Marek Havlík na vrcholu

Jičín - Místní lezec Marek Havlík z týmu Sport Relax zdolal jednu z nejtěžších cest světa "Macumba club" ve francouzské oblasti v okolí stejnojmenného městečka Oregon. Jak se vše přihodilo, o tom jsme si povídali přímo s aktérem výstupu.

Proč právě "Macumba club"?

"Je to vyhlášená moderní cesta obtížnosti 8c, nádherná logická linie v dobrém materiálu. Tento výstup jsem obdivoval již v roce 1997. Vzbuzoval respekt a neustále mne vyzýval.

Jedná se o atletickou cestu, vyváženou, 23 metrů dlouhou linii s nejtěžším místem ve třetí čtvrtině cesty. Když dolezete nahoru, lano vám dole visí 12 metrů od stěny, a to je už pěkná střecha. Když jsem kamarádům ukazoval fotky z výstupu, mnozí je drželi o 90 stupňů obráceně."

Jaká byla příprava?

"Od ledna jsem trávil ve Francii každý měsíc jeden týden, z toho jsem většinu času věnoval této cestě, kdy jsem si zkoušel jednotlivé sekvence kroků. Ty jsem si potom modeloval doma na umělé stěně. První pokusy byly velice slibné,takže jsem věřil v pozdější úspěch. Do Francie jsem odjel již počtvrté začátkem června s jednoznačným cílem.

Cestu jsem zkoušel dvakrát denně. Je to náročné psychicky a obrovsky vysilující. Člověk musí mezi jednotlivými pokusy regenerovat co nejdéle, aby se mu vrátila energie a síla do prstů a předloktí. Opětovné pokusy bez nabytí maximální síly jsou k ničemu. Poslední den se trochu ochladilo, nepotily se tolik prsty a úsilí bylo korunováno úspěchem."

Jaký máš pocit po úspěšném výstupu?

"Když jsem se dostal do místa, kde se už nedá spadnout, začal jsem strašně řvát. Dole se mi podlomily kolena. Splnil se mi životní sen."

To je paráda, ale co dál?

"Jak se říká, s jídlem roste chuť a já bych rád potvrdil výkonnost i v jiné oblasti, na cestě stejné obtížnosti."

Tak "Máro", díky za pokec, a ať se Ti vyhýbají zranění a vše se daří dle Tvých představ.

Jára Tišer


Pětačtyřicátá volejbalová Dřevěnice

Dřevěnice - V jedné volejbalové písničce se na melodii "Mistrinské" zpívá: "V Dřevěnici, maličké vesnici, volejbal má slavnou tradici. Jak se tu kluk někde v domku narodí, na hřiště ho táta s mámou hned vodí. V deseti letech pak už hraje, pomáhá pořádat turnaje..."

Ano, turnaji žije celá vesnice, pomáhají téměř všichni, od dětí až po nejstarší důchodce. Je jedno, jestli se tu narodili nebo se sem přiženili, vdaly, či odešli žít do měst. A tak je turnaj každoročně vlastně malým sjezdem rodáků a přátel obce.

Až neuvěřitelný byl vzrůstající počet startujících. Na prvním ročníku 15. srpna 1954 hrálo na dvou nových antukových kurtech 16 družstev. Počet účastníků se stále zvětšoval, členové TJ Sokol Dřevěnice museli vybudovat další kurty. Nyní se hraje na deseti místních a na dvou v jeden kilometr vzdálené Radimi. Stovka zúčastněných družstev byla "pokořena" na 12. ročníku (113 týmů), dvoustovka na 16. (205), třístovka na 19. (305), čtyřstovka na 25. (421) a pětistovka na 29. (511). V roce 1987 na 34. ročníku, nad kterým převzal patronát Mezinárodní olympijský výbor, startovalo 589 celků! Na dosavadních 44 ročnících hrálo 13 283 družstev z 21 států 4 světadílů. Dřevěnický turnaj je největší v naší republice, jedním z největších na světě.

