Nové Noviny č. 20/9921. května 1999str. 6

Jubileum: 50. výročí vzniku Hořeňáku I.

Nejstarší dochovaná fotografie bělohradského souboru Hořeňák z roku 1949. Na snímku, který přefotil Vl. Rejchrt z Lázní Bělohradu, jsou jeho zakládající členové. Zleva stojí: Jiří Beneš, František Ježek, Jiřina Laušmanová, Jiřina Vlášková, Vlastimil Knap, prof. Vratislav Vycpálek z AMU Praha, hudební patron novopackého okresu Jaroslav Skrbek, Alena Blažková, Antonín Jarůšek. Klečící: Lidmila Lámrová. Sedící zleva: Jan Kolář, Milka Fajfrová, Eva Jarušková a Jaromír Šáfr.

FOTO: archiv Jindřich Rychtera

Podkrkonošský folklorní soubor Hořeňák si v letošním roce připomíná významné jubileum. Už padesát let udržuje národopisnou tradici zdejšího kraje formou tanečních vystoupení. K 50. výročí vzniku Hořeňáku přinášíme na stránkách našeho listu seriál, který mapuje historii tohoto bělohradského souboru, známého nejen u nás, ale i v zahraničí.

Soubor písní a tanců Hořeňák z Lázní Bělohradu vznikl v roce 1949 a u jeho kolébky stál hudební pedagog profesor Vratislav Vycpálek. Soustředil kolem sebe několik mladých lidí, vtiskl jim do vínku lásku k lidovému tanci, zpěvu a hudbě. Velkým pomocníkem prof. Vycpálka byl Antonín Ódl. Pomohl rozvíjet tuto taneční a hudební činnost. Mladí se scházeli, příležitostně vystupovali a obnovili zvyk "Staročeského máje".

Již v roce 1957 se zúčastňují slavností písní a tanců "U nás na Náchodsku". V těchto letech taneční složku souboru vede Jindřich Rychtera. Muzika byla "složena" jen z harmoniky a klarinetu. Až učitel Josef Stejskal soustředil devět muzikantů - amatérů a v zimním období se nacvičovala lidová hudba, která hraje především dětskému souboru. První kroje navrhuje paní Matoušková z Hradce Králové a mají ráz všeobecného kroje českého.

V roce 1963, po odchodu Josefa Stejskala, se vedení souboru ujímá A. Jarušek a B. Brůna, hudbu vede L. Švitorka a taneční složku Jindřich Rychtera. Se souborem začíná pracovat prof. František Bonuš a prof. Pavel Krejčí, na jejichž doporučení soubor odjíždí na slavnosti "U nás na Náchodsku", a tak se v roce 1963 dostává znovu tam, kde již soubor účinkoval ve svém začátku. Ale na Rýzmburk se již nedá jet bez jména, přemýšlí se, až se přichází na jméno Hořeňák.

Ze souboru se stává pevně stmelený kolektiv, kde jeden chápe druhého a překážkou není ani rozdílný věk členů souboru, někdy i několik desítek roků. Shánějí se vystoupení doma i v celém okolí a soubor se dostává do povědomí diváků i organizátorů, účastní se mírových slavností, družstevních dnů, festivalů, soutěží a přehlídek lidové umělecké tvořivosti.

O rok později, tedy v roce 1966, se ujímá vedení souboru R. Čistecký, primášem a vedoucím hudby je již delší dobu F. Fól. Poprvé se jede do Strážnice a popáté na Rýzmburk. V roce 1967 se do čela souboru staví E. Jarušková a soubor odjíždí na festival souborů do Prahy. Tento festival je odrazovým můstkem pro zájezd do ciziny, je to jugoslávská Makedonie a ve Skopje je velký festival folklorních souborů.

V roce 1971 se ujímá vedení souboru J. Rychterová a J. Rychtera se stává zároveň organizačním vedoucím, který je již v souboru naprosto nezbytný. Stále se zkouší v tělocvičně, kde není topení a nakonec ani nejzákladnější hygienické zařízení. Jsou potřeba kroje, boty a není zřizovatel. Přes všechny nesnáze je dost vystoupení a soubor má 14. října 1972 pětisté vystoupení od svého vzniku.

