Upravené logo Prochorovin



zvěsti z Jičína a okolíportréty lidí okolo nás15. října 2001

Kolej opět

Novinami proběhl článek o tom, že radnice se hodlá znovu zabývat prodejem jezuitské koleje. Ani jsem nečekal, jakou odezvu úvaha vyvolá. Přiznávám, že mne zájem velmi potěšil. Svědčí o tom, že kolej vstoupila do povědomí a stala se "místem kam se chodí", že poslední události tu prošlé, zaujaly. Kromě koncertů a divadel připomínám zejména ekumenické setkání, kovoliteckou dílnu, výstavy fotografií (Kamčatka byla opravdu pozoruhodná) a další.

Na názor k věci zeptali jsme se: Ing. Martina Puše, radního za ODS.

Co si myslíte o prodeji koleje a komu by měla být prodána?

Jezuitská kolej byla prostřednictvím realitní kanceláře nabídnuta k prodeji asi před třemi lety – bez úspěchu. Nyní jsme přišli s myšlenkou znovu věc rozhýbat, prodiskutovat, pokusit se s realitní kanceláří najít vhodného zájemce. Pokud by bylo zájemců víc, pak budeme zvažovat, vybírat. Mně by se líbilo, kdyby budova sloužila jako obchodní, či hotelové zázemí. Co nás k prodeji vede? Jičín se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Velká částka bude potřeba stále na opravu lodžie. Město nemá prostředky na úpravy bývalých kasáren v lipách.

Zda se pro eventuelní prodej udělalo ze strany radnice maximum? To nemůžu posoudit. Jsem radním teprve 2 roky.

Co si myslíte o aktivitách OS Kolej v jednom kole a co by se podle vás stalo v případě prodeje nějaké komerčně zaměřené organizaci?

Nesmírně si vážím každého, kdo ve volném čase dělá něco pro ostatní. OS není ale schopno zabezpečit opravu areálu.

Jsem skeptický k tomu, že by je tam případný kupec nechal. Město má další objekty, kde by činnost OS mohla pokračovat.

Samozřejmě by se mi líbilo, kdyby v bývalé koleji byla kupříkladu škola, ale to nepředpokládám. Dali bychom přednost kulturnímu využití, ale bojím se, že zájemců tolik nebude.

Příkladem může být dětenický zámek. Podnikatel jej zachránil, jsou tu prohlídky v budově i v parku, chystají se další akce.

Zástupce starosty Vlastislav Matucha byl stručný:

Nesouhlasím s tím, aby se kolej takovým způsobem prodávala. Když se prvně uvažovalo o jejím prodeji, byla jiná doba a jiná situace. Měli bychom si srovnat hodnoty. Budova koleje má specifické kouzlo, které by se neuváženým prodejem vytratilo.

Otázky jsme měli i pro Jiřího Veselého, reprezentanta OS Kolej v jednom kole.

Co ty soudíš o možném prodeji koleje?

Nesmysl. Před třemi lety byla situace jiná. Ale když chce město vyhazovat zbytečně peníze za nabídkové řízení … .

Jak by se občanské sdružení zachovalo, kdyby se kolej prodala a nový majitel by neměl pro dosavadní aktivity pochopení?

Tuhle variantu raději ani nechci brát v potaz. Kolej by měla sloužit Jičíňákům. Situace je podobná jako s lodžií. Co dělat? nevím. Zabránit. Vyvolat diskusi, zda je takový postup nutný. Máme tu už i nějaký náš majetek. Investovali jsme svoje prostředky i mnoho hodin práce. Stále jednáme o dalším využívání budov v koleji


J. Rychterová

Nebylo to řízením osudu, ale cíleným rozhodnutím Zdeny, že se v sobotním programu JMP ocitly vedle sebe písničkářka Jana Rychterová a dívčí kapela Lentilky, která však nese název LENTIL KISS, což zajisté zní daleko přitažlivěji. Kromě velkého úsilí šansoniérky Jany přeorientovat diváky, vyprovokovalo to po vystoupení debatu ne nezajímavou:

Ten poněkud křiklavější kostým, pro který mužského nenapadá jiný výraz než metalýza, je ti to zapotřebí?

