Hudebnost jazyka, podtitul Šrámkovy Sobotky
Sobotka - V pořadí třiačtyřicátý ročník literárně poetického festivalu Šrámkova Sobotka začíná 3. července. Ještě loňský program festivalu čerpal z námětů dr. Jaroslava Šimůnka, který byl vůdčí osobností posledních více než deseti ročníků. Šimůnek bohužel řady "Šrámkovců" předloni navždy opustil.
Jeho žezlo převzali další mnohaletí účastníci Šrámkovy Sobotky, mezi jinými především Ondřej Hausenblas, profesor filozofické fakulty UK a Hana Kofránková, režisérka Českého rozhlasu. Změna se už poněkolikáté dotkla i Střediska městské kultury v Sobotce, které festival zastřešuje po stránce organizační. Během uplynulých tří let se v jeho vedení vystřídali Petr Pfeifr, Alena Pospíšilová a Drahomíra Flodrmanová, která je současnou vedoucí.
"Téma letošního festivalu je Hudebnost jazyka. Jeho koncepce se nemění, odborné přednášky se střídají s recitací, hudebními a divadelními pořady. Stejně tak počet účastníků zůstává na úrovni předchozích let. Ve městě musíme zajistit ubytování a stravování pro zhruba sto padesát až sto šedesát lidí. Přijedou pedagogové z filozofických a pedagogických fakult, studenti, knihovnice a také několik desítek účinkujících," konstatuje Flodrmanová.
Hned první den, v sobotu 3. července, vystoupí v sále sokolovny Žižkovské divadlo Studio Jára. Populární "Cimrmanovci" zde uvedou představení Hymna. V následujících dnech se představí Závěsné divadlo Jičín se starofrancouzskou fraškou Mistr Petr Pleticha, hořický J. K. Tyl a Válkovo kočovné divadlo. V Sobotce vystoupí také například Luba Skořepová, Alfréd Strejček a Jiří Žáček. Jeden z pořadů bude věnován i 200. výročí narození A. S. Puškina. Pořad s názvem Eugen Oněgin bude pojat jako čtení z nového překladu v podání Milana Dvořáka.
Letošními přednášejícími jsou: dr. Alexandr Stich (Soulad a spor slova a hudby), Milan Dvořák, Jana Mertinová (O překladech Eugena Oněgina), dr. Miroslav Červenka (Tak zvaná hudebnost verše), dr. Lukáš Hurník (Slovo o hudbě, hudba o slově) a dr. Josef Prokeš (Folková píseň v kontextu 60. - 80. let).
"Potěšující je také opět se zvyšující zájem o literární soutěž. Porota to neměla jednoduché, tentokrát se sešla řada velmi kvalitních prací, a to ve všech vyhlášených kategoriích," shrnula Drahomíra Flodrmanová. Součástí festivalu jsou i výstavy, své výtvarné práce vystavují Josef Jíra (Šolcův statek), Jiří Mádlo (sál zdravotního střediska) a Jaroslav Klápště (Galerie na Schodech v knihovně).
(jn)
Dílo Kryštofa Haranta přitahuje i vědce
Pecka - Harantovské sídlo se už počtvrté rozeznělo renezančním zpěvem. Hudební slavnosti, které se na Pecce pořádají jako bienále, si i přes krátké trvání získaly pověst renomované mezinárodní přehlídky historického zpěvu.
Jejich předností je ovšem nejen vynikající úroveň účinkujících sborů, byť převážně amatérských, ale mají také význam z hlediska historického bádání. Součástí festivalu, který se konal o minulém víkendu, byl i tradiční seminář, jehož účastníky bývají především lidé z řad odborné veřejnosti.
"V sobotu odpoledne se do Pecky sjeli hudební vědci a další kapacity v oboru hudební historie," potvrdil NN jeden z organizátorů 4. ročníku slavností Jaromír Kuliha. "Letos se podařilo vydat už třetí sborník vícehlasých skladeb ze šestnáctého století, který obsahuje vesměs výběr slavných českých kancionálů. O přepsání několik století starých hudebních děl do současné notace se stejně jako v případě obou předcházejících sborníků zasloužil zejména PhDr. Martin Horyna, který vedl první část semináře, při němž došlo i na detailní rozbor některých skladeb," upřesnil Kuliha.
Jeho druhá část pod vedením PhDr. Petra Daňka byla určena zejména sbormistrům se zaměřením převážně na samotné dílo Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564 - 1621). Dr. Daněk je vedoucím profesionálního sboru Duodena Cantitans, jemuž nedávno vyšlo nové CD právě se skladbami Kryštofa Haranta.
