Logo Soboteckých novin



Sobotecké Noviny č. 1/98srpen 1998str. 1–5

SOBOTKA 500 LET MĚSTEM

STRUČNÁ HISTORIE MĚSTA SOBOTKY

Vyprávění o tom, že název "Sobotka" je staroslovanského původu, že je to jméno slavností slunovratu, se stále vrací a zdá se, že je oprávněné. U polské Sobótky je tato starobylost potvrzena: nad touto Sobótkou (stejně jako u nás) je čedičový kopec, na němž se měly slavnosti odbývat. Stojí za zmínku, že těsně před stavbou zámku Humprechtu bylo na vrcholu kopce slouženo jakési posvěcení či odsvěcení a po požáru byl na jeho vrcholu vztyčen dvouramenný kříž.

Archeologové zjistili na území Sobotky několik samostatných sídel, nejstarší z doby bronzové. V druhé polovině 13. století, ne-li dříve, vznikl předchůdce Kosti - "Hrádek". Koncem 14. století byla sobotecká tvrz přebudována na pevný hrad.

První písemná zpráva o Sobotce je z roku 1322. Roku 1498 ji král Vladislav II. povýšil na město a udělil jí znak. Tehdy snad vzniklo velké čtvercové náměstí, zřejmě i nový zděný kostelík s krásnou gotickou archou. K jeho výbavě patřila i nádherná stříbrná MONSTRANCE (110 cm vysoká a 9 kg těžká), která patří k nejznamenitějším památkám pozdně středověkého zlatnictví vůbec. V té době již byla Sobotka ekonomickým středem kosteckého panství, byla opevněna a obklopena příkopy.

V roce 1580 polepšil král Rudolf II. sobotecký městský znak. Roku 1596 byl dostavěn a posvěcen chrám sv. Máří Magdaleny, doklad pozvolné a mírné rekatolisace. Tehdejší kostecký pán Oldřich Felix z Lobkovic slíbil, že přestoupí-li sobotečtí ke katolické víře, postaví jim veliký chrám, do něhož se jejich kostelík vejde – a svůj slib splnil. Dal opravit monstranci a opatřil ji novou nohou s patrony svými i své manželky Anny z Hradce, datovanou 1601. Jeho syn Václav věnoval kostelu velký, bohatě zdobený GRADUÁL (knihu chval Božích).

V roce 1637, tedy již v době třicetileté války, koupil kostecké panství Heřman Černín z Chudenic. V jeho době trpělo panství těžkými nájezdy Švédů i císařských. R.1639 ukradl švédský kornet slavnou monstranci. Sobotečtí se za zlodějem vydali, dostihli ho a monstranci získali zpět. Po Heřmanově smrti dědí r.1651 Kostecko synovec Humprecht Jan Černín.

V letech 1667-1669 se stavěl zámek HUMPRECHT, který měl být venkovským sídlem celého dvora. Nebyl v žádném případě "lovčí" a nebyla mu vzorem žádná turecká stavba, spíše nějaká benátská vila. Půlměsíc byl na vrchol vsazen až 14.9.1829, po vzniku turecké pověsti. K lovu dal Humprecht Jan postavit loveckou chatu v Dolním Bousově. Dne 29.6.1678 zapálil zámek blesk. Vyhořelá budova byla zvýšena a upravena podle návrhu F.Ceresoly, stavitel Carlo Lurago, práce byly ukončeny r.1680. Humprecht Jan Černín však těžce poškodil Sobotku, když ji definitivně zbavil práva vařit pivo.

