Logo Soboteckých novin



Sobotecké Noviny č. 10/98říjen 1998str. 1–5

Ohlédnutí

SOBOTKOVÉ POPRVÉ

Týdeník TELEVIZE uveřejnil koncem m.r. naši písemnou výzvu k setkání osob s příjmením Sobotka – Sobotková, jeho redaktor Rudolf Křesťan uvedl zprávu i v ranním pořadu Čs. rozhlasu. Koncem listopadu ocenila redakce týdeníku náš nápad zvláštní prémií – symbolickým "zlatým perem".

V týdeníku se doslova uvádí:

"Následující dopis budiž důkazem, že kulaté výročí města není nutno slavit naškrobeně a koženě". (následuje již známý text naší výzvy) "V redakci žádného Sobotku nemáme, nicméně něco do uvedeného klubu posíláme: symbolické zlaté pero! A doufáme, že jeho útroby spotřebují spoustu inkoustu k zapisování jmen a adres Sobotků a Sobotkových z celé republiky."

Daniela Kupsová, šéfredaktorka
Rudolf Křesťan, dopisová rubrika.

Podle informace sekce spojení a informatiky ministerstva vnitra ČR je t.č.v centru celostátní správní evidence 2.724 můžů a 2.772 žen s příjmením SOBOTKA – SOBOTKOVÁ.

Na základě našich článků, zveřejněných v rozhlasových stanicích a v některých novinách, získali jsme jen kolem l650 adres. Odeslali jsme 1400 Soboteckých novin s informacemi a pozvánkou na setkání. Reakce některých jmenovců byly velmi milé, mnohdy až dojemné, v každém případě nás potěšily. Zajímavé byly i reakce dětí, na př. žákyně z Břeclavi, která nám chtěla pomoci a proto z telefonního seznamu svého okresu vytrhala stránky se seznamem Sobotkových..., někteří nám poslali okopírované seznamy svých telefonních uzlů, informace jsme získali i z internetu. Vzhledem ke známé situaci dnešní Sobotky jsme ze setkání pociťovali i strach, zda setkání při větším zájmu zvládneme.

Dne 23. srpna 1998 po ránu bylo město docela pohledné, náměstí čerstvě uklizeno po proběhlých dozvucích sobotního jarmarku a občané ještě dospávali. Bohužel, dospávaly i služby, takže návštěvníci, kteří přijeli na Setkání brzy ráno, se marně snažili někde posnídat, občerstvit se. Otevírací doba některých podniků od 10 hodin jim nebyla k ničemu, v té době již zahajovalo setkání.

Presentace účastníků probíhala v sále spořitelny, kde po registraci byla zájemcům napočkání vystavena listina, potvrzující "domovské právo", byly připraveny veškeré nabízené souveniry a v 10 hodin bylo setkání zahájeno: báseň Fráni Šrámka "Sobotka" přednesla s velkým citem herečka Romana Sittová, starosta města Jaroslav Kolumpek v krátkém projevu přivítal všechny účastníky, Josef Vinklář přednesl dvě básně z díla Fráni Šrámka. Za nepřítomného (zahraniční služební cesta) patrona, l. místopředsedu Senátu Parlamentu ČR, MUDr. Přemysla Sobotku, přednesl jeho pozdrav vnuk – Ing. Tomáš Sobotka.

"Vážený pane starosto, vážení občané města Sobotky, vážení hosté a hlavně vážení občané jména Sobotka.

Když jsem byl před rokem požádán organizátorem setkání jmenovců města Sobotky MUDr.Kafkou o záštitu, neváhal jsem ani vteřinu. Myšlenka skloubit oslavy 500 let města Sobotky se setkáním osob s příjmením Sobotka ukazuje, že i vážné věci se dají dělat s vtipem a odlehčením.

Navíc zprostředkovat setkání 5.496 Sobotků, kteří jsou možná i příbuzní a jenom se neznají, nebo se léta neviděli, je fajn myšlenka. A ti, co se neznají, budou mít velmi usnadněnou situaci při představování. Z obou stran zazní Sobotka nebo Sobotková, a ten, který není Sobotka, ten bude Soboťák, což je občan krásného města Sobotky. Měl jsem možnost zůčastnit se části oslav 500. výročí města v květnu a viděl jsem nádherný patriotismus všech organizátorů i občanů města. Mají také být na co hrdí a pyšní, málokteré město se může chlubit tak slavnou historií, tolika slavnými rodáky nebo dočasnými obyvateli, kteří okouzleni krásnou přírodou i atmosférou města, zde žili a tvořili.

To je historie, kterou je nutno znát a ctít, mě těší, že existuje i hezká současnost města, ale i plány do budoucna. V tom vidím velikou naději pro rozvoj města i celé České republiky.

Děkuji všem organizátorům za toto setkání Sobotků, stejně jako za celé oslavy pětiset let města Sobotky. Přeji Vám všem hezký pobyt v Sobotce a doufám, že se sem budete rádi vracet, stejně jako já.

Hodně pozdravů

MUDr. Sobotka Přemysl
místopředseda Senátu
a hlavně patron setkání Sobotků v Sobotce."


Po zdravici se ujal slova historik Karol Bílek, působící v Literárním archivu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech, který ve stručnosti pohovořil o názvu, dějinách i historickém významu města, jeho osobností i současnosti.

Po jeho vystoupení byla předána namátkově vybraným účastníkům "domovská práva"(grafický list ak.malíře J.Rathouského).

Kytička byla předána nejmladšímu účastníkovi setkání, kterým byl 3-měsíční Václav Sobotka, odměněn byl i nejstarší účastník, 79-letý Miroslav Sobotka ze Žalhostic okr.Litoměřice (viz foto str.2). Ten se také spontánně ujal slova a pronesl milý děkovný projev organisátorům setkání.

