Nejen v této souvislosti si radnice nechala zpracovat tři architektonické návrhy historického jádra od severní strany náměstí Jiřího z Poděbrad až po špalíček domů před Batalion. Ještě tento měsíc mají být návrhy vyhodnoceny. Studie si jsou velmi podobné, pojednávají například o umístění kašny a mariánského sousoší, které by se mělo vrátit do centra. "Návrhy se většinou vrací k původním přírodním materiálům, nicméně respektují stávající zámkovou dlažbu. Co se týká dalších stavebních činností ve smyslu rekonstrukcí komunikačních ploch, upřednostňuje se původní dlažba. Ta je na mnohých místech uložena pod asfaltovým kobercem a pod betonovými chodníky. Město, pokud se rozhodne pro jednu z variant, by tyto materiály mohlo do určité míry použít," soudí vedoucí odboru výstavby. Doplnil, že shodou okolností všichni tři navrhovatelé vrací město do podoby začátku století, kdy se vtiskl dnešnímu náměstí jeho současný charakter.

Žulovými kostkami je například vydlážděna Husova třída, dnes přikryta místy propadajícím se asfaltem, podobné je to i v dalších částech města. "Na kvalitě žulové dlažby se nic nemění, naopak si nese patinu opotřebování časem, danému prostoru dává specifický ráz, který se dneska těžko uměle vytvoří. Tato otázka je z hlediska vnímání historických kontinuit města velice citlivá. Je důležité tento detail nepodcenit," říká Tomášek. Zdůraznil však, že v tuto chvíli je zatím vše ve stádiu návrhů.

Jednou z nejzachovalejších lokalit z hlediska pískovcové dlažby a architektonických prvků na objektech je Janderova ulice. "Na základě citlivých rekonstrukcí lze i při zachování současných požadavků na bydlení a služby Janderovku oživit, zvlášť když tvoří hlavní historickou komunikační páteř z centra směrem ke Gothardu a Smetanovým sadům. Janderovka je unikátní ulice původních Hořic," poznamenal Tomášek.

(jn)

Peníze z akcií do průmyslové zóny

Před několika dny přišlo na účet města zhruba čtyřiatřicet milionů korun od švédské elektrárenské společnosti Wattenfal. Zbývajících osm milionů získá Jičín poté, co se dořeší převod výkonu akcionářských práv na nového vlastníka celého balíku akcií VČE od měst a obcí.

"Je to významná částka, s kterou se při sestavování rozpočtu nepočítalo," zdůraznil jičínský starosta Jiří Liška. Připustil, že o tom, jak se s penězi naloží, zatím rozhodnuto není. Přesto se ale už první návrh objevil. "Předběžně se dospělo k závěru, nečerpat úvěr na dokončení bazénové části sportovního areálu a další část peněz vložit do průmyslové zóny," oznámil starosta výsledek jednání členů finanční a kontrolní komise městského zastupitelstva, které bude mít poslední slovo.

Jak řekl, prioritou by i nadále měl zůstat proces dalšího rozšiřování průmyslové zóny, protože v ní je podle jeho slov budoucnost města, především potencionální zdroj dalších příjmů do jeho pokladny. Dnes se však bez kompletně zajištěné lokality šance přilákat zahraniční investory blíží téměř nule. Proto se nejspíš dosud blíže nespecifikovaná suma peněz použije na výkup soukromých pozemků. "Mít k dispozici připravené pozemky je obrovská investice do budoucna," poznamenal k tomu Liška. Jeho slova potvrzuje třináctimiliónová státní dotace, kterou radnice nedávno získala na vybudování infrastruktury v rámci vládou schválených pobídek. Vedle těchto výdajů se s penězi za akcie počítá také pro urychlení dostavby velkého plaveckého bazénu. Ten by tak měl být ještě letos, kromě plánovaného tobogánu, dokončen.

"Zvažovalo se, co je pro město výhodnější, zda peníze uložit na účet a jít cestou dalšího úvěru, anebo je rozumně investovat. Předpokládám, že zastupitelstvo nakonec návrh finanční a kontrolní komise schválí. V žádném případě nebudou tyto prostředky umořeny ve spotřebě," konstatuje Liška. "To, co se nevyčerpá, zůstane jako rezerva v rozpočtu na příští rok. Jak vysoká bude tato rezerva, záleží především na tom, kolik zaplatíme za pozemky. Podle předběžného odhadu by mohlo pro následující období zůstat v rozpočtu asi šestnáct milionů korun," uzavírá starosta.

