovoce totiž poničilo krupobití a dlouho trvající deště. Sadaři nemohli pokračovat ve sklizni třešní a hrozí, že plody budou po deštích méně kvalitní a začnou hnít. "Plody jsou poškozeny kroupami. Některé nebudeme moci nabídnout obchodům, ale pouze konzervárnám," uvedl Josef Kosina z Výzkumného a šlechittelského ústavu ovocnářského v
<< Holovousích>> . Dodal, že na poškozených plodech se začnou rychleji šířit choroby, u jabloní a hrušní hrozí například strupovitost. Odborníci sice doporučují hnijící a poškozené plody ze stromů odstranit, to je však příliš pracné. "Proti strupovistosti je ještě možno zasáhnout fungicidním postřikem," řekl Kosina. Předseda Zemědělského družstva Dolany u Jaroměře Zdeněk Joudal potvrdil, že plody jsou poničené krupobitím. "Naštěstí nás problémy s počasím zasáhly pouze mírně," řekl Joudal.


MLADÁ FRONTA DNES 06/01/98

Mladá fronta DNES     Zemědělci se obávají, že teplé počasí uškodí obilí     06.01.1998
Silvestr - Autor: (lel, soc) - Strana: 04

Zemědělci se obávají, že teplé počasí uškodí obilí
O p a v a   - Mnozí zemědělci mají obavy, že současné příliš teplé počasí, bude-li trvat déle, uškodí zasetým ozimým plodinám. "Rozhodně to není dobré. Příroda se probouzí, rostliny začínají bujet. Pokud pak přijdou mrazy, oslabené rostliny je nevydrží," řekl předseda zemědělské společnosti Rozhled Úvalno na Bruntálsku Pavel Žídek. Zdeněk Trčálek ze Státní rostlinolékařské správy ve Vsetíně uvedl, že ozimým obilninám, které nebyly zasety moc brzy, teplejší lednové počasí zatím neuškodí, mírné zimy jsou jim spíše ku prospěchu. "Kdyby ale takové počasí trvalo déle, mohou plodiny ztratit odolnost, a pokud by přišly velké mrazy, mohou rostliny poškodit," řekl Trčálek. Vedoucí pracovník Státní rostlinolékařské správy v Opavě Antonín Köler řekl, že ozimé plodiny mohou být v předjaří více zaplevelené, protože současné počasí je příznivé pro plevel. Odborníci z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v
<< Holovousích>>  na Jičínsku tvrdí, že zmrznutí ovocným stromům nehrozí. "Na Moravě je sice teplo, ale stromy jsou v klidu, takže když by příští týden přišly mrazy, tak nehrozí, že by pomrzly," řekl Jan Blažek z << holovouského>>  ústavu. Dodal, že stromy by nezmrzly ani v případě, že by mrazy udeřily dříve. "Jsou totiž otužilé." Meteorologové v brzké době neočekávají ochlazení. Eduard Jarcovják z meteorologické stanice v Mošnově u Ostravy uvedl, že podle dlouhodobé předpovědi by měl být leden nadprůměrný teplotami i srážkami. "Sněžit bude asi jen v nejvyšších horských polohách, v nížinách bude pršet."


MLADÁ FRONTA DNES 02/03/98

Mladá fronta DNES     Většina firem a domácností si mírnou zimou polepšila     02.03.1998
Titulní strana - Autor: BLANKA RŮŽIČKOVÁ, MARCELA ŠPERKEROVÁ - Strana: 01

Většina firem a domácností si mírnou zimou polepšila
Za topení se dala ušetřit až pětina obvyklých výdajů