Nejvzdálenějším účastníkem byl Franz Sobotka s manželkou Christine a synem Gregorem z Vídně.

Prvního setkání Sobotků se zůčastnilo 76 rodin, celkem 177 osob (86 mužů, 91 žen). Nejčetnější křestní jméno se vyskytuje v této "rodině" Zdeněk, Václav, Jitka – 7 x, Eva 6 x.

Po ukončení dopoledního programu se hosté přesunuli k sokolovně, kde bylo nejprve provedeno hromadné fotografování, potom společný oběd.

Společná fotografie ze setkání (154K)

Od l3 hodin po skupinkách navštěvovali Sobotkové Šolcův statek,byli přivítání dr. Samšiňákem, poseděli u krbu (foto vpravo) a mohli si prohlédnout i výstavu obrazů J. Klápště. S průvodci M.Sekerovou a O.Bičišťovou a žákyněmi vyšších ročníků ZŠ zpotom procházeli městem, byli seznámeni s nejvýznamnějšími objekty a památkami, navštívili kostel, Šrámkův dům, zámek Humprecht, Parmiggianiho sculpturu v městském parku, sobotecký hřbitov, obdivovali se lidové architektuře v kouzelných uličkách města. V odpoledních hodinách se rozjeli do svých domovů, mnozí z nich vyjadřovali přesvědčení, že příští rok přijedou zase.

Pořadatel se omlouvá za neuskutečněnou autogramiádu, jejíž účastníci se omluvili.


Pořadatelé očekávají ohlasy mezi účastníky, přijmou s potěšením jakékoliv nápady a náměty, protože by chtěli tato setkání každoročně opakovat, nejbližší by mělo proběhnout pravděpodobně v sobotu 21. či 28. 8. l999.

Děkujeme i za současně zaslané přihlášky do Klubu přátel města Sobotky, vážíme si toho a budeme se všemi přihlášenými udržovat kontakt.


Milí rodáci,

naši staří známí Soboťáci, omlouváme se Vám, že v letošním chvatu jsme se Vám nevěnovali tak, jak se snad na domácí sluší a patří. Pravda, je sice trochu jiná doba, patriotismus se již tak nenosí, mnozí žijete svým životem a zvolna zapomínáte... My zde ale stále věříme tomu, že se i v Sobotce vytvoří v krátké době podmínky pro to, abychom se měli kde setkávat, kde posedět a zavzpomínat, pohovořit. A to nejen s rodáky, ale i s novou velkou rodinou Sobotkových. Byli bychom rádi, kdybyste nečekali až na další sjezd, ale kdybyste si každý rok koncem srpna nechali několik dnů pro svou Sobotku – my už se o Vás postaráme!

V souvislosti s letošními akcemi si obnovujeme databázi adres, proto Vás prosíme, abyste nás kontaktovali, aktualisovali a upřesnili své adresy a napsali nám něco o sobě, o své práci, o své rodině. Těšíme se na Vás!


Vážená rodino Sobotkových,

dovolte nám, abychom Vám všem, těm, kteří jste se zůčastnili i těm, ktěří jste se nám ozvali, poděkovali za Váš zájem o naše první setkání. Dopisy, které nám došly spolu s přihláškami byly mnohdy velmi krásné, upřímné, někdy až dojemné, zvláště ty, kde jste nám sdělovali, že byste rádi, ale že již to nejde... Nádherné byly i snahy pomoci nám sehnat co nejvíce adres, někteří z Vás opisovali jako Věrča Jánská z Třebíče, jiní přímo ničili vlastní telefonní seznamy, aby nám mohli poslat stránky s adresami Sobotků, na př. Blanka Koskubová z Prahy 4, Jaroslav Mašín, paní Daria Woleská nebo Mária Kosmanová z Hořovic, která nám popsala i podobné oslavy, které absolvovala v obci Neumětely. Děkujeme i za procítěný dopis p.J.Sobotky z Plzně s heslem "sdělená bolest – poloviční bolest" a věříme, že se již daří lépe a že se snad přece jednou setkáme. Manželé Sobotkovi z Náchoda se hrdě hlásí k Soboteckým, spojení bylo před lety nedopatřením přerušeno, nemohli se sice účastnit, ale rádi přijmou "domovské právo" i na dálku. Za pozdravy a blahopřání děkujeme i rodině Jaroslava Sobotky z Kladna, snad napřesrok? Za obšírnou informaci i barevnou fotografii děkujeme pí Haně Sobotkové z Polné a dalším přátelům našeho města.

Pro ohlas, jaký náš první sjezd měl, bychom chtěli tuto akci každoročně opakovat a snad se nám podaří

dosáhnout toho, že nebude jediného Sobotky, který by Sobotku nenavštívil!

MUDr. Kafka


MĚSTSKÉ KOUPALIŠTĚ - NEBO AUTOCAMPING?

V posledních letech se městské koupaliště stalo také objektem podnikání. Každoročně se provádí výběr nájemce na letní sezónu. Není nám znám obsah smlouvy, kterou město uzavírá s nájemci, ale pokud vůbec existuje, má jistě řadu nedostatků. Jak jinak by se mohlo původně velmi oblíbené a občany i turisty hojně navštěvované městské koupaliště změnit v krátké době v nevábné a zpustlé místo pod Humprechtem. Před sezonou jste nezpozorovali, že by se někdo snažil připravit areál pro návštěvníky, že by uklízel, sekal trávu, natíral bazén, bránu, chatky a pod. Ještě koncem května – v tradičně krásných až letně horkých dnech – nebyl ještě bazén napuštěn, lidé se odjížděli osvěžit jinam, často do areálu u Bakova n.J. nebo do Libáně.