(jn)

Město opraví chodníky, přestože chystá rekonstrukci "Husovky"

FOTO: jn

Stav komunikací pro pěší patří už několik let snad k nejčastěji se opakujícím výtkám místních obyvatel na adresu hořických zastupitelů bez ohledu na jednotlivá volební období. Možná i to přispělo k tom, že se ještě letos uskuteční tato na první pohled zdánlivě zbytečná investice. "Nadále sice počítáme s tím, že po dokončení obchvatu provedeme celkovou rekonstrukci Husovky od restaurace Batalion až po vjezd do náměstí včetně chodníků, ty už jsou však dnes v tak špatném stavu, že s jejich opravou nemůžeme čekat. Zvlášť když termín, kdy se skutečně začne s výstavbou nové komunikace, která propojí Husovu a Havlíčkovu ulici, v tuto chvíli není jistý. Samozřejmě usilujeme o to, aby to bylo co nejdříve," vysvětluje starosta Ladislav Vrba.

Obchvat je přitom jen první etapou budoucího vnitřního okruhu města, který má za cíl odklonit dopravu mimo historické jádro. "Před zahájením stavby obchvatu Husovky se provede oprava chodníkových těles v té části, která bude později předmětem celé rekonstrukce plus zbývající úsek směrem k Miletě v nejkritičtějších místech," upřesnil vedoucí stavebního odboru František Tomášek.

Stížností občanů na havarijní stav komunikací je v Hořicích patrně víc než v jiných městech. "Je to věc, která nás tady bolí všechny, není však pravdou, že by se chodníky neopravovaly. Zlepšil se především střed města, náměstí má dneska nové chodníky, stejně tak se pokládala nová dlažba v Sladkovského a Tylově ulici. V současné době se realizuje kompletní rekonstrukce chodníků od náměstí směrem do Riegerovy ulice, s tím souvisí i úprava zeleného pruhu a vjezdů do jednotlivých objektů. Tyto práce jsou velmi nákladné a tedy limitované městskou pokladnou," uvedl Tomášek.

(jn)

JIČÍNSKO: privatizace bytového fondu pokračuje různým tempem

"Město má kolem devadesáti bytů různé kvality, převládají však byty první kategorie. Tento počet je minimem toho, co by mělo mít k dispozici," soudí Machek. Zatímco celorepublikový průměr zprivatizovaných bytů měst a obcí se podle loňských odhadů ministerstva pro místní rozvoj pohybuje nad hranicí 20%, v některých městech na Jičínsku získalo byty do svého vlastnictví až padesát procent převážně stávajících nájemníků. Počet bytů, které si obce ponechaly ve svém fondu, je různý. Rozdílné jsou i ceny, za něž byty prodávají, stanovení jejich výše je přitom zcela na uvážení místních úřadů. Radní většinou byty prodávají za částku, která je výrazně pod skutečnou tržní cenou.

"Byty nabídneme stávajícím uživatelům za čtyřicet procent odhadní ceny, a pokud složí požadované množství peněz najednou, tak i za třicet procent," řekl NN hořický starosta Ladislav Vrba. Právě Hořičtí začali v porovnání s ostatními s privatizací relativně později, z 600 bytů je zatím prodáno zhruba 200. Letos přišly na řadu další čtyři domy s celkem 156 jednotkami. "Chtěli jsme je prodat už dřív, ale nebylo to možné, protože tři věžáky minulé zastupitelstvo zastavilo Fondu životního prostředí proti půjčce na čistírnu odpadních vod. Neprodleně jsme proto vyjednali na fondu výměnu zástavního práva za jiné objekty," vysvětluje Vrba.

Proč se města a obce zbavují tohoto majetku? Tím hlavním důvodem je, že nemají sílu na to, aby mnohdy chátrající domy zrekonstruovaly. "Regulované nájemné je nízké, až na běžnou údržbu nejsme schopni objekty modernizovat a udržovat v požadovaném stavu," připouští hořický starosta. Dodal, že družstva nebo sdružení nájemníků mají prostřednictvím státních dotací možnost si své bydlení vylepšit. "V jednom ze dvou sousedících objektů se nájemníci dohodli a dnes mají novou střechu, v tom druhém bohužel zatím společnou řeč nenašli," doplnil Vrba. Není to však názor jediný: například ve Svitavách se domy nejprve revitalizují, a teprve poté dojde k samotnému prodeji. "Města, která rozprodala byty v panelových domech, je už nikdy do pořádku nedají," uvedl na vysvětlenou pro MF DNES starosta Svitav Jiří Brýdl.