V pamětních knihách či kronikách je množství zápisů, ocitujeme alespoň dva: "Skvělé prostředí a atmosféra, výborní organizátoři a kamarádi. Jako člověk potřebuje jíst, tak volejbalista potřebuje Dřevěnici", napsal jeden z nejslavnějších našich reprezentantů, "kaučukový dědek", Karel Peulus, mistr světa a Evropy, stříbrný z olympijských her 1964 v Tokiu. Druhý text: "Vaše obec se stala místem, kde se setkávají týmy z mnoha států světa a oceňují výbornou organizaci a atmosféru. Jménem Mezinárodního olympijského výboru přeji Sokolu Dřevěnice mnoho úspěchů v práci pro olympijské ideály a posílám všem členům srdečný pozdrav". Podepsán Juan Antonio Samaranch.

Program 45. volejbalové Dřevěnice:

V sobotu 1. srpna hrála družstva dorostenců a dorostenek, mužů I. ligy a veteránů nad 40 let. V neděli 2. srpna prvoligoví muži pokračovali, přidali se týmy mužů II. a III. ligy, ligové celky žen a veteráni nad 50 let.

Sobota 8. srpna bude patřit družstvům mužů i žen oblastních přeborů a soutěží, neděle 9. srpna tzv. otevřenému turnaji, kde mohou nastoupit týmy mužů všech soutěží i neregistrovaní, samostatnou kategorii mají družstva smíšená - 4 muži a 2 ženy. O tomto víkendu se v Dřevěnicích začíná vždy od 8.00 hodin.

(JŠ)


Petra vlastní tři mistrovské tituly

Ostrava/Plzeň - Začátek léta již tradičně patří republikovým mistrovstvím atletů všech věkových kategorií.

Poslední červnový víkend svoje mistrovství absolvovali dorostenci a junioři v Ostravě. Jičínská minivýprava si vedla vcelku úspěšně. Žákyně Petra Šindelářová svoje kvality prokázala i v dorostenecké kategorii a skokem 176 cm vybojovala bronzovou medaili. Junior Martin Slanina v běhu na 3000 metrů překážek skončil pátý, sprinter Milan Král byl sedmý ve finále na 200 metrů.

První prázdninový víkend patřil žákovské kategorii. O tituly mistrů České republiky se utkali nejmladší atleti v Plzni. V dramatickém závodě výškařek získala Petra Šindelářová již svůj třetí letošní titul mistryně České republiky (po vítězství v hale a sedmiboji). Na vítězství bylo potřeba zdolat laťku ve výšce 177 cm. Dařilo se jí i ve finálovém běhu na 80 metrů překážek. Na čtvrtém místě ji dělila od medaile pouhá desetina sekundy.

Velkým, nečekaným, a o to příjemnějším překvapením pak byl výkon trojice Veronika Plesarová, Petra Šindelářová a Lucie Jirásková, které ve štafetě na 3 x 300 metrů vybojovaly bronzové medaile. Škoda jen, že se děvčata neprosadila ve svých individuálních startech na 300 a 150 metrů.

Seriál mistrovství skončil o následujícím víkendu souboji nejlepších dospělých atletů v Jablonci. Velice zdatně si zde vedl Josef Pomikálek, který v závodě na 3000 metrů překážek obsadil výbornou čtvrtou příčku. Petra Šindelářová v konkurenci nejlepších výškařek skončila výkonem 170 cm dvanáctá.

(Peš)


Michal Špaček jede na Mistrovství Evropy

Jičín - Vynikajících výsledků dosáhli závodníci SK SAGITA Jičín na Mezinárodním mistrovství Polska v závodech horských kol GRAND PRIX MTB °98, které se jelo 18. a 19.7.1998 ve Walbrzychu.

Michal Špaček dojel na čtvrtém místě, když ještě v posledním kole atakoval třetí pozici, ale po technické chybě ztratil zhruba 20 vteřin, které rozhodly o pořadí na stupních vítězů.