P r a h a - Letošní mírná zima, jež nepotěšila lyžaře a srazila do kolen mnohé podnikatele nabízející zimní radovánky, může mít nakonec pro ekonomiku země pozitivní dopad. Především domácnosti si nemohou stěžovat - více než pětinová úspora výdajů za topení se do jejich rozpočtů promítne příjemně. Lidé v třípokojovém bytě, kteří dokázali účinně regulovat své topení, mohli podle odhadu odborníků od začátku této topné sezony ušetřit už kolem tisíce korun. "Teplý leden mohl v bytech snížit spotřebu až o 22 procent, ve srovnání s minulou zimou se nároky na vytápění celkově snížily skoro o šestnáct procent," uvedl Vincenc Staněk z České energetické inspekce. Podle údajů ČEZ se sice spotřeba domácností snížila o deset až patnáct procent, na tržbách společnosti se to však výrazně neprojeví. "Dosavadní nezvykle teplé počasí sice silně snižuje poptávku domácností, více než devadesát procent však odebere průmysl," uvedl mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Méně peněz za topení dají i firmy, ale vzhledem k jejich celkovým výdajům to spíše pocítí jako milý než výrazný dopad. "V obrovské spotřebě energií, kterou využíváme pro výrobu, je podíl na vytápění zanedbatelný," uvedla například mluvčí otrokovické pneumatikárny Barum Continental Erika Sýkorová. Podle většiny ekonomů je však teplé zimní počasí pro průmysl požehnáním a přes nepříznivé dopady na některá odvětví může být celkový hospodářský efekt spíše pozitivní. "Zima by mohla ohrozit zemědělství a snížit zisky teplárnám. Pro ostatní energetické firmy však může být díky dotovaným cenám paradoxně přínosem," uvádí Lubomír Lízal z Národohospodářského ústavu. Všichni dodavatelé energií sice připouštějí, že jim teplá zima přinesla nižší tržby, někteří si však na snížení spotřeby skutečně nestěžují. Zejména u dotovaných cen jim totiž nespotřebované kilowatthodiny elektřiny nebo kubíky plynu paradoxně hospodaření mohou vylepšit. "Neprodané zásoby nás sice něco stojí, každý kubík plynu, který prodáváme za nižší než nákupní cenu, však momentální bilanci vylepší," uvedl náměstek Transgasu Petr Wojtyla. Teplárny sice kvůli mírné zimě snížení zisku očekávají, rozdíl proti minulému roku však podle jejich představitelů nebude propastný. "Je pravda, že letošní dodávky tepla jsou až o čtvrtinu nižší než loni, při kombinované výrobě jsou však rozhodující příjmy za elektřinu," uvedl mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Stavební společnosti, kterým mohla letošní mírná zima výrazně vylepšit bilanci, se zatím této příležitosti nechopily. Prodlouženou stavební sezonu využily málokteré z nich a ani odborníci tak neočekávají lepší výsledky tohoto odvětví než v loňském roce. "Množství zakázek je tak nízké, že šanci, kterou by jinak mírná zima dávala, nelze prakticky využít," vysvětluje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Milan Veverka. Jedinou výhodu vidí v úspoře nákladů na zateplování staveb, které by tak mohly být o třicet až čtyřicet procent nižší, než kdyby byla tuhá zima. Zemědělcům teplá zima zatím nevadí, vážné škody se však podle nich mohou objevit, pokud ještě přijdou výrazné mrazy. "Únorové počasí zvyšuje riziko, že budoucí mrazy poškodí stromy v květu, a tím pádem bude nižší úroda ovoce," míní například Jan Blažek z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v
<< Holovousích>> .


MLADÁ FRONTA DNES 16/04/98

Mladá fronta DNES     Útočník střílel v domě svých protivníků     16.04.1998
Z východních Čech - Autor: (mrk) - Strana: 02

Útočník střílel v domě svých protivníků
<< Holovousy>>   - Z násilí proti skupině obyvatel se bude zodpovídat jedenatřicetiletý muž z Jičína. Násilník ozbrojený pistolí vnikl do domu v << Holovousích>>  na Jičínsku a v místnosti, kde spali dva mladí muži, začal střílet. Svým protivníkům vyhrožoval smrtí, ale nezranil je. Jeho střely směřovaly do zdi. K útoku ho přiměla předchozí rozepře v restauraci.


MLADÁ FRONTA DNES 25/05/98

Mladá fronta DNES     NOŠENÍ SOV DO ATHÉN?     25.05.1998
Z východních Čech - Autor: Josef Špak, Ústav molekulární biologie rostlin Akademie věd České republiky, České Budějovice - Strana: 06

