-ŸXZ(6ڽAm3q^WCO*V~(m4plt) 6R# O܃|@V Tؽ₝; fۣ{e- Kx2-C4_ ܧ-^ouC<ҵb|_ú9.qpG/lwXv3cEt?˵b^r_fwB꘳{j](R`pcb_?]<:\L ȗY)çf$`T⛤Ql{Mz+`q$]5AgDxi;a6Vwˀc2)$J7{? ]sF@L \gb"艶;=[n< o٫G b{pˑ')B_TwmYw'ٍcOpʹɨ{rY_Xpes pPg&;׍!dW ܼǽd 0gr|Ic4`#ѕQX,'+g|W%{'_NPL-2*J&[/k٦>p2ܿjxX}_]}S}U9η[3DŽdNUcǢ[[ ~Gyy!'uk+%WZHZ8Wr)Tu\6y7:WU5&V?55X’1KC}̙N\KN Th\ƐJosٷGRr2;H3lk?6T?g'?]yzTҀ?b\V@!1tXIPŬ/-&Z-FEfk͎2jzNK=O!ϰWG M/*<~yH[7?o h+3]3쒔 g[%blh+2uk ϗ0{rT9Hq# ŷ䥣)}xRX}>jmfl)w=^7c5zƒT;:jX`L :]L3;V#W{6ӵP~  6aVTPK\p`@ڶyZnFg Sk2LWXQV,o7Ƶ‡GSchv5BŦ%9z/t{OQ^F(YKVQ5rŒfZ S}}xoj^5lcDCf6c2"zk_<, ,4A]+V;͹@0B{Zm_i fFbr1+ňFsEQ3˥M%d! ЮO:v:^QOyNv3xئ\65ʤPsoTtlaUט;p: wW-tPaD 9An USV`훱IZ&ҋ>BO@.=ЪhX!= GBY^TL#PH!fqNĽt>l)w;_$ &!EpvJ:޹QNg>lks 'Ac(dh=.4{+ۉu? @9lwM_A\~$v2u H]uP8PRos {E\ONe/}}YKgN+ՓwVywQ^v\4˳*D>tn:@Gߴv]59aiJw䴼4vWl+/ wn#c\\D,ZZu0qOV5SN{_sOOZLE(**W->x.x䚫;0v~UŶ?o#"GCݣ97W*<9dcF圎jށQrgy24\w(}}e-%41scCd[tysNN{tKI~rVdDQ#%͙+H}LZSK){uKi+mA*dca,/΄Ga^GK =JI{!Zﵹ"s$}O\H e⢚RZ~SO/WE91XTY}Z,=~Kn(?P.?( R5jb'7$҃V!zmp4YiuS78fW s5;渚({Z{mOИ}|jW^/KF#&C- Y4F r|ep~ {1nc)S O7?v'\k_=v)Ѥ2m?_d`u]4? I%^Ӝ@|G)7s ?f}6_7e8/ť!>sܠ3Ŀis=_-˞1025$  (2!Zl=;L"S)•Wu)BiXv)IanD'*hI=Wsf).@62OR Ȋ~L|@*a6`~Sbw]3?LJr~ ݏMW^7kizNB͸vx[&=|2*- _9~܄`|AەFS:[2rꃃ_ScK{3 /ay:I'1Zs69"x5?(9C% MƎ2@gݯmB{ ^/Bg`]g*@>/PN)C:~>e|z7p8aCMEt}^kwgEpz 5${$Rܪ޿93d*QZZ Kompletn rekonstrukce mostu m stt piblin 2 miliony a 800 tisc korun, ve kterch nen zahrnuta stka za peloky inenrskch st. Investorem cel akce, jej dokonen je plnovno na 20. jna 1998, je Mstsk ad Jin.

Odbor kultury M prosazuje zachovn souasnch pskovcovch bok mostu (doposud tvoily sted ukotven trubkovho zbradl), do kterch jsou z venkovnch stran vytesny znaky msta Jina. Uvauje se napklad o jejich umstn vpravo od chodnk vedoucch na most.