Roku 1741 koupil kostecké panství Václav Kazimír Netolický, ministr a oblíbenec Marie Terezie. Zasloužil se o řadu důležitých státních reforem, především o reformu agrární. Byl velkým mecenášem umění, za něho byly postaveny četné sochy světců, kostely vybavil novým mobiliářem značné hodnoty. Zvláště štědrý byl k soboteckému kostelu, kde si dal zřídit i rodovou hrobku. Výzdoba kostela pochází z dílny kosmonoských řezbářů Jelínků, z nichž nejvýznamnější byli nevlastní bratři Martin (sobotecký rodák) a Josef. Mariánský sloup na náměstí je snad společným dílem Martina a jeho syna Martina. Kašna na náměstí je z roku 1847, postavil ji libošovický kameník Pařík. To již za Evžena Vratislava Netolického, polního podmaršálka, nositele nejvyšších vojenských vyznamenání (rytíř Řádu zlatého rouna, rytíř vojenského řádu Marie Terezie), který převzal panství r.1791 a r.1867 byl posledním pochovaným v kryptě soboteckého kostela.

Roku 1832 zemřel na zámku v Mladějově František Josef rytíř Gerstner, zakladatel pražské polytechniky a projektant první železnice ve střední Evropě, který je pohřben na mladějovském hřbitově.

Rok 1848 byl v Sobotce bouřlivý. Nově ustavená garda - Stráž města Sobotky - měla na půldruha sta členů, vyzbrojených píkami a puškami a měla i svou kapelu. Prapor jí vytvořil Josef Mánes (byl prvním v řadě jeho praporů). V červnu, v době pražských bouří se v Sobotce shromáždilo několik set gardistů z okolí, z Turnova přitáhl i básník Uffo Horn. V dalším postupu jim však zabránilo vojsko.

Po roce 1860 navrhuje Josef Mánes výzdobu soboteckého divadelního sálu, kreslí detaily na hradu Kosti a vytváří pro Sobotku diplomy čestného občanství pro Palackého a Riegra.

Ze sobotecké školy vychází slavná generace v čele s básníkem Václavem Šolcem a dramatikem F. V. Jeřábkem, kterou připomíná rodácký pomník na soboteckém hřbitově od Karla Pokorného a P. Janáka z r.1927.

Válka prusko-rakouská se přehnala přes Sobotecko r.1866 a zanechala tu četné hroby. Téhož roku umístil na průčelí radnice sobotecký hodinář Jan Prokeš (iniciátor opravy staroměstského orloje) hodiny s průsvitným ciferníkem, první toho druhu v Evropě.

R. 1877 se narodil v domě na náměstí básník Fráňa Šrámek (deska s bustou od K. Vobišové).

Koncem 19. a začátkem 20. století dochází k nové výstavbě a modernisaci města: 1893 škola, 1905 železnice, ve dvacátých letech elektřina, pak vodovod. Průmysl, živé a dobře zásobené obchody; řemesla. Slibný vývoj města končí po roce 1948, ze Sobotky se postupně stává provinční město bez perspektivy dalšího vývoje.

V nejnovější době došlo k opravě zámku Humprechtu a soboteckého kostela. V roce 1991 postavil italský sochař Claudio Parmiggiani v městském parku zajímavý cihlový objekt, který nazval La Casa sotto la luna (Dům pod půlměsícem).

- S-


SOBOTECKÝ GRADUÁL

je utrakvistický (= pokračovatelé husitské reformace církve) kancionál z prvé poloviny XVI. století, jeho obsahem jsou latinské mešní zpěvy, vztahující se k celému církevnímu roku, ke svatým i k Mistru Janu Husovi.

Byl zhotoven někdy před rokem 1537. Tehdy totiž zemřel Jindřich z Valdštejna, který jej nechal vyrobit pro město Turnov, jež patřilo polovicí do jeho majetku. Kniha byla zhotovena nejspíše v pražské dílně, snad Jana Táborského. Na sepsání a výzdobě se pravděpodobně podíleli čtyři iluminátoři. Písně jsou zapsány jednohlasně, při provádění v kostele byly zpívány i vícehlasně, další hlasy se vytvářely bud' na zkouškách, nebo u zdatnějších členů sboru přímo při produkci. Zápis v graduálu sloužil totiž hlavně jako pomůcka k uchování melodií a textu.

Od konce 15. století vznikala v městech t.zv. literátská bratrstva, která kromě jiných povinností měla pečovat i o kostelní zpěv. V r.1782 císař Josef II. všechna bratrstva zrušil.

