Jičín - Výstavba bytů je celostátní problém. Celková kalkulace je taková, že náklady na výstavbu jsou nepřijatelné a občané jsou zvyklí na to, že se nebudou na výstavbě podílet a že budou platit pouze nájem.
Situace se však změnila natolik, že kupříkladu výstavba jednoho metru čtverečného bytu přijde zhruba na 16.000-20.000 korun, takže při 100 metrech čtverečních bytu jsme u částky 1.600.000-2.000.000 korun a kdo z nás, obyčejných smrtelníků, je schopen tuto částku investovat ?
Existují proto státní dotace, při kterých stát funguje jako spoluúčastník při výstavbě bytů.
Abychom byli úplně konkrétní, jedná se o 320.000 + 50.000korun na infrastrukturu.
V okrese Jičín je však příliš málo zastupitelstev a samospráv, které se do těchto projektů pouští. Tato dotace je v současnosti nejvíce čerpána v Hořicích. Zatímco v Jičíně, kde je požadavek na výstavbu bytů větší, je zatím postaveno 21 bytů. Dalších 15 se město Jičín snaží stavět v letošním roce, což je dle mého názoru opravdu minimum. Pro srovnání - v Hořicích bylo vystavěno 65 bytů. Přípravy na další výstavbu probíhají v současnosti i např. v Libáni, na Pecce a v Miletíně. V těchto městech a obcích je o hodně menší pracovní uplatnění nežli v Jičíně, a přesto se tamní bytová otázka daří řešit.
K dalším zajímavým státním programům patří dotace na opravu panelových vad až do výše 50 procent nákladů na opravu a půjčka obcím na 10 let na opravu bytového fondu. Obci náleží podle počtu obyvatel určitá kvóta bezúročné půjčky. O tuto může zažádat kterýkoliv občan s určitou režijní úrokovou sazbou s podmínkou uzavření hypoteční smlouvy.
Jičín - Ateliér současného nábytku ( ASON ) naleznete v Jičíně na Valdštejnově náměstí 88. Tato firma nabízí netradiční formou výrobu originálních postelí a pohovek, které jsou díky své konstrukci a vlastnostem vhodné pro každodenní zdravé spaní.
Výrobky mají tyto charakterové vlastnosti:
1. Zakázkové - výběrem tvarů, rozměrů, potahových materiálů, polohovacích a rozkládascích mechanismů a doplňků je umožněna jejich rozmanitost, originalita a optimální funkce výrobků.
2.Lamelové - použití lamelových roštů jako prodyšného a pružného podkladu matrací umožňuje správnou polohu u podepření páteře při spánku a snižuje tak bolesti v zádech a předchází vzniku degenerativních změn na páteři. Pružnost soustavy lamel lze nastavit pomocí posouvání jezdců podle hmotnosti a potřeby uživatele. Naše matrace vlastní původní konstrukce prověřené desetiletou zkušeností, jsou vynikajicí, levné, lze si objednat libovolný rozměr i snímatelný prací potah.
3.Polohovatelné - u pohovek lze měnit sklon opěradla , u postelí lze nastavit lamelový rošt pod zády i pod nohama nezávisle na sobě do potřebného sklonu. Současně se tak otvírá úložný prostor. Polohování je možno zvolit mechanické nebo elektrické, ovládané tlačítky.
4.Rozkládací - pohovky několika typů lze snadno během vteřiny změnit v pohodlné dvojlůžko.
5.Převlékací - potahy všech výrobků jsou prošívané a snímatelné, takže se dají prát, chemicky čistit nebo snadno vyměnit za jiné.
6.Demontovatelné - snadná montáž a demontáž postelí a pohovek usnadňuje dopravu a manipulaci.
Jestliže ve vás tento článek alespoň trochu vzbudil zájem, či nedůvěru, rádi s vámi všechny vaše dotazy prokonzultujeme osobně na výše uvedené adrese prodejny. Těšíme se na vaši návštěvu.
Jičín - Dnešní podoba Valdštejnova náměstí pochází z 80. let minulého století, z doby, kdy stál v čele města mladý průbojný starosta - tesařský mistr Fejfar.
Ne, že by na náměstí nebyly bývaly trosky starých dlažeb snad až z doby trčkovské a Albrechta z Valdštejna. Ale opuka ze Šibeňáku se časem rozpadla a čedič z Čeřovky bez řádného podkladu vozy zatlačovaly do země. A tak bylo po dešti bláta všude dost. Někde dokonce voda zůstávala stát a tvořily se "močály", které zvláště v létě pořádně páchly. Proto vydláždění města, to byl základní krok k povznesení Jičína.