(mar)


Vstava mek

Nemyeves - Ve dnech 15. a 16. srpna 1998 pod esk zahrdksk svaz, zkladn organizace Nemyeves - Vitinves ji 28. ronk tradin speciln vstavy mek.

V mstn sokolovn, po oba dva dny vdy od 8.00 do 18.00 hodin, budete mt jedinenou monost obdivovat destky klasickch, ale i zcela novch eskch odrd tchto pekrsnch kvtin. Vstava se ji ped mnoha lety stala velkou tradic, kterou se da udret jen s velkm vyptm a nasazenm vech organiztor. I letos, v tomto przdninovm ase, zde budou opt vystavovat pedevm naden amatrt "zahrdki", kterm se pstovn a lechtn mek stalo celoivotnm konkem.

Vstavu dopln expozice Milana Pila - "Krsa zaklet v kameni" a samostatn aranm jiin zahradnictv Brzk - Slove. V prbhu vstavnch dn dojde k vyhodnocen soute o nejkrsnj bl kvt meku a nejhez kvtinovou expozici.

(red)


P zna pat vem obanm

Jin - Je tomu ji 11 let (od roku 1987), co dolo k rozhodnut, e provoz na Husov td v Jin je nenosn a e zde bude vytvoena p zna.

V potku lo o vymezen tohoto prostoru pro p rznmi kvtini a dopravnm znaenm. Na pelomu roku 1991 a 1992 pak byla provedena rozshl rekonstrukce (nkladem 6 mil. K) cel Husovy tdy a byla tak vybudovna skuten reprezentativn (zvid nm ji jin msta) p zna pouze s zkm pojzdnm pruhem pro pjezd zsobovacch vozidel, a to jen jednm smrem. Souasn s vstavbou p zny pijal mstsk ad pslun prvn normy upravujc reim na tto zn, vychzejc z obecn platnch prvnch pedpis. el, smutn je, e do souasnosti nen v podstat tento reim zcela pln realizovn a pedevm nen respektovn.

O tom, e p zna a reim na n je stlm problmem naeho msta, svd opakovan neplodn diskuze s clem njak upravit provoz na p zn ve snaze omezit pohyb stn a parkovn vozidel v tomto prostoru.

Problm p zny v podstat spov v tom, e obanm - chodcm vad stle vt mnostv zde parkujcch a projdjcch vozidel. Naproti tomu na druh stran jsou zde nmitky obchodnk, e pokud bude striktn vyadovno dodrovn vech norem a reimu p zny, bude jim znemonno obchodn podnikn. Nejedn se o nmitky elov a nejde pouze o nerozhodnost je kategoricky odmtnout?

Obchodnci si mus uvdomit, e mt obchod na p zn ve zlatm centru Jina, je "terno" a pin to samo o sob zisk a naproti tomu mus tito pochopit, e v tomto vzcnm mst se mus podrobit i zvltnmu reimu. Jde o p znu, proto jsme ji budovali a nechceme, aby to byla opt pouze zsobovac ulice.

Jsou-li obchodnci i dodavatel pohodln a s kadou drobnost do obchodu chtj dojet autem nebo chtj mt svho tykolka na och, nech si pronajmou obchod jinde, a ne na p zn. V jinch stech msta mohou mt bez problm vozidlo ped obchodem. Je vak otzkou, zda vozidla ped obchody jejich majitel jsou zaparkovna eln, a to pedevm v tom smyslu, zda vbec nkdy vidme majitele obchod, jak vynej i pinej z vozidel do krm zbo. I zdej obchodnci vak maj monost parkovat nedaleko ped II. zkladn kolou, v Havlkov, Tyrov nebo afakov ulici tak, jak ji nkte in.

Cel problematika p zny zle v podstat na ns obanech, abychom si vmali a sledovali pohyb vozidel, zda vykldaj i nakldaj, jak dlouho, zda zde nestoj zbyten a ppadn vyuili svho prva a obrtili se na mstskou policii a podali ji o zjednn npravy.

Budeme-li vce vmav a mstsk policie bude nekompromisn vi vem stejnou mrou, bude vyadovat dodrovn reimu p zny, bude jist vozidel zde projdjcch a parkujcch minimum. Pro to jde v jinch mstech, a v Jin ne?

