zvěsti z Jičína a okolí | portréty lidí okolo nás | 10. listopad 2002, č. 11/02 |
Už je to dávno, co začaly se scházet občanská sdružení a jiné neziskové organizace ve snaze začít spolupráci a nakonec vytvořit jakousi střechovou organizaci, která pak byla by partnerem pro jednání i vysokých státních úřadů. Ne že se nepovedlo, ale zatím odloženo. Nicméně Vokopiště funguje neformálně už tím, že připravilo Velké představení jičínských neziskových spolků. Svou expozici připravilo pro dny 26. – 28. 10. v kulturním domě 19 spolků, sborů, občanských sdružení i jiných korporací. Noviny při tom vydané (jsou k dispozici v KD a knihovně) přinášejí dokonce 22 článků o společnstvích věru rozličných. Od mateřského centra Kapička, přes sdružení pro pomoc mentálně postiženým, přes rozličné soubory a sbory, až po ekumenické společenství Zebín.
Dobré
Zdánlivě nesourodá sešlost našla společnou řeč, toť jeden z přínosů akce. Další je v tom, že poskytnut důkaz, že tato společenství v Jičíně existují, jsou čilá a jsou i schopna se veřejnosti předvést. V neposlední řadě přínosné byly rozhovory s návštěvníky, i korporacemi mezi sebou navzájem, ke kterým tak často nejsou podmínky. Nu, samozřejmě, i možnost vidět a slyšet (mnozí přinesli i muziku nahranou či nazpívanou) pro Jičíňáky i přespolní. Příjemným zjištěním je, že výstava se stala místem setkávání, zavzpomínání i místem, kde se při povídání narodí lecjaký nový nápad.
Dobré méně
Mezi zápory musíme připomenout, že s potěšením bychme viděli návštěvu větší. Škoda, že nepřišli ani ti, kdož mají kulturu tak zvaně v popisu práce. Nebylo mnoho volených zástupců, kteří jakkoli o výstavu projevili zájem. Pravda, ani propagace celé akce nebyla stoprocentní. Možná na některé spolky se zapomnělo, některé, ač osloveny, neozvaly se. Debatovalo se i o tom, v jaké míře se mají zúčastnit profesionální instituce, jako knihovna, muzeum,K klub…
Souvislosti . Dobrým nápadem byly doprovodné akce. Sobotní dílny OS Lodžie a Kapičky. Zasloužily by si víc dětí. A tak si svoje díla odnesli i pořadatelé. Nedělní "bojovka", tedy putování po zajímavých místech Jičína propršela. Nicméně odhad říká, že do Synagogy přišlo se podívat na 50 lidí. Do dalekohledu, který dokazoval, že z Husovky je vidět smírčí kříž napršelo. Jaromír však stále tvrdí, že vidět je a je. Musí to vědět, je ředitel. Tohle putování byl dobrý nápad, muzeum zaslouží pochvalu. Při hodnocení u Anděla, kde zmrzlí pořadatelé dostali protekční čaj v půllitrech, objevil se nápad, že takové putování mohlo by být základem k vytvoření naučné stezky po Jičíně.
Politika
Pondělní beseda s volebními kandidáty poněkud se změnila v hovory s radnicí. Přišli: lídři, spolukandidáti, spolustraníci, několik úředníků, dva notoričtí tazatelé. Pánů Nováků z ulice, kteří budou v hospodě vykládat, "jak se to všechno dělá blbě," přišlo málo, téměř žádný. A tak se pánové na scéně "profilovali" zejména sami před sebou. Duchaplností znělo málo, modro téměř žádné, všeobecných frází hodně. Volič, pokud by přišel, stejně by se jednoznačně nedozvěděl, zda studie na autobusové nádraží a supermarket ve skutečnosti je, nebo není, nebo je to jen "půlstudie"? Dokonce si jí někteří pletou s dopravním generelem. Ani odpověď na to, kolik stála, nebyla jednoznačná. Krátce po sobě zazněly v souvislosti s postojem dosavadní radnice k jezuitské koleji věty: "Mělo by se začít s hledáním využití koleje (radní P)." 10let nic jiného neděláme, než přemýšlíme, co s kolejí. (radní V). " A neznalý občan konečně pochopí, co to ta politika je.