Zastupitelstvo města 1.6.1880 přijalo plán na vydláždění náměstí a hlavních prostranství v příštích 4 - 5 letech. Velké náměstí se začalo dláždit v červnu 1880 na obou kratších stranách. Kolem celého náměstí se postupně zakládal ze žulových kostek 16 x 16 cm chodník 3 m široký (na severní straně, kde ústí Palackého ulice, širší). Pod ním se zřizoval asi metrový rigol z čediče, svažující se mírně do středu, vydlážděného pásem žulových kostek. Dva základní jízdní pruhy z Palackého ulice, vedoucí jednak k Valdické bráně (na Hořice), jednak na Malé náměstí (na Poděbrady), a později v r. 1884 i jízdní pruh podél jižní zámecké strany náměstí, byly vydlážděny čedičem. Ale podél hlavních diagonálních jízdních pruhů, po jejich obou stranách byl "pro lepší pohodlí obecenstva" vydlážděn tři metry široký chodník z žulových kostek, který byl vyšší než jízdní pruh. Tři velké trojúhelníky náměstí mezi úhlopříčnými komunikacemi byly rozděleny pásy žulové dlažby na čtverce a ty byly uvnitř vydlážděny čedičem. A tak je tomu - na rozdíl od předlážděných jízdních pruhů a chodníků - dodnes. Toto "parketování" náměstí nebylo výsledkem estetické úvahy architekta, jako tomu bylo na podobně čtvercovaném náměstí v Českých Budějovicích, které bylo vydlážděno v r. 1934 podle návrhu předního českého architekta Pavla Janáka. Vyplynulo z přirozeného citu tehdejších představitelů města pro krásu a hlavně z ekonomické úvahy. Vydláždit celé náměstí žulou, to by bylo přišlo při jeho velké rozloze 13 120 m2 na 40 000 zlatých. A na to město nemělo. Místní čedič z Těšína, z vrchu Železného (když lom na Čeřovce Fejfarovo vedení města koncem roku 1879 uzavřelo, aby tu mohl vzniknout městský park), byl mnohem lacinější: přišel zhruba na čtvrtinu.
Žulové kostky 16 x 16 cm dováželo město z Einsiedlu, tj. Mníšku u Liberce, dodavatelem byl František Ullrich z Hejnice, protože jeho nabídka byla nejlacinější a vzorek zaslaných kostek byl dobré kvality. Že to byl Němec, to ještě v r. 1880 roli nehrálo (o 15 let později by tomu bylo jinak). Žulové kostky převážel z vlakového nádraží na náměstí svým povozem p. Abeles, jeden metrák za 7 krejcarů. V ceně bylo i vyrovnání kostek do hranolů, aby se mohly počítat. Jiní povozníci naváželi od sv. Václava a ze Šibeňáku na náměstí písek a vršili ho na hromadu. Městský inženýr p. Fidler vozy a dovezené množství kontroloval a zapisoval. A přece se už tehdy žulové kostky ztrácely. V r. 1882 byla při krádeži přistižena Kateřina Splítková a vyměřena jí za to pokuta 5 zlatých. Bylo to dost, když týdenní almužna početným chudým činila 30 - 40 krejcarů.
Dlaždiči v Jičíně ještě nebyli. Nabídkové řízení vyhrávali nejčastěji dlaždiči z německého pohraničí. Tak např. v r. 1881 Wilibald Schmidt. Kvalitu práce si městská rada pojišťovala tím, že každý, kdo získal městskou zakázku, musel složit kauci v hodnotě 10 % z předpokládané ceny zadané práce. Kauce se vracela až po roce, když se práce ukázala jako dílo řádné, kvalitní. W. Schmidt dostal ze své kauce 100 zl. po roce zpět jen 80 zl., protože za 20 zl. musela být jeho dlažba na jaře příštího roku opravena.
Velké náměstí se dláždilo čtyři roky a bylo dokončeno v r. 1884 vydlážděním jízdního pruhu na jižní straně a celého velkého trojúhelníku před ním, kde je dnes zákaz parkování.
Podoba vydláždění dnešního Valdštejnova náměstí v letech 1880 - 1884 byla tedy zčásti řešením z nouze, řešením, které odpovídalo tehdejším finančním možnostem města. Zápis ze zasedání zastupitelstva 1.6.1880 prozrazuje, že se počítalo s možností postupně nahradit čedič žulou. Ale čedičové čtverce zůstaly na náměstí dodnes. Jistě i proto, že čtvercované náměstí je zvláště shora opravdu hezké.
