Jičín - Každé město má radnici, sídlo městského úřadu. Jičín ji měl od 16. století v budově, které se říkalo "Starý rathaus", později "U slunce". Je na západní straně Valdštejnova náměstí a má čp. 33. V roce 1651 se radnice stěhovala do druhého rohu náměstí do čp. 38, kde v pozdější době (až do padesátých let tohoto století) byla trestnice.
Radnice opět měnila místo, ale tentokráte jen přes ulici do čp. 99. Na fasádě tam dodnes můžeme číst nápis "radnice". Tu vystřídala hudební škola a úřad se stěhoval na zámek. Získal sice větší prostory, ale léta chátrající budova potřebovala rekonstrukci, a tak se radnice (tehdy MNV) opět stěhovala. Poprvé opouští Valdštejnovo náměstí a stěhuje se na Žižkovo do čp. 18, kde sídlí dodnes. V roce 1978 se počítalo s tím, že po ukončení rekonstrukce zámku se úřad vrátí zpět, ale opravy se protahovaly a po roce 1989 nebyla vůle návrat uskutečnit.
Sama budova, v níž MěÚ sídlí, je zajímavá tím, že byla postavena jako dvoupatrový hostinec v roce 1886. Po první světové válce zde byl hostinec a kavárna Amerika. Odkoupením domu Okresní hospodářskou záložnou v roce 1927 došlo i k přestavbě budovy. Po druhé světové válce zde byl Okresní výbor KSČ. Ten se v roce 1975 přestěhoval na autobusové nádraží a budova dostala nového nájemníka - polikliniku. Lékaři museli pro rekonstrukci na čas opustit své sídlo na Husovce. Tam se po třech létech vrátili a jičínská radnice se opět přemístila. Zpočátku se zdálo, že výhodné místo ve středu města, dvůr s garážemi, budou pro provoz úřadu vyhovující. V devadesátých létech ovšem na úřad přešly mnohé pravomoci v oblasti sociální a stavebního úřadu. Pracovní podmínky se staly nesnesitelné. V malých kancelářích se tísnilo a tísní několik pracovníků, musely se zrušit zasedací místnosti, aby bylo kam umístit nové potřebné zaměstnance, hrůzu budící sociální zázemí, to vše vyvolalo oprávněný tlak na řešení celé situace.
Jedním z východisek bylo spojit proluku mezi budovou radnice a domem v Nové ulici čp. 44. Stál zde sice přízemní trakt bývalé záložny, ve kterém byla zasedací místnost a kanceláře odboru školství a kultury, jenže pracovat zde vyžadovalo především pevné zdraví. Panovala zde vlhkost, zima a plíseň. Proto městský úřad zadal vypracování projektu na dostavbu této části budovy a v návaznosti i na úpravu stávající. To provedl pražský R-projekt v roce 1997. Okamžitě se začalo stavět. Výběrové řízení vyhrála firma Stavokomplex. Stavebníci se brzy přesvědčili o poctivé práci svých předchůdců. Museli se potýkat například s litinovými pláty, které byly vestavěny v podlaze a stropu pravděpodobně trezorové místnosti bývalé záložny. Díky mírné zimě se podařilo stavbu zastřešit a proinvestovaná částka v závěru roku byla 6 300 000 korun. Prakticky se stejnou se počítá i na letošní rok.
Vznikne tak v přízemí nového traktu velkoprostorová kancelář pro sociální odbor, chodba a vstup do výtahu, který úřad již nezbytně potřeboval. V prvním patře bude malá zasedací síň a tři kanceláře stavebního úřadu. Ve druhém pak jedna velká kancelář majetkového oddělení a další tři finančního odboru. Díky výtahu budou všechny prostory dostupné i pro starší a zdravotně postižené občany. V návaznosti na dokončení výstavby této části budovy v letošním roce bude upravena vstupní chodba budovy čp. 18, kde vznikne bezbariérová podatelna, matrika a evidence obyvatel. Úřad získá i nový vestibul a v místě současného působení sociálního odboru odpovídající zasedací síň. Dále má dojít i na nutné opravy a úpravy stávajících kanceláří v prvním patře budovy, což bude važadovat ještě částku kolem 2 milionů korun a i něco navíc na vybavení interiérů.
