Na okrese Jičín si do ukončení žádosti o odškodnění k 15. 12. 1999 podalo žádost 180 členů. Dále je zde 20-30 členů, kteří si dosud žádost nepodali, a další nečlenové, jejichž počet svazu není znám, ale nárok na odškodnění mají. Aby obě výše zmíněné skupiny měly možnost žádat o odškodnění z celoněmeckého fondu, zřizuje OV Svazu v Jičíně kancelář v budově Okresního úřadu (1. poschodí, č. dveří 28). Otevřená bude od 4.1. 2000 do 15.2. 2000 každé úterý od 10.00 do 13.00 hodin.

Upozorňujeme, že za nuceně nasazené se pro účely odškodnění považuje každý žijící občan ČR, který byl nucen nedobrovolně opustit protektorát a pracovat v Německu (včetně Sudet) a toto nasazení trvalo déle než 3 měsíce. Všichni žadatelé musí o nasazení předložit patřičné doklady, které prokazatelně svědčí o jeho délce.

OV SNN v Jičíně

Změna zařazení mateřské školy

Bezproblémové propojení každodenní činnosti obou skupin dětí s sebou mimo jiné přináší i náročnější pedagogický přístup k jejich výchově, vyžaduje odlišné učební pomůcky a některá technická zařízení. Z těchto důvodů se zvyšují i finanční nároky na zajišťování provozu mateřské školy, který byl doposud financován stejně jako u jiných běžných předškolních zařízení.

Proto zřizovatel "Mateřské školy se speciálními třídami" na Větrově požádal v těchto dnech o změnu zřizovací listiny a přeřazení školy do kategorie "Speciálních mateřských škol". Od 1. ledna roku 2000 by tak měla být mateřská škola na Větrově financována na základě zcela jiných normativů než doposud, čímž by měl být její speciální, finančně nákladnější provoz dostatečně zabezpečen. Například současný příspěvek na učební pomůcky by se měl zvýšit přibližně desetkrát.

(mar)

FOTO: jn

Nůžky mezi bohatými městy a chudými obcemi se rozevírají

Starostové nešetří kritikou především na přerozdělování daní. Obce, zatížené dluhy, se uchylují i k prodeji majetku, aby získaly potřebné peníze. Rozpočty, které jsou ve většině případů závislé právě na příjmech z daní, jejichž výtěžnost v posledních letech stagnuje, jim totiž nedávají mnoho příležitostí k dalšímu rozvoji. Většina nepotřebných pozemků a dalších nemovitostí je už ale rozprodána, i s těmito příjmy se budou muset obce rozloučit. Čeká je další uskrovnění.

Dlouhodobě neuspokojivá situace je i v některých městech, například v Kopidlně. "Je to i otázka účelného přidělování dotací. Máme problémy se školními budovami, bez výrazné finanční injekce od státu je nevyřešíme. Ideální by bylo, kdybychom dostali jednorázovou několikamiliónovou dotaci, a bylo by vystaráno na několik desítek let. Místo toho se neustále odstraňují havarijní stavy, a to nejen u nás. Tento trend je dlouhodobě neudržitelný," říká Vlastimil Hloušek z úřadu města v Kopidlně.

Tamní radnice dosud vyvažovala svou finanční situaci prodejem majektu, který neměla sílu udržovat. "Každý rok jsme si tím přilepšili, dnes už ale nemáme co prodat, nebytové prostory v centru města si chceme ponechat. Neumím si představit, jak to půjde do budoucna. I s úvěry musíme být obezřetní, nejsme tak silní jako třeba Jičín. Akce zásadního významu se odkládají se všemi důsledky na úroveň života ve městě," obává se Hloušek. Kopidlno se potýká s vysokou nezaměstnaností, investoři se městu zatím vyhýbají, svůj další osud zde proto spojují s chystanou plynofikací.

Tvrdě na oddlužení pracují například v Sedlištích, kde si vedení obce nevyplácí ani odměny. Na hraně finančního kolapsu po dostavbě čističky a vodojemu balancuje Železnice. Aby vůbec byla obec schopna splácet dluhy, musela si letos vzít čtyřmiliónový úvěr od České spořitelny. "Dnes už nám nikdo nepůjčí, zastavili jsme vše, co bylo možné. Pozemky, o které byl zájem, prodalo už minulé zastupitelstvo. Letos jsme za 850 tisíc prodali i obecní vilu, nebyl důvod ji nadále držet. Od příštího roku musíme vystačit s tím, co je v rozpočtu, o nějakých investicích nemůže být v blízké budoucnosti ani řeč," líčí železnická starostka Olga Jakubcová situaci v obci, která se už několik posledních let snaží napravit nedostatky nakumulované z minulosti.