Když člověk vyleze na to podium, do velkého prostoru, musí přece nějak upoutat pozornost. Nepotřebuju být decentní za každou cenu. Kostýmy volím podle pořadu. Když nehraju divadlo, nemůžu jít za šaška. Ale snažím se nebýt výstřední.

Ve svých písničkách náležitě neseš kůži na trh, posluchač nahlíží poodhrnutou záclonou do tvého bytí nejsoukromějšího...

Však taky ještě stále pociťuji podivné chvění, když je zpívám. Rok jsem se s těmi písničkami bála vylézt: jsem takováhle ženská, teď se vám dočista otevřu. Ale stává se mi, že když jdu takhle s kůží na trh, i ti, co dělají vyloženou komerci, přijdou s uznáním. Ale do stáje mne nechtějí - nevydělávala bych.

Sama jsi teď zabrousila na ožehavé téma. Nahlédla jsi do světa šoubyznysu? Je krutý?

Ne do vrcholového. Ten svět je o ústupcích a slevování. Musela bych se setkávat s lidmi, kteří mi nesedí. To mi bere energii. Samozřejmě že budu ráda, když moje písničky bude poslouchat hodně lidí. Ale ne za každou cenu. Dělám to, co mne baví, dělám to tak, jak chci já. Ale nelze tomu říkat kariéra.

Další téma - to, čemu se říká pokleslá zábava....

Neodsuzuji jakoukoli zábavu, která člověka dobře naladí. Dívám se na Novotného, protože to je smích. Tak je i s písničkou, která zaujme. Když člověka někdo, nebo něco pohladí po duši, nemá potřebu řvát na ostatní. A ti ostatní nebudou řvát na další.

Které zpěvačky či zpěváka si nejvíce vážíš?

Když mi kdysi kdosi řekl, že mu připomínám Hanu Hegerovou, to byla pro mne veliká pocta. Ona je člověk s velkým Č. Podnětná je pro mne i spolupráce s Jiřím Suchým. On je fajn. Decentní pán se smyslem pro humor.Je mi blízký i Zdeněk Svěrák. Jeho texty jsou výchovné, ale je tu i sranda. Nemůžu mít výchovu bez té srandy... . Kdybych se destkrát za den nezasmála, už by tu byly deprese.

Výchova. Jsi původním povoláním učitelka. Obloukem se sama k výchově vracíš. Proč jsi vlastně odešla? Nemáš výčitky?

Ve škole jsem měla pocit malého rozletu. Musela jsem bojovat s pravidly, které se mi zdály nesmyslné. Byla jsem nucena se s lecčím smířit, protože jsem pro starší kolegy byla mladá a nezkušená. Zpívání je svobodnější. Od dětí neutíkám, zpívám pro ně.

Máš nějaký prostředek, kde tě napadají nápady? Místo, kde si srovnáváš myšlenky?

Relaxuji v autě. Tam se mi uzavírají myšlenky, dokonce napadají i hudební motivy. Hodně čerpám z vody v jakékoli podobě. Medituji u nádobí, ale hlavně, když se dívám na moře. Sestra skládá ve vaně. Když něco potřebuji, koupím ji olej do koupele. Věřím na energii míst. Mám jedno takové. Zajedu tam, zastavím, koukám… .

JR – pokus o slovníkové heslo.

Vyrůstala folklórem v bělohradském Hořeňáku. S kytarou zpívá dětem písničky zaměřené na různá výuková témata – škola hrou. Dovede s nimi navázat kontakt. Druhou částí jejího Já jsou šansony. Její texty tu nejsou lacině sentimentální, nepodlého sladkobolnému tónu. Ve vhodnou chvíli dovede své sdělení odlehčit, umí si udělat i legraci sama za sebe. Zpívá i džez, folklóru zůstává věrná.

Jako ženská je pěkná holka, nejen proto, že se dovede hezky usmívat.


