Dvojice dobrovolníků v doprovodu junáků rozdaly v ulicích města rovný tisíc žlutých květů měsíčku zahradního se stužkou. Minimální finanční příspěvek za jednu kytičku byl dvacet korun, avšak mnozí z dárců tuto hodnotu překročili.

Druhou středeční masovou akcí, vyjadřující stejnou myšlenku podpory boje proti nemoci dvacátého století, pak byl dnes již tradiční Běh Terryho Foxe. Ten v lipové aleji pořádala Tělovýchovná jednota Sokol Jičín, jičínská župa Bergrova.

Běh Terryho Foxe, který se svojí historií váže na životní příběh mladého Kanaďana, jemuž byla v osmnácti letech amputována noha postižená rakovinou kostí, se poprvé v České republice běžel v roce 1993. Postupem času se do tohoto humanitárního projektu připojuje stále více českých a moravských měst. Zatímco v roce 1993 se k "běhu naděje" přihlásilo 40 lidí a vybralo se téměř dvacet tisíc korun, vloni to bylo již 72 585 registrovaných účastníků a více než deset tisíc sympatizantů, kteří pak dohromady vybrali částku o třista tisíc korun převyšující dva miliony.

Jičínského Běhu Terryho Foxe se ve středu 12. května 1999 zúčastnilo rekordních 729 startujících, kteří konto boje proti rakovině obohatili o 32 427 korun. V Jičíně se tak opět podařilo úspěšně spojit dvojí účel této akce. Získala se slušná suma finančních prostředků k dalšímu výzkumu rakoviny a zároveň bylo naplněno a předáno poselství Terryho Foxe, který bohužel ve dvaadvaceti letech svůj nejhumanitárnější běh na dlouhé trati prohrál.

(red)

FOTO: jn

Dopravně bezpečnostní soutěž pro děti

Soutěž z pravidel silničního provozu v rozsahu mladých chodců a cyklistů má zábavnou soutěžní formou prostřednictvím čtyřiceti testových otázek prověřit znalosti školáků, z nichž dvacet vylosovaných (v případě, že správně odpoví na 90% otázek) obdrží hodnotné věcné ceny od BESIPu, a vítěz pak od Cykloservisu Souček horské kolo značky Amulet v hodnotě pěti tisíc korun.

V příštím čísle Nových Novin, tedy 28. května 1999, vyjde další informativní článek, v němž se dozvíte přesný termín zveřejnění soutěžního kupónu, do něhož budou soutěžící své odpovědi zaznamenávat, a prvních deseti soutěžních otázek. Již teď můžeme prozradit, že se budou týkat pouze svislého dopravního značení.

Takže do příště sportujte opatrně a bezpečně, protože "Nehoda není náhoda".

(mar)

NEJISTOTA: V Železnici je jedna z nejstarších léčeben v Evropě

"Řekl bych, že nám jde o racionalizaci práce, úpravu pracovních náplní některých funkcí a trošku i o redukci početního stavu pracovníků. Toto opatření se zatím dotklo bohužel zejména rehabilitačního oddělení, o kterém však dobře víme, že je po kvalitativní stránce nejlepším v železnické léčebně. Byli jsme nuceni propustit i několik zaměstnanců, kteří se dopustili vážných prohřešků proti obvyklému hospodaření."

Tady je nutné upozornit, že zmíněné "prohřešky" ještě nejsou prošetřeny, proto nelze činit žádné konkrétní závěry ani nikoho obviňovat. Přesto se před časem ve sdělovacích prostředcích objevilo celé jméno bývalého vedoucího železnické léčebny v souvislosti se sponzorským darem pěti tisíc korun, který mu byl předán na rockovém koncertu ve Valdicích. Je doloženo, že peníze investoval do Tělovýchovné jednoty Cipísek (organizující především postižené děti), která působila při léčebně. Správně je však měl údajně předat na lázeňské konto v Trutnově. Jak sám říká, chyboval, ale posuďte sami, zda si takovou "reklamu" v médiích zasloužil.

Proč ale z léčebny odcházejí další lékaři? Na to nám opět odpověděl ředitel státního podniku Janské Lázně: "Odcházejí. Svým způsobem nezvládli právě tu zmíněnou racionalizaci nebo větší pracovní zatížení, větší důraz na odbornost, proto dali výpověď. Pro léčebnu to ale není až tak velká škoda. Budou samozřejmě nahrazeni kvalitními lékaři a já jsem přesvědčen, že v tuto chvíli léčebna funguje lépe než před několika dny nebo týdny..."

Pan ředitel je sice "přesvědčen", jenomže maminky malých pacientů mají poněkud odlišný názor. A především o jejich spokojenost by mělo jít v první řadě! Přijíždějí do lázní z Prahy, Plzně, Příbrami, Semil, Klatov, z Jičína i z Itálie:

"Já jsem tady v průběhu šesti let již po třinácté. Ale co se tady děje teď, to jsem ještě nikdy nezažila. Dosud jsem nemohla na Železnici říci jediné špatné slovo, prostě všechno bylo nej, nej, nej. Až teďka v poslední době, kdy jsem tady byla čtrnáct dní s dítětem na pobytu, který jsem si sama zaplatila, to je prostě katastrofa. Především z hlediska sester, které se nervují a stresují, protože nevědí, co je čeká zítra. Špatná atmosféra se pak samozřejmě přenáší i na maminky a vůbec na všechny, kdo tady jsou. Co se týče rehabilitace, tak ta zdejší nemá konkurenci. Z našeho pohledu rozhodně není správné, že dochází k propouštění rehabilitačních sester. S dětmi se musí několikrát denně poctivě cvičit a pakliže bude sester málo, bude se zcela logicky krátit doba rehabilitace nebo počet cvičení za den. Děti pak na tom budou paradoxně hůř než doma, kde s nimi cvičíme několikrát denně."

