Méně někdy znamená více
Konrád Lorenc, zakladatel moderní etologie (vědy o chování živočichů a člověka), popsal mechanizmus, podle kterého je pro každého člověka vrozené pečovat o své děti. Velká kulatá hlava, výrazné oči..., to vše v nás probouzí mateřské chování nejen k vlastním dětem, ale i k mláďatům jiných savců a ptáků. Těm však svojí přehnanou péčí často ubližujeme.
Typickým příkladem je jarní sbírání "opuštěných" koloušků, které tím odsoudíme k doživotnímu zajetí, protože jejich návrat do volné přírody již není možný. Srny právě v těchto dnech rodí jedno až dvě mláďata, která po dobu prvního týdne života nechávají samotná a přicházejí je jen nakojit. Později jsou mláďata již schopna srnu následovat. Podobně je tomu i u zajíců, jejichž mláďata můžeme nacházet od března až do pozdního léta. Malí zajíčci jsou od prvních okamžiků po narození schopni udržovat si stálou teplotu a matku tedy potřebují pouze na krmení.
Mláďata odsoudíme též k záhubě, pokud jejich pach překryjeme pachem naším - lidským, tedy i v případě, když mládě třeba jen pohladíme. Pokud tedy najdete na procházce kolouška, zajíčka, který nebude viditelně zraněný, ruce za záda a honem pryč. Totéž platí i pro mláďata pěvců. Většina našich ptáků vyvádí mláďata z hnízda polovzletná a dokrmuje je na zemi. Vzhledem k tomu, že krmí mláďata hmyzem, je jejich dokrmení doma velice časově náročné, a proto je opět raději ponechte na místě, kde jste je našli. Pokud najdete mládě, vypadlé z hnízda, pak je vždycky nejlepším řešením mládě do hnízda jednoduše vrátit.
U ptáků problém lidského pachu neexistuje. Je zajímavé, že mladé sovy nebo dravce můžeme také umístit do hnízda cizích rodičů stejného druhu. Většinou je přijmou a dochovají.
Na závěr jeden případ z Jičína, kdy byl lidský zásah nevyhnutelný. V loňském roce byla na Oborském rybníce nalezena čtyři osiřelá mláďata labutí. Odvezli jsme je do Záchranné stanice v Libštátu. Bohužel, přes veškerou péči byla do přírody vrácena labuťata jen dvě (jedno uhynulo, druhé je trvale handicapované). I to je důkazem, jak je péče o opuštěná mláďata složitá a že je nejlépe vše ponechat na "matce přírodě".
Mgr. Petra Zíková OMaG Jičín
Soudnička - "Karty..."
Poškozený pan MN se do svého bydliště v okresním městě přepravoval každodenně vlakem po železnici. Léty zaběhnutý rituál, všední, běžná záležitost.
Až jednoho, opět všedního dne, to mu asi čert nakukal, podlehl svodům svého kamaráda, a namísto aby odjel domů, šli spolu do nádražní restaurace. Dlouho se neviděli, řeči tekly jako voda, a tak se nelze divit, že vypili nejméně deset piv a navrch ještě i několik kořalek. Poškozený pan MN se slušně namazal a klopýtajíc se dopotácel až do jedné z jičínských heren.
Tam si k němu přisedl později obžalovaný pan XY. Slovo dalo slovo, a že si tedy dají "čertovy obrázky", čili karty, konkrétně "voko". Poškozenému to bylo celkem jedno, a tak slušně opojen začal hrát karty o peníze. Nejdříve prohrál to málo, co mu ještě zbylo v kapse z restaurace, později pan XY začal vyhrané peníze psát na papír.
Když si pan MN myslel, že už je všeho dost a že dál hrát nebude, tak mu pan XY sem tam nějakou ubalil a zase se hrálo vesele dál. A když se pak noc setkala s ránem, dlužil pan MN panu XY 300 000 korun. Byl donucen sepsat dlužní směnku a pro případ, že by dluh neuhradil, musel dát do zástavy svoje auto. Panu MN v podstatě nic jiného nezbývalo, protože když se snažil odmítat, tak dostal po hubě. Nakonec sice panu XY nezaplatil 300 tisíc korun, protože se vzájemně dohodli snížit částku na 20 tisíc korun, kterou skutečně pan XY převzal.
U hlavního líčení pak doznal, že skutečně s poškozeným panem MN hrál karty o peníze, ale že by proti němu použil nějakého násilí, když už dál hrát nechtěl - "...ale pánové, to přece vůbec né." Soud na obhajobu pana XY nic nedal a odsoudil ho pro trestný čin vydírání dle § 235 ods. 1 tr.z. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu čtyř let. Dále mu uložil škodu způsobenou panu MN v plném rozsahu nahradit. Pan XY "vzal" rozsudek i za příbuzné.
Takže pamatujte, z práce raději rovnou domů!