O rukopisu (malířském)

Ne tak často stává se to, co zaznamená většina návštěvníků výstavy Evy Hnykové: Vždyť ty obrázky jsou všechny stejné – řeknou si. Rozuměj , stejné svou malířskou formou, svým rukopisem. Inu přivezla paní malířka do Jičína své krajiny a o všech můžeme říci, že jsou snové. Přesněji na oné neviditelné a těžko poznatelné hranici mezi snem a skutečností. Pomáhá jí k tomu z přírody mlha a vítr, z palety jemné barevné tóny bez jasného ohraničení, z jejího nitra talent a píle. Nu a pak ještě cosi, na co ateisté jen obtížně hledají slova.

Inu, to je Hnyková, nezaměnitelná, jedinečná. Má svůj rukopis a není důvod ho měnit a přizpůsobovat se. čemukoli.


Ze zápisníku

  • Když jsme chystali festival, když on začínat, to jsme si mnozí říkali - už abychom to měli za sebou. Máme a najednou ten podivný stav, on nám ten blázinec, to vypětí, to nasazení, ono nám to chybí. Těšení na klid ukázalo se ošidné. Byla to všechno jakási droga, když není, přicházejí abstinenční příznaky? Podivné. To už nebudeme mít nikdy klid?

  • Pardon, ještě jednou JMP. Pozvala prezidentka vejbory na skleničku. Přišlo hodně, skleniček bylo s čímsi červeným či světlým; najednou klavír, za ním střídali Zajíček, Slávek a okolo vejboři. Muzika byla převážně lidová a krásná a hlavně ladilo. Úžasné zpívání. Melodické... . Přemejšlím, čím to? Každá společnost, která se sejde u piána, takhle pěkně ladí? Nebo je to zas nějaká ta podivná zákonitost, že takovouhle muziku dělá je ta parta, která je sladěná i jinak?"

  • "Mají štěstí, že neprší," povídá vedle kdosi v koleji, když jsem čekali na onu chvíli, až bude odpich, až tekutý kov roztavený na 1500 stupňů začne vyplňovat formy. Usmáli jsme se. Je to opravdu štěstí? Víc než čtrnácte dní makali kumštýři ze severu a z Pobaltí spolu s našimi nad svým dílem. Mrzli v průvanu, dohadovali se mezi sebou a sami se sebou nad konečnou podobou tvaru… . Myslíte, že tahle obrovská snaha může zůstat nezavršena? Nevím, jaký je to zákon, je-li to vůbec zákon. Možná je to jakási podivná logika, podle které kupříkladu po dlouhém a deštivém pochodu stejně přijde slunce a osvětlí a usuší a odmění a… .

  • Na besedě o sbírání pohlednic v knihovně, kterou drželi autoři knížky Jičín a okolí na dobových pohlednicích K. Čermák a L. Erben, objevila se i myšlenka listovního tajemství. Och, tak lákavé věnovat pozornost i druhé straně obrazu. Pan vydavatel Erben uváděl příklad, jak z jednoduchých zpráv na malé sadě pohlednic možno rekonstruovat celý osud rodiny: Tři synové ve válce sdělují rodině své osudy, či obavy o život nezvěstného bratra. A obrázek, určený pro koukání, je vždy pěkný, veselý, či romanticky podbarvený… .

  • "Můžu to namalovat, ale neumím to vysvětlit," tak charakterizovala kouzlo malířského kumštu paní Luba Skořepová v jičínské galerii v zámku.


    Není tu?

    I Valdická brána patří ke kulturním místům v Jičíně, pro některé i ke kultovním. Na výstavě "Bylo tu – není tu" jsou kopie starých fotografií jičínských zákoutí, která marně bychom dnes hledali. Barevný nádech přitvrzuje nostalgii, vtipné komentáře i s osobní dedikcí přinášejí úsměv. Nápaditá instalace (kuličku vína si můžete, když se Jirka nedívá, i utrhnout), lekce vkusu. Vernisáž v pátek pátého byla setkáním, možná i trošičku rozloučením se sezónou, které Svatý Petr vylepšil výhledem, ostatně nemohlo být jinak. Pan kaplan šel sloužit mši a neřekli byste, jak i on je, při své kolébavé chůzi, shora malý a nenápadný.