Radnice pak konečně bude mít prostory, odpovídající potřebám jak zaměstnanců tak rozsáhlé klientely.
Kopidlno - Možná si myslíte, že dvě firmy zabývající se odvozem a zneškodňováním komunálního odpadu jsou zbytečné. Ve většině podobných obcí stačí na tuto činnost bohatě jediná svozová společnost. Je ovšem také pravdou, že jí obec sedí tak říkajíc na lopatě. Pokud není jiná možnost, je to pochopitelné.
Nový zákon o odpadech dává obcím poněkud větší pravomoce a možnosti ve výběru společnosti, která na sebe za úplatu bere zodpovědnost původce odpadu. Ve větších městech samozřejmě dochází k odvozu odpadu více společnostmi, ale je to především z důvodu jejich rozlehlosti a množství produkovaného odpadu.
Obec Kopidlno nevede k těmto úvahám ani jeden z jmenovaných důvodů, ale úplně jednoduchá cenová samoregulace. Pokud se občanům nebude zamlouvat chování a cenová úroveň jedné firmy, mají možnost přejít ke konkurenci. Severočeské komunální služby, s.r.o. Jablonec nad Nisou podnikají na Kopidlnsku již rok a většina občanů je spokojena. Nově se zavádějící Technické služby města Jičína vyklidily tuto oblast samy a po reorganizaci a vyřešení problémů se skládkou zkouší získat své bývalé pozice.
Pokud budou obě konkurenční firmy působit v našem regionu souběžně v rámci daných zákonů a lidské slušnosti, bylo by zbytečné kteroukoli z nich omezovat. Občané sami rozhodnou, která společnost se jeví být lepší, ale může se stát, že budeme i nadále zajímavou obcí pro obě firmy.
Robousy - V odpovědi na můj článek, který pojednával o výročním setkání zástupců městského úřadu s občany Robous a Popovic, jsem se dočetl, že mně pan starosta "příliš nerozuměl", což mě mrzí a přemýšlím, co je toho příčinou. Chápal bych to, kdybychom každý mluvil jiným jazykem, on japonsky a já svahilsky. Ale ne, mluvili jsme oba česky a pan starosta mohl rozumět, chtěl-li.
Ale vraťme se k obsahu zmíněného článku. Pokud jej čtu, nenacházím tam ani slovo o tom, že bych si stěžoval na to, že nám někdo (MěÚ) brání, abychom se osamostatnili. To by bylo o něčem jiném. Obsahem a smyslem článku bylo konstatování, že takováto výroční schůze se nedá brát úplně vážně. Proto velmi šikovně a hbitě, přešel pan starosta z tohoto "tenkého ledu na tlustý", což je vždy v Robousích otázka místního referenda. Tento argument používá pan starosta již od roku 1995, kdy jsme se rozhodli toto začít uskutečňovat. Činí tak při každé příležitosti verbálně, ale i písemně (viz. čl. NJ ze dne 19.12.1995 - Nikdo občanům bránit nechce a nebude). Dovolím si dodat - ani nemůže, ani nesmí. Co však může, je činit "lehké problémy v rámci zákona", někdy na jeho hraně. Nedovolil bych si říci, že někdy těsně za.
Uvedu jeden příklad z mnoha. Když jsme se v roce 1995 odhodlali sbírat potřebný počet podpisů oprávněných voličů, požádali jsme vedoucího evidence občanů MěÚ pana Plechatého o písemný doklad o počtu všech obyvatel a o počtu oprávněných voličů a současně o jejich jmenný seznam. Někteří jsou nově přistěhovaní, jiní nemají v Robousích, Moravčicích a Dvorcích volební právo z různých důvodů. Tento jmenný seznam by nám býval byl pomohl získat přehled. Jaké však bylo naše překvapení, když místo seznamu nám pan Plechatý oznámil, že mu pan starosta zakázal tento seznam vydat, neboť ze zákona o ochraně dat na něj nemáme nárok. Nám by bývala stačila jména bez udání rodného čísla. Ta jsme si ostatně opisovali přímo z občanského průkazu.