Finále
Když jsme vytáhli poslední špendlík z obrázků a připravili výstavní panely na vrácení, byla už tma. Večer dne osmadvacátého října roku 2002 – svátku Dne vzniku samostatného Československa.
Upřesnění
Na radnici zjištěno, že studie na využití prostoru autobusového nádraží, spojená s návrhem koncepce supermarketu existuje. V několika etapách ji vypracoval architekt Koucký. Spolu s dalšími materiály, které se týkaly řešení dopravy, zaplatila za ni radnice 811 000 Kč. Tato částka byla vynaložena, aniž by bylo jisté, že se supermarket vůbec bude stavět. Patrně jen za zlomek této částky pořídil by se stavebně historický průzkum a zaměření jezuitské koleje, aby se získaly základní podklady pro další návrhy na využití stavby.
Velkého představení jičínských spolků 26. – 28. 10. 2002
pán, který se kdysi vyjádřil, že pořádat výstavu je zbytečné
Hlas z ulice
"Pojdte se podívat dovnitř," lákáme lidi na ulici v neděli dopoledne.
Paní si přečte plakát a míjí nás se slovy: "Ne, to ne, já jsem si myslela, že tady vevnitř něco je."
Hlas ze sálu
Ne vždycky musí být překlep na závadu. Když se u sousloví občanské sdružení zapomene "s",tak vznikne docela smysluplné slovo.
ocenění za pozoruhodný kulturní počin, stále očekává Vaše nominace (na adresu listu).
přinesl mnoho nového, jak při hravosti, nápaditosti a dobré vůli bývá.
Periferie
jmenuje se výstava Radky Brůnové v chodbě v prvním patře. Lom, Mlha, Slepec, Černoch na periferii … . Zaujala mne barva a její ladění těchto nefigurativních obrazů. Když se vrátíš, znovu pokoukáš, tu ti to najednou dojde: Svět kolem nás je vlastně jen kombinace barev a tvarů a my jsme zvyklí na určité jejich vzájemné vtahy a souvislosti. Kdo ví, zda to naše vnímání je tím nejlepším.
Kostýmy na divadle
a všechno okolo nich – návrhy, realita. Málokdo tuší, kolik výtvarníků se v historii divadelní garderobou zabývalo. Paní doktorka Koubská z Národního muzea to ví. Jmenuje všechny slohy a při tom stačí roznášet správné lístečky ke správným hezkým obrázkům. Na zemi sedí 7 pěkných děvčat. Jsou to studentky PF HK a povedou tu výtvarné kostymérské dílny. Kdo bude šikovný, dobře si svou loutku ustrojí, může ji přidat ke společnému betlému… .
Od reality k imaginaci, nese výstava podtitul, otevře se 14. listopadu v půl páté.
Hravé vánoce
Vypravili se muzejníci na Vysočinu, aby okoukali, jak se dělají vánoce vlastníma rukama. Devětadvacátého listopadu otevřou za pomocí OSF Praha a sdružení Cech velké konání. Od devíti začnou dílny a v poledne bude slavnostní vernisáž. Tradiční materiály, tradiční řemesla, včetně drátování (kdo pamatuje dráteníky?). Každý může vidět i zkusit. Advent v muzeu bude tradiční a přesto jiný.
Centrum pro hru a dramatiku
"V současné době se nacházíme uprostřed mezi fázemi zvanými Muzeum hrou a muzeum hry. Cílem nového projektu je využití hry, dramatiky a divadelních principů … ." Tak se praví v pěkně vypraveném projektu. Jičínské muzeum bude prvním, kdo nabídne návštěvníkům i divadlo. Nejen pro koukání, i pro aktivní provozování. Neboť dramatické metody jsou úžasné pro to, aby se kupříkladu žáci dokázali vžít do postavení historických osob. Ano, předpokládá se, kromě jiného, i spolupráce s učiteli i školami. Budoucnost? Zatím, co si umanuli, to splnili.