Kniha Graduálu má velikost 45,5 x 31,5 cm, silná je asi 15 cm. Vazba je z dřevěných desek, potažených kdysi bílou, dnes značně zažloutlou kůží. Hřbet je žebrován, přední i zadní deska je zdobena vytlačováním. Pás s rostlinnými ornamenty tvoří orámování desky, vnitřek plochy je vyplněn alegorickými postavami. Rohy jsou opatřeny kovovými nárožníky, ozdobnou ochranou rohů proti poškození, uprostřed desek jsou zdobené kovové terče. Proti samovolnému otevření je kniha opatřena dvěma koženými spínadly.

Listy graduálu jsou pergamenové, dle poznámky v r.1891 jich kniha obsahovala, 363, v roce 1597 ještě 393, tedy o 30 více. První stranu tvoří 2 zápisy: první - že...

"L.P.1613 ve čtvrtek po sv. Diviši jeho milost vysoce urozený pán, pan Václav z Lobkovic, pán na Kosti a Beřkovicích, ráčil tento graduál za 32 kop 30 grošů koupiti, načež do kostela města Sobotky ke cti a chvále Boží na věčnou památku darovati..." druhý zápis vypráví o jeho krádeži švédským vojákem roku 1639.

Jediné celostránkové zobrazení představuje druhá strana, věnovaná erbu Jindřicha z Valdštejna, jinak se výzdoba omezuje na iniciály a okrajový ornament. Ten byl tvořen většinou rostlinnými rozvilinami, což jsou pásy zvlněných rostlinných úponků na příklad akantových nebo vinné révy, což byly oblíbené ozdoby pro 15. a 16. století. Sedm iniciál je vyplněno figurálními výjevy.

Karel Knob, správce hradu Kosti


Telegraficky:

SOBOTKA, (okres Jičín) 2 400 obyvatel, v minulosti významné správní středisko, soudní okres sobotecký. Čtvercové náměstí se zachovalým podloubím, kašnou a mariánským sousoším, stará radnice s věží, kostel sv. Máří Magdaleny, dřevěné domy - sobotecká lidová architektura, nejvýznamnější Šolcův statek (rodný dům básníka Václava Šolce). Ganzův dům v rohu náměstí, Klimšův dům na "náměstíčku sv. Anny" a řada dalších. Ve městě budova městského úřadu (bývalá Spořitelna) s přilehlým městským parkem (sculptura Parmiggiani), základní škola, zdravotní středisko, pošta, městská knihovna FŠ, sokolovna, sportovní stadion s tenisovými kurty, městské koupaliště. Komerční banka a Česká spořitelna, několik prodejen potravin, drogerie, textilu, obuvi, ale i novin a časopisů, knihkupectví, opravna kol a několik autoservisů, výroba plastových oken OK-plast, konzervárna NOVA, pražírna kávy, SV kovo a několik dalších drobných podniků.

Penziony (U Čepičků, u Ječných, Burešův) a turistické ubytovny na koupališti, na stadionu, několik restaurací (U Čepičků, Hotel Pošta, Hotel Turista, restaurace na Syrovandě), cukrárna, občerstvení.

To je současný obrázek města.

Z minulosti je připomínán především sobotecký rodák - básník, dramatik a spisovatel Fráňa Šrámek, básník Prvosenek Václav Šolc, tvořil zde K. V. Rais (Zapadlí vlastenci, Skleník), žil zde F. V. Jeřábek (dramata Služebník svého pána aj.) i L. Turnovský (ochránce J. K. Tyla) j., významnou osobností byl akademický malíř Václav Špála i několik politiků (Maštálka, Peča a jiní). Na soboteckém hřbitově pod Humprechtem leží kromě výše zmíněných i řada dalších rodáků.

Sobotka a Sobotecko však zaujímá mnohem významnější úlohu v turistickém ruchu.


Královská družina na Humprechtě!

