S nejzajímavější a v podstatě i s nejlacinější nabídkou přijeli zástupci náchodské firmy ALLA, kteří se pak jako vítězi veřejné soutěže smluvně zavázali 230 kubíků cihel 34 metrů vysokého komína vybourat do konce října za 194 700 korun. Jen pro zajímavost uvádíme, že nejvyšší požadavek byl 550 tisíc korun!

V těchto dnech tedy probíhá postupné ruční odstraňování cihlového zdiva, které je dopravováno vnitřkem zbývajícího komína a okamžitě odváženo na skládky tuhých komunálních odpadů do Popovic a Lodína. Podle vyjádření ředitele Městského bytového podniku Jičín ing. Pavla Bílka probíhá bourání komína pomocí speciální technologie, která alespoň částečně tlumí hluk a zabraňuje všem nepříjemnému nadměrnému prášení. Na základě požadavků MěBP pracuje náchodská firma zcela záměrně nepravidelně s technologickými přestávkami a snaží se bourat ve dnech s chladnějším počasím, tedy v období, kdy má většina z okolních bytů zavřená okna.

Komín bude zbourán i s jeho základy, vzniklá jáma bude zasypána zeminou a osázena travou. Investicí do odstranění zbytečného komína zkvalitňuje Městský úřad Jičín životní prostředí v dané lokalitě, což je odměnou všem, kteří se musí v těchto dnech jakkoli omezovat.

(red)

Povodňová komise zahajuje činnost

Předsedou tohoto především preventivního orgánu je místostarosta Vlastislav Matucha. Členy komise pak mají být odborníci z Povodí Labe, vodohospodáři z referátu životního prostředí Okresního úřadu Jičín, zástupci jičínské Vodohospodářské a obchodní společnosti, Technických služeb Jičín a samozřejmě i další případní dobrovolníci, kteří by měli zájem se v dané oblasti angažovat.

Práce městské povodňové komise bude koordinována do několika okruhů a forem její činnosti. Od aktualizace povodňových plánů, přes osvětu až po praktickou kontrolu toku Cidliny a záplavových oblastí. Komise by měla zároveň širokou veřejnost seznámit s kritickými oblastmi tohoto místního vodního toku a postupně řešit odstraňování celé řady nejrůznějších teoretických i praktických překážek, které by v případě "velké vody" mohly nastalou situaci zbytečně komplikovat.

(mar)

FOTO: mar

Mistr Jan Hus nebyl žádný beránek, připouští P. František Holeček

Jaký výsledek bude mít posouzení, které připravujete ve věci Mistra Jana Husa, dosud rozdělující naši společnost?

Za tímto historickým bádáním je sedmiletá vědecká práce šestadvaceti specialistů, jejíž výsledky představíme nejdříve letos v prosinci na římské papežské univerzitě. Před námi stojí dosažení konsensu v těch základních otázkách. Gesta jako rehabilitace kanonicko právního charakteru jsou svým způsobem prázdná. Skutečný historik je nebere příliš vážně, protože je snadné je vykonat z pozice 20. století vůči aktu tribunálu, který nemá právní kontinuitu. Co je skutečně důležité, je do hloubky analyzovat Husovo učení, abychom měli naprostou jistotu, že jsme postihli všechny jeho pozitivní obsahy.

Odkud nebo od koho přišel podnět ke vzniku vaší komise?

Byl to papež Jan Pavel II., když v roce 1990 poprvé navštívil naši zemi. Komise byla založena o tři roky později při České biskupské konferenci. V tomto směru dal Jan Pavel II. jasné dispozice, které hodnoty máme valorizovat v Husově případě. Jedná se o čtyři body: Ohromný Husův důraz na existenci všech křesťanských patriarchátů, nejenom latinského. Tedy, že církev Kristova jako celek je rozšířena po celém světě. Na druhém místě to byl jeho důraz na soulad vyznání (kréda) s morálním charakterem života, který žiji. Za třetí odpor proti křížové výpravě a násilí ve vztazích křesťanů proti křesťanům a na čtvrtém místě moment svědomí. To bude také nejobtížnější a zpracuje ho odborník z Lichtenštejnska.