V plné sezoně sloužilo koupaliště spíše jako divoké tábořiště, hostům bylo dovoleno volně parkovat až téměř u samého bazénu, koupající se museli uskrovňovat na úkor bezohledných motoristů. Ve větší části areálu nebyla sekána tráva a na vysekaných plochách se objevily mastné skvrny.

Hostům, kteří do Sobotky jezdili rádi a pravidelně, letošní sezona zkazila dojmy a odradila je od dalších pobytů na našem koupališti.

Ti, kteří si zaplatili pobyt v chatách, si museli nejprve sami vysekat přístup ke vchodu, uklidit okolí a vyčistit interier. Jednání letošního personálu považovali seriozní hosté nejen za nezájem, ale dokonce za hulvátské.

Nájemce pro svůj nákladní vůz dokonce "rozebral" část vstupní brány (dodnes ji nespravil!), nakonec došlo ke zrušení části plotu a vytvoření nové "pirátské" cesty do areálu.

Dobrá pověst se dlouho a těžce získává, ale velmi rychle ztrácí!

Bude nutno, aby se pro příště neuzavíraly smlouvy s nezodpovědnými osobami, ale jen se seriosními a pracovitými, schopnými zájemci,

– aby platila závazná písemná pravidla pro obě strany (nejlépe se spoluúčastí majitele - města) pro nutnou údržbu a další koncepční dlouhodobé vylepšování areálu,

– aby existoval harmonogram prací (otevření, napuštění, desinfekce, údržby, sekání trávy....), nutných k udržování čistoty a kvality prostředí,

– aby byly kultivovány plochy pro návštěvníky koupaliště a vytýčeny plochy pro parkování a camping,

– aby existoval, byl dodržován a důsledně kontrolován PROVOZNÍ ŘAD, provozní doba i uzavření prostoru koupaliště.


Jsme v období komunálních voleb

Jsme v období komunálních voleb.

Občas sáhneme do našeho archivu, abychom prohrábli vzácné fotografie, které nám přinášejí naši spoluobčané. K tomuto období se hodí otisknout snímek od Aleše Černého, který představuje neznámé shromáždění na soboteckém náměstí, snad politické, či předvolební? Pomožte nám upřesnit co a kdy se na snímku vlevo odehrává?

Snímek 1 (108K)

Na druhém je zasedání obecní rady v zasedací síni okresního úřadu (v dnešní výstavní síni zdravotního střediska) s představenstvem městské spořitelny a představiteli některých politických stran. O identifikaci jednotlivých osob se rovněž snažíme, budeme vděčni za Vaše informace.

Snímek 2 (32K)

Podobné vzácné snímky archivujeme pro budoucí městský archiv.


ZAČÁTKY SOBOTECKÉHO KOUPALIŠTĚ

Sobotečtí se dlouho koupávali jen v okolních rybnících, většinou ve Šlejferně, nebo na Kosti, kde pro hosty svého hotelu dal postavit K.Helikar jakési betonové molo. Při stavbě vodovodu v Sobotce si dal zbudovat pověstný rybníček starosta Maštálka. Vděčné místo na dětské cákání a v zimě zdroj tehdy nezbytného ledu pro řezníky a restaurace.

Někdy mezi léty 1933-35 si město pozvalo proutkaře Ing. Janotu, který označil dvě vhodná místa pro koupaliště, jedno z nich tam, kde se dnes nachází. Avšak až 13.prosince 1939 svolali Baráčníci do sokolovny schůzi zájemců o stavbu. Vzniklo přípravné komité, v němž významným funkcionářem byl mlynář Lank ze Staňkovy Lhotky. Začaly se upisovat podíly a 16.prosince začala práce, která však musila brzy pro mrazy skončit. Plán vypracoval Ing.Voříšek z Hradce Králové. Rozpočet zněl na 200.000 K, z toho bazén 6O-70.000. Brzy nato vznikly potíže se sedlákem Jindrou Brixím, který odmítl dát vodu ze své studánky, tajemník Šolc, tehdy majitel Maštálkova rybníčka, se bál o vodu pro něj. Ale všechno se srovnalo.

Práce byly obnoveny koncem února 1941. S plochy staveniště byl odstraňován sníh, což vzbudilo nevoli i v tisku a komité bylo obviňováno z nehospodárnosti. Dne 9.3.1940 se sešla ustavující valná hromada Družstva pro postavení vodní nádrže a koupaliště. Do výboru byl zvolen i MUDr.A.Kafka, který se stal motorem dalšího postupu. Byla získána dotace, nikoliv však na koupaliště, ale na "hospodářskou nádrž" a jako takovou ji bylo možno prosadit pro další stavbu. Už v červnu byly skončeny zemní práce a nádrž se betonovala, kámen se bral ze zídky bývalé černínské obory. Pak se pokládala dlažba, vyzdívaly se boční stěny a začátkem srpna byla nádrž hotova. Začátkem září 1940 ji kolaudoval dr.K.Valina. Pak však byla stavba pro válečné události přerušena, takže k její dostavbě došlo až po válce.

