Jičín - Po roce 1989, když se začaly likvidovat nesmyslné bariéry mezi jednotlivými státy a lidmi různých socialistických a nesocialistických států, i do Jičína začali přicházet ti, po kterých u nás v Čechách byl a stále je "velký hlad". Mám na mysli učitele cizích jazyků, protože jazykově vybavených osob v České republice bylo a stále je v porovnání s rozvinutým světem velice málo.
My Jičínští známe asi nejvíce stále veselého Simona O'Flynna. Protože už k Jičínu neodmyslitelně patří, rozhodli jsme se ho trochu vyzpovídat.
Můžeš nám na sebe vyzradit pár informací?
Asi bych měl začít tím, že mi je 34 let a jsem svobodný. Až do sedmnácti let jsem žil v Anglii s matkou, která pak rozhodla, že by se ze mě měl stát opravdový muž a poslala mě do Austrálie. Tam jsem zůstal deset let, převážně v Melbourne, pak jsem se vrátil zpět do rodné jižní Anglie.
A co tvoje rodina?
Jak už jsem řekl, jsem svobodný, ale netvrdím, že se tu jednou neožením. Myslím si, že po obou rodičích jsem něco podědil. Po otci, který byl třicet let v Malajsii jako policejní administrátor, jsem pravděpodobně zdědil touhu po cestování. Procestoval jsem již například Indii, Nepál, Pákistán, nemluvě téměř o celé Evropě. Otec byl mimochodem za druhé světové války téměř čtyři roky vězněn v Singapuru. Po matce jsem asi podědil i to, že mě baví učit, ona totiž byla učitelkou. Nyní je už v důchodu. Celkově jsem ale spíše po otci. Mám čtyři sestry, z nichž s jednou se často, i přes vzdálenost, co nás dělí, snažím pravidelně stýkat.
Jak dlouho jsi v Jičíně?
Je to i pro mě těžko k uvěření, ale v září to bude pět let. V Jičíně bych se chtěl usadit natrvalo. Myslím si, že jsem našel pravý "český ráj". Chtěl bych si tady jednou postavit pěkný dům se zahradou, ale to je zatím pouze sen.
A jiné plány do budoucna?
Já ani snad mnoho neplánuju. Baví mě to, co dělám. Ještě před rokem jsem byl zaměstnán na Akademii J.A. Komenského v Jičíně. Letos už vyučuji převážně v jičínských firmách na živnostenský list. Stal se ze mě tedy takový menší podnikatel. Nemám plán otevřít školu, spíše mě baví zůstat i nadále nezávislým. Navíc si myslím, že poptávka po učení jazyků v této zemi a konkrétně v jičínském okrese, stále bude.
Jak je to s tvojí češtinou?
"My czech"? Jo, myslím si, že už rozumím téměř všemu. Horší to je s mojí výslovností. Ještě se mám co učit.
Co ti v Čechách vadí a co tě naopak těší?
Těch věcí, které mě těší, je mnohem více. V Čechách vládne taková lepší atmosféra. Cítím tady méně stresu, lidé jsou snad i veselejší. Vadí mi úřady a byrokracie. Z mnoha orgánů cítím dýchat starou komunistickou mentalitu. Klasickým případem jsou například mé neúspěšné žádosti o telefon. Takovéto banální problémy si neumím v Anglii ani představit. Myslím si, že se musí změnit i služby, které se zde poskytují například turistům. Mnoha lidem zde chybí i větší zodpovědnost za práci, kterou vykonávají.
Co říkáš českému pivu?
To je velmi častá otázka. Myslím si, že v Čechách vaříte opravdu dobré pivo nejvyšší kvality. Velice rád navštěvuji klasické hospůdky, které jsou i v Jičíně. Víte, u nás v Anglii je pivo mnohem dražší, navíc si pro něj musí každý dojít k výčepu, nefunguje obsluha. Tady v Čechách mám rád především "plzeň", tu si dám rád například v restauraci "U našich", jejíž majitel Josef Píša je navíc ještě výborný kuchař. V této hospůdce si i s mojí slabou češtinou rád přečtu Nové Noviny, které Josef Píša pravidelně kupuje.
Rád chodím i do "Smíchovské restaurace". Zarmoutila mě však náhlá smrt pana Kučerky, kterého opravdu velice postrádám. Byl to jeden z nejlepších hostinských, které jsem kdy poznal.
Děkujeme za rozhovor.
Jičín - Zdravotní pojišťovny dluží okresní nemocnici miliony korun, čímž ji dostávají do postavení organizace neustále se potýkající s problémy druhotné platební neschopnosti.
Přes veškeré těžkosti se vedení zařízení daří od ledna 1998 za cenu tvrdých úsporných opatření a snižování celkových nákladů vykazovat měsíční zisk téměř jednoho milionu korun. Po vyplacení poloviny třináctého platu v měsíci červnu se však opět očekává zhoršení ekonomické situace, kdy náklady převýší výnosy. Nemocnice za sebou vleče milionové dluhy z minulých období, které se sice daří postupně umořovat, ale je to proces zdlouhavý a pro zúčastněné odborníky velmi náročný a "bolestivý".