Postupný převod bytů na nové majitele pokračuje i v Jičíně, jedná se však o minimální počet. "Zastupitelstvo odsouhlasilo privatizaci téměř čtrnácti procent bytového fondu města," oznámil ředitel Městského bytového podniku Jičín ing. Pavel Bílek s tím, že z původního počtu 1800 bytů se jich prodalo necelých 8%. Okresní město přitom plánuje, že s podporou státu, která pokrývá 40% nákladů na opravy panelových vad, některé domy zateplí. V Nové Pace, kde se ze 720 bytů prodala polovina, byl na náklady města zateplen pouze jeden objekt, žádná další investice tohoto charakteru se už neplánuje. "Zatím neuvažujeme ani o tom, že by se v prodeji městských bytů pokračovalo," konstatuje vedení radnice. Právě v Nové Pace probíhala privatizace za bouřlivých protestů místních občanů, kteří i prostřednictvím peticí kritizovali výši cen. Dnes však někteří z nich prodávají takto získané byty i za několikanásobek toho, co do něj vložili. Převod bytů do soukroma se zastavil i v Sobotce. "Padesát dva bytů je prodáno, tedy více než polovina všech bytů ve vlastnictví města. Tento proces probíhal jednorázově prostřednictvím realitní kanceláře," upřesnila vedoucí MěÚ v Sobotce Jaroslava Vraná. V ojedinělých případech zde došlo k prodeji bytu novým majitelům i s nájemníkem, ti však byli později přemístěni do stávajících bytů města.

(jn)

Vrt je ve špatném stavu

Bělohradská radnice se proto rozhodla navštěvované místo zkulturnit. "Samotný vrt je ve špatném stavu. Jakmile budeme znát výsledky odborné expertizy, kterou s pomocí sondy provádí Vodní zdroje Chrudim, pustíme se do jeho rekonstrukce," řekl bělohradský starosta Pavel Šubr. Připustil, že do Bažantnice se v posledních letech příliš neinvestovalo. "Stále nejsou dořešeny restituční nároky," vysvětluje starosta důvod, proč se zde zatím radnice příliš neangažovala. O část Anenských lázní, o Bažantnici a některé další nemovitosti ve městě se totiž přihlásila hraběnka Merweldtová. Případ se řeší už několik let a stále není uzavřen.

V těsné blízkosti vodního zdroje se v minulosti nacházela také restaurace, která byla ve třicátých letech jedním z hlavních společenských a kulturních center města. "V minulosti se zde konaly i několikrát do týdne oblíbené taneční zábavy," poznamenal starosta. Uvedl, že o obnovení letní restaurace, kterou dnes připomíná jen nevzhledné torzo po demolici, velmi vážně uvažovalo v roce 1989 tehdejší zemědělské družstvo. Přestože si vedení družstva nechalo zpracovat projektovou dokumentaci, k realizaci záměru nikdy nedošlo.

Myšlenky na zbudování kdysi tak vyhlášeného restauračního zařízení se však někteří nevzdávají. Ostatně nedávno tuto možnost naznačil i ředitel Anenských slatinných lázní ing. Radim Kalfus. "Objekt se napájel právě z blízkého vrtu, který byl jediným zdrojem pitné vody. S tím by zřejmě asi ani dnes nebyl problém, nejsou tu však žádné inženýrské sítě a změnily se také podmínky. Obdobných podniků je v současnosti ve městě relativně velký počet, není jisté, zda by se za těchto okolností byl schopen další uživit," uvažuje Šubr. Nevyloučil však možnost, že by se v těchto místech mohl na náklady města postavit alespoň dřevěný altánek.

(jn)

Markvartice mají vlastní kadeřnici

"Obrátila se na nás Jana Skákalová, rodačka z nedalekého Rakova, zda bychom ji neumožnili provozování kadeřnictví tady v obci. Aby babičky nemusely dojíždět, vyšli jsme jí vstříc. Předpokládám však, že o její služby bude zájem, a to nejen mezi ženami, ale i muži," říká starostka Markvartic Dagmar Karlová. Zdejší obecní úřad pro nové kadeřnictví, které bude otevřeno dvakrát do týdne, vždy v pátek a v sobotu, vytvořil vlastní zázemí. V těchto dnech se dokončuje adaptace prostor v přízemí zdejší radnice.

(jn)

Vítání hořických občánků

(red)

O tom, co se povídá...

Poznámka osob blízkých redakci jistých novin: V té místnosti se nejen dost kouří, ale v jistých okamžicích také dost pije, zvlášť oblíbený novopacký Brouček.

(rum)