–S-


8O. VÝROČÍ ZRODU ČESKÉ SAMOSTATNOSTI

28. ŘÍJEN 1918 V SOBOTECKÉ KRONICE

"Zpráva o svržení monarchistické vlády Habsburků a o samostatnosti našeho národa došla do Sobotky dne 28.října 1918 asi o 4 hodině odpolední na obecní úřad z cukrovaru v Dolením Bousově, kam zprávu tu telefonicky sdělil tehdejší řížský a zemský poslanec Jindřich G. Maštálka a dal příkaz, aby Sobotka byla ihned vyrozuměna. telefonická zpráva tato však neobsahovala ještě přesných údajů, a tak nastaly rozpaky, co vlastně se děje. Starosta obce i města p.Gustav Maštálka, bratr uvedeného poslance, sdělil zprávu telefonicky ihned okresnímu soudu, notáři a jiným, zejména též četnictvu, které velmi rychle se nové situaci přizpůsobilo, což dlužno s pochvalou zaznamenati. Večer téhož dne před příjezdem vlaku došla první čská železniční telefonní depeše od poslance a nastávajícího ministra železnic Isidora Zahradníka, kde dávaly se první disposice nových držitelů moci státní pro železnice. Hned na to přijel večerní vlak a pasažéři přivezli večerníky, v nichž byly další zprávy, načež se bleskurychle zpráva po celém městě rozšířila.

Druhédo dne, t.j. 29.října, v 9 hodin dopoledne bylo již vyvěšeno na náměstí 12 praporů v národních barvách českých, v 10 hodin byly zavřeny všechny obchody a město slavilo svátek. O půl jedenácté hodině sešla se obecní rada, v níž oznámil starosta zatím došlou úřední telefonickou zprávu o provedeném převratu státním, a přečetl první zákon vydaný národním výborem v Praze, načež projevil přání, aby zachován byl pořádek a svornost všeho občanstva. Mezitím město zdobilo se prapory a lid shromažďoval se na náměstí ve velkém počtu. Dle obecní rady objednána na druhou hodinu odpolední hudba, která hrála na náměstí. V půl druhé odpoledne konána schůze obecního zastupitelstva, kde oznámeno totéž, co předtím v radě a jednomyslným usnesením zvolen Tomáš G.Masaryk, vůdce zahraničního národního a osvobozovacího hnutí našeho, čestným občanem soboteckým.

Nálada všeho občanstva byla neobyčejně povznesená a radostná. Mezitím naplnilo se náměstí pod loubími i na volné ploše a bylo možno pozorovati, jak vlna nadšení sbližuje ty, mezi něž dříve stavěla hráz rozdílnost stavu. Debatovalo se o budoucnu, a to povětšině optimisticky. V půl páté počal se dav řaditi u školy a v 5 hodin konán průvod městem. Napřed šly školní děti, pak sokolstvo, zastupitelstvo obce, dělnictvo a četníci. V průvodu neseny četné lampióny, ale bez svíček, poněvadž nebyly k dostání, taková byla po válce ve všem bída. Průvod čítal asi 2000 lidí a veden byl hlavní ulicí k nádraží, pak zpět na náměstí, kde s balkonu budovy okresního soudu pronesl starosta města řeč, v níž nastínil význam dne, nabádal ke svornosti a přečetl legionářskou báseň Chemin de dames. Tím oslava ukončena, na náměstí však ještě dlouho bylo živo."


PODĚKOVÁNÍ Jaroslavu KOLUMPKOVI.

Po 8 letech ve funkci starosty města Sobotky loučí se s funkcí a křeslem na radnici Jaroslav KOLUMPEK.

Opouští nezáviděníhodnou funkci, do které ho vyneslo Občanské fórum, ve volbách l989 získal největší počet hlasů soboteckých voličů a "ustál" dokonce dvě volební období. Období nelehká, charakterisovaná změnou systému, vznikem nových, demokraticky volených orgánů zastupitelstva. Období, která byla vybavena nedostatečnou legislativou a která proto kladla daleko větší tíhu zodpovědnosti na nové funkcionáře státních i samosprávných orgánů.

Je třeba říci, že v počátcích této éry to byla hlavně agenda, apojená s restitucemi a návratem obecního majetku, která zabírala většinu času a znemožňovala jeho užitečnější využití. Pro tyto složitosti byla nutná spolupráce s právníky, konsultace s nejrůznějšími poradci a odborníky. Přesto se dá za obě období vyjmenovat řadu věcí, které se podařilo realisovat:

  • především za úspěch tohoto období je nutno považovat jinde již zmiňovanou rekonstrukci a přístavbu sobotecké školy. Mnoho let připravované a měněné projekty konečně doznaly realisace, i když některé věci lze samozřejmě kritisovat.

  • Další akcí bylo převzetí bytového fondu a snaha o jeho privatisaci, což plně odpovídá současným trendům.

  • Pro častý nedostatek vody byl vybudován nový vodojem na Staňkově Lhotce nákladem před 6 mil Kč.

  • Díky okresnímu úřadu, který větší částkou přispěl městu, se podařilo odkoupit rodný dům Fr.Šrámka pro Městskou knihovnu a zřídit dětské odd. Bohužel, rekonstrukce Městského kulturního střediska se nevydařila, autorka projektu s novým názvem (a novým rozměrem zpravodaje) po několika měsících opouští bez udání důvodů svou funkci a problémy zůstávají.

  • K těm méně viditelným patřila i aktivita kolem vytvoření nového územního plánu.

  • Méně již se dosáhlo v tolik proklamované činnosti "za Sobotku krásnější". Přesto generální opravu chrámu sv. Máří Magdaleny , Mariánského sousoší a kašny lze řadit k těm úspěšným, osvětlení zámku Humprechtu k těm sporným. Dopravní situace byla vyřešena jen částečně, parkování autobusů na náměstí se vrátilo a úřad není schopen řidiče zvládnout, komunikace byly jen "flikovány"asfaltem, na gener. opravu nebyly zatím prostředky, chodníky se dostaly na řadu až v poslední době.

  • Pro turistiku a cestovní ruch nevalně slouží jen areál městského koupaliště v majetku města, kde sice byla vybudována filtrační stanice, nájemníci zatím většinou zklamali.


