Instalace hlavního rozvodu ukončí dodavatelská firma v červenci. "Jak rychle se zplynofikují samotné domácnosti, záleží na konkrétních vlastnicích objektů, kdy si zafinancují jednotlivé přípojky," předesílá starostka Jana Burdová.

"O plynofikaci se poprvé začalo vážně uvažovat už v roce 1996, předchozí zastupitelstvo této investici z finančních důvodů příliš nakloněno nebylo. Protože však zájem ze strany občanů a místních firem byl poměrně velký, plyn se do obce nakonec přivedl," upřesnila Burdová. Zároveň ovšem podotkla, že je to na úkor jiných aktivit, které se z těchto důvodů musely odložit. Tato nákladná investice, na níž obec sdružila finanční prostředky společně s rozvodnou společností VČP, se totiž podle starostky na několik let promítne do jejího hospodaření. "Měli jsme štěstí, že nás Východočeská plynárenská zařadila do programu investic na letošní rok," zdůraznila Burdová. Rozhodující mohl být také relativně blízko umístěný vysokotlak, který, jak sama říká, prochází těsně za humny. "Hluchých míst bez odběru mezi hlavním potrubím, které se nachází severně od obce, tudíž zase až tolik nebylo, asi největší problém spočíval v nalezení nejideálnější trasy," poznamenala starostka. Jako jeden z hlavních přínosů vidí i v tom, že se plynofikací zhodnotily místní pozemky, na což by případně mohly reflektovat i potencionální investoři.

Zatímco se v předchozích letech plynofikace rozjížděla na mnohých místech okresu bez většího omezení, dnes mají obce mnohem menší šanci, že se jí dočkají. Nejen, že se ztížily podmínky pro přiznání dotací, ale i přístup distribučních firem je podstatně obezřetnější. "Jedním z rozhodujících kritérií je návratnost vložených investic," potvrzuje ing. Jan Jahoda, ředitel jičínského závodu VČP, na jehož síť byly do dnešního dne napojeny zhruba čtyři desítky obcí. "Zájem ze strany obcí je takřka neutuchající, plyn je totiž jedním z nejčistších a nejekonomičtějších forem topení. Přednost mají ale taková místa, kde je odběr především průmyslového charakteru. Obce, kde převládají odběry vesnického typu, musí počítat s tím, že si větší část nákladů zaplatí z vlastních rozpočtů, od nás mohou v takovém případě očekávat maximálně dvacetiprocentní příspěvek. Ten může být vyšší, pokud je zaručen pravidelný celoroční odběr," konstatuje Jahoda.

(jn)

FOTO: jn

VZPOMÍNKA: Václav Uher byl vynikající kamarád i sportovec

FOTO: ARCHIV

Protože patřil k jedněm z mála, kteří reprezentovali město Jičín na vrcholných evropských motoristických podnicích a byl jedním ze čtyř Jičíňáků, kterým se v motorizmu dostalo cti nosit titul mistra sportu, dovolte mi, abych vás krátce seznámil s bohatou historií Václavovy sportovní kariéry, kterou mi on sám vyprávěl v polovině února letošního roku, aniž by některý z nás dvou tušil, že je to náš rozhovor poslední.

Václav, rodilý Jičíňák, už v době studií na zdejší průmyslové škole strojní (maturoval v roce 1968) zkoušel absolvovat na příslušně upraveném pionýru a později na ČZ 175 první terénní závody.

Po návratu z vojny si pořídil starší buginu s motorem Škoda a v roce 1972 jel svůj první autokros v Hradci Králové - Svobodných dvorech, kde byla trať postavena nedaleko bývalé cihelny, v místech, kde se jezdívala plochá dráha motocyklů.

V letech 1973 a 1974 absolvoval krajský přebor a pro další rok si vybojoval postup do přeboru Čech, který jezdil s buginou poháněnou motorem z "Moskviče". S ní jel v roce 1976 mimo soutěž i závod automobilů do vrchu o Cenu Prachovských skal, jehož start byl v Holíně a cíl pak u hotelu Český ráj. V konkurenci vrchových speciálů tenkrát docílil vynikajících časů.