    Takže – sejdeme se až v Adventu. Vlaďce ani Jirkovi moc nezávidím tu přípravu, lidé jsou zvyklí chodit na věž za vysokou úrovní.


    Momentka

    Je vlastně to naše putování po téhle zemi složeno z mnoha tuze krátkých střihů, tak mne napadlo na výstavě fotografií Jana Kundery ve Starých Hradech. Přiznal, že nemá příliš drahý aparát (Nikon) a k němu jen jeden objektiv (3,5). Kvalita techniky nahrazena jest v značné míře kvalitou lidskou. V podstatě je to jednoduché – ve vhodnou chvíli tam být a zmačknout spoušť. Neboť pomineme-li onu chviličku, je běh světa už úplně jinde. Neboť právě jen a jen ta chvilička stojí za zaznamenání.

    Ještě jedna myšlenka napadne člověka při pohledu na oněch jedenadvacet fotografií. Kterak lze z obrazu vyčíst ducha. Ducha v člověku, i Ducha nadpozemského, terý je skryt v onom zachyceném okamžiku soustředění, starého pána, či klečících ministrantů.

    "Tahle," označila dlouhovlasá dívka fotografii, která ji nejvíc zaujala. A vysvětlila, jak často se s lidmi míjíme, aniž bychom si uvědomili, jejich existenci a jejich problémy.


    Máme Čtvrtletník,

    většina pisatelů už se za své články nestydí a podepsala se. Autoři fotografií ještě z anonymity nevystoupili. Škoda, že pisatel popisků si ještě nepovšimnul, že na pohádkovém festivalu byly i tvůrčí akce, nejen ty, na které se lidé jen dívali.

    Dámy a pánové z radnice nám vysvětlují, jak nám to v tom našem krásném městě pěkně klape. Ó, my se máme!


    Vyjádření občanského sdružení BEZE STRACHU k článku "Jak to vidím" otištěném v Prochorovinách ze září tohoto roku.

    Článek byl napsán pouze na základě informací některých členů správní rady Nadačního fondu JMP. Tito členové také prokázali svoji neprofesionální schopnost (či profesionální neschopnost?) s uzavíráním smluv a reprezentováním festivalu JMP. V případě většího zájmu lze přiblížit detaily, které máme na mysli. Co nás pobouřilo nejvíce, byla ovšem právě nesmírná nediplomacie některých členů správní rady. Bylo to především neplatné vypovězení smlouvy, které poškodilo děti, pro něž byl program "loupežníků" určen, a ne absence jednoho člena souboru, který tři dny před festivalem absolvoval operační zákrok. K urovnání sporu spíše přispěla ochota "loupežníků" vzdát se části odměny, na kterou měli podle platné smlouvy nárok, než někdy až směšné chování některých členů správní rady. Toto vše nás bohužel odradilo od další spolupráce s Nadačním fondem JMP.


    Upravené logo Prochorovin


    Zvláštní Prochoroviny

    Valdštejnovo město Jičín – minulost, budoucnost

    Postřehy z konference,

    která se konala dne 10. 10. v Porotním sále jičínského zámku


    Jana Václavíková

    Město by se více mělo chopit nabízené příležitosti Využít genius loci místa. Průmyslovou zónu má každé město. Ale co ví běžný Jičíňák o barokní komponované krajině? Chybí osvěta, seznámení lidí, propagace navenek. Jičín by si měl více vážit věcí, které nevyužívá


    Úžasné nasazení studentů Lepařova gymnázia. Chodili po městě s anketními lísky. Sesbírali celkem 211 názorů Jičíňáků. Pro studenty nové, neznámé konání. Pokračování školy jinými prostředky. Konference stala se i jejich záležitostí.


    Václav Cílek

    Lidi, krajina, město tvoří trojúhelník. České město prochází změnami, některé změny znamenají krásu. Jičín má perspektivu, je tu dobrý lidský potenciál. Funguje tu osvícená radnice, kterou ovlivňují lidé – místní iniciativa. jsme tu proto, abychom se zamysleli nad potenciálem, který tu je. Vaříme z toho, co nám lidé nosí.