Třídenní festival otevřeli pátečním vystoupením hosté ze zahraniční. Z finského města Oulu přijel sbor Pohjan Laulu, z litevského Vilniusu Aidia, který má družbu s novopackým sborem Amabile, a z Kyjeva kvintet Muzičny Ansambl. Koncert se konal v chrámu sv. Bartoloměje na Pecce.
Vrcholem festivalu byla sobotní přehlídka komorních amatérských sborů, v jejichž podání zazněly skladby renezanční a raného baroka. Do soutěže se letos přihlásilo sedmnáct sborů, celkem 450 účinkujících. "Není to soutěž v pravém slova smyslu, přesto se hodnotí například dirigentský výkon, provedení skladeb a celkový umělecký dojem. Ocenění uděluje komise složená z řad odborníků. První skladba je povinná, účinkující si mohou zvolit jen jednu ze skladeb nedávno vydaného sborníku. Druhá je volná, jedinou podmínkou je, že nesmí být delší než osm minut," vysvětluje Kuliha. Koncert probíhal jak na hradním nádvoří, tak i v kostele.
(jn)
150. výročí narození JUDr. Františka Kloučka
JUDr. František Klouček.
Otcem Františka byl dovedný jičínský puškař, který v roce 1834 odkoupil na Holínském předměstí dům čp. 31, bývalou erární mýtnici. Dům pak spolu s jinými zanikl, aby bylo získáno místo pro stavbu gymnázia.
Tam se František 28.6.1849 narodil. Po povinné školní docházce následovala studia na gymnáziu a studia práv na Karlově univerzitě v Praze, kde byl r. 1874 promován na doktora práv. Od mládí stál v čele pokrokových a vlasteneckých akcí. Své organizační a vůdcovské schopnosti mnohokrát úspěšně zúročil v životě. Už v roce 1870 založil s V. Hymanem Akademickou čtenářskou jednotu, která se tak stala jedním z nejstarších českých spolků. Měla vlastní knihovnu a vyvíjela bohatou kulturní činnost. Pořádala přednášky, koncerty, umělecké výstavy a divadelní představení.
Dr. F. Klouček se stal starostou Sokola, u jehož založení v roce 1862 stál jeho otec a prvním jeho jednatelem byl bratr Václav Klouček. Za jeho působení byl položen základní kámen k Domu Palackého (sokolovna), který byl pak předán veřejnosti k užívání v roce 1896.
Kromě toho byl JUDr. F. Klouček členem městské rady, náměstkem okresního starosty, roku 1890 založil Politický klub pro Jičín a okolí. Přiklonil se k politické straně mladočeské a od roku 1895 se stal zemským poslancem. Listem, který tlumočil jejich názory, byl nejdříve Krakonoš, od roku 1893 pak Jičínský obzor. Zejména jeho zásluhou došlo k vybudování železniční trati Turnov-Jičín, jejíž stavba byla pro spletité přípravy oddalována. JUDr. Klouček dokonce 9. března 1897 přednesl v zemském sněmu řeč, v níž žádal podporu pro družstvo a železnici. Jeho řeč otiskl v příloze k č. 15 Jičínský obzor 10.4.1897.
Zavedl každoroční uctívání památky Mistra Jana Husa a J.A. Komenského před jejich pomníky v Jičíně a založil družstvo, jehož cílem bylo postavení pomníku K. Havlíčkovi Borovskému. Byl vynikajícím právníkem a v roce 1881 si otevřel vlastní advokátní kancelář. Po 11 letech, roku 1892 zakoupil dům čp. 110 na Husově třídě spolu s manželkou Annou, rozenou Češpírovou, dcerou hospodářského rady šlikovského panství. Advokátní praxi vedl od roku 1919 společně se synem JUDr. Karlem Kloučkem.
Rovněž byl skvělým řečníkem nejen politických témat, ale byl zván často na mnohá místa k slavnostním proslovům. Své schopnosti uplatnil dobře proto i v ochotnickém divadelnictví. Od roku 1880 se stal nezištným obhájcem mnohých vládou perzekvovaných českých žurnalistů, studentů i dělníků. K jeho padesátinám napsal a vydal A. Seifert, pozdější ředitel Národní rady československé, spis, který hodnotil zásluhy JUDr. Františka Kloučka o veřejné blaho.
Když straně mladočeské odmítl podepsat poslanecký reverz na další šestiletí a vystoupil proti ní jako samostatný kandidát opozice, využili toho jeho místní odpůrci a dr. Klouček už nebyl zvolen, ovšem ke škodě veřejných zájmů.
Dožil se téměř devadesáti let, zemřel 19. května 1939 a byl pohřben za velké účasti a všeobecného uznání veřejnosti, jejímž jménem promluvili zástupci četných korporací. Jeho činnost v Jičíně zůstane trvale v paměti jičínských občanů.