NOŠENÍ SOV DO ATHÉN?
názory čtenářů

Téměř rok trvá diskuse mezi městem Hořice v Podkrkonoší a Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze Ruzyni (VÚRV) o využití budovy, kterou v Hořicích uvolnilo zemědělské učiliště. Radnice chce budovu využít pro rozšíření gymnázia či umístění druhého stupně některé ze základních škol. Ministerstvo zemědělství ČR však již převedlo užívací právo na VÚRV, který chce budovu pronajmout Výzkumnému a šlechtitelskému ústavu ovocnářskému v
<< Holovousích>>  (VŠÚO). Spor, zdánlivě nezajímavý by měl zajímat i širší veřejnost. Skoro v každé zahrádce totiž rostou jabloně, třešně či hrušeň, trocha angreštu a rybízu, jahod či malin, plodin, jejichž výzkumem a šlechtěním se VŠÚO zabývá. Proč se ústav má stěhovat? Ústav vznikl v roce 1951 reorganizací Ovocnicko-vinařského ústavu v Praze a Ovocnického ústavu v Průhonicích. Jeho přemístění do tradiční ovocnářské oblasti v Polabí bylo vhodné, umístění do zámečku v << Holovousích>>  bylo již méně šťastné. Původní majitel dnes požaduje vysoké nájemné a nad ústavem visí Damoklův meč šestiměsíční výpovědní lhůty. Navíc historická budova potřebám ústavu příliš nevyhovuje a podstatná část laboratoří je umístěna řadu let v provizorní "Tesco" budově. Na přilehlých pozemcích však stojí speciální skleníky a v okolí jsou sady s genofondy ovocných plodin a roubové množárny. Proto snaha umístit ústav do nedalekých Hořic. Město ústav neodmítá a nabízí náhradou starou budovu bývalé polikliniky. Její rekonstrukce by však stála 9 milionů korun, které VŠÚO nemá. Radnici zase nepřipadá vhodné "předělat školní budovu na kanceláře". Tento názor však svědčí o nepochopení a nedocenění práce jediného ovocnářského ústavu v zemi, který navíc po rozdělení Československa zajišťuje výzkum drobného ovoce realizovaný původně ve slovenských Bojnicích. Z dvaašedesáti stálých zaměstnanců je dvacet čtyři vědeckovýzkumných pracovníků provádějících výzkum, šlechtění a množení ovocných plodin a studium vlivu podnoží na naštěpované odrůdy.  Ústav spravuje rozsáhlý genofond, včetně českých krajových odrůd. Ty mohou být zdrojem cenných vlastností, například odolnosti proti chorobám a škůdcům. Zabývá se i introdukcí zahraničních odrůd, využitím explantátových kultur při ozdravení a rozmnožování ovocných stromů, vývojem metod biologické ochrany proti chorobám a škůdcům a systémů intenzivních produkčních výsadeb. Ústav disponuje specializovanou knihovnou s více než dvaceti tisíci výtisky knih a časopisů a jeho pracovníci působí i pedagogicky na univerzitách. Z tohoto pohledu je ústav také školou, i když spíše vysokou. V době, kdy naše republika usiluje o vstup do Evropské unie, je výzkumná, zkušební, poradenská a vzdělávací práce ústavu velmi potřebná pro zvýšení konkurenční schopnosti českého ovocnářství. Ministerstvo zemědělství spolu s VÚRV Praha Ruzyně proto ústav podporují.  Privatizovaný a zredukovaný VŠÚO spíše bojuje o přežití, než aby mohl pomýšlet na rozvoj, a počítá každou korunu, protože zemědělství není zlatou žílou. V minulém režimu se výsledky výzkumu poskytovaly zdarma. Možná i proto je práce ústavu málo ceněna. Přesto jsou v něm lidé, kteří ovocnářství zasvětili celý svůj život. S trpělivostí sadařů své zkušenosti předávají mladým absolventům škol a s vědomím, že zasazený stromek hned nerodí, moudře předvídají potřeby českého ovocnářství příštích let. Při zahraniční stáži v zemědělském ústavu ve skotském Dundee jsem byl spolu s kolegy z dalších zemí přijat starostou města, velikostí srovnatelného spíše s Hradce Králové než s Hořicemi. Tamní radnice dobře věděla, že ústav pořádá odborné semináře a konference. V blízkosti vznikají firmy využívající výsledky jeho práce a poskytující služby, pracovní místa a perspektivu rozvoje města. I ústav v << Holovousích>>  ročně navštěvují desítky domácích a zahraničních odborníků, exkurze a stážisté, a ti potřebují jíst, ubytovat se a možná si i prohlédnout místní památky. To všechno asi starosta Hořic neví. Má starosti se třemi základními a čtyřmi středními školami ve městě. Tím spíše věřím, že ovocnářský ústav bude pro hořické Atény přínosem. A trochu vstřícnosti si určitě zaslouží.