Proč tu stále jsem?
Bez duše už není člověk.
Slzy kapou na papír,
Chci se s vámi rozloučit,
Ostří nože hřeje srdce,
Nejhorším snad pocitem,
Slunce – pro mě barvy černé,
Proč je kolem tolik tmavo?
Smrt je přirozená cesta,
Jak ze sebe dostat žal?
Dusot koní, výstřel zbraně
Matka a syn v tiché hrůze
Chlapec, nemanželské dítě,
Matka též dle lidí vinna,
Odměna vypsaná na jejich hlavy.
Za kamenem dál se krčí,
Držím v ruce tužku a … Já držím v ruce tužku. kdo já? Já tichý vánek, já klidná voda, já vichřice, já rozbouřené moře. Co je to já? Slovo. Člověk. Možná duše a ťukající srdce. Možná? To slovo se mi nelíbí. Co to se mnou je? Proč se pořád ptám? Proč nenacházím odpovědi? Nejsou.
Píšu a píšu a píšu. To je činnost. Důkaz, že žiju. A není důkaz už to, že dýchám? Možná. Ach ne, už zase (to slovo). A odpovědi? Žádné.
Držím v ruce tužku, píšu a poslouchám. Ne – spíše naslouchám. Čemu? Své mysli. Dávám prostřednictvím toho "JÁ" na papír věci, které jsou ve mně. Kde? Vevnitř.
Buší mi srdce, mám duši. Naslouchám, píšu a držím v ruce tužku. Jo a taky myslím. Cože dělám? Dělám? Jde dělat myslet? Hloupost. Co je myslet? Chytit jednu z létajících myšlenek a zaobírat se jí? Počkat. Co je myšlenka? Nápad. A nápad? Hm… myšlenka. Radši žádnou odpověď, než nesmyslnou. Ehm – nesmyslnou. Řekněte, má něco smysl? Máte pravdu, má. Držet tužku a čekat. Ptáte se na co? Přece na to, co neustále a nejvíc postrádám. Na odpovědi.
kulturní (skoro) měsíčník. Vydává B. Procházka, Sokolovská 367, Jičín. tel. 0433 523 492.
Evidenční číslo MK ČR E 13158
e mail: prochor.jc@tiscali.cz
Z památníku
JV
VP
Alice z Prahy
ML
JŠ
VD Praha
D
A Š
MB
Jivínský Štefan,
Průlet muzeem
Seznam spolků, OS a jiných korporací, které se představily 26. – 28. 10 v KD Jičín
spolek (korporace) jméno adresa telefon E-mail Baševi Jan Kindermann Fügnerova 193 Jc 602 686 700 bassevi@seznam.cz Dokumentační středisko pro lidská práva Stanislav Penc PS 13 pošta Libáň 605 701 081 info@lidska-prava.cz Fidle J.K.Čeliš L. Janáčka 6936 Jc 493 535 916 Foerster Ivana Hanzlová Poděbradova 364 Jc 493 525 512 Galerie na hrázi Petr Heber Štrauchova 647 Jc 605 116 567 J. K. Tyl Petr Krupka Vrchlického 532 Jc 493 533 736 JMP Pavel Nožička Biograf ČR 602 172 896 info@biografjicin.cz Kapička Jitka Králová Soudná 493 531 682 mckapicka@quick.cz Kolej v 1 kole Jiří Veselý Na Jihu 543 Jc 603 757 462 k1k@jicinsko.cz Křižánky Lenka Šoltysová Na Jihu 532 493 522 707 csopkrizanky@seznam.cz Literární spolek J. Benešová Mě knih Denisova 400 Jc 493 532 833 benesova@knihovna.mujicin.cz Lodžie R. a M. Lhotákovi Na Fišerce 8 Pha 6 233 330 149 Malé Jaro Martin Kracík Barákova 566 Jc 776 307 111 