Upravené logo Prochorovin



zvěsti z Jičína a okolíportréty lidí okolo nás10. listopad 2002, č. 11/02

Vokopiště přece

Už je to dávno, co začaly se scházet občanská sdružení a jiné neziskové organizace ve snaze začít spolupráci a nakonec vytvořit jakousi střechovou organizaci, která pak byla by partnerem pro jednání i vysokých státních úřadů. Ne že se nepovedlo, ale zatím odloženo. Nicméně Vokopiště funguje neformálně už tím, že připravilo Velké představení jičínských neziskových spolků. Svou expozici připravilo pro dny 26. – 28. 10. v kulturním domě 19 spolků, sborů, občanských sdružení i jiných korporací. Noviny při tom vydané (jsou k dispozici v KD a knihovně) přinášejí dokonce 22 článků o společnstvích věru rozličných. Od mateřského centra Kapička, přes sdružení pro pomoc mentálně postiženým, přes rozličné soubory a sbory, až po ekumenické společenství Zebín.

Dobré

Zdánlivě nesourodá sešlost našla společnou řeč, toť jeden z přínosů akce. Další je v tom, že poskytnut důkaz, že tato společenství v Jičíně existují, jsou čilá a jsou i schopna se veřejnosti předvést. V neposlední řadě přínosné byly rozhovory s návštěvníky, i korporacemi mezi sebou navzájem, ke kterým tak často nejsou podmínky. Nu, samozřejmě, i možnost vidět a slyšet (mnozí přinesli i muziku nahranou či nazpívanou) pro Jičíňáky i přespolní. Příjemným zjištěním je, že výstava se stala místem setkávání, zavzpomínání i místem, kde se při povídání narodí lecjaký nový nápad.

Dobré méně

Mezi zápory musíme připomenout, že s potěšením bychme viděli návštěvu větší. Škoda, že nepřišli ani ti, kdož mají kulturu tak zvaně v popisu práce. Nebylo mnoho volených zástupců, kteří jakkoli o výstavu projevili zájem. Pravda, ani propagace celé akce nebyla stoprocentní. Možná na některé spolky se zapomnělo, některé, ač osloveny, neozvaly se. Debatovalo se i o tom, v jaké míře se mají zúčastnit profesionální instituce, jako knihovna, muzeum,K klub…

Souvislosti . Dobrým nápadem byly doprovodné akce. Sobotní dílny OS Lodžie a Kapičky. Zasloužily by si víc dětí. A tak si svoje díla odnesli i pořadatelé. Nedělní "bojovka", tedy putování po zajímavých místech Jičína propršela. Nicméně odhad říká, že do Synagogy přišlo se podívat na 50 lidí. Do dalekohledu, který dokazoval, že z Husovky je vidět smírčí kříž napršelo. Jaromír však stále tvrdí, že vidět je a je. Musí to vědět, je ředitel. Tohle putování byl dobrý nápad, muzeum zaslouží pochvalu. Při hodnocení u Anděla, kde zmrzlí pořadatelé dostali protekční čaj v půllitrech, objevil se nápad, že takové putování mohlo by být základem k vytvoření naučné stezky po Jičíně.

Politika

Pondělní beseda s volebními kandidáty poněkud se změnila v hovory s radnicí. Přišli: lídři, spolukandidáti, spolustraníci, několik úředníků, dva notoričtí tazatelé. Pánů Nováků z ulice, kteří budou v hospodě vykládat, "jak se to všechno dělá blbě," přišlo málo, téměř žádný. A tak se pánové na scéně "profilovali" zejména sami před sebou. Duchaplností znělo málo, modro téměř žádné, všeobecných frází hodně. Volič, pokud by přišel, stejně by se jednoznačně nedozvěděl, zda studie na autobusové nádraží a supermarket ve skutečnosti je, nebo není, nebo je to jen "půlstudie"? Dokonce si jí někteří pletou s dopravním generelem. Ani odpověď na to, kolik stála, nebyla jednoznačná. Krátce po sobě zazněly v souvislosti s postojem dosavadní radnice k jezuitské koleji věty: "Mělo by se začít s hledáním využití koleje (radní P)." 10let nic jiného neděláme, než přemýšlíme, co s kolejí. (radní V). " A neznalý občan konečně pochopí, co to ta politika je.

Finále

Když jsme vytáhli poslední špendlík z obrázků a připravili výstavní panely na vrácení, byla už tma. Večer dne osmadvacátého října roku 2002 – svátku Dne vzniku samostatného Československa.