Desetisícové Hořice se majetku zbavovat nemíní, rozprodávají nanejvýš byty, ale i zde se stesku neubrání. "Nový daňový zákon, který byl spuštěn ze dne na den v roce 1996, připravil obce o milióny korun. Chystá se další daňová reforma. Pokud se budou daně přerozdělovat na počet obyvatel, tak to bude pro vesnice další darda. Nemluvě o tom, že by podnikatelé měli odvádět peníze v místě, kde podnikají, a ne tam, kde mají trvalé bydliště, což obce také poškozuje," konstatuje hořický starosta Ladislav Vrba.

Na radnicích převládá názor, že si zákonodárci a úřednicí na ministerstvech problém obcí buď nepřipouštějí, nebo že nejsou s realitou v regionech obeznámeni. "Příjmy z daní klesají, u dotačních titulů je vyvíjen tlak na vyšší spoluúčast, přitom z výdajů na zajištění základních potřeb obce ubrat nemůžeme," ozývá se nejčastěji. I když se názory na to, zda se situace zhoršuje, různí, většina představitelů obcí se shoduje: počátkem devadesátých let byly podmínky lepší. Bělohradský místostarosta Václav Machek naopak míní, že obce se musí chovat uváženě. "Ani domácnost si nemůže dovolit kupovat věci, když ví, že na ně prostě nemá. Nejdřív si musí něco naspořit. Zrovna tak zastupitelstvo musí zvážit, co si může dovolit a co je už nad síly obce. Nemohu přece investovat do akcí, když vím, že nebudu mít ani na splácení případné půjčky," sdělil Machek.

Hořický starosta považuje za nespravedlivé, že si stát bere veškerou daňovou výtěžnost z pohonných hmot. "Přece i tady ve městě jezdí auta, která poškozují silnice, ale na jejich opravy nedostaneme od státu ani korunu. Do komunikací jsme letos dali pár miliónů, a nikde to není vidět," běduje Vrba.

Jeho železnická kolegyně je přesvědčena, že například daň z nemovitosti by si obce mohly vybírat samy, podobně jako poplatky. "Podle toho, kolik je v porovnání s loňskem na dani z nemovitosti zatím vybráno, to vypadá, že shořela část Železnice. Samozřejmě tomu tak není, ale někdy to jsou opravdu záhady. Většinu peněz dostaneme až ke konci roku, přitom daňové příjmy jsou rozhodující," konstatuje Jakubcová. "Stát má snahu sebrat co nejvíc peněz na velkou kupu a obcím vzkáže, řekněte, na co to máte, a my vám něco poskytnem. Připadá mi to jako ponížené prošení o něco, co obcím právem patří. Na jedné straně je dána samostatná působnost obcí, ale působte, když nemáte peníze," dodává s trpkostí.

(jn)

(PI - FOTO: jn)

Problémy s polyfunkčním domem

Jejich zástupci se zavázali budovu podle projektu ing. architekta Mudruňky z Pardubic postavit do 20.9.2000 za celkových dvacet a půl milionu korun. Peníze na výstavbu kancelářského domu měly být formou dlouhodobého pronájmu sdruženy budoucími uživateli objektu, kterými se měly společně stát místní pobočka ČS - Živnostenské pojišťovny a.s. Jičín a Raiffeisenbank a.s. Jičín.

Zástupci Raiffeisenbank však v těchto dnech od svého úmyslu ustoupili, čímž město postavili do velmi nezáviděníhodné situace. Přípravy výstavby jsou totiž již tak daleko, že od realizace projektu nelze jednoduše řečeno ustoupit. Město proto potřebuje nutně sehnat "náhradního spoluinvestora", kterým by údajně po posledních jednáních mohla být Československá obchodní banka a.s. Praha.

V případě, že se nepodaří zajistit druhého nájemce, bude se zřejmě s největší pravděpodobností muset stát dočasným spoluinvestorem stavby polyfunkčního domu město Jičín. A to až do té doby, než se jeho představitelům podaří zajistit ČS - Živnostenské pojišťovně a.s. Jičín vhodného souseda.

(mar)