MLADÁ FRONTA DNES 17/06/98

Mladá fronta DNES     Nad deštěm ovocnáři vraští obočí     17.06.1998
Východní Čechy - Autor: (soc) - Strana: 01

Nad deštěm ovocnáři vraští obočí
Hradec Králové  - Po několika měsících sucha si při pohledu na těžká deštivá mračna většina zemědělců sice oddechla, ale starosti přibyly ovocnářům, kterým se začínají kazit třešně, višně a jahody. "Když bude několik dní hezky, podaří se nám třešně a višně sklidit a škody nebudou velké. Kdyby však pršelo delší dobu, tak třešně začnou hnít," řekl Miroslav Vodička ze Zemědělského družstva Libčany na Královéhradecku. Tvrdí, že déšť přišel pozdě: "Pršet mělo před čtrnácti dny a bylo by vše v pořádku." Ani nynější vydatné srážky však zatím nestačí na obvyklý roční srážkový průměr. "Uplynulé suché měsíce déšť ještě nedohnal. Voda v půdě stále chybí," řekl Vodička. Odborníci varují, že ve vlhkém počasí se rychle začínají šířit houbové choroby a plísně. "Objeví se strupovitost na jabloních, ale kvůli ní velké ztráty nikdy nejsou," řekl Josef Kosina z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v
<< Holovousích>> . "Doslova nám napadali z nebe peníze. Deště zachránily velkou část úrody jarních obilovin," je spokojen ředitel Zemědělského družstva v Markvarticích na Jičínsku František Wágnknecht.


MLADÁ FRONTA DNES 10/07/98

Mladá fronta DNES     Kaštanům asi zvoní hrana, obávají se mnozí odborníci     10.07.1998
Východní Čechy - Autor: MARIE KAVALÍROVÁ - Strana: 01

Kaštanům asi zvoní hrana, obávají se mnozí odborníci
Mohutné stromy vzdorují přemnoženému drobnému škůdci

Hradec Králové- Těžké časy zřejmě nastávají alejím koňských kaštanů zvaných jírovec maďal a také týmům rostlinolékařů. Stromy, jejichž mohutné koruny jsou podle odborníků cenným přínosem pro zdravé ovzduší měst, vzdorují přemnoženému škůdci klíněnce jírovcové. S bojem s drobným motýlkem nemají tuzemští specialisté ani jejich evropští kolegové velké zkušenosti, neboť této části planety se zatím vyhýbal. Letos však larvy klíněnky vyžírají pletiva listů a ty postupně žloutnou a odumírají. Odborníci zatím nevědí, zda napadené stromy nápor škůdců přežijí. Zjišťují také, zda se klíněnka v případě, že všechny kaštany zahynou, nevrhne na jiné druhy listnáčů. Koňskými kaštany v zimě myslivci přikrmují zvěř, ale případnou neúrodou zvířata trpět nebudou. "Kaštany jsou jen příležitostným doplňkem zvířecí stravy. Mícháme je s mačkaným ovsem a granulovanou směsí," řekl Jiří Vodička z Mlýnce na Jičínsku. Rostlinolékaři si zatím lámou hlavu tím, zda klíněnka pronikla do Čech z Albánie, nebo přes oceán ze Spojených států. "Ve východních Čechách se škůdce objevil poprvé, v zemi byl jeho výskyt zaznamenán zhruba před čtyřmi roky v Lednici na Moravě," uvedl František Koldas z královéhradecké okresní správy ochrany rostlin. "Ochrana proti klíněnce jírovcové je velmi komplikovaná, ne-li nemožná," potvrdil Václav Kneifel z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v
<< Holovousích>>  na Jičínsku. Spolehlivý prostředek nebo metodu, které by škůdce vyhubily, zatím nikdo nezná. Shrabat a spálit předčasně spadané listí není nic platné. Larvy totiž v listech nezůstávají, ale ukryjí se do půdy. Běžné postřikovače pod urostlými kaštany mnoho nezmohou a letecké postřiky stromů v parcích považují odborníci za finačně neúnosné. "Ty by nikdo nezaplatil," soudí Kneifel, který je specialistou na ochranu ovocných dřevin před živočišnými škůdci. Navíc není vůbec jasné, jaký přípravek do boje s klíněnkou nasadit. "Nebezpečí naštěstí hrozí jen kaštanům," vzkazuje Kneifel všem pěstitelům. Dokonce ani jedlý kaštan, který v parku v << Holovousích>>  roste mezi jírovci, klíněnka nenapadla. Larvy pětimilimetrového motýlka mají zřejmě spadeno pouze na koňské kaštany, podobně jako například mandelinka bramborová napadá jen natě a listy známé okopaniny. Někteří ochránci rostlin však tento optimismus nesdílí. Ptají se, co se stane, až škůdce vyhubí všechny kaštany. "Neví se, zda potom klíněnka zahyne, půjde jinam, nebo se naučí žít na jiných listnáčích," prohlásil královéhradecký rostlinolékař František Koldas. Slyšel již o případu, kdy se lačné larvy klíněnky vrhly na javor. Podle odborníků dokáží koňské kaštany vzdorovat škůdci nejdéle tři roky. Zesláblé stromy totiž špatně odolávají mrazům a chorobám. Mírné zimy přitom mohou šanci kaštanů na přežití zvýšit jen zdánlivě. Klíněnka je totiž teplomilná a entomologové nevylučují, že jejímu rozšíření napomohly právě poslední mírné zimy. "Příroda si snad nějak poradí sama," dodal Koldas. Doufá, že se třeba rychle rozmnoží predátoři hmyzu, pro něž se klíněnka stane vítaným zpestřením jídelníčku.