K 25. výročí založení souboru se dává do tisku nový propagační materiál a nové plakáty, natáčí se také poprvé pro televizi. Na návrh Národopisného muzea v Praze se dávají šít nové kroje, jsou ručně vyšívané a dalo moc práce, než se vše sehnalo tak, jak mělo být.

Máme za sebou již několik zájezdů do zahraničí a znovu se zakládá dětský soubor, který dostává název Hořeňáček.

(vedení souboru)


Kamenická výstava Eklhaft a obrazy Bohuslava Tůmy

Hořice - V Malé síni Městského muzea v Hořicích se od 13. května do 27. června koná výstava prací studentů Střední průmyslové školy kamenické s názvem Eklhaft. Vystavují zde studenti Matěj Holý, Kamil Benda, Ondřej Sklenář, Jirka Rejda, Milan Přibyl, Luboš Merta, Kateřina Vršanová, Martin Kalous a Gabriela Kozmová. Expozice v hořickém muzeu je otevřena denně mimo pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.

Kromě přehlídky prací studentů zdejší "šutrárny" si návštěvníci mohou prohlédnout také výstavu "Nové obrazy" akademického malíře Bohuslava Tůmy, která byla včera slavnostně zahájena. Autor společně s hořickým muzeem pozvali všechny své přátele na číši vína, které se podávalo ve Štorchově síni u příležitosti otevření výstavy k umělcovým devadesátinám. Zpřístupněna bude do 20. června.

(tom)


Pozvání do "Café museum"

Nabídka: pražení kávy, mletí kávy, vaření kávy, mlsání kávy, exponáty na nádvoří, pečení oplatek, středověké receptury, možná projev pana ředitele, jistě různé hry, určitě pohoda, příjemné prostředí a vlídné zacházení.

Jičín - Okresní muzeum a galerie Jičín má na nejbližší dny dvě nabídky. Výstavu z darů do muzejních sbírek za posledních pět let a "Café museum".

Jak už to tak bývá, všechno souvisí se vším a obě akce se vzájemně podmiňují. Na začátku všeho byla touha poděkovat dárcům za předměty, které obohatily naše sbírky. Hledali jsme vhodný způsob. Pozvání do muzea, příjemné odpoledne? Do termínu konání výstavy se však připletl i Den muzeí, a tak se jedno spojilo s druhým. Den muzeí oslavíme společně se všemi, kteří jsou přáteli muzea (a dávají to najevo různě), a to v kavárně, otevřené na jeden den v nádvoří zámku.

Seženeme zelenou kávu, na místě ji upražíme, umeleme a provoníme celý zámek. K tomu pozveme zručnou a zkušenou pekařku - kvůli zákusku. Pustíme přístroj - dnes se dá říci jedině stařeček - gramofon, otevřeme fotoatelier, vše v duchu starých zašlých časů - prostě: muzeum sejde do nádvoří. Uvedeme do chodu orloj, který bude odpočítávat dny dělící nás od nového letopočtu, připravíme několik "atrakcí", aby byly spokojené nejen děti, ale i ti, kdo si ještě myslí, že tráva bývala zelenější. Budeme se těšit z hezkého dne.

Srdečně všechny zveme jednak na prohlídku výstavy, probíhající ve výstavní chodbě muzea do 30. května 1999, jednak do kavárny v sobotu 22. května 1999 v 10.00 hodin dopoledne a ty, kterým vyhovuje lépe odpoledne, pak na druhou hodinu odpolední.

Okresní muzeum a galerie Jičín


Zajímavé knihy U Pašků

Smith Ptačí vodopády

Dobrodružný román z africké divočiny.

Klokan Kč 179,-

Cook Kóma

Vzrušující příběh mladé medičky v bostonské nemocnici.

Ikar Kč 139,-

Steelová Navždy spolu

Krásná a podnikavá mladá žena prochází těžkým životním

obdobím.

Ikar Kč 159,-

Josef Kemr ......o sobě

Celkem 99 osobností se svěřilo se svými příběhy a historkami na setkání s tímto českým hercem.

Camis Kč 179,-

Smotlacha Houbařský atlas

180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub

100 osvědčených kuchařských receptů

Trojan Kč 239,-

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/222 67).


Římskokatolická farnost Železnice

vás zve na přednášku

dr. Kamily Bendové: Úcta k Panně Marii

V pátek 21. května ve 20 hodin v železnickém kostele


SERIÁL: 375. výročí založení gymnázia VI.

