Stříbrný vítr připomněl historii
Jičín - Stříbrný vítr našeho života, téměř symbolický název výstavy, která byla o víkendu zahájena v okresním muzeu a galerii u příležitosti 375 let jičínského gymnázia. Otevřena byla také výstava Valdštejn a jezuité, která má s tou prvně jmenovanou nemálo společného.
Letopočet 1624 je v historii města významným mezníkem. V tomto roce si připomínáme založení jednoho z nejstarších gymnázií v Čechách. Současná expozice v arkádách zámku chronologicky mapuje jeho vývoj od první poloviny sedmnáctého století až do dnešních dnů. Je zde vzpomenuta plejáda význačných absolventů a profesorů, jejichž celoživotní dílo obohatilo historii našeho národa vynikajícími úspěchy na poli vědy, umění a sportu. "Mezi exponáty převládají příspěvky zapůjčené od význačných absolventů, které jsme oslovili. Na výstavě jsou knihy, slavnostní diplomy, obrazy, fotografie a řada dalších předmětů a listinných dokumentů," uvedl ředitel Lepařova gymnázia Vladimír Carda. Mezi vzpomínanými osobnosti jsou například i režiséři a rektoři některých univerzit. Jak se ředitel svěřil, to, že v současnosti stojí v čele této školy, je pro něj obrovská čest. "Jsem ovšem jen drobným kolečkem v bohaté historii gymnázia. Velice si cením skromnosti význačných absolventů, s nimiž jsem se měl možnost v poslední době setkat. Čím víc toho dosáhli, tím větší skromnost je provází. Výstava připomíná tradice gymnázia a zároveň je i povzbuzením pro současné studenty," shrnul její význam Vladimír Carda.
"Není možné připomenout všechny studenty, kteří něčeho dosáhli. Na konci expozice je seznam více než tří stovek nejvýznamějších absolventů, jezuity počínaje a současnými sportovci konče," poznamenal ředitel Lepařova gymnázia, jehož oslavy vyvrcholí 26. června abiturientským sjezdem.
(jn)
Hot Dog Jazz Band vás zve
Jičín - Soubor Hot Dog Jazz Band společně s jičínským K-klubem pořádá dnes od dvaceti hodin "Druhou swingovou kavárnu". Kolektiv muzikantů bude tentokrát v roli hudebního doprovodu, neboť hlavní atrakcí večera má být vystoupení pětičlenného kolektivu mladých zpěváků. V jejich podání zazní například spirituály. Občerstvení, včetně točeného piva, bude podle slov pořadatelů zajištěno přímo na sále.
(red)
František Kalenský při vernisáži své výstavy v hořické Galerii plastik. S jeho expresivními obrazy, jejichž jakoby protikladem jsou jemnými tahy načrtnuté akty, se v této síni na gothardském vrchu můžete seznámit ještě do konce tohoto měsíce. Kalenského výstava totiž byla prodloužena do 27. června.
FOTO: jn
Vzpomínka na básníka Josefa Jakubce
Josef Jakubec.
REPRO NN
Od předčasné smrti tohoto nadějného básníka našeho kraje nás dělí již 110 let. Česká literatura v něm ztratila básníka, jehož lyrické a epické verše se mohly stát ozdobou české poezie.
Narodil se v nedaleké Lhotě Hlásné 3.8.1858 pod romantickým vrchem, na němž v dávných dobách stával hrad Veliš. Studoval na jičínském gymnáziu a již v této době přispíval do studentského časopisu Vesna, který sám redigoval. V roce 1878 odešel studovat na pražskou univerzitu slovanskou filologii a historii. První otištěnou básní se stala báseň "V lese", kterou roku 1880 uveřejnil Světozor.
Nelze se nezmínit o jeho svízelném pražském působení, kdy unavující a všední služba úředníka pražského magistrátu jej srážela k zemi a bránila v básnickém rozletu. Přesto se stal členem Umělecké besedy, stýkal se s literárními druhy spolku Máj, kam byl přijat za člena roku 1888. K jeho nepříliš šťastnému osudu navíc přispěly zdravotní obtíže, kvůli nimž nakonec Prahu opustil a vrátil se domů. V květnu 1889 dostal těžký srdeční záchvat, kterému nedokázal dlouho vzdorovat. Zemřel v bytě svého tchána V. Erbena v čp. 60 na jičínském náměstí 9. června 1889 po 13. hodině. Bylo mu jedenatřicet let. Po třech dnech byl pochován na velišském hřbitově do hrobu své matky a zásluhou jičínské Literární jednoty mu byl odhalen na velišském hrobě pomník. Dne 29.8.1909 byla na jeho památku odhalena pamětní deska na rodném domě ve Lhotě Hlásné.