MLADÁ FRONTA DNES 24/08/98

Mladá fronta DNES     Pěstitelé vystavují mečíky i jablka     24.08.1998
Jižní Čechy - Autor: (lšd) - Strana: 01

Pěstitelé vystavují mečíky i jablka
Žirovnice  Stovky mečíků čili gladiolů od pěstitelů z Třebíče, Olomouce i Žirovnice a stejné množství jiřin zpestřují od soboty až do úterý do 17 hodin prohlídku zámku v Žirovnici. Mezi zdi zdejší památky organizace Českého zahrádkářského svazu v Žirovnici umístila výpěstky letní části výstavy Zahrada Vysočiny, kterou doplňují letní jablka Výzkumného ústavu ovocnářského v
<< Holovousech>>  a šlechtitelské stanice v Chotěbuzicích u Litoměřic. "Měčíky i jiřiny jsou pestrobarevné květy, mají však jednu zvláštnost - nevoní," uvedla za pořadatele Milena Křížová. Dodala, že výstavu doplňuje malá expozice růží. Místní zahrádkáři tu prodávají také cibulky kosatců, lilií, tulipánů, narcisů či jarních krokusů.


MLADÁ FRONTA DNES 17/10/98

Mladá fronta DNES     Zámek bude plný ovoce a zeleniny     17.10.1998
Z jižních Čech - Autor: (lšd) - Strana: 02

Zámek bude plný ovoce a zeleniny
tip na výlet

Žirovnice - Po nedávné letní podobě výstavy Zahrada Vysočiny v Žirovnici se od soboty koná na místním zámku podzimní část s víkendovou zahrádkářskou poradnou a sobotním jarmarkem na Havlíčkově náměstí. Až do pondělí vždy od 8 do 17 hodin návštěvníci na zámku spatří stovky druhů ovoce, zeleniny a květin, včetně suchých vazeb. Expozici ozvláštní světový sortiment a nové druhy hrušek a jablek z Výzkumného ústavu ovocnářského v
<< Holovousech>>  a ze Šlechtitelské stanice v Těchobuzicích.


MLADÁ FRONTA DNES 16/01/99

Mladá fronta DNES     Vzácný dřevěný kostel v Loučné Hoře     16.01.1999
Pro volný čas z východních Čech - Autor: JAROSLAV DUCHOŇ, Autor je spolupracovníkem redakce - Strana: 04

