Jičín - Nejsem sám, kdo již několik let počátkem prosince vždy netrpělivě očekává vztyčení "vánočního stromu" na Valdštejnově náměstí a tím navození krásné vánoční atmosféry.
Letošní "smrček" byl skutečně výstavní a i rozložení nových barevných žárovek, svítících stále a ne přerušovaně blikajících, jak tomu bývalo dříve, bylo precizní. K vánoční atmosféře Jičína se rozhodli naši radní však letos přistoupit velkoryse. Mimo stromku na náměstí bylo instalováno ještě dalších sedm stromů.
Jeden živý byl ozdoben na náměstí V. Čtvrtka, druhý živý před Komerční bankou a další řezané v ulici Přátelství, na Lidickém a Žižkově náměstí a dva na pěší zóně Husovy třídy. Snaha o rozšíření vánočních stromů byla jistě dobře míněná, ale není na místě zde opět staré známé "méně znamená více"?
Především stromy na Husově třídě byly snad nadbytečné a určitě umístěné nevhodně. První do nejužšího místa pěší zóny s větvemi zasahujícími do vozovky i do chodníku, druhý prolínající se s větvemi vzrostlé lipky, zasahující do křižovatky a dopravního značení. Možná jeden menší stromek před sokolovnou - KD, kde probíhá před vánocemi množství kulturních pořadů a kde je pro tento i vhodné usazení (zděř), by bylo užitečnější. Sand jen proto, že všechny vzrostlé smrky získal městský úřad mimo les v rámci nutného pokácení a tedy zdarma, došlo k takovémuto rozmáchnutí se.
Vánoční atmosféru v Jičíně však netvoří jen ozdobené svítící stromy, ale i vánoční trhy na náměstí. Je dobře, že byly tyto vyhlášeny a díky iniciativní a pracovité paní Bydžovské byl i udržen vhodný sortiment nabízeného zboží. Ovšem po osobním poznání vánočních trhů ve Vídni, Norimberku či Praze bych si dovedl představit ještě hezčí atmosféru a uspořádání trhů. Samotné stánky by měly být kolem vánočního stromu a ne, aby tento zakrývaly. Prodej by měl být uskutečněn jen ze vhodných plachtových stánků (tento měl jen pan Heneš) a nikoliv z vozíků, přívěsů, či z "avie". Veškeré dopravní prostředky mají být na vedlejším parkovišti a ne pod vánočním stromem. Stejně tak přívěs s "langoši" nepatří do vánočního trhu. Je dobře, aby zde bylo občerstvení, ale má býti umístěno kousek opodál. Krásné by bylo, kdyby mohl být pod smrčkem i betlém, třeba manželů Lhotákových, (ulídal by ho někdo?) a jistě by se našel stánkař, který by prodával kazety za podmínky, že zajistí ozvučení náměstí tím, že bude přehrávat vánoční koledy (tento prodejce zde byl, ale na zakázaném místě v podloubí před obchodem s uzeninami).
Prostě i vánoční trhy na náměstí spolu s vánočním stromem je možné pojmout jako malé divadlo, které chce svoji dramaturgii, scénografii a režii.
Nechci, aby tyto řádky vyzněly jako kritika dobře míněné snahy radních. Vážím si toho, že je zde vůbec vůle něco dělat, vždyť kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale myslím si, že je možné se občas zamyslet nad tím, zda a jak se nám co povedlo, zda nelze něco zlepšit, jako například, že se letos radní poradí s odborníky z technických služeb, kam nejlépe a nejvhodněji (bez zásahu do dlažby) umístit vánoční stromy a že třeba vánoční trhy budou pojaty jako malé představení pro občany. Vždyť v Jičíně je dost divadelníků, kteří jistě neodmítnou pomoci. Těším se na jičínské vánoce 1998.
Jičín - Prostřednictvím Sdružení pro ekologickou výchovu TEREZA v Praze se ekologové 4. ZŠ v Jičíně účastní mezinárodních projektů na ochranu životního prostředí.
Projekt "Modré z nebe aneb zajímá tě, co dýcháš?" iniciovala Norská společnost ochrany přírody. Severské státy, známé citlivým přístupem k přírodě, se potýkají s množstvím emisí, zanášených do Skandinávie větrným prouděním, které nezná hranic.
Uvedený projekt má dvě části. V první z nich, nazvané "Kyselé deště", měříme hodnotou pH zachycených srážek. Zaznamenali jsme někdy stav skutečně znepokojivý. Náš rekord z loňského ledna činil pH 2,6. Potvrzuje se, že v topné sezóně se situace výrazně zhoršuje.
Na Jičínsku, které nepatří k průmyslovým oblastem, hraje roli přenos imisí převažujícími západními větry z velkých zdrojů na Boleslavsku a Mělnicku.
Druhá část projektu Modré z nebe má název Lišejníky. Podle velice pěkné a názorné metodiky sledujeme výskyt tří základních skupin lišejníků, které jsou považovány za ukazatele kvality ovzduší. Zatímco druhy se stélkou korovitou bývají většinou více odolné, patří druhy lupenité k těm citlivým a druhy s keříčkovitou stélkou se vyskytují pouze tam, kde je ovzduší opravdu čisté.
Letos se součástí Modrého z nebe stal dříve samostatný projekt Ozón. Název je odvozen od tříatomové formy kyslíku, která má ve stratosféře nezastupitelný význam jako ochrana před kosmickým zářením. Je známo, že tuto vrstvu poškozují freony. Asi méně se ví, že ozón také vzniká v přízemní vrstvě vzduchu vzájemným působením výfukových plynů z aut a slunečního záření. Tento přízemní ozón ovšem poškozuje vše živé, tedy i naše zdraví. My sledujeme jeho výskyt pomocí speciálně vyšlechtěných odrůd tabáku virginského, označovaných BelB a BelW3. Jejich listy reagují charakteristickými skvrnami.