Upřesnění

Na radnici zjištěno, že studie na využití prostoru autobusového nádraží, spojená s návrhem koncepce supermarketu existuje. V několika etapách ji vypracoval architekt Koucký. Spolu s dalšími materiály, které se týkaly řešení dopravy, zaplatila za ni radnice 811 000 Kč. Tato částka byla vynaložena, aniž by bylo jisté, že se supermarket vůbec bude stavět. Patrně jen za zlomek této částky pořídil by se stavebně historický průzkum a zaměření jezuitské koleje, aby se získaly základní podklady pro další návrhy na využití stavby.


Z památníku

Velkého představení jičínských spolků 26. – 28. 10. 2002

  • Tady jen nekape, ale už prší (jako venku)
    JV

  • Prošel jsem svět křížem krážem od západu k východu (Amerika, Island, Nepál) ale jako v Českém ráji (Jičín, Řáholec) nenašel jsem pohodu.
    VP

  • Nejvíc se mi líbilo vyřezávání. A taky se mi líbilo miminko.
    Alice z Prahy

  • Myslím, že byla velice dobrá myšlenka uskutečnit tuto akci, kde mohou různé spolky, sdružení atd. ukázat, co dělají a jaká je myšlenka jejich práce. Krásné je vidět tolik aktivity pohromadě.
    ML

  • Pořadatelům JMP: Zamezte týrání zvířat (poníci na náměstí)

  • Cítím se tu jako doma. Zase se mi otvírají oči a Jičín je mi zase bližší. Není to zase tak často. Díky vám, lidi. FJ

  • Obdivuji všechny, kteří jsou ochotni udělat něco zadarmo pro druhé, aby jim přinesli zábavu, poučení a zkrášlili život. Všem patří dík. BH

  • Výstava je velice pěkná, škoda že nebydlím v Jičíně
    VD Praha

  • Pro mnohé asi překvapující a snad i povzbudivé pro aktivní účast i činnost RP

  • Je dobré, že se někdo stará o využití nádherných míst Jičína ….
    D

  • Ačkoli jsem Jičíňák, neměl jsem tušení, kolik neziskových organizací v Jičíně a okolí působí. Díky za takovou soubornou výstavu.


    A Š

  • Máte moji veškerou podporu (zatím aspoň morální)
    MB

  • Je to pěkné -

    pán, který se kdysi vyjádřil, že pořádat výstavu je zbytečné

    Hlas z ulice

    "Pojdte se podívat dovnitř," lákáme lidi na ulici v neděli dopoledne.

    Paní si přečte plakát a míjí nás se slovy: "Ne, to ne, já jsem si myslela, že tady vevnitř něco je."

    Hlas ze sálu

    Ne vždycky musí být překlep na závadu. Když se u sousloví občanské sdružení zapomene "s",tak vznikne docela smysluplné slovo.


    Jivínský Štefan,

    ocenění za pozoruhodný kulturní počin, stále očekává Vaše nominace (na adresu listu).


    Průlet muzeem

    přinesl mnoho nového, jak při hravosti, nápaditosti a dobré vůli bývá.

    Periferie

    jmenuje se výstava Radky Brůnové v chodbě v prvním patře. Lom, Mlha, Slepec, Černoch na periferii … . Zaujala mne barva a její ladění těchto nefigurativních obrazů. Když se vrátíš, znovu pokoukáš, tu ti to najednou dojde: Svět kolem nás je vlastně jen kombinace barev a tvarů a my jsme zvyklí na určité jejich vzájemné vtahy a souvislosti. Kdo ví, zda to naše vnímání je tím nejlepším.

    Kostýmy na divadle

    a všechno okolo nich – návrhy, realita. Málokdo tuší, kolik výtvarníků se v historii divadelní garderobou zabývalo. Paní doktorka Koubská z Národního muzea to ví. Jmenuje všechny slohy a při tom stačí roznášet správné lístečky ke správným hezkým obrázkům. Na zemi sedí 7 pěkných děvčat. Jsou to studentky PF HK a povedou tu výtvarné kostymérské dílny. Kdo bude šikovný, dobře si svou loutku ustrojí, může ji přidat ke společnému betlému… .

    Od reality k imaginaci, nese výstava podtitul, otevře se 14. listopadu v půl páté.