    V tuto chvíli není nutné vyjmenovávat všechna positiva či negativa tohoto období. Ne vše se podařilo, ale takový už je život. Smyslem této funkce je , aby se "staral" o své město, o své občany, o život v něm. A to samozřejmě není lehké, každému se není možno zavděčit a bez aktivní účasti lidí se toho zase mnoho nevykoná. Starosta ovšem nemusí všechno sám, pokud by měl kvalitního tajemníka, většinu správních a t.zv. kancelářských úkonů byl měl vyřídit on a uvolnit starostovi prostor pro řešení velkých myšlenek a akcí, které by přetrvaly dobu a byly výrazným přínosem pro město.

    V tuto chvíli nelze než poděkovat za vykonanou práci, za obětavost a nasazení, za to, že ve zdraví obě období "ustál" a že přispěl svým dílem k dobrému jménu města Sobotky.

    Do dalších let, Jaroslave, hlavně zdraví!


    ZAJÍMAVOSTI Z DOKUMENTŮ - OBECNÍ DŮM ZA NECELÉ 2 ROKY!

    ... Bytová krise po l. světové válce vedla v obecním zastupitelstvu města Sobotky k návrhu na vznik nájemného o b e c n í h o d o m u – návrh přednesen 6.6.1922.

    Po týdnu určeno místo a usneseno, aby projekt obsahoval byty 2+1 a 1+1, které by po přechodu bytové krise mohly být po vybourání několika příček propojeny dlouhou chodbou a přeměněny tak v sociální objekt – chorobinec či nemocnici.

    Projekt na 12 bytů 2+1 a 3 byty 1+1 předložen 11.11.1922 obecnímu zastupitelstvu, výkop proveden 9.12.1922 a stavba dokončena v květnu 1924! ...


    SOBOTKA VE SDRUŽENÍ HISTORICKÝCH SÍDEL ČECH, MORAVY A SLEZSKA

    Jedná se o sdružení měst a obcí, které mají Ministerstvem kultury České republiky přiznán statut "Městská památková reservace" nebo "Městská památková zóna". V naší republice je v současné době přiznáno 40 MPR a 209 MPZ. Mezi města, která mají přiznán statut MPZ se od listopadu 1990 řadí i Sobotka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHSČMS) ovšem vzniklo až po něžné revoluci v roce 1991, kdy několik větších měst s MPR (Litomyšl, Tábor, Svitavy, Telč, Český Krumlov) si uvědomilo, že současná vláda tehdejší ČSFR nedoceňuje, jaké bohatství skrývá naše kulturní dědictví v historických městech a nutnost se o tyto památky po našich předcích náležitě starat. Úsilí sdružení s odstupem sedmi let můžeme hodnotit velmi pozitivně. Během roku 1992, kdy byla vyzvána další města MPR a MPZ ke vstupu do sdružení, se již vedla jednání mezi výborem a vládou ČSFR o vyčlenění části rozpočtu na obnovu památek. Do sdružení vstoupila všechna města i obce s MPR a MPZ včetně Sobotky. Tehdejší vláda svým usnesením č.209/1992 vyčleňuje první finanční prostředky, které se od roku 1993 podle přesných pravidel MK ČR přidělují na předem připravený projekt a to v rozmezí od 1O – 70% celkové částky rekonstrukce.Příspěvek ovšem může získat jen ten objekt, který je zapsán jako kulturní památka.

    Naše město muselo urychleně předložit MK "program regenerace MPZ v Sobotce", který pro město zpracoval v roce l992 Ing. arch. Fr. Křelina z Hradce Králové (celková potřeba na kompletní regeneraci MPZ odhadována na 150 mil.Kč), letos jej novelisoval Ing. arch. L. Sommer z Prahy. Bez těchto podkladů, doporučení OkÚ – referátu reg. rozvoje – odd. kultury Jičín, Památkového ústavu Pardubice, nelze o dotaci žádat vůbec. V jednotlivých letech bylo uvolněno ze státního rozpočtu ČR do konce r. 1998 celkem l,615 mld.Kč a to následovně: l993 – 8O mil.Kč, 1994 – 275 mil.Kč, 1995 – 300 mil.Kč, 1996 – 350 mil.Kč, 1997 – 290 mil.Kč a 1998 – 320 mil.Kč. A zde sehrálo SHMČMS tu hlavní roli, kde výbor sdružení s předsedou RNDr. Jiřím Vašíčkem CSc, jinak starostou města Tábor a výkonným tajemníkem Ing. Janem Vodňanským, prošlapal cestu i nám, malým městům a tudíž se na nás při pčerozdělování prostředků na předem připravené akce nezapomělo. Podařilo se nám získat první příspěvek v r.1994 – a to na kostel sv. Máří Magdaleny ve výši 1.479.300 Kč, následně v r.1995 73.800 na Mariánské sousoší a 195.000 Kč na hodovní síň zámku Humprecht, v r. 1996 opět na kostel 1.360.000 Kč, 1997 220.000 Kč na opravu kašny na náměstí a letos 280.000 Kč na opravu přístupového schodiště k zámku Humprechtu, jehož oprava započala 1.10.1998. Celkem bylo tedy z programu regenerace MK ČR uvolněno pro naše město 3.608.000 Kč. Účelné vynaložení finančních prostředků si loňského roku osobně zkontroloval ředitel odboru regenerace MK ČR Ing.arch.Jan Kaigl a s pracemi byl velmi spokojen.

    Proto i novému zastupitelstvu města, ve kterém již ovšem nebudu, doporučuji, aby i nadále naše město bylo aktivním členem SHMČMS a pokračovalo v záchraně památek.

    pro SN 9. lO. 98 Jaroslav Kolumpek, starosta města Sobotky


    KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU – JAK POKRAČOVAT?