Všechny výsledky našich měření zasíláme do Prahy, kde je TEREZA předává odborníkům. Po zpracování potom zpětně obdržíme závěrečnou zprávu a vyhodnocení stavu sledovaných ukazatelů pro celou Českou republiku i Evropu.
Všechny projekty jsou podrobně popsány v doprovodných publikacíchm, které poskytnou další zajímavé informace o ochraně přírody. Doporučujeme je každému, kdo by si je chtěl vyzkoušet.
Chyjice - Mám rád zvuk zvonů! Jejich hlas provází lidstvo "od věků do věků". Ten, o kterém píši však žádný zvuk nevydává - je němý.
Nikdo ho nerozezvučí, protože kostelní věž, ve které přebývá, není pro zvoníka bezpečná, právě tak jako celý kostel. Zvon je letitý. Datum na jeho povrchu určuje rok jeho zrodu 1548. Je mnohem starší nežli kostel sám.
Vydal jsem se jednou po starých dřevěných schodech vzhůru, abych zvon navštívil a porušil celá desetiletí trvající ticho. Zaklepal jsem na jeho povrch a potěšil se jeho silným hlasem, který byl v dokonalém nepoměru k lehkému úderu kloubem ukazováku. Přeji si, aby zvon opět zvonil a proto již tři roky usiluji o generální opravu kostela. Ticho mi dosud bylo odpovědí! Ze všech stran!
To ticho nyní oživuje lehký šum, který sílí a vzbuzuje určité naděje. Dostal jsem informaci, že snad k realizaci zmíněného se přibližujeme o slepičí krok, o půl milionu korun.
Nezaplašme tu naději hlasitým pokřikem, ale šeptejme sláva! Mám zde sice jiné zvony, zvonívám každému v obci kdo odešel na věčnost, ale jsou jen zvukovou konzervou - kazetovou reprodukcí, tedy neskutečné.
Já však chci ten zvuk "živý". A to i tehdy, když sám nebudu. Ten kostel se zvonem Šimona a Judy jsou v Chyjicích právě tak jako já.
Jičín - Když jsem v předchozím volebním období pracoval v městském zastupitelstvu a pak i v městské radě, vždy jsem se zasazoval o fungování odborných komisí. Hlavně proto, že jsem v tom viděl důležitý prvek demokracie, která přece má být diskusí!
Řešit problémy diskusí je časově náročné a diskuse se může stát prázdným mlácením slámy. I to jsem ve své komisi pro školství, kulturu a tělovýchovu poznal.
V tomto volebním období, které skončí letos v listopadu, velmi dobře pracovala jičínská stavební komise v čele s radním Petrem Volfem. Pravidelně se v ní diskutují za účasti fundovaných lidí chystaná stavební řešení - a pak teprve přicházejí k rozhodnutí do městské rady. Naproti tomu "má" komise školská, kulturní a tělovýchovná se scházela zřídka: hlavně, aby dohodla dělení městských dotací pro tělesnou výchovu mezi tělovýchovné organizace. A přece tu nedávno byla problematika, která volala po širší diskusi zasvěcených lidí. To když město přebíralo okresní knihovnu a upravovalo výpůjční dobu, výši čtenářského příspěvku atd.
Nedávno jsem narazil na další kulturní problém, který by mělo řešit více hlav. Technické služby města upravily v posledních dvou letech novoměstský hřbitov tak, že už sotva může být předmětem kritiky. Součástí snah o pořádek na hřbitově je také rušení hrobů, o které už nikdo nedbá a za které nikdo neplatí hřbitovní poplatky. Ale mezi takovými hroby a hrobkami jsou některé, které mají uměleckou cenu a některé, kde leží lidé, kteří patří do historie Jičína. I když hřbitovní správa postupuje jistě citlivě, bylo by na místě odbornou komisí vypracovat seznam hrobů, které by nesměly být zrušeny, které by město udržovalo samo a navždy. Rada by takovou promyšlenou volbu jistě schválila.
Nikoli na pultech s potravinami, ale na knihkupeckých se znovu objeví kniha jičínského rodáka Josefa Štefana Kubína "Strakaté máslo".
Vydává ji nakladatelství Maťa v Praze s ilustracemi Štěpána Danča a doslovem Milana Jungmanna. Po deseti letech vydavatelského nezájmu se tedy znovu objeví Kubínova práce - výbor folkloristických sběrů, zápisů lidových povídek a pohádek z Kladska a Podkrkonoší. Kubínovy záznamy vycházejí z přesného znění vypravěčova textu i s notnou dávkou triviálnosti, drsnosti až obscénnosti.
Kubínovo dílo je rozsáhlé, obsahuje nejen práce filologické a původní prózu, ale také práce národopisné, v nichž sběry lidových vyprávěnek zachycené v původním nářečí a takto přivedené Kubínem do literatury, jsou jen jednou částí jeho obsažného díla. Kubínova tvorba se nikdy nepodřizovala žádnému z litarárních směrů, ale typ jeho "baječů" (Lidoví baječi, 1950) má cosi společného s pozdějšími Hrabalovými "pábiteli".
Pokud si sběratelé jičínských autorů nemohli do svých knihoven zařadit "Strakaté máslo" v roce 1964, mají k tomu jedinečnou příležitost dnes, díky pražskému nakladatelství Maťa, které vydává dílo jednoho z nejlepších českých vypravěčů.