Vzácný dřevěný kostel v Loučné Hoře
památky
Loučná Hora - Severně od Nového Bydžova se nad Ohnišťanským potokem zvedá ploché návrší. Na jeho temeni, ve výši 262 metrů, se rozložila obec s pěkně znějícím jménem Loučná Hora.  Pravděpodobně už ve čtrnáctém století tu stála tvrz, kterou dobyli a zničili husité. Byla obnovena, ale ve druhé polovině patnáctého století už nebyla obydlena a pustla. V kupní smlouvě z roku 1518, kterou Loučnou Horu získal Vilém z Pernštejna, se o ní již nepíše. Zřejmě na přelomu počátkem šestnáctého století zanikla. Dnes ji připomínají jen malé terénní nerovnosti v severní části obce.  Ty sice za návštěvu nestojí, ale přesto by se měli milovníci památek do Loučné Hory vypravit. Stojí tam totiž neobyčejně krásný a ojedinělý barokní dřevěný kostel, jakých je v Čechách jen několik. Stavba byla sroubena v letech 1778 až 1780. Pracovali tu dobří řemeslníci - tesaři z Nové Paky, klempíř z Hradce králové, železné kříže zhotovili zámečníci ze Smidar. Jen vyplnění mezer mezi trámy hlínou a celková omazávka byla svěřena tamním lidem. Celá dřevěná stavba je položena na pískovcových kvádrech, které byly přivezeny z lomu u
<< Holovous>> . Z Tatobit u Turnova se dováželo kvalitní vápno. Je zajímavé, že se pamatovalo na to, aby životnost stavby byla co nejdelší tím, že hned od začátku byly upevněny plechové okapní žlaby.  Tento kostel, zasvěcený svatému Jiří, tu měl svého předchůdce, zápisy se však o něm zmiňují nejasně. Pouze zápis z roku 1770 uvádí, že kostel je dřevěný, krytý šindelem a je na spadnutí. U kostela byl prkny ohrazený hřbitov, roubená kostnice a zvonice. Autor neobvyklého architektonického řešení není znám. Podobný kostel, ovšem zděný, stojí v obci Slatiny jižně od Jičína. Další podobný dřevěný je až v polském Slezsku. Loučnohorský kostel je přísně symetrický. Nejširší je středová čtvercová loď se zkosenými rohy krytá vysokou mansardovou střechou završenou věžičkou - sanktusníkem. Z východní strany se k lodi přikládá pravoúhlý presbytář také se dvěma zkosenými rohy a nižší čtvercová sakristie. Ze západní strany se souměrně připojuje prostor pro kruchtu a nižší pravoúhlou předsíní. Okna jsou široká a vysoko umístěná. Do vnitřních prostor kostela se vstupuje třemi vchody, situovanými na jižní straně. Zevně i zevnitř byl kostel omazán hlínou a pak omítnut. Pamatovalo se i na zvýraznění zevnějšku barvami. Základní barvou byla sytě žlutá a vystupující lizenové rámy byly bílé. Dřevěná omítnutá stavba napodobující zděnou je sice levnější, ale v dalších letech si vyžádala mnoho nejrozmanitějších oprav. Vzhledem k tomu, že při stavbě byla použita i část nekvalitního dřeva z předcházejícího kostela, musela se brzy vyměnit řada trámů. Pak se však začaly deformovat stěny a opravy se opakovaly. Nakonec byl kostel odsvěcen a přestal sloužit svému účelu. Dnes je celý kostel zbaven omítky, takže má tmavě hnědou barvu trámů. V kombinaci s modrou oblohou, bílými mraky a neobvyklým tvarovým uspořádáním stavby je pohled na kostel v Loučné Hoře neobyčejně působivý.


LIDOVÉ NOVINY 03/07/99

Titul: Lidové noviny
Datum vydání: 3.7.1999
Strana: 11

Před deseti lety...

Nemůžeme mlčet Pracující našeho kolektivu si se zájmem přečetli článek Kdo seje vítr a na jeho obsah mají následující názor. Jsme si vědomi, že hospodářská i politická situace v našem státě je složitá, sami se denně na pracovišti potýkáme se spoustou problémů, které se snažíme řešit co nejlépe. Je nám proto nepochopitelné, že v naší společnosti se vyskytují jednotlivci či skupiny lidí, kteří se snaží rozdmýcháváním vášní a různým protispolečenským jednáním narušit započatou cestu přestavby naší společnosti. Nás, pracující, zaráží, že v zastoupení těchto skupin se objevují zejména ti, kterým naše společnost poskytuje velmi dobré hmotné zabezpečení. Rádi bychom věděli, jak oni vlastní prací napomáhají ke zlepšení ekonomických podmínek v naší vlasti. Zastáváme názor, že takové jednání jednotlivců či skupin naší společnosti neprospívá. Máme dostatek zkušeností, že zvyšování životní úrovně se dá dosáhnout jen poctivou prací a každodenním plněním zadaných úkolů. Brigáda socialistické práce směny D siemens-martinské pece, ocelárna II. závod 3 VŽKG, Ostrava

Odsuzujeme Několik vět My, zasloužilé funkcionářky Českého svazu žen okresu Chrudim, jsme se dnes sešly, abychom se blíže seznámily s jednáním a závěry sjezdu ČSSŽ, které chceme prosazovat ve svých organizacích i na pracovištích, v duchu přestavby a demokratizace naší společnosti. Odsuzujeme různé skupiny a jejich štvavé pamflety, kterými se snaží narušit naše budovatelské úsilí. Naše společnost dala během uplynulých dvaceti let každému možnost dokázat prací pozitivní postoj k socialismu. Co chtějí D. Kolářová a další? Dala jim málo naše společnost? Funkcionářky ČSŽ okresu Chrudim Rudé právo, 3. 7. 1989