Po jeho smrti se Jakubcových rukopisů ujali přátelé, zejména dr. Ant. Šnajdauf a společné s Jakubcovým tchánem vybrali z rukopisů vše, co by zasluhovalo vydání. Tato práce však nedoznala sledovaného výsledku. Přes přímluvy přátel - básníků "neslyšela" na žádost o vydání Jakubcových prací ani Česká akademie věd a umění. Rukopisy se vrátily do rukou zklamané básníkovy ženy. Nakonec se jich ujal nakladatel Jan Otto, v jehož "Salonní bibliotéce" vyšly první dva svazky básníkových "Povídek z kraje ve verších". Další jednání s nakladateli se setkala s neúspěchem a nepochopením. Proto se Jakubcovi přátelé rozhodli vydat posmrtnou sbírku jeho veršů vlastním nákladem a krásně ji vypravit. Kniha vyšla v polovině června roku 1910 a byla vřele přijata zejména okruhem Jakubcových příznivců. Podstatnější však bylo, že slovy chvály nešetřil z Vídně básník J.S. Machar, dr. Č. Zíbrt a J. Štemberka. Uznáním se netajil ani Adolf Heyduk a Petr Bezruč. Zato v rodném kraji nevzbudila zájem, s čímž vydavatelé nejméně počítali. Na celém jičínském gymnáziu se nenašel ani jediný student, který by si knihu za 2,50 K koupil. Nebyla právě levná, ale přesto ...Tento zarážející nezájem způsobil, že zamýšlené druhé vydání "Básní" v laciném provedení pro nemajetné čtenáře nemohlo být vůbec uskutečněno. Až v roce 1926 vydal Jakubcův syn výbor lyrických básní z této sbírky a tím končilo všechno úsilí o přiblížení básníkovy tvorby širšímu čtenářskému okruhu.
Nadaný básník upoutal své přátele a příznivce především svěžími obrazy z Jičínska, idylickým vyjádřením nálad a přesvědčivým podáním niterných prožitků. Část jeho rukopisů uchovává dnes knihovna Okresního muzea a galerie v Jičíně. Město Jičín přispělo před lety k zapamatování jména básníka pojmenováním jedné z ulic v Jičíně na Čeřovce.
H. Trojanová
Architekt Josef Oppolzer - část II.
Návrh J. Opolzera z roku 1840 na ukončení Valdické brány. Zároveň zakreslen barokní kryt od F. Hegera.
REPRO NN
K dotvoření typické dominanty Jičína Josefem Oppolzerem přispěla obnova střechy Valdické brány, projektovaná v roce 1839 a v následujícím roce realizovaná. V architektonickém návrhu zachoval Oppolzer zúženou vrcholovou část, z níž odstranil barokní střešní kryt Hegerův a zúžené jádro obklopil dřevěným ochozem s arkádami s lomenými oblouky. Věž ukončil štíhlou jehlancovou střechou. Arkáda ochozu není výrazem tzv. nové gotiky, patří do stylové fáze gotiky postempirové, uplatňované v letech 1830 až 1850.
Neobvykle rozsáhlou byla Oppolzerova stavební činnost v oblasti nové výstavby a přestaveb i oprav městských domů, kterých bylo do roku 1845 přibližně více než dvacet a v letech 1846 až 1851 kolem desíti, nepočítaje drobné stavební zásahy. Ve čtyřicátých letech 19. století neměl Oppolzer jako projektant a stavitel v Jičíně velkou konkurenci, kromě něho zde pracovali pouze pražský stavitel A. Helmich, upravující dům čp. 61, a domácí stavitelé J. Sitka a F. Herkner.
Oppolzerova architektonická tvorba není vývojově zachytitelná, řešení průčelí se prolínají, v jednom období vytváří fasády s jemnými architektonickými články, s lisénami nebo pilastry, s poměrně širokými okny s rovnými nebo segmentovými nadokenními římsami, ale také vysoké pilastrové řády s kanelováním s jemnou druhorokokovou ornamentální výzdobou a někdy dokonce přísné fasády pozdního empiru, členěné pouze rytmem okenních otvorů. Vnitřní prostorová řešení vycházejí z úzkých chodeb s pravidelně řazenými místnostmi a se speciálním znakem monumentálních schodišť, podpíraných sloupy ve všech podlažích (např. čp. 43,91,100,101 ad.).
Jičínská architektonická tvorba Oppolzerova má sice charakteristické znaky navzájem se prolínající, ale netvoří dělitelnou souvislou řadu. Proto v následující stati, ke které se v třetím díle našeho seriálu vrátíme opět za týden, nelze uvádět jeho dílo ani ve vývojových řadách a v časovém pořadí, nýbrž místopisným řazením jednotlivých objektů v prostorách města.
Jaroslav Wagner
Humprecht rozezní Lubomír Brabec
Sobotka - Zítra, neboli v sobotu 12. června, se na zámku Humprecht uskuteční koncert kytaristy Lubomíra Brabce. Recitál tohoto předního kytarového virtuóza, který začíná v 19.30, se v hodovní síni zámku nekoná poprvé. Brabec zde v minulosti už několikrát vystoupil, a jak se sám před časem svěřil, hodovní síň soboteckého zámku považuje vzhledem k její jedinečné akustice za jednu z nejlepších koncertních síní, kde zatím koncertoval.