    Někteří účastnici, byť pedagogové, většinou vysokoškolští, jsou zaskočení desetiminutovým limitem. Buď neřeknou téměř nic, z obavy před překročením limitu, nebo spěchají, drmolí, je to na úkor srozumitelnosti i obsahové vyváženosti. Doplatila na to kupříkladu sympatická Dr. Bendová, která, ač matematička, vzala si nelehký úkol obhájit Valdštejnův charakter.


    Jaroslav Wágner

    Valdštejn byl prvním, kdo zřídil stavební kancelář. Město urovnal a nahradil dřevěné zděným. V současné době se městské památkové rezervace za každou cenu snaží mít města barevná. Ale je to potřeba doložit průzkumem.

    Jezuitská kolej je druhou palácovou budovou v Jičíně. Zámek – vládní místo, kolej – školské.


    Zkušení kongresoví turisté tvrdí, že ne přednášky, ale kuloáry jsou tím nejdůležitějším na podobných jednáních. V Jičíně pokračovaly mezi skončením programu a začátkem noční klauzury v hospodě U našich. U odposlouchaných názorů jsme bez udání autorů zaznamenali: "Dostavět, nebo nedostavět kostel Svatého Jakuba Většího?" "Chystá se ustavení občanského sdružení, které by hlídalo aby investiční akce byly citlivé vůči krajině. Pracovní název - Červené pivo, nebo Krajina s lidskou tváří."


    J. K. Čeliš

    Je nutno chápat valdštejnskou krajinu ne jako souhrn, ale jako celek. Krajinu je třeba procházet a tak se naladit To je východisko k jejímu pochopení. Ne každý majitel bude nejlepší hospodář. nelze mít stejná pravidla pro majitele hradu a podnikatele. Občan, odborník a složka politicko úřednická by měly tvořit trojúhelník. Je třeba zvládnout dohodu mezi nimi.


    Oblečení charakterizuje tolik různorodé založení účastníků konference. Zatímco mnozí přišli v obleku a kravatě, což koresponduje s interiérem Porotního sálu, dorazil doktor Václav Cílek z Prahy v kostkované košili a kalhotách – skoromontérkách. Příjemná demonstrace nekonformního pohledu na projednávaný problém. Dámy vesměs svým oblečením ctily vážnost chvíle. Jedné paní správná délky kostýmku tuze slušela. Avantgardní architekt Koucký provokoval knírem podle Dartagnana


    Alexandra Brabcová

    Nikdo nepochybuje o hodnotě některých památek, ale opatření na jejich ochranu jsou nepopulární. Radnice má krátkodobé cíle – tj. ukázat občanům, že pro ně něco dělá. Kulturní dědictví by mělo mít prioritu, a to i za cenu, že to není finančně efektivní. Měli bychom si položit otázky: Co je Jičín pro jeho obyvatele? Co pro návštěvníky? Jak to bude v budoucnosti využito? Ty zájmy se mohou lišit.

    Některá města jsou turisticky přetížena. Je třeba hledat rovnoměrnost, je třeba, aby se o Jičíně mluvilo. Historické dědictví učinit srozumitelné všem, nejen těm kteří jsou o tom přesvědčeni.


    Reprodukční zařízení v sále nebylo nejmodernější. Někteří přednášející nebyli dostatečně poučeni, měli možná i menší zkušenost, jejich povídání nebylo téměř srozumitelné (Blažek, Šejn). Škoda, to co říkali, bylo hodnotné a závažné. Nechce se věřit, že pedagogové si nekontrolují dopad svých slov na posluchače. Lidé v sále z toho byli nešťastní, nicméně nikdo přednášející neupozornil. Není to přece projev neslušnosti.

    Roman Koucký

    Není možné pokračovat v teoriích 19. a 20. století. Nepřipustit vytváření rezervací s rasismem, který k tomu patří. Některé rozvojové oblasti jsou nadhodnocené. Koncentrovat. Benátky jsou proto krásné, že jsou na malém prostoru.