My, Vladislav z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Chorvatský etc. král, margrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže... oznamujeme tímto všem, že jsme prošeni od urozeného Jana ze Šelemberka, nejvyššího kancléře království Českého, věrného našeho milého,

abychom městečko jeho Sobotku na město vysadili…

Dán na Budíně v pátek den svatého Bartoloměje letha tisícího čtyřstého devadesátého vosmého.

Ohlášení ranou z moždíře, fanfáry s ochozu zámku, příjezd na koních. Slavnostní předání historických dokumentů představitelům města – purkmistrovi a členům raddy městské, konšelům a občanům všem v hodovní síni. Vladař, šlechtici, rytíři, dvorní dámy, zbrojnoši, měšťané, kat a odsouzenec, hudebníci a kejklíři, mniši a arcibiskup, měšťané a žebráci v průvodu městem.

Středověké městečko se stánky, popraviště s katovským nářadím, ohniště se středověkou kuchyní, kde je občerstvení pro diváky, ochutnávky středověkých jídel, hospodská povídání. Lazebny, herny, prodej dobového zboží – replik zakuřované keramiky, lesního skla, zvonečků, rolniček, kožešin, zbraní, dřevěného nádobí a j.

Scénky ze života středověké společnosti – šermířské souboje, verbování do vojska, ukázka střelby z různých palných zbraní, žebrácké bitky, boží soudy, katovské řemeslo.

Vagantská poesie, dobová hudba, tanec měšťanský, šlechtický a řemeslný, kejklířská vystoupení. Povídání o řemeslech, o řemeslnickém životě, ukázky řemesel...

- to byl středověký rynek

na soboteckém náměstí 9. května 1998.


Koncert chrámové hudby

Na sobotu 18. dubna připravili pořadatelé v chrámu sv. Maří Magdalény zahajovací program letošních oslav – slavnostní koncert chrámové hudby v podání umělců ND z Prahy – Harmonia camera di Praga.

Smyčcový kvartet + cembalo se sólisty Evou Charvátovou a M. Laštovičkou předneslo vynikajícím způsobem skladby W. A. Mozarta, A. Vivaldi, J. S. Bacha a dalších. Malá návštěva občanů nebyla dobrou vizitkou "kulturní" Sobotky!


PLENÉR '98

to je symposium pro výtvarné umělce – malíře – krajináře, jehož pořadatelem je Klub přátel města Sobotky. Již popáté se sešlo na základně v Šolcově statku kolem 15 výtvarných umělců vč. studentů vysokých škol uměleckého směru. Zájemci o účast se hlásí na základě informací v časopisu ATELIER, z přihlášených je vždy vybráno l5 zájemců, kterým pořadatel hradí ubytování a zajišťuje jim podmínky k práci.

Po dobu 5 dnů se v Šolcově statku setkávali malíři různého zaměření, rozdílného věku i projevu, aby se seznámili, vyměňovali si názory a zkušenosti, besedovali s renomovanými umělci a vytvářeli svá umělecká díla přímo v plenéru Sobotecka. Jak přírodní scenérie, tak i zákoutí malebného města, které tolikrát v minulosti okouzlilo básníky, inspiruje i výtvarné umělce - a výsledkem byla řada zajímavých uměleckých děl. Dne 2.května navštívila účastníky v Šolcově statku ČT – redakce Salon český, která pořídila o této akci dokument (vysíláno 14. a 16. května). Zvláště mladí účastníci ocenili možnost práce v plenéru, všem se zde líbilo a jistě se do našeho kraje budou rádi znovu vracet. A to je i hlavní smysl těchto setkání!


VÝSTAVU HISTORICKÝCH DOKUMENTŮ

ze sbírek Okresního archivu v Jičíně připravili na dobu od 8. do 10. května 98 PhDr. D. Faměrová s historikem K. Bílkem v prostorách zámku Humprechtu. Na krátkou dobu zde byly vystaveny dokumenty, které jsou veřejnosti zpřístupněny jednou za 10 let, naposledy při 10. sjezdu rodáků a přátel města Sobotky v roce 1988.