Velmi dobře zajel nadějný Petr Kordík, také závodník SK SAGITA Jičín, který obsadil v celkovém pořadí patnácté místo.

Michal Špaček se závodů zúčastnil v rámci přípravy na Mistrovství České republiky v závodech horských kol spolu s některými reprezentanty z čela Českého poháru MTB. Mistrovství republiky se konalo o posledním víkendu v Losinách u Šumperka. O jeho průběhu a výsledcích vás budeme informovat v příštím vydání NN.

(Fe)

Na startovní čáru ve Walbrzychu se postavilo celkem 93 borců z několika zemí, z nichž těžký, 45 kilometrový závod, nedokončilo rovných čtyřicet. První a druhé místo v pořadí obsadili reprezentanti AUTHOR EXPANDIA TEAM PRAGA Pavel Štýcha a Petr Dlask, třetí dojel polský reprezentant Marek Galinski z LKS OPTEX GIANT OPOCZNO a konečně čtvrtý pak Michal Špaček z SK SAGITA Jičín. Nutno dodat, že i patnáctý v pořadí Petr Kordík ze stejného oddílu si odvezl z Mezinárodního mistrovství Polska celou řadu cenných "skalpů" reprezentantů Polska, České republiky, Ukrajiny, ale například i Ameriky.

Na základě výborných výsledků byl Michal Špaček nominován na Mistrovství Evropy, které se koná ve dnech 26. až 28.8.1998 v Belgii a na Tour de France - sedmietapový závod horských kol, konaný 7. až 17.8.1998, tedy týden po Mistrovství republiky České republiky.

(red)


Přesná muška Ilony Hamanové

Ostroměř - Na místní střelnici SSK, v hezkém prostředí bývalého lomu, pořádal Sportovně střelecký klub Jičín dvoudenní "Velkou cenu Jičína". První den soutěže jednotlivců, zařazené do I. kategorie, zahájili muži střelbou z libovolné a sportovní malorážky na šedesát ran vleže. Z jičínských střelců se Václav Haman (1959) umístil na 22 místě s celkovým nástřelem 577 bodů a S. Šádek (1970) s 572 body na místě 32.

V kategorii dorostu dominovala Ilona Hamanová (1982), která si vystřílela zlatou medaili za 579 z 600 možných bodů. Šesté místo s nástřelem 550 bodů obsadil Petr Ivan (1983) a osmé místo pak Václav Haman ml. (1986) s 521 bodem.

Druhý den soutěž pokračovala střelbou z libovolné a sportovní malorážky na 3 x 20 ran vleže, vstoje a vkleče. V mužské kategorii se Václav Haman (1959) umístil na 6 místě, když celkově nastřílel 540 bodů (vleže 191 b., vstoje 163 b., vkleče 186 b.). S. Šádek (1970) skončil s 511 body na místě jedenáctém (vleže 188 b., vstoje 154 b., vkleče 169 b.).

V dorostenecké kategorii zvítězila stejně tak jako v prvním případě Ilona Hamanová (1982). Vleže nastřílela 189 bodů, vstoje 159 a vkleče 162, celkem tedy 510 bodů. Pátý v celkovém pořadí pak skončil Petr Ivan (1983) se 470 body (vleže 187 b., vstoje 106 b., 167 b.).

(red)


Kuželkářský oddíl s novým názvem

Jičín - K významné změně došlo v průběhu druhého čtvrtletí u jičínských kuželkářů. Od 1. dubna se oddíl osamostatnil, což znamená, že přešel na samostatně hospodařící jednotku a prezentuje se již pod novým názvem SKK (Sportovní kuželkářský klub Jičín).

Samozřejmě, že se kuželkáři neobejdou bez pomoci sponzorů, neboť provozovat tak rozsáhlou sportovní činnost je velice náročné na finance. Jičínští děkují za jakoukoliv podporu nebo věcné ceny, které v minulosti sloužily jako odměny pro nejlepší jednotlivce v turnajích neregistrovaných.

(fk)


index