(jn)
Promenádní koncerty
Hořice - V areálu Smetanových sadů byly uplynulou neděli opět po třiceti letech obnoveny pravidelné promenádní koncerty. Obnovenou tradici zahájila místní Hořičanka. Tuto neděli se zde posluchačům představí skupina Servis Miloslava Vobořila a jako hosté vystoupí Zdeňka Vaškovová a Roman Gabriel. Město v předcházejících dnech dokončilo kompletní rekonstrukci a úpravu Smetanových sadů. Do budoucna se ještě plánuje obnova zeleně, která se dotkne i celého vrchu Gothard. V neděli 20. června se ve Smetanových sadech, které by se podle místostarostky Zdeňky Vaškovové měly stát kulturním a společenským centrem města, uskuteční slavnost u příležitosti Evropského dne hudby.
(jn)
Zajímavé knihy U Pašků
Lunetic
Ještě nedávno obyčejní kluci - dnes hvězdy vyprodaných hal
Cesty Kč 199,-
Hillary Pohled z vrcholu
První světové vydání Hillaryho pamětí
KK Kč 218,-
Jiránek
Pečinka Na stopě médiím, politice a životu
Proti blbé náladě
Barrister Kč 149,-
Kamenný klíč
Hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky
Nejaktuálnější, nejúplnější, nejpřehlednější průvodce
Sučková Kč 137,-
Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/222 67)
Výročí absolventky gymnázia
V posledních květnových dnech oslavila životní jubileum scenáristka a režisérka Věra Plívová-Šimková, přední osobnost našeho filmu v tvorbě pro děti a mládež. Narodila se v Lomnici nad Popelkou 29.5.1934, kde také získala základní vzdělání. Středoškolská studia zakončila v roce 1952 maturitou na jičínském gymnáziu a ve studiu režie pokračovala na FAMU v Praze u Bořivoje Zemana. Absolvovala středometrážním filmem podle vlastního scénáře "Než se rozhrne opona", který předznamenal její další práci. Natočila jej s neherci ve své rodné Lomnici.
Dá se říci, že se od začátku specializovala na filmy o dětech a pro děti. Zcela samostatně vytvořila snímek "Chlapci, zadejte se", opět s vlastním scénářem, ve kterém bylo již patrné její životní krédo-laskavý a citlivý přístup k člověku. V roce 1965 natočila celovečerní dětský film "Káťa a krokodýl", na jehož scénáři spolupracovala s O. Hofmanem. Film získal první cenu na mezinárodní přehlídce filmů pro děti v Gijónu 1966. Podle vlastního námětu natočila film "Tony, tobě přeskočilo" (1968). Úspěšně byl uveden na řadě domácích i zahraničních festivalů a získal na nich několik ocenění.
V roce 1970 uvedla na plátna kin další z filmů pro děti "Lišáci-Myšáci a Šibeničák". Podle vlastního námětu v něm věrohodně zobrazila dětské přátelství i nepřátelství, svár o vůdcovství v partě, ale také smír a kamarádství. Film získal četné ceny a vyznamenání a úspěšně reprezentoval naši kinematografii v zahraničí. Dalším autorským filmem se stal příběh o vesnických dětech z Podkrkonoší "O Sněhurce" (1972), první režisérčin barevný film. Kromě domácích cen získal Cenu OCIC a Cenu dětské poroty z Gijónu a 1.cenu v Bourbole.
Zdařilým pokusem o dětský muzikál se stal film "Přijela k nám pouť" (1973) a na motivy M. Twaina přenesené do malého českého městečka společně s V. Olmerem vznikl v roce 1975 film "Páni kluci". Oba tyto filmy byly úspěšné na gottwaldovském festivalu dětských filmů. První získal Stříbrnou píšťalku a Cenu dětského diváka, druhý Zlatý střevíček.
V roce 1977 následoval film "Jak se točí Rozmarýny", který přibližuje téma filmového natáčení. K námětu ochrany přírody přispívá režisérka filmem "Brontosaurus" (1980), který získal mimo jiné opět Stříbrnou píšťalku. V témže roce získal na Národní přehlídce filmů pro děti Ostrově nad O. Cenu dětského diváka další film "Krakonoš a lyžníci" s dějem umístěným do počátku našeho století, přibližující první pokusy v lyžování.
Tématiku filmů pro děti, v krátkém medailonku nejsou vzpomenuty všechny, si Věra Plívová-Šimková zvolila záměrně a zdvihla laťku umělecké náročnosti filmů pro děti o několik stupňů výše. Oceněním v předvečer jejich narozenin bylo převzetí "ceny za celoživotní dílo" , které se jí dostalo na letošním ročníku Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Pochopení pro tajná zákoutí dětské duše, které velmi dobře rozumí, jí umožnilo natočit tolik zdařilých filmů. Dobrému člověku, jakým bezesporu Věra Šimková-Plívová je, děkujeme při příležitosti jejích kulatých narozenin, byť opožděně, za všechny krásné filmy, které natočila.
(troj)