Jak se římsko-katolická církev vyrovnává s podobnými případy?

Morální valorizace je jasná. Již v říjnu 1998 vatikánské symposium o inkvizici konstatovalo, že všechny případy usmrcení člověka pro jeho náboženské přesvědčení, počínaje smrtí španělského biskupa Priscilliána na konci 4. století, jsou případy, nad kterými musíme vyslovit opravdu hluboké politování.

Nepřichází tato omluva poněkud pozdě?

Ono je snadné z pozice 20. století posuzovat dobu, která měla úplně jiné mentality a problémy. Já jsem například nechal analyzovat kanonicko-právní postup Husovy kauzy. Ukázalo se, že Hus nebyl žádný mírný beránek, on byl velmi konfrontační. To, co je nejdůležitějším objevem této komise, je dešifrování Husova myšlenkového systému. Hus skutečně po roce 1910 byl stále více zatlačován polemikou svých protivníků do roviny apokalyptického myšlení. V té době začíná projektovat démonizaci antikristovskou na své protivníky, posléze i na církev jako instituci. To je věc, která po Husově smrti stála spoustu lidských životů. Čili nepřenášejme principiálně určité problémy z 15. do situace 20. století. Jedině v jedné věci je můžeme přenést. A to je to veliké, co se stalo tady v Jičíně. Je úžasné, když se Jičínští dokáží současně sklonit před památkou popraveného evangelického laika a zabitého jezuitského misionáře, který byl připraven použít vojenskou asistenci. Martyrium dokonce i pro mě je klíčem k pochopení Husova chování v závěrečném roce života, jeho smrt v Kostnici, jeho neodvolání a cílevědomé směřování k hranici. On byl přesvědčen, že bude mužem - hlasatelem pravdy, který svou sebeobětí bude čelit zlořádu antikristovu.

Přenesme se zpět do reálného času. Jak posuzujete současné problémy katolické církve v Čechách?

Já jsem člověk, který má za sebou deset let pobytu na západě, a mohu vás ujistit, že náš tisk je v souvislosti s vystoupením iniciativy Kairos nebo s aférou P. Štampacha, zatížen hlubokým hyperkriticismem vůči římsko-katolické církvi, především pak její hiearchii. Myslím si, že tato národní církev není zdaleka tak zanedbaná a její duchovní hloupí, jak ji někteří muži, kteří ovládli mediální scénu, v těchto sporech prezentují. Ta demokratická část tohoto rozhodovacího procesu je i zde přítomna. Církev je spíš objektivně postižena čtyřicetiletou decimací těch hlavních intelektuálů, zavíraných a vězněných. Nemohla tedy absorbovat mnoho podnětů. Dejte nám ale pět, šest let trpělivé práce a budete se všichni v tomhle směru velice divit.

Děkuji za rozhovor.

(jn)

Slatiny soutěží O vesnici roku

"Věříme, že bychom mohli nejvíce bodů získat za péči o veřejnou zeleň, údržbu památek a bytového fondu," připouští Jaromír Styblík, starosta Slatin, pod něž spadá také Milíčeves. Dohromady zde žije více než pět set obyvatel. "Obec má na poměrně slušné úrovni i společenský život, aktivní jsou spolky hasičů a myslivců. Pravidelně se tady organizuje například maškarní bál."

"Mezi kandidáty jsou z vašeho okresu nahlášeny také obce Cerekvice nad Bystřicí, Zámostí - Blata a Libošovice," sdělil NN Josef Jan, člen předsednictva soutěže a starosta obce Svatý Jan nad Malší na Českobudějovicku, která byla poctěna titulem Vesnice roku před dvěma lety. Podle Jana se letos zaregistrovalo celkem 267 obcí. Z Jičínska se dosud nejlépe, a to na třetím místě, umístily Milovice.

(jn)

FOTO: jn

Křečovitost maloměstské světovosti

Jiří Němeček