Hana Trojanová
APOLLO 11 Výstava s tímto názvem byla minulý týden k vidění v novopackém Domě dětí a mládeže. Autor expozice - Vladimír Plachý z Pardubic (na snímku), podával zasvěceně všem návštěvníkům výstavy detailní informace nejen o prvním přistání člověka na Měsíci, ale o vývoji kosmonautiky vůbec. Výstava byla pořádána u příležitosti 30. výročí přistání lunárního modulu APOLLO 11 v červenci 1969 na Měsíci. Tříčlenná mise ve složení Michael Collins, Edwin Aldrin a Neil Armstrong se tímto úspěšným startem navždy zapsala do historie dobývání vesmíru. Když se velitelská sekce a lunární modul na oběžné dráze Měsíce oddělily, Armstrong ohlásil: "Orel má křídla!" Jeho komentář okamžik po přistání zněl: "Houstone, tady je základna Tranquility. Orel přistál." Následovala neuhlazená odpověď: "Rozumím, Tranquility. Zaznamenali jsme, že jste přistáli. Pár hochů z vás tady pěkně zmodralo. Konečně jsme si vydechli, mnohokrát díky." Během této konverzace zazněla i nezapomenutelná Armstrongova věta: "Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo." Edwin Aldrin měl ve svém osobním balíčku mimo jiné i magnetofonovou pásku symfonie Antonína Dvořáka "Z nového světa".
FOTO: jn
Letní múzický happening
Ohnišťany - V obci ležící na hranicích hradeckého a jičínského okresu nedaleko Starých Smrkovic si o nadcházejícím víkendu dají dostaveníčko lidé plní nápadů a tvůrčích myšlenek.
Akci s názvem Letní múzický happening s podtitulem Poezie žije pořádá Trafalgar ve spolupráci s Občanským sdružením Arché ve dnech 25. až 27. června, program začíná dnes v 18 hodin. Ubytování je možné buď ve stanech anebo ve stodole nedaleko koupaliště. Pořadatelé doporučují vzít si s sebou různé hudební nástroje a také vlastní literární práce. V Ohnišťanech jsou vítáni literáti, folkaři, divadelníci, performeři, výtvarníci, filmaři... Během happeningu bude pokřtěno 8. číslo kulturního čtvrtletníku Trafalgar a uskuteční se burza samizdatové literatury.
(red)
O jičínském puškaři Kloučkovi
Jičín - Na podzim roku 1859 přišel k p. Kloučkovi, puškaři v Jičíně, jakýsi František Heinerle Schindelka, poručík pěšího pluku hr. Nugeta č. 30, s nákresem děla nové konstrukce, který mu pro neproveditelnost ministerstvo války vrátilo, a žádal Kloučka, aby s ním pracoval na opravě.
Klouček zhotovil model děla asi v jedné šestině, přičinil prý k tomu četné změny, hlavně nový závěr. A pak mu Schindelka model sebral a předváděl zdařilé pokusy v Josefově před právě tam meškajícím arciv. Albrechtem. Schindelka, jemuž za cizí dílo vysloveno uznání, odjel do Vídně, kde se s novým dělem konaly další pokusy. Byl povýšen na setníka a obdržel 20 000 zl. čestné odměny za "svůj vynález".
Klouček dále vynašel zvláštní dělové koule, které i při dopadu na měkkou půdu nebo sníh s jistotou vybuchovaly, dále sestrojil zvláštní pušku a bambitku, která bez prachu, pouze zápalkou, na dálku 60-100 loket s jistotou střílela.
(Krakonoš 11.11.1872)
ZUŠka uspořádala "Společenský večer"
Jičín - Společenský večer jičínské Základní umělecké školy, dlouhodobě pečlivě připravovaný vedením školy, všemi učiteli i žáky, se konal v sobotu 12. června 1999 ve slavnostně vyzdobeném zámeckém Porotním sále.
Dopolední den otevřených dveří, kdy si zájemci mohli prohlédnout volně přístupné učebny, vyvrcholil večer příjemným setkáním lidí spřízněných s tímto důležitým vzdělávacím zařízením.
Po úvodním přivítání prezidentem oslav 60. výročí založení základní umělecké školy J.B. Foerstera - Pavlem Hučíkem a ředitelkou školy Jaroslavou Komárkovou následovala vystoupení zástupců jednotlivých vyučovacích oborů. Taneční skupinu dívek vystřídaly dívky zpívající, následovalo kvarteto zobcových fléten, akordeonové sólo a umělecký přednes textů dívek z dramatického oddělení. Odměnou všem účinkujícím žákům i jejich učitelům byl vřelý potlesk, který po každém vystoupení zazněl. Zaslouženě smazal předcházející trému a pocit zodpovědnosti.