Ochrana v sadech proti škůdcům Hlavní postřiky proti různým škůdcům v sadech by ovocnáři měli mít už za sebou, tvrdí odborníci z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích. Kde se strupovitost zatím neobjevila, ošetření už není nutné, ale tam, kde s touto houbovou chorobou jsou velké problémy, je nezbytné pokračovat v postřiku až do doby ochranné lhůty před sklizní. Padlí jabloňové se vyskytují průběžně, zamezit jeho rozšíření lze odřezáním napadených částí výhonů. Opomenutí zákroku v tomto období znamená ohrožení pupenů pro příští rok. Další nevítaný návštěvník sadů- obaleč jablečný, má nyní přestávku, přesto se vyplatí sledovat jeho výskyt například na feromonových lapačích. Totéž platí i o sviluškách, které se právě intenzivně množí. Pokud se objeví v průměru čtyři jedinci na spodní části listu, je nutné použít postřik. Teplé počasí vyhovuje také mšicím, které nalétávají denně. Kromě ovocnářů se o nepříjemnostech mšicí invaze přesvědčují i cyklisté. Odborníci doporučují použít na stromy přípravek Pirimor, který působí pouze proti těmto škůdcům, a nenarušuje tak přírodní rovnováhu. Servis ČTK, 3. 7. 1989


MLADÁ FRONTA DNES 06/12/99

Mladá fronta DNES     Spor o školní budovu zřejmě skončí u soudu     06.12.1999
Východní Čechy - Autor: IVAN TRUHLIČKA - Strana: 01

Spor o školní budovu zřejmě skončí u soudu
Studenti a učitelé se na novou školu smějí jen dívat

Hořice - Gymnáziu v Hořicích chybí kvůli nedostatku místa odborné učebny i důstojná knihovna. Na dvoře gymnázia přitom stojí nejmodernější školní budova ve městě, kterou už tři roky nikdo nevyužívá. Studenti i pedagogové se však na prázdnou novostavbu smějí pouze dívat, vstoupit do ní nemohou. "V objektu původně sídlilo zemědělské učiliště. To v roce 1996 kvůli nedostatku žáků zaniklo a od té doby je budova prázdná. Pro potřeby gymnázia ji ale využít nemůžeme, protože nejsme jejími majiteli," postěžoval si hořický starosta Ladislav Vrba. Historická budova gymnázia i pozemek pod nevyužitou novostavbou patří městu. Prázdný objekt je však majetkem ministerstva zemědělství, které jej koncem osmdesátých let nechalo za státní peníze postavit. Po zrušení učiliště ministerstvo budovu pronajalo Výzkumnému ústavu rostlinné výroby v PrazeRuzyni, který v ní chce zřídit odborné pracoviště, jež by využívali i šlechtitelé z Výzkumného ústavu ovocnářského v
<< Holovousích>>  u Hořic. "Část našeho ústavu sídlí v << holovouském>>  zámku, který byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům. Pokud se restituenti rozhodnou své panství prodat, budeme muset zámek do šesti měsíců opustit. Prázdná budova v Hořicích je jediným místem, kam bychom se potom mohli přestěhovat," uvedl náměstek ředitele šlechtitelského ústavu v << Holovousích>>  Václav Ludvík. Předtím by se v opuštěné škole ovšem podle něj musely provést nezbytné stavební úpravy. Do nich se ale ovocnáři zatím pustit nemohou. "Hořická radnice nás má v hrsti. Patří jí všechny okolní pozemky, a my se do budovy nemáme kudy dostat. Město rovněž blokuje veškerá jednání o vydání stavebního povolení, která se táhnou bez výsledku už téměř rok," zlobí se Ludvík. "Chceme, aby v Hořicích bylo gymnázium i výzkumný ústav. Gymnáziu však chybí učebny a považujeme za nesmysl, aby se nové třídy, do kterých stačí pouze nastěhovat lavice, pracně a nákladně přestavovaly na kanceláře. Ovocnářům jsme proto postupně nabídli čtyři náhradní budovy. Všechny naše nabídky odmítli," konstatuje Vrba. Zástupci výzkumného ústavu se netají tím, že odmítnou i případné další nabízené budovy. "Objekt bývalého zemědělského učiliště je nový a v budoucnu bude vyžadovat minimální náklady na údržbu. Pokud bychom se měli stěhovat jinam, pak jedině do stejně kvalitní budovy. A ta jednoduše v Hořicích není," míní Ludvík. Spor o školní budovu tedy asi bude muset vyřešit soud. "Celou záležitost jsem dal posoudit právníkům a ti tvrdí, že v roce 1992 měla být do majetku města bezúplatně převedena nejen historická budova gymnázia, ale i novostavba zemědělského učiliště. Oba objekty jsou propojeny chodbou, a proto je prý lze považovat za jednu stavbu. Se stanoviskem odborníků seznámíme zástupce výzkumného ústavu, a pokud s ním nebudou souhlasit, bude muset o majiteli školní budovy rozhodnout soud," sdělil Vrba.