    V posledních letech mnozí z Vás byli svědky nevalné činnosti instituce, která si říkala KORIDOR a jejímž logem byly Trosky. Snahou jejích představitelů bylo sdružit obce v nově vytvořeném koridoru (vč. Českého ráje), který zasahoval rozsáhlé území od Semil přes Jičínsko až do oblasti Jaroměře. Již tímto něšťastným určením se dala očekávat krátká životnost takové instituce. Po vyčerpání náhodně získaných finančních prostředků vystoupila ze sdružení některá města a Koridor zkrachoval.

    Koncem letošního léta se objevily znovu snahy o oživení spolupráce na poli cestovního ruchu. Je třeba předem říci, že v našem státě existuje zastřešující organisace – Česká centrála cestovního ruchu, jejímž hlavním úkolem je podpora cestovního ruchu. Tato CCC již přispěla ke vzniku několika marketingových regionů, snaží se o zavedení jednotného informačního systému, vytvoření fondu cestovního ruchu, kategorisace ubytovacích zařízení. Organizuje workshopy, předávání zkušeností, vede regiony k vytváření analytických studií současného stavu a vytvoření informačního systému.

    Tento "marketingový region" pro Český ráj dosud chybí. Díky pracovníkům odb.reg. rozvoje OÚ v Jičíně se podařilo zvrátit od zeleného stolu vytvořený návrh české centrály na vytýčení regionu Český ráj, který by zasahoval až do okresu Ústí n.Orlicí a měl by sídlo v Rychnově nad Kněžnou! Proto se pracovníci, zajímající se o cestovní ruch, sešli na OÚ v Jičíně na poradě s thematem - jak dál?

    Náš okres nemá dosud klasické INFOCENTRUM, podobné tomu, které pracuje v Turnově jako Městské informační centrum. Pravě tato organisace, financovaná městem, převzala celou iniciativu a má v úmyslu strhnout na sebe i sídlo regionální agentury Český ráj.

    S návrhem zapojit do této činnosti i podnikatelské aktivity přišla i Okresní hospodářská komora v Jičíně, která navrhla vytvoření sekce cestovního ruchu při OHK. Tento návrh se zdál být docela rozumný, ale jen do dalšího zasedání představitelů okresů a velkých měst, které se uskutečnilo jako součást členské schůze zkomírajícího Sdružení měst a obcí Český ráj se sídlem v Turnově. Zde se zrodil nápad na transformaci této organizace, zahrnující řadu i malých obcí semilského okresu. Domnívám se, že i tento nápad nemá naději na přežití, podobně jako je nesmyslné bojovat za prosazení konceptu velkého územního celku Český ráj, který by podle nekritického přístupu svých autorů mohl vést až ke splynutí s územím celého bývalého východočeského kraje. Proč měnit za každou cenu vžité názvy již vytýčených oblastí? Není rozumější pro nově vytvořené raději najít vhodný název? Pro koho toto nové dělení vytváříme, pro řadu nových úředníků nebo pro matení návštěvníků? Nebo snad nestačí již nesmyslné názvy některých turistických průvodců jako je např. Český ráj a Máchův kraj...?

    Osobně se domnívám, že analýzu současného stavu a koncepci rozvoje cestovního ruchu by měly převzít pracovníci odborů reg.rozvoje okresních úřadů. Především, jako orgánům státní správy, by jim měla být lépe přístupna data o existenci a činnosti organisací, zabývajících se "průmyslem cestovního ruchu", mají lepší možnost komunikace s orgány ministerstva hospodářství a jeho součástí (CCC a jejími kancelářemi v zahraničí), s živnostenskými úřady a dalšími institucemi (bankami, závody, školskými úřady, okresními vedeními turistických a sportovních organisací, Junákem, KČT a j.). U těchto odborů by mohly existovat komise expertů – chcete-li agentury (výtvarníků, fotografů, novinářů, managerů, OHK, počítačových expertů a j.) a fanatiků - zájemců o činnost na tomto zajímavém, ale nevděčném poli. Tyto by pak úzce spolupracovaly s místními informačními středisky, koordinovaly jejich činnost, podílely se na vytváření propagačních materiálů, map, prospektů, počítačových programů a další ediční činnosti.

    Domnívám se, že jen taková organizace by mohla mít budoucnost!

    -fka


    ZACHRAŇTE MĚSTO!

    V letošním roce jsme oslavovali 5OO. výročí povýšení Sobotky na město. Při podobných výročích bývá zvykem připomenout minulost. Vychází se obvykle z historických dat, vzpomíná se na osoby, které se proslavily a které pro kraj něco znamenaly, vzpomíná se ale i na akce, které kraj a obec významně ovlivnily. Někdy je toto vzpomínání příjemné – zjišťujeme o kolik město vzrostlo, kolik nových obyvatel přibylo, co bylo vybudováno, čím se zapsalo do povědomí kraje. Jindy bývají tyto bilance neveselé, zkusme si srovnání:

  • z dříve významného střediska – sídla soudního okresu soboteckého – se stala provinční obec,

  • z města se po válce vystěhovala řada občanů do pohraničí,

  • z řady dřívějších drobných průmyslových závodů (Vitamina.FRUTA, PeKro, Hamiro, Fišerova a Balákova pila, Zogalova brusírna skla, Folprechtova Kovovýroba, Hakenova strojírna, Bacovký-Král – výroba isolačních materiálů, Hospodářské družstvo pod Humprechtem, Lažanova tiskárna a další) – zbylo jen torso, ubylo pracovních příležitostí a občané v produktivním věku jsou pro nedostatek pracovních příležitostí nuceni dojíždět za prací do sousedních měst (Jičína, Turnova, Mladé Boleslavi, Mnichova Hradiště), vzdálených kolem 20 km.