To správné uvolnění přinesla do sálu pražská kapela Komořinka. Spustila zvesela známé melodie a již jsme mohli s potěšením sledovat první taneční páry. Náklonnost paní Štěstěny si mohl každý prověřit zakoupením losů. Bohatá tombola složená ze sponzorských darů, dárků i výrobků dětí poskytovala opravdu pestrou nabídku. V přísálí bylo připraveno rovněž pohoštění.
Bujaré veselí vyvolala vtipně zinscenovaná dražba. Odvážně přihazované desetikoruny stupňovaly napětí, kterému šťastlivci připadne nevídaná dvoukrká kytara, nátrubek paní ředitelky či lehce zašlá trubka. A tak nejen, že noví majitelé obohatili svoje domácnosti "vzácnými" předměty, ale hlavně přispěli na konto SRPŠ.
Celý večer neměl chybu. Snad jen lehký stín smutku a překvapení z malé účasti rodičů. Především pro ně byl "Společenský večer" s láskou a péčí připravován. Svojí účastí tak mohli nejlépe vyjádřit poděkování za péči a čas, který jejich dětem věnují učitelé jubilující Základní umělecké školy v Jičíně.
(MAPOS)
Slovo o justiční vraždě Dr. Milady Horákové
Pamětníků na politické procesy padesátých let ubývá. Historická paměť se záměrně umlčuje. Je na místě připomínat současným generacím, že před 49 roky - 27. června 1950 - komunistický režim odsoudil k trestu smrti oběšením poslankyni Národního shromáždění Dr. Miladu Horákovou. V dějinách ČSR to byl jediný případ, kdy totalitní státní moc odsoudila k smrti ženu a matku, která prošla nacistickým koncentračním táborem, kde pro ni nacistický žalobce žádal trest smrti.
Příčiny, průběh, pozadí a důsledky tohoto politicky narežírovaného procesu na základě archivních dokumentů vylíčil a přiblížil spisovatel literatury faktu dr. Miroslav Ivanov ve své knize Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové v roce 1990. Tuto otřesnou politickou vraždu komunistické justice zahrnul do své právě vydané publikace Zločin a trest v českých dějinách i jičínský autor dr. Jindřich Francek. V procesu s Miladou Horákovou komunistická státní moc chtěla ukázat šíři záškodnických spiknutí v podobě následně vykonstruovaných procesů. Bylo podáno na 640 žalob z řad příslušníků demokratické inteligence. Státní soud vynesl 48 trestů těžkého žaláře na doživotí a deset trestů smrti. První mezi odsouzenými k smrti byla právě dr. Milada Horáková. Poprava se uskutečnila 27. června 1950 v ranních hodinách na nádvoří pražské Pankráce. Navíc Státní soud vynesl tresty vězení v celkovém součtu 7.830 let.
Myšlenkově vzácným svědectvím po dr. M. Horákové je jedenáct jejich inkoustovou tužkou napsaných dopisů ve dnech 24. až 27. června 1950. Státní moc tuto korespondenci rodině M. Horákové nedovolila předat, ačkoliv to bylo poslední přání této statečné ženy a vlastenky.
Až počátkem roku 1990 podařilo se tehdejší ministryni spravedlnosti JUDr. Dagmar Burešové tyto neodeslané dopisy vystopovat a předat je do rukou adresátů, kteří vražedná a obtížná léta doma nebo jinde přežili. Rodina a dr. D. Burešová rovněž souhlasili s publikací těchto dopisů, které vydalo nakladatelství Lidové noviny. Ačkoliv jde o dopisy osobní, v konfrontaci s daným obdobím našich a světových dějin jde o texty závažné z hlediska lidských a občanských práv, jak byla kodifikována v ustavující Chartě Spojených národů na konci druhé světové války. S protizákonnými a zmanipulovanými procesy a popravami se nedokázaly vyrovnat ani pozdější vlády vedené nadřazenou KSČ. Tyto vlády nehledaly právo a spravedlnost, ale pouze mocenský prospěch. Teprve po listopadu 1989 byly křivdy nejen dr. Miladě Horákové částečně po právní stránce narovnány. Stalo se tak 29.6. 1990, kdy generální prokurátor ČR rozhodl v trestní věci JUDr. Milady Horákové a spol. tak, že trestní stíhání zastavil. Ve zdůvodnění konstatoval, že původní trestní řízení bylo výsledkem zvůle likvidovat odpůrce totalitní diktatury. Toto memento je nutné míti stále před sebou.
JUDr. Vlastimil Krejča - Klub Milady Horákové Jičín
