FOTO: jn

Ovšem právě v té budově, která by měla připadnout okresnímu soudu, sídlí v rámci výpůjčky Technické služby města Jičína. Starosta Jiří Liška se sice bezprostředně k tomuto nevyjádřil, současně však ujistil, že soudu v užívání části kasáren město bránit nebude.

"Soud ani okresní vojenská správa nám nevadí. Chápu, že někde být musí, jde ale o to, že armáda má zájem si ponechat pět nejzachovalejších budov. Podle našeho mínění si chce ponechat víc, než pro svou činnost potřebuje. Navíc nová koncepce armády počítá s tím, že se její stavy budou snižovat, proč by tedy zrovna v Jičíně měla blokovat tolik staveb. Kasárna by se měla ze všech stran otevřít, oplocený blok ve vstupní části však tento záměr značně komplikuje," řekl Liška. Jičínská radnice ale přece jen od silných prohlášení z posledních dnů upustila. Vedení města si je totiž podle slov starosty vědomo, že pokud odmítne zdevastovaný zbytek areálu převzít, ministerstvo ho rozprodá soukromým firmám, což by znamenalo definitivní konec všem plánům na jeho obnovu." Než se celý areál uvede do životaschopného stavu, bude to trvat pět možná i deset let. Nikdo proto nechce okresní vojenskou správu ze dne na den vystěhovat. Postačí, když nám armáda závazně přislíbí, že i tyto objekty v dohledné době předá městu. Armádě jsme ostatně nabídli možnost jejich bezplatného užívání," shrnul Liška.

(jn)

Armáda počítá s tím, že část kasáren bude využívat

V čem je podstata sporu?

V žádném případě nejede o spor, ale o rozdílný výklad vládního nařízení. Ten spočívá v tom, že státní organizace mají vždy přednost před všemi ostatními zájemci, budou tedy preferovány před městem. Armáda si ponechává budovy k dalšímu využití, což je klíčový moment všech dosavadních diskusí. Zákon ze strany armády nebyl porušen, naopak její krok byl naprosto legální a racionální. Proč by se vzdávala budov, kde sídlí OVS, provozní středisko, pobočka VÚ 8510 a kde je uskladněn materiál, a na zelené louce stavěla nové objekty. Armáda vydává, a to zdůrazňuji, pouze přebytečný a neupotřebitelný majetek. Zdá se, že to zástupci města dosud nepochopili a neustále trvají na převodu celého areálu.

Zřejmě proto, že v loňském usnesení vlády byla tato varianta jako jediná. Vedení města nemile překvapilo dodatečné rozhodnutí armády, že si chce část kasáren ponechat.

Vojenská správa předložila požadavek včas, zda to nějakým nedopatřením nebylo v první fázi akceptováno, to nevím. Každopádně státní instituce mají při rozdělování státního majetku přednost. Pokud i dnes o kteroukoliv část kasáren projeví zájem, bude jim převedena přednostně! Právě této možnosti využil Okresní soud v Jičíně, který si už jednu z budov vyžádal.

Město v současnosti zpracovává studii, podle níž má být tato lokalita řešena jako klidová zóna v rámci územního celku Čeřovka. Uzavřený čtverec vojenských budov podle představitelů města tuto představu narušuje. Navíc se nabízí otázka, do jaké míry je komplex pěti budov pro vojenskou správu potřebný...

Armáda tyto prostory potřebuje, a není povinna to nikomu zdůvodňovat. Objekty jsou využity, o čemž se přesvědčila i kontrola Hlavního úřadu nákupu majetku a služeb. Nedovolil bych si například tvrdit, že okresní či městský úřad nebo správa sociálního zabezpečení obývají více prostor, než ve skutečnosti potřebují. Nikdo po nás nemůže chtít, abychom prozrazovali, jaké záměry s těmito objekty armáda má. Uzavřený čtverec budov, které OVS a další subjekty vojenské posádky obývají, je plně soběstačný. Nejen z důvodu ryze vojenského využití, ale i po technické stránce, je současné řešení optimální. Na druhou stranu chápu, že se město snaží tuto lokalitu řešit jako celek. Ostatně předložené varianty studie jsou podle mého soudu velice zdařilé.

Radní se ale budou snažit blok kasáren zcela otevřít a propojit s okolní zástavbou. Oplocený areál vojenských budov do této koncepce nezapadá.

Vojenské objekty, které sestávají z více budov a technického zázemí, jsou zásadně zabezpečeny oplocením, ať už průhledným nebo neprůhledným. Je to dáno nařízením o ochraně majetku. Pokud ploty v Argónské ulici nejsou estetické nebo někomu nevyhovují, je možné vznést připomínku na vojenský stavební úřad, ale v žádném případě není přípustné, aby do vojenského prostranství měl kdokoliv přístup. Jedná se o plochu o rozloze 0,8 hektaru, a není zde ani žádná komunikace. Kasárna jsou od roku 1890 a město se i nadále musí smířit se zbytkem vojenské posádky.

Objekty a pozemky jsou zatím ve výpůjčce města. Kdy dojde k jejich definitivnímu převodu v jeho prospěch?