    Hravé vánoce

    Vypravili se muzejníci na Vysočinu, aby okoukali, jak se dělají vánoce vlastníma rukama. Devětadvacátého listopadu otevřou za pomocí OSF Praha a sdružení Cech velké konání. Od devíti začnou dílny a v poledne bude slavnostní vernisáž. Tradiční materiály, tradiční řemesla, včetně drátování (kdo pamatuje dráteníky?). Každý může vidět i zkusit. Advent v muzeu bude tradiční a přesto jiný.

    Centrum pro hru a dramatiku

    "V současné době se nacházíme uprostřed mezi fázemi zvanými Muzeum hrou a muzeum hry. Cílem nového projektu je využití hry, dramatiky a divadelních principů … ." Tak se praví v pěkně vypraveném projektu. Jičínské muzeum bude prvním, kdo nabídne návštěvníkům i divadlo. Nejen pro koukání, i pro aktivní provozování. Neboť dramatické metody jsou úžasné pro to, aby se kupříkladu žáci dokázali vžít do postavení historických osob. Ano, předpokládá se, kromě jiného, i spolupráce s učiteli i školami. Budoucnost? Zatím, co si umanuli, to splnili.


    Seznam spolků, OS a jiných korporací, které se představily 26. – 28. 10 v KD Jičín

    spolek (korporace)jménoadresatelefonE-mail
    BaševiJan KindermannFügnerova 193 Jc602 686 700bassevi@seznam.cz
    Dokumentační středisko pro lidská právaStanislav PencPS 13 pošta Libáň605 701 081info@lidska-prava.cz
    FidleJ.K.ČelišL. Janáčka 6936 Jc493 535 916
    FoersterIvana HanzlováPoděbradova 364 Jc493 525 512
    Galerie na hráziPetr HeberŠtrauchova 647 Jc605 116 567
    J. K. TylPetr KrupkaVrchlického 532 Jc493 533 736
    JMPPavel NožičkaBiograf ČR602 172 896info@biografjicin.cz
    KapičkaJitka KrálováSoudná 493 531 682mckapicka@quick.cz
    Kolej v 1 koleJiří VeselýNa Jihu 543 Jc603 757 462k1k@jicinsko.cz
    KřižánkyLenka ŠoltysováNa Jihu 532493 522 707csopkrizanky@seznam.cz
    Literární spolekJ. Benešová Mě knihDenisova 400 Jc493 532 833benesova@knihovna.mujicin.cz
    LodžieR. a M. LhotákoviNa Fišerce 8 Pha 6233 330 149
    Malé JaroMartin KracíkBarákova 566 Jc776 307 111pms.jicin@quick.cz
    ProchorovinyBohumír ProcházkaSokolovská 367 Jc493 523 492prochor.jc@tiscali.cz
    Sdružení pro pomoc mentálně postiženýmJana DolejšíJičínského 887 Jc493 533 897
    SmetanaE. ZatloukalováChlum 36 p. Lomnice n Pop493 545 170kultura@mujicin.cz
    Spolek občanů a přátel mě JCPetr KrupkaVrchlického 532 Jc493 533 736
    Spolek přátel kozStanislav PencPS 13 pošta Libáň605 701 081info@kozy.cz
    SrdíčkoZdeněk ProkešTyršova 799 Jc604 102 198
    Štefanská komiseBohumír ProcházkaSokolovská 367 Jc493 523 492prochor.jc@tiscali.cz
    Terra FelixJ. GottliebKacákova Lh. 9493 555 475gogo.mlyn@worldonline.cz
    Závěsné divadloV. MatějkováJarošovsaká 145 Jc493 524 011cro.jc2@worldonline.cz
    ZebínDavid KracíkBarákova 197607 986 780zebin@tiscali.cz
    Agent. nahoru dolůJiří Vilda Jarošovsaká 145 Jc493 524 011
    K klubMartin Zajíček, Hana KrásenskáValdštejn. nám 99 Jc493 532 451kklubjc@postajicin.cz
    Kulturní důmMartina KomárkováHusova 206 Jc493 531 568komarkova.martina@seznam.cz
    Městská knihovnaLidmila KošťálováDenisova 400493 532 833knihovna@knihovna.mujicin.cz
    Městské informační centrumTomáš KrálValdštejnovo nám. 1493 534 390ceskyraj@consultour.cz
    MuzeumJaromír GottliebValdštejnovo nám. 1 Jc493 532 204muzeumhry@centrum.cz


    Upravené logo Prochorovin


    LITERÁRNÍ PŘÍLOHA

    Proč?