Mezi vystavovanými exponáty byla i slavná sobotecká MONSTRANCE, která byla před několika týdny vystavována v Litoměřicích a v Umělecko-průmyslovém muzeu v Praze.

Vzácný GRADUÁL – utrakvistický kancionál z prvé poloviny XVI. století, obsahující latinské mešní zpěvy a městská PRIVILEGIA (výběr ze 13 listin, kterými byla "rychtáři, konšelům i všem obyvatelům městečka Sobotky stvrzována práva a povinnosti vč. výsad městu poskytovaných").

Vystaven byl i vzácný Mánesův prapor sobotecké gardy a renovovaný prapor soboteckých baráčníků podle návrhu akad. malíře Václava Špály.


STARÁ SOBOTKA VE FOTOGRAFII

Pátráme-li v dokumentech minulosti, stěží nalezneme rozsáhlejší materiál, než soubor negativů soboteckého rodáka JUDr Jaromíra Kuchaře. Po vystudování právnické fakulty pracoval na min.financí, později na min. školství a kultury, než zakotvil v Památníku národního písemnictví. Od mládí dokumentoval život v Sobotce, psal vlastivědné práce a přispíval do řady časopisů.

Z negativů, uložených v Památníku bylo vybráno kolem 60 snímků, které vytvářejí věrný obraz Sobotky před cca 50 lety. Z jeho fotografií dýchá nejen historie, dobová architektura, ale vyzařuje z nich životní pohoda drobných postaviček – kominíka, provazníka, biletářky i drobných živnostníků.

Výstava jeho prací na zámku Humprechtu je torsem tohoto dokumentárního materiálu. Budeme se snažit, aby reprodukce jeho prací získaly trvalé místo v budoucím soboteckém museu.


ČESTNÉ OBČANSTVÍ - CENY MĚSTA SOBOTKY

Institut udělování "Čestného občanství nebo "Cen města Sobotky" je jednou z forem, kterou společnost odměňuje osoby, které se významným způsobem zapsaly do dějin a života města. Udělování hodnosti představuje velice závažné rozhodnutí orgánů, které jsou oprávněny o udělení titulu rozhodovat. Většinou se jedná o tak výrazné osobnosti, že pro rozhodování neexistují žádná pravidla, jsou dána jen uvážením představitelů města.

Navržení osoby na udělení "Čestného občanství" musí být hluboce uvážené, osoba musí mít nejen morální a lidské hodnoty, ale skutečné a dlouhodobé zásluhy o město a region, o rozvoj, popularizaci, návrh by měl vyjadřovat i dík za celoživotní práci pro občany města, které titul uděluje.

Udělování "Ceny města" je o něco méně složité, její význam tkví v potřebě vyznamenat osobu, která se v kratším časovém úseku zasloužila mimořádným způsobem o město, které touto formou vyjadřuje svůj dík. Kriteria jsou podobná, jen méně náročná, několik těchto cen lze udělovat každý rok.

Akt udělení je veřejný, na slavnostním zasedání zastupitelstva, je spojen s předáním diplomu a věcného daru (medaile) a zapsáním do análů města. Titul lze udělit i "in memoriam". Návrhy společenských organizací či jednotlivců jsou jen doporučením a město je nemusí respektovat. Tolik úvodem, aby bylo zabráněno ukvapeným závěrům některých navrhovatelů.


ČESTNÉ OBČANSTVÍ MĚSTA SOBOTKY

Město Sobotka udělilo 8. května 1998 u příležitosti 500. výročí povýšení Sobotky na město "Čestné občanství města Sobotky".

