Nové Noviny č. 41/9915. října 1999str. 11

Úspěch jičínského skautingu v ústředním kole Svojsíkova závodu

Hlídky střediska "Brána" Jičín spolu se svými vůdkyněmi a vůdci před startem 7. ročníku Svojsíkova závodu. Třetí zleva v zadní řadě stojí velitelka hlídky dívek sestra Petra Jiránková - Stolička a druhý zprava ve stejné řadě velitel hlídky chlapců bratr Tomáš Tajč - Keny. V zadní řadě zcela vpravo pak stojí náčelník střediska ing. Josef Stránský.

Jičín - Začátkem září proběhlo v okolí Říčan u Prahy ústřední kolo Svojsíkova závodu, ve kterém startovalo i po jedné hlídce skautů a skautek z jičínského střediska "Brána". Účast v závodě si vybojovaly umístěním na prvních místech v jednotlivých místních, okresních a oblastních kolech.

V krásném říčanském parku zotavovny "Olivovy nadace" se sešlo 34 nejlepších hlídek z celé republiky, to znamená 328 skautů a skautek. Společným nástupem, spojeným se vztyčením vlajek, za zpěvu státní a junácké hymny, byl v sobotu ráno zahájen 7. ročník tohoto závodu, který byl založen již v roce 1946.

Tento rok, rok 1946, byl na památku 70. výročí narození zakladatele skautingu A.B. Svojsíka (* 5.9.1876) vyhlášen jako "Svojsíkův rok" a zároveň byla ústředím sjednocena pravidla dřívějších různých závodů hlídek a závod byl nazván "Svojsíkův" (SZ). Tehdy bylo též rozhodnuto o jeho dvouleté periodě. Druhý ročník se měl konat v roce 1948, ale díky známým politickým a společenským změnám se nekonal. Místo něho čekal skautský národ celých 23 let na další ročník, konaný v roce 1969. Třetí SZ se konal opět nikoli po dvou, ale po dalších 22 letech, tedy v roce 1991, po "Třetím obnoveném skautingu". Od té doby se SZ koná již pravidelně ve dvouletém cyklu každý lichý rok, protože sudá léta patří soutěžím vlčat a světlušek.

Discipliny SZ se opírají o klasické skautské znalosti na úrovni prvního, to znamená středního stupně junácké zdatnosti. Soutěží se ve znalostech přírodnin: květin, dřevin, ptactva a zvířeny. Dále v uzlování, první pomoci, odhadu a měření vzdáleností a výšek, znalostech z dějin skautingu, orientaci a pochodu dle mapy, signalizaci, přechodu přes překážky pomocí lana, úplnosti skautského kroje a vybavení hlídky, šifrování a výběrové disciplině dle rozhodnutí pořadatele (nutno hlídkám předem oznámit). Skauti dále plní úkoly z postřehu a paměti a konečně z tajné discipliny v rozsahu znalostí uvedeného středního stupně. Závod tedy vyžaduje široké spektrum znalostí a dlouhodobou přípravu.

Naše hlídky měly příznivé vylosování ve středu startovního pole. Protože přístup na trať není povolen, neměli doprovázející činovníci přehled o dění v průběhu závodu. Mohli se řídit pouze časem doběhu, který ale není plně rozhodující, protože se k němu přičítají ještě udělené trestné body (1 bod = 30 sekund). Z odhadů měření odstupu v cíli a na první kontrole přístupné pohledem a konečně na základě sdělení dětí o počtu získaných trestných bodů a pohybu na trati, vycházelo umístění v polovině startovního pole. Všichni byli plni očekávání nedělního rána, kdy při nástupu všech účastníků za přítomnosti starosty města Říčany, ústředního náčelnictva Junáka v čele s náčelnicí a náčelníkem obou kmenů, bylo provedeno vyhlášení pořadí dívek i chlapců.

Naši chlapci ve složení: Michal a Petr Císařovi, Ondra Dufek, Vít Šimral, Tomáš Tajč a Radek Vinkler byli trochu zklamáni, když se při relativně malém počtu trestných bodů, ale horším časem na trati způsobeným jejich vlastní chybou, umístili na 12. místě. Protože vyhlašování probíhalo od posledního místa, byla děvčata poté, co již přeskočila v pořadí naše kluky, čím dál nervóznější. Jejich napětí neustále stoupalo s klesajícím počtem čtených umístění tak, že při zaslechnutí slov: "Skautky z prvního oddílu střediska Brána Jičín se umístily na druhém místě", tomu ani nechtěly věřit a chvíli trvalo, než jim došlo, že to jsou opravdu ony. Za nadšeného jásotu došly na stupně vítězů až ve chvíli, kdy už tam obě zbývající hlídky stály. Po skončení vyhlášení a po návratu mezi ostatní jakoby radosti, slziček, objetí ani neubývalo, vždyť bylo tolik toho, co si říci, včetně oněch nezbytných kdyby...

Dík Štaflíku (Šárko Dubská), Stoličko (Petro Jiránková), Špagetko (Věro Štechová), Světýlko (Táňo Veselá), Čírtě (Kateřino Viplerová), Terko (Terezo Vondrová) a Vendy (Vendulo Votýpková). Dík za vynikající reprezentaci našeho střediska, a tím vlastně i našeho města. Dík samozřejmě patří i skautům, jejichž znalosti byly také na dobré úrovni a jen jedno chybné rozhodnutí je připravilo o podstatně lepší umístění. Jak ale pravil člen ústředního náčelnictva při zahájení: "Važte si toho, že startujete v ústředním kole, vždyť patříte ve svých kategoriích mezi 120 nejlepších v celé republice a svoji účast jste si vybojovali mezi tisíci startujícími ve všech vylučovacích kolech." Dík patří i všem vůdcům a vůdkyním střediska, kteří se podíleli na přípravě obou hlídek a v neposlední řadě i vedení našeho města za to, že díky jejich pochopení jsme se mohli připravit v krásném prostředí naší klubovny na Čeřovce. Sedmý ročník Svojsíkova závodu skončil, ať žije příští, osmý ročník v roce 2001!

(náč)


Nové Noviny