  • Zhoršilo se spojení se světem – zmenšuje se využívání železnice (Ml.Boleslav - St.Paka).

  • Ubylo řemeslníků a drobných živnostníků, ubylo obchodů., nejhorší však je, že ve městě, které je předurčeno k tomu, aby bylo střediskem cestovního ruchu

  • chybí stravovací a ubytovací kapacity. Původně hotely a restaurace zvučných jmen – Hotel BESEDA a Hotel POŠTA na náměstí s bohatou a významnou tradicí, hotel SYROVANDA s nezapomenutelnou postavou Jirky Macouna, hotel TURISTA (t.zv. Bůrovna ) u nádraží, kromě dalších restaurací a hospod (Na mostě, u Kafků na Sále, U dvou Lip, u Macounů pod podloubím, u Ševrů pod Humprechtem, Ortova v Kobyle na Novém městě, v Čálovicích, na St.Lhotě, v Oseku – celkem kolem l6 pohostinských zařízení ukončilo postupně svoji činnost.

    Dnešního návštěvníka města neuctíme a nepotěšíme. (Navíc jsou v neděli uzavřeny i veřejné záchodky!) Po vyhořelém hotelu Beseda dosud zeje prostor na náměstí jako vyražený zub!, pro jeho znovuvybudování sháníme po léta investory, hotel Pošta – t.č. jediné restaurační zařízení s celodenním provozem po posledních přestavbách a zrušení Černínské síně (sálu) nemá ani dostatečné prostorové vybavení a postrádá i lákavou kuchyni, malé Radniční bistro je vždy plné pivních štamgastů a tak lze využít jen jeho předzahrádky, Pension – bar M+M Čepičkovi v Březenské ulici nemá celodenní provoz, Restaurace na Syrovandě stále střídá nájemce a hotel Turista po přechodném uzavření teprve hledá svého klienta.

    Pro město, které je svou polohou předurčeno za významné středisko cestovního ruchu (jižní brána Českého ráje) – bilance neradostná!

    Sobotka, bohudík! neměla a nikdy nebude mít velké průmyslové závody, Sobotka vždy byla součástí zemědělské oblasti s čistým okolím, množstvím rybníků a lesů, údolí i vyhlídkových míst, určených k turistice a procházkám. Řada přírodních zajímavostí (Plakánek, Prokopské údolí, údolí Žehrovky) a historických památek (Humprecht, Kost, Trosky, Prachovské skály, Valečov, Mužský) láká návštěvníky a vytváří z tohoto kraje oásu pohody a klidu, příjemného prostředí k odpočinku a rekreaci.

    Díky t.zv. chalupářům je řada objektů v regionu restaurována a zachraňována před devastací a zničením. Velmi dobře stále vypadají hospodářská i obytná stavení ve Vesci u Sobotky, památkově chráněny jsou jednotlivé stavby "sobotecké lidové architektury"- Ganzův dům na náměstí, Šolcův statek či chalupa v Markvarticích a další. Jejich další udržování je dnes již velice problematické.

    Zamyslíme-li se vážně nad tímto vývojem, musíme nutně pro záchranu města a jeho rozvoj urychleně přijmout závěry a rozhodnout o ozdravných opatřeních. Lze je shrnout do několika bodů:

    Pokud se nezačne vážně uvažovat nad tímto schematem s dobrou vůlí a snahou tyto návrhy realisovat, nevyhnutelně skončí naše město jaka řada vylidněných a opuštěných obcí, kde dožívá několik starousedlíků, zatímco ostatní byli zahnáni do větších center a aglomerací, kde není tak těžké přežít!

    ZÁCHRANA MĚSTA:

    1) vybudování UBYTOVACÍHO AREÁLU (MOTEL, 60 lůžek, restaurace + zahradní restaurace) na ideálním místě přímo pod Humprechtem (v místě dnešního "dvora"- bývalý areál Hospodářského družstva) na pozemcích města s přebudováním další stavby na levnější ubytovací zařízení - turistické noclehárny .

    Akci spojit se zušlechtěním obory zámku, jejím oplocením, uzavřením a oživením, vytvořením cyklotras a jezdeckých cest v okolí areálu.

    2) vytvoření podmínek pro výstavbu HOTELU BESEDA II. na náměstí v dřívější podobě s moderně pojatým interiérem restaurace a využitím budovy Technolenu (bývalý okresní soud) – dominanty této strany k dotvoření a uzavření severozápadní fronty náměstí.

    Doporučená kapacita hotelu 6O lůžek, s restaurací v přízemí a kavárnou v l.patře a vyhlídkovou zahradní restaurací v l.p. směrem dozadu s výhledem k Humprechtu, přístupnou zadním vchodem z Humprechtské ulice.

    3) vybudování moderního AUTOCAMPINGU v návaznosti na areál městského koupaliště pod Humprechtem s využitím pozemků směrem na Vesec až k cestě pod zahradami (majitel p. hr.Kinský). Zvýšení úrovně ATC nutné pro srovnání se zahraniční, rozšířením kapacity by se lépe využila atraktivita koupaliště a zlevnil provoz, zvětšila dostupnost levnějšího ubytování.

    4) vybudování CENTRÁLNÍHO PARKOVIŠTĚ v blízkosti centra města – v prostoru proti stadionu, na t.zv. Bryxově louce (majitel Ječný, Bryxí), vybavené bčerstvovacím kioskem, umývárnou, WC. Jedině parkoviště v blízkosti centra - vzdálenost cca 200m - může zabránit přeplňování náměstí a parkování v uličkách, kde dochází k dopravním zácpám a nebezpečí zranění chodců. (Po jeho vybudování omezit parkování na hlavních komunikacích značkou zakazující stání v zoně města a dobudovat klidovou zonu středu náměstí.