VZPOMÍNKA NA PROFESORA VÁCLAVA MÁNKA Češtinář a dějepisec, který neměl k sobě rovného. V době války (Protektorátu Čechy a Morava) ředitel ústavu. Člověk mírné povahy, loajální vůči nadřízeným orgánům, po všech stránkách vzor kázně a občanské spořádanosti. Velký vlastenec, rétor a kantor vytříbeného stylu. Zanícený profesionál s jednoznačným posláním. Po roce 1945 a zejména po "únoru 48" podezírán z kolaborace s Němci, a to právě pro ty jeho krásné vlastnosti, které ho zdobily.

Chci uvést svědectví, které popírá všechna domnělá a nezasloužená obvinění pana profesora. Jakkoli byl člověk mírný, nekonfliktní, respektive bránící se konfliktům, nevýbojný, byl to i pán, který v pravý čas dokázal být rázný a rozhodný. Jde o příhodu z konce února či začátku března 1944. Měl jsem toho dne jako 15 letý za úkol od svého otce (odbojového funkcionáře) předat pistoli soudnímu radovi Augustinovi, který bydlel na Čeřovce, a to přesně ve 13.00 hodin, krátce po ukončení vyučování. Pistole byla uložena v knižním pouzdře a měl jsem ji ve školní aktovce mezi učebnicemi a sešity.

Během vyučování se jedné naší kolegyni ztratil stříbrný prstýnek. Ukradený, ztracený? To už dnes nikdo nemůže říci. Protože však v krátké době předtím došlo k několika drobným ztrátám na majetku nás studentů a protože v tomto případě šlo o dcerku profesora sousední reálky, bylo vyhlášeno prohledání každého možného pachatele, a to za účasti policie. Ve třídě jsme byli pod dozorem dvou profesorů a čekalo se s napětím na příchod policistů.

Troufám si říci, že jsem tehdy reagoval jako dospělý a požádal jsem profesora Kvapila (jednoho z dozírajících kantorů), abych směl odejít k řediteli gymnázia. Má žádost vzbudila údiv. Byl jsem překvapivě tím nejvíce podezřelým. Bylo mi však vyhověno.

Profesor Kvapil mě doprovodil do ředitelny. Když jsem prof. Václavu Mánkovi řekl, oč jde, byl zděšený. Víš, co to může znamenat pro ústav? Kolika lidem hrozí smrt? Řekl jsem, že vím, a právě proto jsem přišel. Uběhlo jen pár sekund, než se rozhodl. Jdi a splň svoji povinnost. Já jsem tě osobně prohledal, nic jsem nenašel, a proto jsem tě propustil. Jdi a děkuji ti. A vyřiď také poděkování svému panu otci. A řekni mu, že se nemusí ničeho obávat.

Ve stanovený čas jsem pouzdro s pistolí odevzdal, jak bylo domluveno. Prstýnková prohlídka ve třídě proběhla bez efektu. Otec i matka delší dobu trnuli, zda celá příhoda nebude mít nějaké následky. Žádné nebyly. Chci říci, že prof. Mánek, jakkoli byl člověk bohabojně mírný, nevýbojný a zřejmě i pacifista, v pravý čas se projevil přímo velitelsky, jako důstojník, ač mu právě tato role byla rozhodně nepříjemná a cizí.

Vydávám toto svědectví s velkým zpožděním. Chci tak alespoň z části odčinit svůj dluh vůči svému, jednomu z nejlepších učitelů, kantorovi, který se stal na celý můj život živým příkladem poctivého vlastenectví. Chci touto cestou poděkovat též paní Krulišové, člence ND, která asi před 25 roky vyjádřila svůj hold prof. Václavu Mánkovi v televizním pořadu, kdy se přiznala k vlastenectví a jmenovala prof. Mánka jako zasvěceného buditele v dobách pro národ velmi těžkých. Svou vzpomínkou chci její slova obdivu ke krásnému učiteli jen potvrdit.

Ostatně ještě i dnes stojí zato přečíst si knihu prof. Václava Mánka "Z kraje Cidliny k horní Jizeře".

(mo)


Festival v kraji blouznivců opět slibuje jedinečný zážitek

Nová Paka - Festival Muzika Paka je v Čechách ojedinělý projekt, který si i přes svou krátkou existenci našel věrné publikum. Jeho atmosféra čerpá z mystiky a spiritismu, stejně jako historie Nové Paky. Na malém prostoru se zde každý rok schází umělci, kteří k životu nepotřebují světla ramp, naopak, o publicitu zpravidla ani nestojí. Jejich jména se přesto vyslovují s respektem.