    Demokracie nedokáže odhlasovat rovnou linii. I křivá alej může být rovností.

    Doba pokročila. Pod Koštofrankem hledali jsme Rumcajsův domek a našli tam pneuservis.


    Obavy padly, porotní sál je zaplněn. Nejen téma ale i způsob provedení konference chytil. Omezení délky povolených projevů nutí ke stručnosti, věcnosti. Ne každému se to však daří.


    Renata Lhotáková

    Teď k vám promluvím jako obyčejná ženská. Chybí nám láska. Ke krajině, ke stavbám v ní, k lidem. Do lodžie se vrací život. Snažíme se nastartovat život v těchto spících místech. Lodžie – Libosad – grota. Škola fantazie a setkání. Kdo podléhá stresu, ten tam nezajde. Vymýšlíme nové a nové důvody pro setkání. Nikdo nám nebrání, ale proboha - nechtějte na nás peníze. Bohužel se nám nedaří vyčíslit pojmy, jako je radost. Kastelán v lodžii by měl být člověk, který to tam bude mít rád.


    Anketní lístky obsáhly závažnou problematiku každého občana. Otázky by si zasloužily nápaditějšího grafického zpracování, možná včetně jednoduchých piktogramů, které by více upoutaly tázané. "Studenti jsou inteligentní, dovedou si poradit," řekla Dana. Právem. Bylo-li třeba, přečetli otázku a vyplnili odpověď podle slov tázaného sami.


    Jaromír Gottlieb

    V Jičíně je pět míst, vzdálených ne více než pět minut chůze z centra, kdy se dostaneme na začátek volné krajiny: 1, Začátek lipového stromořadí (směr Lodžie, Podkrkonoší). 2. U rybníka Kníže (směr proti toku Cidliny, směr ke skalám). 3. Silnice na Březinu (Staré Hrady, Ostružno..) 4. U lávky přes Cidlinu u MŠ (Češovské valy, Polabí) 5. U železničního přejezdu na Hradec králové (Dvorce, Studeňany). Tuhle zvláštnost má málo které město. Jičín – město krajinou dotýkané, město čtyř krajin, získává tak právo, aby hledalo svoje specifické image. Měli bychom vpracovat projekty ochrany těchto vstupů do krajiny.


    když 6 (tuším) přítomných zastupitelů z jedenadvaceti není podle doktora Cílka tak málo, soudím, že mohla být jejich účast větší. Brali byste vysvětlení, které nám dal jeden z nich, že on má na starosti ekonomiku, jeho se věc tak netýká? Radnice byla jedním z pořadatelů. Slabá účast učitelů je v Jičíně obvyklá.


    Eva Zatloukalová

    Naším zájmem by mělo být přivést do Jičína co nejvíce lidí v průběhu co nejdelšího období. Hlavním problémem je sezónnost. Nestačí jen investovat, ale hledat způsob, jak přilákat co nevíce lidí i mimo sezónu. Velkým přínosem bylo vybudování aqacentra.


    "Už se nedivím jejímu manželovi (zesnulý senátor Benda), že tak obhajoval Pinocheta," takový komentář přišel k vystoupení Dr Bendové, která přinesla pozitivní pohled na Valdštejna.


    Lenka Nyklová

    Líbí se mi, jak se na konferenci rozebírá začlenění do přírody. Nám památkářům se vytýká, že děláme skanzeny. Ale řekněte, který valdštejnský objekt můžeme ukázat celý? Řešíme to tím, že obnovujeme fasády. Památka je klasika, nepodléhá módě. Je nejjistější investicí. Opravit památku je složitější, než postavit halu, ale zato je to trvalejší hodnota.


    Text závěrů, dohodnutý na večerní klauzuře, bude zaslán všem jičínským zastupitelům, mediím, některým referátům Městského a Okresního úřadu, památkářům do Pardubic a Prahy a dalším.