pms.jicin@quick.cz Prochoroviny Bohumír Procházka Sokolovská 367 Jc 493 523 492 prochor.jc@tiscali.cz Sdružení pro pomoc mentálně postiženým Jana Dolejší Jičínského 887 Jc 493 533 897 Smetana E. Zatloukalová Chlum 36 p. Lomnice n Pop 493 545 170 kultura@mujicin.cz Spolek občanů a přátel mě JC Petr Krupka Vrchlického 532 Jc 493 533 736 Spolek přátel koz Stanislav Penc PS 13 pošta Libáň 605 701 081 info@kozy.cz Srdíčko Zdeněk Prokeš Tyršova 799 Jc 604 102 198 Štefanská komise Bohumír Procházka Sokolovská 367 Jc 493 523 492 prochor.jc@tiscali.cz Terra Felix J. Gottlieb Kacákova Lh. 9 493 555 475 gogo.mlyn@worldonline.cz Závěsné divadlo V. Matějková Jarošovsaká 145 Jc 493 524 011 cro.jc2@worldonline.cz Zebín David Kracík Barákova 197 607 986 780 zebin@tiscali.cz Agent. nahoru dolů Jiří Vilda Jarošovsaká 145 Jc 493 524 011 K klub Martin Zajíček, Hana Krásenská Valdštejn. nám 99 Jc 493 532 451 kklubjc@postajicin.cz Kulturní dům Martina Komárková Husova 206 Jc 493 531 568 komarkova.martina@seznam.cz Městská knihovna Lidmila Košťálová Denisova 400 493 532 833 knihovna@knihovna.mujicin.cz Městské informační centrum Tomáš Král Valdštejnovo nám. 1 493 534 390 ceskyraj@consultour.cz Muzeum Jaromír Gottlieb Valdštejnovo nám. 1 Jc 493 532 204 muzeumhry@centrum.cz
LITERÁRNÍ PŘÍLOHA
Proč?
Má duše už umřela.
Odletěla pryč – do lepšího světa.
Bolí mě to všechno snášet.
Slzy hřbetem ruky jsem si utřela
Jenom tělo tiše chodí.
Nechce se mi vidět zlo.
Utéct někam do dálky.
Proč mě každý za nos vodí?
už oteklé tváře mám .
Nemíním s tím něco dělat.
Ať lidé vidí, jaká jsem.
Že za hezčí svět,
i svůj život dám.
Smrt
navždycky už odcházím.
Život pro mě nemá smysl
Tato jenom strohá slova,
svými činy provázím
duši mou chce odnést.
Pryč – někam tam nahoru.
Děkuji, že pomohlo mi
zastavit tu bolest.
je nepotřebná být.
Nikdo moji lásku nechce.
Nemám tedy žádný důvod,
mezi vámi žít.
Smutek
přestalo už svítit.
Mé smutné srdce pláče.
Jak se nové šance chytit?
Lehké krásu nalézt není.
Slyším slova jenom z dálky
jsou mi neznámého znění.
Jenom pozůstalé bolí.
Všude kam se podívám,
cítím chuť vodnaté soli.
Nic nezmůžou moje slzy.
Zůstaly mi vzpomínky.
Na klid v duši je moc brzy.
Vina a trest
rozléhá se hustou tmou.
Tam, kde široké jsou pláně,
za balvanem obrys postav dvou.
čekají smrt každou chvíli.
Že patřili k chudé lůze,
špatným věcem přičinili.
jeho otec v cele je.
Rozprostřeny svoje sítě
Pomstu syna slibuje.
trest ji hloupost udělala.
Že má pochybného syna
s mužem, jehož milovala.
Přivést mrtvé nebo živé,
Stíhají je celé davy
po penězích chtivé.
kopyta k nim se blíží.
… na věky jejich ústa mlčí,
z nebeské výše dolů shlíží.
Odpovědi
Prochoroviny