Manželům MARII A VÁCLAVU HEJNOVÝM
in memoriam

Václav HEJN - nar.26.9.1898 v Sobotce. Profesor gymnazia, působil na několika místech republiky, za války vězněn v koncentračním táboře, po válce ředitelem gymnazia v Rychnově n. Kn. Patřil k nejbližším přátelům Fráni Šrámka, po jeho smrti se postaral o převedení jeho archivu do Sobotky a provedl jeho inventarizaci. Z iniciativy prof. Hejna vznikl festival Šrámkova Sobotka, o jehož průběh se staral až do smrti. Vedl ho statečně, aniž se podbízel vládní garnituře. Zemřel 18. prosince 1974 v Sobotce.

Marie HEJNOVÁ - nar.26.5. v Rychnově n. Kn., který se jí stal dlouhodobým působištěm jako středoškolské profesorce. Spolupracovala s manželem na přípravách ŠS a v letech 1975 -1987 ji sama vedla, řídila práci Recitačního studia Šrámkova domu a od r.1974 i vedení Archivu FŠ. Zemřela 15.9.1987.

ZDEŇKU MLČOCHOVI, akad. malíři,
in memoriam

Zdeněk Mlčoch, nar.18.11.1921 v Nové Dědině u Kroměříže, jeden z nejlepších žáků prof. Svolinského na VŠUMPRUM. V letech 1950 -1987 výtvarný redaktor nakladatelství Albatros, přispěl významným způsobem k vysoké úrovni české dětské knihy. Věrný účastník Šrámkovy Sobotky, člen "stolu zdělanců" Šolcova statku. Bez nároku na odměnu vytvářel po mnoho let plakáty na sobotecký festival, staral se o úpravu drobných místních tisků i Zpravodaje ŠS. V jeho díle se často objevují sobotecké motivy. Zemřel 1.10.1995 v Praze.

PhDr. JAROSLAV ŠIMŮNKOVI, CSc.
in memoriam

Jaroslav Šimůnek, nar. 11. 2. 1931 v Jičíně, od mládí žil v Sobotce. Po absolvování fakulty přednášel na VŠE, v r. 1967 získal diplom CSc., v r. 1970 musel z politických důvodů opustit VŠ a přešel do nakladatelství Albatros. Jako vedoucí redakce Klubu mladých čtenářů získal styky s četnými literáty i výtvarníky, které získal pro Sobotku jak pro festivaly poezie, tak i pro občanské přednášky či výstavy. Po léta byl přispěvatelem i redaktorem Zpravodaje ŠS, po deset let stál v čele festivalu ŠS. Zemřel v Praze 16. 12. 1997.


CENY MĚSTA SOBOTKY

Město Sobotka udělilo 8. května při příležitosti 500. výročí povýšení na město

CENU MĚSTA SOBOTKY '98

Karolu BÍLKOVI, prom. historikovi,
za dlouholetou činnost v kultuře

Přemyslu DOLENSKÉMU
za mnohaletou úspěšnou sportovní činnost a reprezentaci města i státu

Ing. Věroslavě JIRÁSKOVÉ
za úspěšnou mnohaletou sportovní reprezentaci

Stanislavu MRSKOŠOVI
za celoživotní činnost ve společenských organizacích města

Šárce ŠTENBERGOVÉ
za mnohaletou náročnou práci se členy Recitačního studia Šrámkova domu

Josefu VRÁNOVI st.
za celoživotní aktivní činnost v tělovýchovných organizacích města.


11. SJEZD RODÁKŮ A PŘÁTEL MĚSTA SOBOTKY a
1. SETKÁNÍ OSOB S PŘÍJMENÍM SOBOTKA

KLUB PŘÁTEL MĚSTA SOBOTKY

je přímým pokračovatelem Spolku rodáků a přátel města Sobotky, založeného r.1925. Bohužel, v dnešní době se již nerodí noví občané doma v místě trvalého bydliště, a tak nám "rodáci" vlastně vymírají. Proto jsme přizpůsobili i název organizace této nově vzniklé situaci.

KPMS uspořádal poslední sjezd v roce 1988. V letošním jubilejním roce to tedy bude již po jedenácté, kdy se budeme snažit umožnit setkání co největšího množství Soboťáků. A nejen Soboťáků, ale i SOBOTKOVÝCH.