Nač je tedy měnit? Zvláště když i dnes bychom měli myslet na naše finanční možnosti.
Jičín - Je tady březen - vyhlášený z iniciativy Českomoravského profitu jako "Měsíc Internetu". Proto jsme oslovili Ing. Ivo Černocha z firmy H&M Gradace s.r.o. a položili mu několik otázek.
Proč si myslíte, že se sešla zmíněná aktivita s tak velkou podporou?
Myslím si, že to především chtějí lidé. Myslím konkrétní zvědavé osoby a jejich zájem o všechno nové. Nejedná se o žádné počítačové maniaky, ale o normální běžný zájem čím dál širší veřejnosti.
Pokud vím, "Měsíc Internetu" podporují mimo jiné Ministerstvo hospodářství ČR, Hospodářská komora ČR, mnoho firem, které služby zmíněné sítě poskytují a nebo je potřebují a v neposlední řadě celá řada novin a časopisů. Myslím, že už se každý setkal s Internetem tolikrát a na tolika místech, že nutně musel dojít k přesvědčení, že "na tom asi něco bude".
Opakuje se situace s mnoha novinkami, jako byly svého času automobily, telefony, počítače nebo mobilní telefony. Nejprve se jednalo o drahý a výstřední produkt užívaný několika zasvěcenými, až postupně přešel do užívání široké veřejnosti.
Nezdá se Vám toto tvrzení trochu přehnané?
Vůbec ne. Setkávám se s názory, že Internet není nic jiného než prostředek komunikace. Nač tedy něco nového, když mohu použít telefon. Svého času bylo i užívání telefonu věcí ne zcela běžnou a podívejte se dnes, i když užití telefonu je přitom velice rozdílné: někdo má telefon, aby se ho děti zeptaly jak se daří, někdo volá 0609/, někdo potřebuje být prostě jenom dostupný.
Vaše firma připravila na březen hned několik akcí týkajících se užívání Internetu, mohl byste s nimi seznámit naše čtenáře?
Firma poskytuje po celý březen zkušební připojení k internetu z uzlů v Jičíně a v Nové Pace zdarma. Celý měsíc je možné vyzkoušet si zdarma práci s Internetem ve střediscích v Jičíně i v Nové Pace. Každý nový zákazník internetových služeb obdrží v březnu zdarma CD ROM Internet do kapsy II. Dne 20. března bude od 9 do 16 hodin otevřena učebna v Jičíně, Jungmannova 134, kde si mohou zájemci vyzkoušet práci s Internetem pod vedením lektora. Ve spolupráci s dalšími subjekty připravujeme i další akce. S Okresní hospodářskou komorou Jičín rozšíření databáze firem o další subjekty - zdarma na dobu 2 měsíce. Ve spolupráci s Akademií Jana Ámose Komenského připravujeme další pokračování seznamovacích seminářů s Internetem. Za zmínku stojí spolupráce s Vyšší odbornou školou a Střední průmyslovou školou v Jičíně, kde je připravováno několik akcí, ale bohužel zde není prostor zmínit všechno. Zájemcům podáme informace na vyžádání nebo jsou k nahlédnutí na stránkách Jičínetu.
Jičín - O Jičínské regionální televizi jsme již jednou v Nových Novinách hovořili. Její provozovatel Luděk Vondrouš si s námi popovídal tentokrát na téma financování JRT.
Odkud tedy pochází finance na provoz JRT ?
Jsme ryze soukromou televizí, která si na svůj provoz musí vydělat. To znamená, že nedostáváme žádné dotace a ani nejsme placeni z měsíčních poplatků, které naši diváci platí společnosti Kabel Plus. Naopak, my sami firmě Kabel Plus platíme pronájem infokanálu. Naším hlavním zdrojem příjmů je výroba a vysílání televizních reklam, výroba reklamních a instruktážních filmů, které firmy využívájí pro svou propagaci a výuku. A ohánět se musíme, protože měsíční náklady se pohybují kolem 100.000 korun
A co dotace od Městského úřadu ?
Peníze, které "dostáváme" od města, nejsou dotací. Tyto peníze město platí za výrobu bloku Město informuje, kde jsou zveřejňovány informace Městského úřadu o činnosti úřadu, o akcích, které město připravuje, nabídková a výběrová řízení na funkce pracovníků MěÚ apod. Tyto informace nám město dodává každý týden.
Kolik stojí vysílání tohoto bloku ?
Stopáž bloku se pohybuje okolo 5 minut. Blok je vysílán zdarma, město platí pouze výrobu reportáží v bloku. Město informuje, a to částkou 700 korun za minutu. Přitom naše náklady na výrobu jedné minuty se pohybují kolem 1.500 - 2.000 za minutu, takže i tady přispíváme z vlastní kapsy.