"Situace není moc příznivá," vysvětluje současný stav okresní nemocnice její ředitelka ing. Dana Kracíková. "Ke všem závazkům za dodavateli nám letos navíc přibyly ještě řádné splátky návratné finanční výpomoci (v roce 1998 to je cca 3,5 mil. Kč) ze státního rozpočtu, kterou nemocnice získala v roce 1995. Veškeré nutné investice, samozřejmě kromě výstavby pavilonu operačních oborů, tak můžeme realizovat pouze na základě příspěvků okresního úřadu. Jednoduše řečeno, na to, abychom investovali z prostředků nemocnice, prostě nemáme.
Na výstavbu nového pavilonu je na tento rok schváleno a přiděleno ze státního rozpočtu 80 milionů korun. Přesto, že je tato stavba dotována státem, předpokládá se určitá spoluúčast investora, tedy nemocnice (cca 28 mil. Kč), které však může pomoci její zřizovatel - Okresní úřad Jičín.
První část pavilonu operačních oborů °A° měla být hotova právě v těchto dnech. Předpokládané roční dotace však nebyly poskytnuty v plánované výši, a tak je dokončení posunuto do druhého čtvrtletí příštího roku.
Závěrem bych se chtěla vrátit ke zmíněným úsporným opatřením. Je pravdou, že se nám daří šetřit část finančních prostředků. Tyto pozitivní ekonomické výsledky se však v žádném případě netýkají a rozhodně nemohou negativně dotknout našich pacientů. Těm je i nadále poskytována kvalitní zdravotní péče ve stejném rozsahu podle platných předpisů."
Vzhledem k nelehké finanční situaci uvítá Okresní nemocnice Jičín každý sponzorský dar na zkvalitnění její vybavenosti. Bližší informace ochotně poskytne vedoucí ekonomického odboru ON ing. Eva Roušalová na tel: 0433/582 214.
Jičín - Téměř dva měsíce čekali zahrádkáři a zemědělci na déšť, který by zalil jejich pomalu usychající úrodu. V neděli 7. června odpoledne táhly od Kopidlna mraky, přinášející naději. Nikdo však netušil, že pro mnohá pole a zahrádky nesou zkázu.
Prudký liják s krupobitím se přes okresní město přehnal v několika pruzích, a tak se stalo například na "Letné", že jednu zahrádku déšť bohatě zalil a druhou, o sto metrů dál, doslova zlikvidoval. Tam kde dopadaly kroupy velikosti slepičích vajec s větší intenzitou, devastovaly vše, co jim přišlo do cesty.
Místy totálně zničily úrodu, krytiny střech domů, skleníky, pařníky, karosérie a okna automobilů... Kdo neutekl nebo se neschoval, byl bit. Na jičínské chirurgii šili hlavu rozraženou kusem ledu, na interně řešili srdeční příhodu pána, který své "dolíčkované" auto už asi neprodá. Až tedy budeme příště hledět vzhůru a žádat vláhu, nezapomeňme připomenout: "Všeho s mírou!"
Jičín - Nejstarší jičínský pěvecký sbor Smetana před rokem obnovil tradice takzvaných Výročních koncertů. Ten letošní se konal v pátek 19. června a sbor na něm zazpíval některé ukázky z právě natáčeného CD.
Mezi hosty byl i spřátelený smíšený pěvecký sbor Jaroslav z Bzence. Oba sbory se předvedly v plném lesku ke spokojenosti vyprodaného Porotního sálu.
Jičín - Povídat si o vzdělání jsme tentokrát nezašli do žádné školy, i když se jí v mnohém podobá, ale do vzdělávací instituce, o jejíž existenci víme velmi dlouho. Uvědomili jsme si však, že o ní víme velmi málo, o Akademii Jana Amose Komenského v Jičíně. Sídlo má naproti okresnímu úřadu, v budově, kde ještě před rokem sídlily Noviny Jičínska. Hostitelkou nám byla její vždy usměvavá a ochotná ředitelka, paní Vlasta Vlčková. Položili jsme jí několik následujících otázek.
Jak byste charakterizovala vaši Akademii?
K této otázce mám malou výhradu. Já ji sice považuji za "svoji", ale jen v tom smyslu, že mám tuto práci velmi ráda a snažím se jí věnovat veškeré svoje síly. Ale tato vzdělávací instituce není mým osobním vlastnictvím, já jsem zaměstnancem. Akademie je největší vzdělávací instituce, která prostřednictvím regionálních oblastí působí po celém území České republiky. Jsou to občanská sdružení se samostatnou právní subjektivitou, která vyvíjí svoji činnost na základě schválených stanov a která využívají centrálního know how. Naše oblast zajišťuje jazykové vzdělávání, odborné semináře a vzdělávání podnikatelů.
Letošní školní rok skončil, jaká je situace na trhu v oblasti jazykového vzdělávání?