RODÁCI již svůj program znají: sejdeme se, posedíme, zavzpomínáme a podíváme se, co je v našem městě nového.

Sejdou se i ti, kteří po léta neměli příležitost k podobnému setkání. V letošním roce se setkají i s novými příslušníky této "rodiny" – s osobami, které nosí Sobotku ve svém názvu. Osoby s příjmením SOBOTKA- SOBOTKOVÁ.

SOBOTKA je v celé naší republice jediná, lidí s příjmením Sobotka, Sobotková je podle evidence ministerstva vnitra ČR celkem 5.496. Není to zajímavé?

Napadlo nás, abychom umožnili setkání členů této veliké rodiny, setkání osob stejného jména: osob, které se neznají, které se neměly nikdy možnost setkat, ale které snad přece jen k sobě patří, alespoň slovním základem.

Dali jsme si tu práci a všechny Vás zveme!

Mysleme si, že jsme jedna velká rodina. Mysleme si, že k sobě patříme! Snažme se spřátelit, snažme se skamarádit, snažme se vytvořit velkou rodinu Soboteckých, hlasme se k sobě - i k tomuto městu - k Sobotce! Snažme se, abychom byli taková velká rodina - a ne jen pro jeden den!

Pořadatel Vás zve na návštěvu města, nabízí Vám stručné setkání s jeho historií, s památkami, s prohlídkou pamětihodností - a to vše během jednoho setkání, během jednoho hezkého výletu. Neváhejte! a jak říkáme u nás - přijd'te pobejt! Těšíme se na Vás.

POD ZÁŠTITOU MÍSTOPŘEDSEDY SENÁTU ČR-
MUDr. Přemysla SOBOTKY
NEDĚLE 23. SRPNA 1998
VELKÝ SÁL SPOŘITELNY
REGISTRACE ÚČASTNIKŮ OD 7 HOD. - ZAHÁJENÍ V 10 HOD.

  • přivítání účastníků patronem a představiteli města

  • básně Fráni Šrámka a Václava Šolce v podání Hany Maciuchové a Hany Kofránkové

  • stručné seznámení s historií města (s diapositivy) – prom. historik Karol Bílek

  • "zpráva o Sobotkových"

  • udělení "DOMOVSKÉHO LISTU" účastníkům setkáni

  • společný oběd

  • 14. hod. - prohlídka města (s průvodci), náměstí, soboteckých uliček a zákoutí, Šolcova statku - (autogramiáda akad. malíře J. Boudy), kostela sv. Máří Magdaleny (soch. výzdoba Jelínkových), Šrámkova domu s pracovnou básníka, sculptury C. Parmiggianiho v parku (za účasti autora), zámku Humprechtu a soboteckého hřbitova, Vesce či hradu Kosti aj.

    POZVÁNKA

    Na toto setkání obesíláme všechny nám dostupné adresy, které jsme získali z Vašich reakcí na naši výzvu v mediích. Nabízíme Vám informace, které Vám umožní blíže se seznámit se životem města v letošním jubilejním roce. Předkládáme tímto širokou pozvánku k návštěvě, nabízíme i účast na sobotním tradičním soboteckém jarmarku. Je nám jen líto, že Sobotka má velmi omezené ubytovací kapacity, které by umožnily prodloužit Váš pobyt v našem městě na oba dny. Přesto Vám nabízíme spojení na existující ubytovací možnosti ve městě a v nejbližším okolí:

    Pensiony: Hotely:
    Ječná - tel. 0433-571704ORT – 0433 - 571137
    Bureš - 0433-571755 Helikar - 0433-571127
    Čepičkovi – 0433-571180 Pošta - 0433 - 571419
    Chlum - 0436 – 25362 Turista – 0433 - 571519
    Haltuch - 433- 571287 Chata Nebákov 0433-576133
    nebo hotely a pensiony na Jičínsku (dle telef. seznamu).

    Přihlášku obdržíte na adrese klubu: Klub přátel města Sobotky, Zahradní 540, 507 43 SOBOTKA.