"Festival se v této podobě koná už čtvrtým rokem, předtím to bylo setkání na počest Mistra Josefa Muziky, zaměřené spíš na vážnou hudbu. Důvod ke změně byl jednak v klesající návštěvnosti, a pak také Nová Paka nemá jenom Josefa Muziku, ale celou řadu jiných osobností, které se nějak napily tady té bláznivé vody a začaly za sebou trousit obrazy, básně či jiná literární díla nebo třeba i architektonické památky. Cítili jsme, že je potřeba vzdát hold všem novopackým rodákům," říká na úvod Ivo Chocholáč, jeden z hlavních organizátorů. "Název festivalu je Muzika Paka s podtitulem Kultura okraje v kraji blouznivců. Vychází ze spiritismu a celkové atmosféry tohoto podhorského kraje. Chceme aby se zde prolínaly veškeré okrajové směry." Návštěvníci se opět mohou těšit na vystoupení představitelů řady alternativních směrů. Od hudby, divadlo, přes film, výtvarné umění, poezii až po tajuplné a akční performance. To vše dělá z Muziky Paky ojedinělý festival. "Občas býváme srovnáváni s Boskovicemi, oni mají také filmy, divadlo, ale těžištěm jejich programu je hudba," srovnává.

Od předminulého roku se této třídenní akce účastní i zahraniční interpreti. Letos se očekává účast australské skupiny ARF ARF. "Přilétá dva dny před festivalem a odlétá dva dny po něm, takže do Evropy vlastně letí kvůli nám, jenom na vystoupení v Nové Pace. Minule to byli dánští Mortloch," říká Chocholáč. Jako další zahraniční zajímavost doporučuje divadlo z Permu (Ural). Divadlo se jmenuje U Mostu a vystoupí s černou komedií Ženitba od Gogola. "U Mostu je jedním z nejproslulejších ruských studiových divadel. V Čechách má jen dvě vystoupení, a to na festivalu Divadla evropských regionů v Hradci Králové a druhé pak tady na Muzika Paka 99. V Hradci a u nás vystoupí pokaždé s něčím jiným," doplnil Chocholáč.

"Když se festival začal budovat v této nové podobě, hodně nám pomohli samotní umělci, kteří tady vystoupili hned na prvním ročníku. Například Jáchym Topol, který bude číst ze svých textů, přijede, protože mu Paku doporučil jeho bratr Filip ze skupiny Psí vojáci. I tímto způsobem získáváme účinkující, s kterými by byl jinak třeba problém." Rovněž divadlo Na zábradlí, které prakticky na hostování nevyjíždí, učiní kvůli Pace jednu z mála výjimek. Vystoupí zde s obnovenou premiérou hry Nahniličko v hlavní roli s Ivanou Chýlkovou. Velkolepou večerní podívanou plnou ohňů a akrobatických cviků slibuje i divadlo Continuo, které letos odjíždí na turné do Koreje. Jejich vystoupení bude připomínat sakrální procesí, bude to velké pouliční divadlo na obrovských až třímetrových chůdách.

"Někdy si říkáme, jestli si místní lidé vůbec uvědomují, o čem ten festival je, co všechno jim během tří dnů nabízí. Že tady není jen divadlo Na zábradlí, ale i divadlo od Uralu, které je stejně hodnotné, ale jeho vystoupení už nemusí nikdy vidět. Ohlas je, lidi se už dnes ptají na lístky," říká spokojeně Chocholáč, který v kolektivu sedmi lidí připravuje každý rok akci, která v okrese nemá obdoby. Vystoupení budou podle jeho slov opět soustředěna do takzvané kulturní zóny, zahrnující městské kulturní středisko, kino, Klenotnici, Suchardův dům a klášter. I po hudební stránce má festival co nabídnout. "Letos jsme sice nevsadili na pojmy jako je Iva Bittová, která zase přijede možná příští rok, ale jsou to zasvěcené veřejnosti známé kapely. Z programu mohu doporučit i tradiční promítání filmů FAMU," uzavírá Ivo Chocholáč pozvánku na festival, který se koná ve dnech 28. až 30. května.

(jn)


Nové Noviny