Až budou splněny veškeré podmínky dané zákonem o bezúplatném převodu. Ve výpůjčce je přibližně devět desetin z celkové plochy. Jak dlouho bude trvat, záleží jen na městu. Majetek se bude předávat za stejných podmínek jako u bezpočtu jiných vojenských lokalit z poslední doby. Po dobu deseti let nesmí být využíván ke komerčním aktivitám, ale k veřejněprospěšným účelům. Existuje určitý předpoklad, že k realizaci studie se má dospět i formou aktivit, které alespoň zčásti vyprodukují potřebné prostředky. Zřejmě proto, aby se takovýto zdroj financí mohl vytvořit, usiluje město přednostně o tu část, kde sídlí OVS. Což je logické, protože to jsou jediné opravené budovy, které by za malých nákladů mohly okamžitě sloužit k těm účelům, které město pravděpodobně zamýšlí provozovat, což ale zákon během následujících deseti let nepovoluje.

Jičínská radnice vyslala signál, že pokud město nedostane vstupní část kasáren, nepřevezme ani jejich ostatních část.

Na to zákon pamatuje také, majetek se nabídne subjektům, které by ho rozumně využily, tedy podnikatelům. Jak už bylo řečeno, vojáci zde nebudou jediní, město ve své studii musí počítat také s okresním soudem. Kasárna se ale ve druhém pořadí nabízí především městu, které je garantem toho, že pro ně najde hospodárné a smysluplné využití, což studie prokázala. Těžko by ji někdo jiný takto zpracoval. Jestliže ale město nebude akceptovat tuto nabídku státu a nepromění výpůjčku ve smlouvu, armáda bude nucena tento majetek rozprodat za maximální možnou cenu komukoliv. Peníze za prodej by však šli do státní pokladny, armáda by z prodeje neměla nic. To bych ale předcházel, realitou zůstává, že město má o kasárna zájem. Nicméně hlásí se i podnikatelé, nikdo z nich však nechce celý areál, ale pouze jednotlivé části. Zájem je značný, už jen z toho důvodu, že se nachází nedaleko centra, byť v klidové zóně. Navržená studie města je nejlepší, protože řeší lokalitu jako celek. Všechno ostatní je až to poslední, co by mohlo nastat.

(jn)

Prachovské psí hry

FOTO: jn

V sobotu probíhala soutěž v tahu břemene (weight pulling). Psi tahají vozík s proměnnou zátěží, zvítězí ten, který utáhne nejvyšší váhu. Rekord Prachovských psích her drží z roku 1996 aljašský malamut Hudson Amana, který zdolal 1180 kg. Tentokrát zdolali dva aljašští malamuti a jeden grónský pes zátěž 1060 kg. Rozhodoval proto nejlepší čas, přeborníkem se stal Albany Boeing Pavla Humpolíčka z Brna, z okresních byl nejlepší grónský pes Ajar Angakok Josefa Bičiště z Chotče. V neděli psi a jejich majitelé dokazovali vzájemnou sehranost při zdolávání překážek v zápřahu. Je to zcela netradiční soutěž pro severské psy, která se koná pouze u nás a je určena především pro lídry, což znamená pro vůdčí psy spřežení, protože právě oni musí reagovat na povely a někdy prokázat svou samostatnost a chytrost, když je nutné provést smečku například nebezpečným úsekem. Nejrychlejší byl Michael Fiedler z Mladé Boleslavi se svým českým horským psem Alfem. Akci sponzorsky podpořila řada firem a podnikatelů, za což jim pořadatelé děkují.

(red)

Poslední rozloučení s Václavem Uhrem

Čest jeho památce.

Za AMK Jičín - výbor.

Libošovický penzion obědy dováží

"V Sobotu a v neděli je školní jídelna v Sobotce, která pro nás stravování zajišťuje, mimo provoz. Po oba volné dny jsme proto odkázáni na stravu z místní restaurace. Z provozních, ale hlavně z lékařských hledisek je současná situace naprosto nevyhovující. Vzhledem k tomu, že řada starších lidí potřebuje v mnoha případech i speciální diety, usilovali jsme už delší čas o vlastní kuchyň, abychom si obědy mohli připravovat sami. Letos bylo budování přístavby konečně zahájeno," upozorňuje na význam těchto stavebních aktivit ředitelka penzionu Charity Libuše Kollová. Dodala, že jakmile bude stravovací systém vyřešen, změní se také statut tohoto zařízení, a to na penzion s třísměnným provozem, což dosud nebylo možné. Z důvodu zavedení nočních směn se ale lékařský a pomocný personál nerozšíří, nově se však vytvoří několik pracovních míst v kuchyni.

"Služby budeme nadále zajišťovat ve stejném počtu pracovnic jako dosud, v rámci sester si vystačíme, pouze do kuchyně přijmeme tři až čtyři nové síly," potvrdila Kollová s tím, že se počítá s lidmi z libošovického regionu.

Obědy a další jídla přitom nebudou určeny pouze pro obyvatele penzionu, ale po dohodě s obecním úřadem také pro děti z místní mateřské školy a pro zdejší důchodce, kteří - pokud projeví zájem - si pak na obědy mohou zajít do charity. "Imobilním občanům budeme stravu dovážet," řekla ředitelka Kollová. Připustila, že cena obědů bude pro starší generaci cenově dostupná.

Nová kuchyň, na níž stát uvolnil jeden milión korun a charita dalších půl miliónu z vlastních zdrojů, má být stavebně ukončena ještě letos. Do provozu ji spustí ale až v roce příštím. Cena veškerého vybavení se odhaduje na jeden milión korun.

(jn)