Jak jste již řekl, hlavním zdrojem příjmů jsou televizní reklamy. Jaký je o ně zájem ?
Mnoho podnikatelů si myslí, že když jsme televize, musíme mít drahou reklamu. Ale to se mýlí. Jsme totiž schopni reklamu vyrobit a odvysílat za cenu několika set korun za jeden týden nepřetržitého vysílání. O účinnosti reklamy se přesvědčila již celá řada firem a podnikatelů najen z Jičína. V současné době připravujeme i sérii různých soutěží, kdy se může firma zviditelnit nejen klasickou reklamou, a od měsíce dubna se chystáme na vysílání celovečerních filmů, kde chceme firmám také nabídnout možnost sponzoringu filmu, kdy před filmem a možná i během něho umožníme odvysílání reklamy té firmy, které bude film patřit.
Ještě dnes najdeme na Jičínsku několik morušových stromů, ale sotva kdo již ví, že jejich pěstování byla před 320 lety věnována velká péče. Valdštejn si potrpěl na nádheru a k té patřilo též hedvábí, tehdy za drahé peníze dovážené z ciziny. Vévoda se proto rozhodl v roce 1627 povolati z Itálie odborníky, kteří by zavedli pěstování moruší a bource morušového.
Jeho přičiněním tedy bylo poprvé v Čechách získáno domácí hedvábí. Zavražděním Valdštejna upadlo také vedení jeho statků a o pěstění moruší nebyl již zájem. Teprve po více než dvou stoletích sázeli dva vlašští přistěhovalci moruše na pražských hradbách.
Jičín - První letošní vernisáž v okresní galerii měla všechno co správná vernisáž má mít: bylo nabito, víno bylo červené i bílé, i na talíř bylo co naložit. Po bývalé jízdárně pohybovali se umělci i "umělci". Nevím, kam zařadit ty v napasovaných kuliších s byvším vojenským mantlem.
Mistr Matásek neměl kravatu, ke kostkované košili a vestě by se nehodila. Jeho syn Jan přivezl dechový kvartet i kvintet a byla to muzika věru krásná, a opět dokázala, jak k sobě různé odrůdy kumštu pasují. Taky přivezl mistr Matásek pravého Japonce - loutkaře. Jmenuje se Noriuki Sawa, mluví kouzelně nesrozumitelně česky a umí divy. Ze semínka vykouzlil krásnou princeznu. Prostě stále bylo na co se dívat.
Scénografové příliš často nevystavují. Za ně mluví výprava hry - scéna, loutky. Docent Petr Matásek je doma v hradeckém Draku. Má tam k dispozici dílnu se šesti lidmi různých profesí. Jejich záběr je široký - od klasických loutkových her, po "Prodanou". Loutky velké, malé, prkenné, hadrové i jiné. Po poradě s ostatními tvůrci divadla vstupuje do hry ještě před první zkouškou. Nejdřív přijdou náčrty, následují technické výkresy, modely. Pak se přijde na to, že některé části nejsou funkční, tak se předělává. Scénograf sleduje zkoušky, opravuje, doplňuje. Loutkové divadlo hraje se už od nepaměti. I Drak už bude slavit 40 let. Může vůbec někdo vymyslet i cosi nového? "Co bylo v minulosti, co kdosi objevil, bude zapomenuto, znovu objeveno za jiných podmínek. Moji studenti tomu dají nový obsah... Musím být nespokojený sám se sebou. Když poznám, že tudy cesta nevede, zkouším něco jiného."
Půvab jičínské výstavy není jen v jejím obsahu, návrzích scénické výpravy v modelech i reálu, plakátech. Kouzelná je výstava i svou instalací. Návštěvník je vtažen do děje, vstoupí do scény, na scénu a do zákulisí. Kumšt je všude kolem něho. Je dobře, že promyšlená dramaturgie jičínského Okresního muzea a galerie ukazuje nám další ze složek zázraku, zvaného divadlo.
Výstava scénografie Petra Matáska potrvá do 8. března 1998.
Jičín - Naše město se líbí snad všem, kteří sem po delší době nebo poprvé zavítají. Líbí se i nám, Jičíňákům. Nedávno jsem si všiml, že snad Jičín míří mezi velkoměsta. S cenou 5 Kč za použití kabinky (dámské i pánské) jaká se vybírá na záchodcích vedle městského úřadu, jsem se nesetkal ani v Praze. Ale neodradí cena a nepovede k hledání jiného místa pro odlehčení?