JUDr. Petr Krupka


ei eskho rje

Turnov - Mstn fotograf Pavel Charousek, kter je i v Jin doma, ml asn npad: vyfotografovat postupn zajmav lidi ve svm okol. Svj projekt nazval "100 ech eskho rje", ale zhy ho pejmenoval, nebo stovka ponkud se rozrostla, jako i okruh psobnosti.

Zdaleka mu nelo jen o vznan osobnosti, o kterch se pe ve slovncch. Za pomoci ptel hledal mezi lidmi na vsch, hledal ve skalch, v podnicch, na zvodnch tratch, horch i ve vznici. Hledal v kostele, divadle, za malskm stojanem i varhanami.

"PCh" to um. S lidmi si povd, nebo nech nkoho povdat, jakoby bez zjmu obchz - a cvak, cvak. Konzervativn fot ernoble a nachz tu vce odstn, ne na barevn fotografii. Kadho dkladn vyzpovd, text zpracuje, poctiv pole k autorizaci, pepe. K fotografim m tedy i dokument psan. Jedinen materil o lidech zemitch, pbitelch, tvrcch lidovch i lauretech. Slovo a obraz se slv, spojuje, dopluje. Ale obraz sm nejlpe hovo. Me bt cosi vmluvnjho, ne knsk roucho fare Jaluky, vlajc mezi celami Valdick vznice? Nebo odpovajc profesor Fingerland ve svch 98 letech v pracovn patologickho stavu? Na fotografich Trosek shora je vidt i kousek kdla rogala. Bylo dvoumstn. Tm druhm nahoe byl pan fotograf.

Zvltn, kterak se lid stejn krevn skupiny snadno najdou. U snaen o zchranu Valdtejnsk lodie je jeho apart prv tak, jako pi pohdkovm festivalu a v Pohdkovch novinch. Pi udlen Jivnskho tefana byl pochopiteln mezi nominovanmi, zrove ale podil spoustu obrzk...

Vstava ei eskho rje byla instalovna ji v turnovskm muzeu, na Humprecht v rmci rmkovy Sobotky a od 3. listopadu do 1. prosince 1998 pak bude otevena v jinskm muzeu.

(prochor)


Zahradnick kola oslavila pl stolet od svho zaloen

Kopidlno - Padest let uplynulo od chvle, kdy se v roce 1948 do baroknho kopidlenskho zmku pesthovala z Chrudimi tehdej Samostatn zahradnick kola.

V zmku, jeho poslednm majitelem byl od roku 1638 rod Schlik a jeho posledn obyvatelkou ped konfiskac v roce 1945 Jindika Thurn Taxisov, je dnes Stedn zahradnick kola a Stedn odborn a odborn uilit oboru zahradnk. Pi pleitosti oslav padestho vro od zaloen zahradnick koly se v Kopidln seli jej absolventi, ptel, vzcn host a irok veejnost.

Posledn sobotu ped zvrem kolnho roku si vichni zastnn mohli mimo bohat oficiln program prohldnout zmek, park se zahradami, koln statek, palmov sklenk, fkovnu, oranerii, ale i internt a uebny, kde pro n studenti pipravili ukzky svho praktickho umn a odbornch znalost.

(mar)


Rekonstrukce sauny ji v z

Jin - Rekonstrukci sauny v jinskm Sportovnm arelu provede po vtznm vbrovm zen firma Sauny Jin, kter vznikla spojenm dvou firem. Firma Dyntar zhotov veker devn obklady a vybaven potren. Firma Mdle - kovo - elektro zajist vytpc technologii a veker doplky ke zdrnmu saunovn.

koda vak, e se jim nepodailo prosadit pravu saunovch kabin dle nejmodernjch svtovch trend.

I tak se bude spolenost snait, aby saunov mikroklima vznikalo za nejnich energetickch nklad a dal drba a rekonstrukce byla co nejmn nkladn. Souasn s touto zakzkou provd firma Sauny Jin rekonstrukci saunovch potren ve 25. podla hotelu Forum v Praze.

(VAD)


index