Stále více našich občanů si uvědomuje, že naše cesta směřuje do Evropské unie, kde je jedním z cílů pro všechny její obyvatele zvládnutí dvou cizích jazyků. Souvisí to s budoucím uplatněním našich občanů, a tím i jejich finančním oceněním. Proto jsme i v uplynulém roce zabezpečovali jak pomaturitní studium angličtiny a němčiny formou denního studia, tak i odpolední studium angličtiny v různých skupinách podle jazykové vyspělosti posluchačů. Zájem o jazykové vzdělávání tedy byl a naši posluchači oceňují jak výuku rodilými Angličany, tak i možnost získání mezinárodně uznávaných certifikátů PET, FCE z angličtiny nebo mezinárodně platné certifikáty ICC zejména z němčiny. Poprvé jsme zahájili i výuku francouzského jazyka a máme možnost zahájit i výuku italštiny.
A jaká je vaše konkurence?
Konkurence je dnes ve všech oblastech, tedy i v oblasti vzdělávání. U nás oceňují studenti zejména systémový přístup s propracovaným způsobem výuky, který má celostátní charakter. V našich, zejména "anglických" skupinách, se dosti často, díky délce a návaznosti studia i anglickým lektorům vytváří zvláštní specifická atmosféra. O konkurenci víme. Zájemci o jazykové studium musí sami rozhodnout o tom, kde se budou vzdělávat a posoudit i serióznost jednotlivých nabídek a jejich předkladatelů.
Zmínila jste se o ICC, povězte nám, o co jde?
ICC - International Certificate Conference - je mezinárodní asociace organizací, zaměřující se na výuku cizích jazyků. Sdružuje 13 členů z 12 evropských států. My jsme členem od roku 1996. Členové ICC se společně podílejí na tvorbě jazykových programů, provádějí jazykové zkoušky a garantují jejich kvalitu.
Víme, že jste sídlili v podnikatelské škole na Tobolce a v loňském roce jste změnili sídlo. Máte nyní výhodnější polohu?
Naši studenti tvrdí, že ano, ale jinak jsou vaše informace naprosto mylné. My jsme nesídlili v podnikatelské škole, ale podnikatelská škola sídlila až do konce roku 1996 v prostorách, které měla pronajaty Akademie, protože jsme byli zřizovateli, tedy vlastně majiteli této školy. V roce 1997 došlo k "podivné privatizaci" soukromé podnikatelské školy tak, že jejím zřizovatelem přestala být Akademie, škola přešla do majetku soukromého s.r.o. a my jsme byli z mnoha důvodů nuceni předchozí prostory opustit. Došlo dokonce k pokusu Akademii zrušit, ale to se na štěstí nepodařilo.
Akademie poskytuje také sídlo Okresní hospodářské komoře, proč?
Protože i OHK musela opustit stejné předchozí prostory, nabídla Rada oblasti Akademie možnost umístění této instituce v našem sídle. Umožňuje nám to šířeji spolupracovat s firmami a podnikateli, a tím i zjišťovat jejich potřeby ve vzdělávání a vůbec, vidím jako velmi důležité s touto institucí podnikatelů úzce spolupracovat.
Již stavitelé pyramid ve starém Egyptě znali tajemství optimálního působení sádry v obytných budovách.
Sádra se skládá z vápníku, síry, kyslíku a vody. Sádrovec (přírodní nebo jako produkt odsíření) se vypaluje při cca 120-180 stupňů Celsia. Vzniklý samihydrát síranu vápenatého je nejdůležitějším výchozím produktem pro sádrové stavební hmoty, anhydrit je přirozenou základní hmotou pro lité podlahy KNAUF.
Sádra je pro lidi dotykově příjemný, stavebně biologicky zcela nezávadný produkt. Má blízkou hodnotu pH lidské pokožce a je bez zápachu. Zkrátka a dobře, je to ekologicky i biologicky dokonalý materiál.
Sádra přispívá k tepelné pohodě člověka, zlepšuje zvukovou izolaci prostoru a řeší protipožární ochranu staveb. Sádrokartónové desky jsou vnímány jako teplé a vytvářejí útulnost prostoru. Sádra reguluje vlhkost vzduchu v uzavřených prostorách, protože se skládá z mnoha malých pórů, které v případě potřeby přijímají vlhkost a při velkém suchu ji opět vracejí do místnosti. Sádra tak přispívá k optimálnímu mikroklimatu obydlí.
Skutečnost, že vnitřní vestavby prováděné suchou metodou s jejich vynikajícími stavebně biologickými vlastnostmi mohou značně snížit celkové stavební náklady a zároveň zvýšit komfort bydlení, otvírá příznivé perspektivy pro široké uplatnění v mnoha oblastech stavebnictví.
Suchá metoda stavění umožňuje hospodárné, individuální a flexibilní řešení, komfort bydlení, pohodlí. Svou hospodárností uspokojí každého zákazníka. Stále více lidí se vrací k tomuto stavebnímu materiálu, protože díky inovacím skýtá vedle klasických technik výstavby i zcela nové tvořivé možnosti řešení.
Střechy často skrývají nevyužité prostory, které je možno systémem suchých staveb KNAUF přetvořit na další obytný prostor, pracovnu, pokoj pro hosty, dětský pokoj nebo koupelnu