    XX

    Témat moc, názorů moc, nesmírně zajímavé, přece jen se mělo hlasovat zda rozvoj extenzivní, či intenzivní . Podstatné je, že lidé měli snahu se domluvit, nehádali se." Tak zhodnotila průběh konference jedna z účastnic, jejíž názor má váhu, protože má úžasný přehled o dění v Jičíně.


    Odpovědi na otázku: Když uslyšíte výraz "město Jičín, jaké okamžité asociace se vám vybaví?
    Rumcajs4680
    Památky a příroda Českého ráje 2810
    Osobní zážitek spojený s Jičínem 1510
    Stavby nebo urbanistické celky 90
    Jiné20

    Tázány byly osoby s vysokoškolským vzdělání v Českých Budějovicích.


    Jeden ze studentů gymnázia,

    který přišel poslouchat i odpoledne, tedy nejen v době, kdy se "ulil" ze školy, řekl: "Dopoledne se mi líbilo. Získal jsem spoustu nových pohledů. je to něco jiného, než se něco nadrčet ve škole."


    Bohuslav Blažek

    "Jičín je bezkonfliktní město, město pohádek. Děje se tu velmi mnoho, od věcí tradičních po netradiční. Město příliš krásné, v mnohém se však lidé ještě neprobudili."


    Bohumír Procházka

    Způsob řešení je někdy polovičatý. Město objednalo generel dopravy, ale nejsou peníze na to, aby v programu bylo i hlukové posouzení a výpočet emisí A tak není možno exaktně dokázat dopad jednotlivých navrhovaných opatření (převedení dopravy, jednosměrné ulice, parkoviště apod.) na zdravotní stav obyvatelstva.



    A co Jičíňáci?

    Na mnoha místech v Jičíně byla v den konference mapa se dvěma barvičkami. Nejen na nádraží, ale i v nemocnici, úřadech, školách, hospodě. Nejvíce pomalovaná červenými (místo vnímané pozitivně) a černými (negativně) puntíky byla mapa na náměstí. Vcelku se nejvíce červenala místa, jako je náměstí, kolej, lodžie, Šibeňák. Hodně černých puntíků bylo na autobusovém nádraží. Na mapách ve škole začernili žáci vlastní vzdělávací ústav.

    Z výstavky na nádvoří, kterou studenti promptně připravili z výsledků ankety, jsme opsali: Nejvíce je v Jičíně postrádán klub mládeže (15x), obchodní dům požadovalo 5 účastníků. Opravu chodníků by upřednostnilo 42 lidí, na druhém místě je oprava koleje – 22 požadavků. 108 respondentům nevyhovuje dopravní řešení ve městě, spokojeno je jen 65. 74 dobrodějů je ochotno věnovat svůj volný čas pro veřejný prospěch. Však jeden z nich jen za podmínky, že by dělal starostu. 68 lidí odmítá pro veřejnost pracovat.

    Studenti shromáždili i další názory: Nechci Vietnamce! Policie je pomalá! Chtěla bych městský kurník za městem(noční)! Na dotazník odpovídalo mnoho lidí různých povolání, pohlaví a věku. Neodpověděl ani jeden z oslovených policistů.


    Odpovědi Jičíňáků na otázku: Jak hodnotíš úroveň kulturního života v Jičíně?
    žalostná 21
    nízká58
    přijatelná108
    nadrůměrná15
    mimořádná7



    Jaroslav Veselý

    je třeba hlídat to, aby nedocházelo v okolních vesnicích k živelným stavbám jen proto, že tam jsou levnější parcely. nechceme Magapolis.

    Nikdo nemá právo koordinovat, či jakkoli řídit občanskou společnost.


    Vlastislav Matucha

    Skok od totality byla velká změna. Nemůže všechno hned fungovat. Mezi rozvojem člověka a výchovou dítěte se dá vysledovat paralela.


    Petr Krupka

    Jak by měl probíhat rozvoj města, to nemůžeme rozhodnout my. Ještě více bychom se měli ptát občanů. Město je vyznamenáno za průmyslovou zónu. Je to jednoduché, dát Američanům stavět, aby to nedostal někdo jiný.



    Prochoroviny