RYŠI
Ty to budeš platiti
Stalo se za bílého dne v hlavním městě na veřejně přístupném místě, v parčíku mezi ministerstvem zdravotnictví a Emauzským klášterem. Po celkem frekventované cestě procházející ženu pokousal pes, za nezájmu kolemjdoucích, a co je horší, za lhostejného nezájmu majitele, který celou událost sledoval z asi stometrové vzdálenosti. Na můj dotaz, zda je pes očkován proti vzteklině, odvětil, že každý blbec přece ví, že k bojovému psovi se nemá přibližovat, připnul mu vodítko a odkráčel.Pominu skutečnost, že se ke psu nemusím přibližovat já, může se přibližovat on ke mně. Nemusím nutně vědět, jak vypadá rotvajler a že je to pes bojový, a přesto bych se měl cítit na veřejném prostranství bezpečně. Je na místě úvaha, jak zajistit, aby takovýto majitel dovedl psa na veterinární prohlídku a tím ušetřil oběť, již tak postiženou šitím prokousnuté ruky, dalšího zdlouhavého a nepříjemného preventivního léčení možných následků vztekliny. Jak jej k tomu přimět vzhledem k přítomnosti bojového psa bez košíku na hubě? Ošetřující lékař to lapidárně vyjádřil slovy: "Můžete být, paní, ráda, že vás ještě nezastřelil!" Službukonající policista na okrsku, kam zavolal jeden příbuzný ještě z nemocnice, zdali by policie nemohla pomoci při vyhledání majitele psa, řekl, že až ho najdeme, tak jim to máme ohlásit.
Napadá mě několik otázek. Kdo zaplatí pracovní neschopnost oběti, drahé injekce pro prevenci proti vzteklině,pobyt v nemocnici? Co když příště pes neprokousne někomu "jen" ruku, ale hrdlo? Pokud si majitele najdeme sami, můžeme si ho sami i potrestat? Neměl by být pes tzv. bojové rasy evidován jako zbraň?
Příliš mnoho otázek v tomto, na první pohled poměrně jednoduchém případě. Poškozený je bezmocný a původce si klidně někde cvičí svého nebezpečného miláčka dál. A zaplatíme to všichni, ze svého pojištění a daní. Jako obvykle.
(fra)
Každá obec má možnosti ovlivnit rozvoj svého území
Od 1. srpna minulého roku nabyla účinnosti pod č. 83/98 Sb. novela zákona o územním plánování a stavebním řádu, zkráceně stavební zákon.
Na tuto novelu navazují prováděcí vyhlášky, které rovněž reagují na vzniklé změny a právní souvislosti s nově přijatými zákony mimo oblast územního plánování a stavebního řádu. Zcela novým předpisem z hlediska koncepčního pojetí je vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu. Podstatné změny nastaly v oblasti územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace. Tyto instituty upravuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 131/98 Sb.
O rozsahu a nových změnách v oblasti územního plánování podal zajímavé informace JUDr. Jaroslav Veselý, vedoucí referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Jičíně. Zde je podstatné shrnutí.
Novela zákona vymezuje obec jako orgán územního plánování. Před úpravou byl tímto orgánem pouze okresní úřad a pověřené obecní úřady. Od 1.8.1998 je přenesen výkon státní správy v této oblasti na všechny obce v celé ČR. Není rozhodující význam či velikost obce. To odpovídá celoevropskému trendu k posílení úlohy územní samosprávy. Každá obec nejlépe zná své problémy. Navíc je zastupitelstvo pod kontrolou svých voličů a spoluobčanů. Základem územního plánování jsou územně plánovací podklady (ÚPP), územně plánovací dokumentace (ÚPD) a územní rozhodnutí.
Obce jako samostatný orgán územního plánování mají dle novely stavebního zákona za povinnost dodržovat úpravu postupu při pořizování ÚPD a ÚPP, kterými obec může ovlivnit vydávání územních rozhodnutí. Obec pro rozvoj svého území pořizuje ÚPP a ÚPD. Podnět k pořízení ÚPD může dát každý občan. O jejím pořízení rozhoduje zastupitelstvo obce. Cíle svého rozvoje a postup k jeho realizaci určuje obec sama. Pořizování, schvalování a uplatňování ÚPD je sice odbornou činností, ale má i důležitý aspekt politický. Při určitém nedostatku odvahy může zastupitelstvo prezentovat názor, že existence schválené ÚPD není nutná. O její důležitosti svědčí skutečnost, že bez ÚPD není možno koordinovat významnější novou výstavbu. Tato dokumentace řeší vzájemné souvislosti sítí technické infrastruktury a je podkladem pro rozhodování o použití veřejných financí. V ÚPD se vymezují veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. ÚPD vyznačuje také současně zastavěné území obce, které umožní zjednodušené vynětí pozemků ze zemědělského a lesního půdního fondu. ÚPD může ovlivnit i stanovení výše daně z nemovitosti. Navíc v ÚPD lze vymezit i plochy zastavitelného území, které lze koncepčně převádět na stavební pozemky. Návrh zastavitelného území je nezbytný pro vynětí pozemků ze zemědělského a lesního půdního fondu.
Schválená ÚPD nebo urbanistická studie je také podmínkou pro přiznání dotací z programů ministerstva pro místní rozvoj (např.Program obnovy venkova, podpora bytové výstavby). Patří sem i programy jiných ministerstev (např. Program regenerace městských památkových rezervací a památkových zón ministerstva kultury). Předpokládá se, že fondy Evropské unie na podporu rozvoje obcí budou v konkrétních případech podmíněné schválenou ÚPD.
Úkolem státní správy, kterou vedle obce zajišťuje okresní úřad - ten je současně nadřízeným orgánem, je hlavně dohled nad dodržováním všech zákonů a předpisů při procesu územního plánování obcí. Mezi nejdůležitější patří zákony o ochraně přírody a krajiny, o vodách a ochraně ovzduší, o ochraně zemědělského půdního fondu, o odpadech, o památkové péči, zákon o pozemních komunikacích atd.
V současné době má v okrese Jičín 35 obcí schválenou ÚPD a u 25 obcí je rozpracována.
Příště o činnosti obce při pořizování a schvalování ÚPD.
JUDr. Vlastimil Krejča