Znovu zpět k obsahu článku, pan starosta si v návalu starostí a z toho plynoucího nedostatku času pečlivě článek nepřečetl. Jinak by jistě postřehl, že hlavní obsahovou osou článku bylo konstatování o stereotypní formálnosti takovýchto setkání.
Jeden vážený občan Robous to po jedné ze schůzí konstatoval stručně a přitom výstižně. "Tak nám zase mazali med kolem huby". A nebyl zdaleka sám.
Jičín - Před několika málo dny byla dokončena první etapa rekonstrukce bazénu a jeho přilehlých prostor. Od prosince zde probíhaly bourací a podchycovací práce, které na základě vyhodnocení výběrového řízení provedla trutnovská stavební společnost BAK, divize Jičín - Dvůr Králové. Stejná firma zvítězila i v soutěži o získání městské zakázky na výstavbu krytého bazénu.
Město Jičín je připraveno do druhé a třetí etapy výstavby investovat 39,8 milionů korun. Ve třetím čvrtletí tohoto roku by mělo dojít ke zprovoznění dětského bazénu s brouzdalištěm a saun. Spolu s těmito provozy bude veřejnosti samozřejmě předáno i kompletní zázemí včetně sprch a šaten.
Jičín - Každý z nás již někdy nakupoval u stánku, stejně jako viděl náměstí poseté nevzhlednými a různě barevnými "obchody". Stejně tek každý z nás má mnoho důvodů občas něco koupit u stánku a nenavštívit opravdový obchod. Většinou je to otázka ceny. O peníze jde především, říká klasik. Ano jde o peníze, ale čí? Peníze obchodníků, nebo nás občanů? Myslím, že jde o peníze nás daňových poplatníků.
Obchodník prodávající v klasickém obchodě je zatížen mnoha poplatky. Nakupuje zboží od velkoobchodů, vydává účtenky z registračních pokladen, má sklad, dělá inventury a tak podobně. Tohle všechno stánkař nedělá. Proč taky? Kontroly na něj nechodí. Kdo by se trmácel na náměstí a dohadoval se, když v pohodlí kamenného krámu a u kafíčka lehce prohlédne účetnictví a všechny potřebné doklady.
Ano, chápete správně, nejde mi o způsob prodeje ani o národnostní rozměr. Jde mi o pravidla všem stejná. Jde mi především o to, aby pracovník, placený z mých daní, kontroloval, zda někdo nepodvádí. Aby kontroloval plnění zákonů o účetnictví i o kvalitě zboží. Vždyt konečně čím méně onen pracovník vybere, tím více já, poctivý, musím zaplatit nebo někde peníze chybějí. Nakonec, když se přestane dostávat na výdaje státní správy (i plat odpovědného úředníka), musí se škrtat. Že to zní populisticky? Možná, ale je to fakt!
Způsob prodeje není podstatný, každý kupuje, kde se mu líbí, ale proč by měl být znevýhodňován obchodník v klasickém obchodě ještě tím, že ten druhý pod celtou porušuje pravidla? On má přece výhodu již v tom, že má menší náklady se svým obchodem. Zástupce státu by měl ohlídat dodržování pravidel u všech, to je jeho povinnost a za to jej my, daňový poplatníci, platíme.
Mám pocit, že někteří zaměstnanci státní správy na tento prostý fakt zapomínají.
Sobotka - V průběhu noci z 16. na 17. února po odstřižení oka zámku na ochranné mříži a po rozlomení zámku u vchodových dveří vnikl neznámý pachatel do místní prodejny tabáku. Odcizil telefonní karty, poštovní známky a kartony různých značek cigaret v celkové hodnotě 108 tisíc korun. Poškozením dveří a zámku způsobil další škodu 3 500,.- Kč.