MLADÁ FRONTA DNES 09/12/99

Mladá fronta DNES     Spor o nevyužívanou novou budovu v Hořicích zřejmě skončí u soudu     09.12.1999
Z okolních regionů - Autor: IVAN TRUHLIČKA - Strana: 04

Spor o nevyužívanou novou budovu v Hořicích zřejmě skončí u soudu
H o ř i c e - Gymnáziu v Hořicích chybí kvůli nedostatku místa odborné učebny i důstojná knihovna. Na dvoře gymnázia přitom stojí nejmodernější školní budova ve městě, kterou už tři roky nikdo nevyužívá. Studenti i pedagogové se ale na prázdnou novostavbu smějí jen dívat. "V objektu původně sídlilo zemědělské učiliště. To v roce 1996 zaniklo a od té doby je budova prázdná. Pro potřeby gymnázia ji ale využít nemůžeme, protože nejsme jejími majiteli," postěžoval si hořický starosta Ladislav Vrba. Historická budova gymnázia i pozemek pod nevyužitou novostavbou patří městu. Prázdná škola je však majetkem ministerstva zemědělství, jež jej koncem osmdesátých let nechalo za státní peníze postavit. Po zrušení učiliště ministerstvo budovu pronajalo Výzkumnému ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, který v ní chce zřídit odborné pracoviště. "Část našeho ústavu sídlí v
<< holovouském>>  zámku, který byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům. Jestli se ale rozhodnou své panství prodat, budeme muset zámek do šesti měsíců opustit. Prázdná budova v Hořicích je jediným místem, kam bychom se mohli přestěhovat," uvedl náměstek ředitele šlechtitelského ústavu v << Holovousích>>  Václav Ludvík. Podle něj by se však předtím v opuštěné škole musely provést nezbytné stavební úpravy. Do nich se ale ovocnáři zatím pustit nemohou. "Hořická radnice nás má v hrsti. Patří jí všechny okolní pozemky, a my se do budovy nemáme kudy dostat. Město rovněž blokuje veškerá jednání o vydání stavebního povolení, která se táhnou bez výsledku už téměř rok," zlobí se Ludvík. "Chceme, aby v Hořicích bylo gymnázium i výzkumný ústav. Gymnáziu však chybí učebny a považujeme za nesmysl, aby se třídy, do nichž stačí pouze nastěhovat lavice, pracně a nákladně přestavovaly na kanceláře. Ovocnářům jsme proto postupně nabídli čtyři náhradní budovy. Všechny naše nabídky odmítli," konstatuje Vrba. Zástupci výzkumného ústavu se netají tím, že odmítnou i případné další nabízené budovy. "Objekt bývalého zemědělského učiliště je nový a v budoucnu bude vyžadovat minimální náklady na údržbu. Pokud bychom se měli stěhovat jinam, pak jedině do stejně kvalitní budovy. A ta jednoduše v Hořicích není," míní Ludvík. Spor o školní budovu tedy asi bude muset vyřešit soud. "Celou záležitost jsem dal posoudit právníkům a ti tvrdí, že v roce 1992 měla být do majetku města bezúplatně převedena nejen historická budova gymnázia, ale i učiliště. Oba objekty jsou propojeny chodbou, a proto je prý lze považovat za jednu stavbu. Se stanoviskem odborníků seznámíme zástupce výzkumného ústavu, a pokud s ním nebudou souhlasit, bude muset o majiteli školní budovy rozhodnout soud," sdělil Vrba.


Výběr z tisku na internetu

Server Jičín