    5) radikálně řešit otázku vnitřní DOPRAVY a komunikací:

    – vyloučit průjezd těžké zemědělské a nákladní dopravy středem města,

    – usměrnit autobusovou dopravu – kategorický zákaz stání (parkování) linkových autobusů na místech, určených jen pro zastávky k nástupu a výstupu cestujících, zákaz jejich parkování v ulicích a jejich vykázání na odstavné plochy (bývalé garáže ČSAD)

    – generální rekonstrukce hlavní průjezdové komunikace od školy k nádraží (stačí k budově MěÚ) – se snížením pod úroveň chodníků spolu s rekonstrukcí technických sítí - snesení asfaltu, obnovení žulové dlažby a s tím spojené předláždění náměstí s ponecháním zvýšeného středu kolem kašny a sousoší jako "pěší zony". (Tomuto zásahu musí předcházet vznik parkoviště blízko náměstí!)

    6) zřízení kanceláře :

    CESTOVNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY - C I S ev. SOBOTECKÉ INFORMAČNÍ SLUŽBY - S I S - aktivní centrály pro informace, organisaci cestovního ruchu a propagaci města, ediční činnost, organisování zájezdů do Sobotky, konferencí, srazů a dalších podobných akcí ke zvýšení návštěvnosti.

    Současně je nutno:

    – prověřovat opakovaně současný stav domů a jejich využívání,
    – podporovat individuální pronájem pokojů (sezonní),
    – vytvořit síť poskytovatelů těchto služeb a udržovat s nimi kontakty (smlouvy).

    To jsou hlavní body pro první fázi záchrany . Po jejím nastartování lze očekávat:

    - zvětšení zájmu o Sobotecko,
    - zvýšení návštěvnosti,
    - zlepšení pohostinských služeb,
    - zvýšení ubytovacích kapacit,
    - prodloužení návštěvní a rekreační sezony.

    Z toho vyplývá:

    primárně:

    - zlepšení existenčních podmínek pro místní obchodníky a živnostníky,
    - zvýšení jejich obratu a zisku,

    sekundárně:

    zvětšení příjmu města (z daní) a
    zlepšení životních podmínek pro obyvatelstvo

    REGENERACE

    Vytvořit kulturní podmínky pro život obyvatel:

    a) Zahájit a postupně plánovitě a ekonomicky uskutečňovat kompletní REKONSTRUKCI DOMů v městské památkové zóně na náměstí spolu s modernisací inženýrských sítí (voda, elektřina, kanalisace, kabelisace – telefony, osvětlení) se sladěním barevnosti jednotlivých objektů a obnovením chodníků a podloubí...

    b) vytvoření podmínek pro odpočinek – postupná rekonstrukce a obnova celého MĚSTSKÉHO PARKU - s likvidací starých kůlen a přístavbou soc. zařízení: kiosek s automaty, umývárna, WC, obnovou cest a pravidelnou údržbou travnatých ploch, vytvoření arboreta, malého podia ke kulturním akcím,

    c) vytvořit podmínky pro individuelní (družstevní) výstavbu bytů pro učitele – zabránit učitelské "turistice"

    d) přispět k vytvoření prostředí pro kulturní akce – modernisovat jeviště v sokolovně a vyřešit otázku vlastnictví jeviště, vybudovat podium v městském parku a jiné.

    e) zlepšit využití stávajících ploch k rekraeačnímu sportu nikoliv dalším zabíráním volných ploch, ale zpřístupněním hřiště za sokolovnou a jeho vybavením - odbíjená, házená, košíková, bouling, atletika a j.

    f) zajistit opravy okresních cest, (povrchu i příkopů), jejichž údržba je mnohdy úmyslně zanedbávána, ale které jsou důležité z hlediska cestovního ruchu v okolí města (Osek-Vesec, Sobotka-Libáň a j.)

    KULTIVACE ŽIVOTA OBČANŮ:

    1) vytvořit prostředí pro další individuální výstavbu rodinných domků,

    2) snažit se získat větší firmy pro výstavbu podnikových domů – bytů,

    3) vybudovat důstojný PENSION pro seniory – chránit pro tento účel pozemek v Krátké ulici t.zv. Pečovu zahradu - otázka cca 40mil.Kč.

    TO NENÍ VOLEBNÍ PROGRAM –

    – ale seriózní rozvaha o tom, co naše město urgentně potřebuje!


    Vážení čtenáři, obracíme se na Vás s výzvou o pomoc.

    Jak vyplývá z našeho snažení a z našich řádků i v tomto čísle, naše město je ohroženo postupnou degenerací. Máme sice představu, jak tento proces odvrátit, ale byli bychom rádi, kdybyste nám mohli přispět radou, odbornými schopnostmi, svými zkušenostmi ev. i známostmi. Rádi přivítáme každé doporučení, návrh na řešení a pomoc v našich záměrech. Hledáme now-how, prozíravé managery, solidní podnikatele, dejte nám tipy, doporučte nás! Nabízíme atraktivní prostředí, perspektivu pro průmysl cestovního ruchu, investice zde mají budoucnost! Pomozte nám postavit hotel na náměstí, obnovit chátrající domy, udržovat a renovovat lidovou architekturu, vybudovat ubytovací areál s motelem, jízdárnou a další atraktivity, vyčistit rybníky, lesy a údolí, chránit přírodu Českého ráje.

    Hotel Pošta (31K)