    Proč tu stále jsem?
    Má duše už umřela.
    Odletěla pryč – do lepšího světa.
    Bolí mě to všechno snášet.
    Slzy hřbetem ruky jsem si utřela

    Bez duše už není člověk.
    Jenom tělo tiše chodí.
    Nechce se mi vidět zlo.
    Utéct někam do dálky.
    Proč mě každý za nos vodí?

    Slzy kapou na papír,
    už oteklé tváře mám .
    Nemíním s tím něco dělat.
    Ať lidé vidí, jaká jsem.
    Že za hezčí svět,
    i svůj život dám.


    Smrt

    Chci se s vámi rozloučit,
    navždycky už odcházím.
    Život pro mě nemá smysl
    Tato jenom strohá slova,
    svými činy provázím

    Ostří nože hřeje srdce,
    duši mou chce odnést.
    Pryč – někam tam nahoru.
    Děkuji, že pomohlo mi
    zastavit tu bolest.

    Nejhorším snad pocitem,
    je nepotřebná být.
    Nikdo moji lásku nechce.
    Nemám tedy žádný důvod,
    mezi vámi žít.


    Smutek

    Slunce – pro mě barvy černé,
    přestalo už svítit.
    Mé smutné srdce pláče.
    Jak se nové šance chytit?

    Proč je kolem tolik tmavo?
    Lehké krásu nalézt není.
    Slyším slova jenom z dálky
    jsou mi neznámého znění.

    Smrt je přirozená cesta,
    Jenom pozůstalé bolí.
    Všude kam se podívám,
    cítím chuť vodnaté soli.

    Jak ze sebe dostat žal?
    Nic nezmůžou moje slzy.
    Zůstaly mi vzpomínky.
    Na klid v duši je moc brzy.


    Vina a trest

    Dusot koní, výstřel zbraně
    rozléhá se hustou tmou.
    Tam, kde široké jsou pláně,
    za balvanem obrys postav dvou.

    Matka a syn v tiché hrůze
    čekají smrt každou chvíli.
    Že patřili k chudé lůze,
    špatným věcem přičinili.

    Chlapec, nemanželské dítě,
    jeho otec v cele je.
    Rozprostřeny svoje sítě
    Pomstu syna slibuje.

    Matka též dle lidí vinna,
    trest ji hloupost udělala.
    Že má pochybného syna
    s mužem, jehož milovala.

    Odměna vypsaná na jejich hlavy.
    Přivést mrtvé nebo živé,
    Stíhají je celé davy
    po penězích chtivé.

    Za kamenem dál se krčí,
    kopyta k nim se blíží.
    … na věky jejich ústa mlčí,
    z nebeské výše dolů shlíží.


    Odpovědi

    Držím v ruce tužku a … Já držím v ruce tužku. kdo já? Já tichý vánek, já klidná voda, já vichřice, já rozbouřené moře. Co je to já? Slovo. Člověk. Možná duše a ťukající srdce. Možná? To slovo se mi nelíbí. Co to se mnou je? Proč se pořád ptám? Proč nenacházím odpovědi? Nejsou.

    Píšu a píšu a píšu. To je činnost. Důkaz, že žiju. A není důkaz už to, že dýchám? Možná. Ach ne, už zase (to slovo). A odpovědi? Žádné.

    Držím v ruce tužku, píšu a poslouchám. Ne – spíše naslouchám. Čemu? Své mysli. Dávám prostřednictvím toho "JÁ" na papír věci, které jsou ve mně. Kde? Vevnitř.

    Buší mi srdce, mám duši. Naslouchám, píšu a držím v ruce tužku. Jo a taky myslím. Cože dělám? Dělám? Jde dělat myslet? Hloupost. Co je myslet? Chytit jednu z létajících myšlenek a zaobírat se jí? Počkat. Co je myšlenka? Nápad. A nápad? Hm… myšlenka. Radši žádnou odpověď, než nesmyslnou. Ehm – nesmyslnou. Řekněte, má něco smysl? Máte pravdu, má. Držet tužku a čekat. Ptáte se na co? Přece na to, co neustále a nejvíc postrádám. Na odpovědi.


    Prochoroviny

    kulturní (skoro) měsíčník. Vydává B. Procházka, Sokolovská 367, Jičín. tel. 0433 523 492.

    Evidenční číslo MK ČR E 13158

    e mail: prochor.jc@tiscali.cz


    Prochoroviny