Jičín - Na Husově třídě dne 13. února v odpoledních hodinách řidič osobního automobilu Š 105 vyjížděl od okraje vozovky, přičemž přehlédl přijíždějící osobní Peugeot 406. Při střetu nedošlo ke zranění osob, avšak oprava vozidel přijde dohromady na 17 tisíc korun.
Holovousy - V odpoledních hodinách dne 13.2.1998 nestačil na křižovatce poblíž obce řidič nákladního vozidla LIAZ vlivem nepřiměřené rychlosti zastavit za odbočující Š 120. Došlo ke střetu a Škodovka byla nárazem odhozena do protisměru, kde se čelně střetla s osobním vozidlem zn. Toyota. Při nehodě došlo k lehkým zraněním řidičů obou osobních vozidel. Škoda na vozidlech činí 180 tisíc korun.
Jičín - 14. února, půl hodiny před polednem, odcizil v jednom z jičínských obchodů neznámý pachatel z kabelky zákaznice černou peněženku s finanční hotovostí a osobními doklady. Poškozené vznikla škoda 3 500,- Kč.
Vidochov - Ve stejný den, o hodinu a půl déle, nepřizpůsobil řidič osobního vozidla Š 105 L rychlost jízdy na mokré vozovce. Při průjezdu pravou zatáčkou vjel do protisměru, kde se čelně střetl s Felicií. Došlo ke dvěma lehkým zraněním spolujezdců ve Felicii a na vozidlech vznikla hmotná škoda 40 tisíc korun.
Nová Paka - 11.2.1998 v odpoledních hodinách odcizil neznámý pachatel ze dvora místní restaurace uzamčené horské kolo. Majitelce dopravního prostředku způsobil škodu 3 500,- Kč.
Jičín - Je potěšitelné, že se služby obyvatelům v okresním městě nejen násobí, ale také zkvalitňují. Je tomu tak i v Kosmetickém studiu Veleda na Husově třídě.
Kosmetička Hana Giecková je toho názoru, že dnešní doba povýšila image člověka na jednu z klíčových hodnot. Zdravý a svěží vzhled objektivně zlepšuje i naše přijetí ve společnosti a dodá potřebné sebevědomí. Ve světě, ale pomalu i u nás, je pravidelná návštěva kosmetického salónu samozřejmostí. U žen se to předpokládá, u mužů oceňuje.
V příjemném prostředí Veledy si můžete dopřát dvě hodinky lenošení s jistotou, že pro sebe děláte něco užitečného a dobrého. Zatím vám totiž kosmetička provede půlhodinovou masáž obličeje, krku i dekoltu a mimo jiné například upraví obočí, vyčistí pleť a nanese odpovídající pleťovou masku.
K dalším službám patří i depilace, barvení obočí a řas, líčení a dokonce nastřelování náušnic. Vyhledávanou službou je také ozónová kyslíková kúra v kombinaci s biochemickým peelingem. Po deseti aplikacích je zásadně potlačeno akné, drobné vrásky a melaninové skvrny způsobené UVA zářením.
Hana Giecková pracuje se špičkovými přípravky španělské firmy Selvert, holandské Lanéche, francouzské Barbara Gould a u nás ještě málo známé, zato však výborné české kosmetiky Salvus.
Úplnou novinkou je však komplexní péče o ruce a nehty. Pavla Dědečková zde provádí klasickou manikúru, masáž rukou, parafínové zábaly, výživné kalciové kúry a velmi žádanou nehtovou modeláž metodou gel i acrylic, včetně finálního nehtového dezignu - zdobení nehtů podle přání zákaznic.
Zejména jičínské ženy přivítaly tyto rozšířené služby, protože už není nutné vyjíždět za nimi do větších měst. Šetří jim tak čas i peníze.