Po postupu do Mistrovství Československa si postavil buginu s motorem Škoda 2400. V roce 1981 se stal mistrem republiky a vybojoval si tak právo reprezentovat vlast na mezinárodní sportovní scéně. V tomto roce jel zároveň několik volných závodů v Evropě.

V roce 1982, v první sezóně svého účinkování v ME obsadil 10. místo, ale již v roce následujícím dojel "Evropu" čtvrtý a byl členem československého družstva, které vybojovalo titul mistrů Evropy v družstvech. V rakouském Hollenburgu, při jednom ze závodů evropského seriálu stál na druhém stupínku.

Jedním z nejúspěšnějších byl pro Václava rok 1983, neboť v něm obsadil celkově třetí místo v ME jednotlivců a podařilo se mu vyhrát v italské Maggiore jeden ze závodů seriálu. Třetí místo mezi jednotlivci obhájil i v roce 1984 a byl členem družstva, které obsadilo druhé místo v Evropě.

V roce 1985 skončil třetí v republice, čtvrtý v Evropě mezi jednotlivci a byl členem družstva, které vybojovalo Evropský titul. Třetí a poslední titul mistra Evropy v družstvech si Václav vybojoval v roce 1987, ale to již s buginou hnanou motorem Škoda 1600 ccm.

V roce 1989 se stal podruhé mistrem republiky, tentokrát v kategorii do 1600 ccm a v Dunajském poháru skončil na 4. místě. Titul mistra republiky obhájil i v následujícím roce a v nově vypsaném Evropském poháru skončil třetí. V roce 1992 obsadil v MR druhé místo a v Mistrovství Evropy bugin do 1600 ccm byl pátý. V letech 1993 a 1994 byl v MR čtvrtý a v ME šestý, respektive osmý. Ve své poslední závodní sezóně v roce 1995 skončil v MR sedmý a v ME na čtrnáctém místě.

O Václavovi se ve sportovních kruzích říkalo, že sice nevítězí často, ale zato je spolehlivý "dojížďák".

Jiří Mošna

O odkoupení rozhodne veřejné zasedání

Dalším krokem městské rady bude doporučení městskému zastupitelstvu odsouhlasit odkoupení zastavěných pozemků a vlastního "buňkoviště". V případě kladného rozhodnutí zastupitelstva by mělo dojít k opravám ubytovacího zařízení a pak k jeho následnému zprovoznění. Celková investice by měla městskou pokladnu zatížit jedním milionem korun.

Dá se předpokládat, že v obytných buňkách najde přechodné bydliště střídavě (nejdéle na dobu 3. měsíců) asi patnáct lidí. Jak se bude řešit "pořadník" a výběr adeptů žádajících o střechu nad hlavou, se zatím nejednalo. Ubytovací zařízení města bude využito zřejmě především bezdomovci, a to samozřejmě nejvíce v zimních měsících, kdy se dá "pod širákem" spát pouze s jistými problémy.

O odkoupení nemovitosti i pozemků se rozhodne na veřejném zasedání městského zastupitelstva, které se v malém sále Kulturního domu Jičín uskuteční v úterý 22. června 1999 od 16.00 hodin. Starosta města MVDr. Jiří Liška zve touto cestou k účasti širokou jičínskou veřejnost.

(red)

FOTO: jn

Daňový kalendář - červen 1999

Pátek 25. června 1999 Daň z přidané hodnoty - daň a daňové přiznání za měsíc květen 1999. Spotřební daň - daň a daňové přiznání za měsíc květen 1999.

Středa 30. června 1999 Daň z příjmů - daň a daňové přiznání za rok 1998 (prodloužená lhůta podle § 40 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění). Měsíční záloha na daň za měsíc červen, čtvrtletní záloha na daň za II. čtvrtletí a nebo pololetní záloha na daň za I. pololetí 1999. Daň z nemovitosti - druhá splátka na daň roku 1999 u ostatních poplatníků.

Ing. Jana Kavková, daňový poradce (tel.:0433/523 533)