A ještě jeden pohled: "Rehabilitace je v podstatě to nejdůležitější, proč sem s našimi dětmi jezdíme. Nejde nám o vířivky, magnet, laser, na to si můžeme dojít doma. Jezdíme sem už dlouhá léta a každá z nás má vždy tu samou rehabilitační sestřičku, která nejlépe zná naše problémy. Opravdu by nás moc mrzelo, kdybychom měli mít někoho jiného, někoho nezkušeného. Jinak musím říci, že péče o naše děti zde byla vždycky na vysoké úrovni, a doufáme, že se to v budoucnu nijak nezmění.",

Tolik z mnoha podobných názorů maminek, které se v Železnici vždycky cítily jako doma, a malí i odrostlejší pacienti se tam rádi vracejí. Rodiče dokáží velmi citlivě posoudit a ocenit, jak dobře se s jejich dětmi zachází. Teď ale mají obavy, že se všechno mění k horšímu, že péče už nebude tak kvalitní, že se léčebný proces bude urychlovat v neprospěch pacientů, a co je nejhorší, že by lázně mohly být dokonce zrušeny. Navíc prý ředitelství v Janských Lázních názor a mínění maminek vůbec nezajímá, má svůj záměr a jím se řídí, handicapované děti pro ně nemají žádnou cenu. Přitom více než u poloviny těchto pacientů nejde podle maminek o genetickou vadu, ale o chybu při porodu zaviněnou přímo lékařem a zdravotnictví jim teď namísto pomoci hází klacky pod nohy.

Ředitel Roman Koudele považuje současnou napjatou atmosféru v lázních za uměle vytvářenou. Podle některých nejmenovaných lázeňských zaměstnanců však ze všeho nejvíc připomíná psychický teror:

"Jsou tam dvě skupiny lidí," říká ředitel."Jedna změnám z různých důvodů nefandí a nepodporuje je, druhá je naopak vítá, protože si uvědomuje, že práce může být daleko zajímavější, kvalifikovanější a podobně. A vzniklé fámy? No, ty samozřejmě vytvářejí ti, kteří ať již dobrovolně nebo nedobrovolně z léčebny odešli nebo odcházejí."

Závěrem dejme slovo dnes již bývalému vedoucímu železnické léčebny Petru Ježkovi. Ten k současné situaci uvedl:

"Nejsem si vědom toho, že by někdo v minulosti vytýkal našim lékařům neodbornost. Naše léčebna byla vždy jednou z těch, které pravidelně pořádaly konference o dětské mozkové obrně. Touto činností se kromě nás zabývala pouze dvě odborná zařízení v republice - Luže - Košumberk a Teplice. V Železnici je jedna z nejstarších léčeben v Evropě, která se specializuje na dětskou mozkovou obrnu, a do těchto dnů rozhodně neztrácí kontakt se světovou lékařskou vědou. Současná neutěšená situace vznikla především tím, že jsme měli s panem ředitelem rozdílné názory na chod tohoto zdravotnického zařízení, jeho ekonomiku a způsob léčby dětí s mozkovou obrnou. Osobně si rozhodně nemyslím, že právě tyto děti by měly dostávat méně odborné péče, lásky a pozornosti náš všech, kteří jim umíme v jejich nelehké situaci jakýmkoli způsobem pomoci."

(vm)

Proběhla soutěž mladých "záchranářů"

Oblastní spolek Českého červeného kříže Jičín pak každoročně pořádá "Okresní kolo soutěže pětičlenných hlídek mladých zdravotníků", které má teoretické znalosti "záchranářů" ověřit v praxi. I letos se tedy v úterý 11. května 1999 v odpoledních hodinách na stadionu v lípách sešlo 65 dětí z osmi základních škol našeho okresu. Třináct pětičlenných hlídek bylo podle regulí soutěže rozděleno do dvou věkových kategorií.

Každá hlídka se pak samostatně postupně pohybovala mezi osmi stanovišti, kde její členové plnili zadané úkoly, jejichž odborné provedení hodnotily členky ČČK, zdravotní sestřičky z interního oddělení okresní nemocnice, LDN v Nové Pace a sestřičky na zaslouženém odpočinku.

Nutno říci, že jen při běžném pohledu na mládež, poskytující poměrně zkušeně simulovanou první pomoc postiženému například bezvědomím, zástavou dechu, tepenným krvácením nebo četnými zlomeninami, by asi celá řada dospěláků vzala odbornou literaturu a s mírným studem v duši se šla do ústraní učit.

Přesto se na školách zřejmě této převelice důležité problematice mnoho času nevěnuje. Podle slov ředitelky ÚOS ČČK Jičín Moniky Eberlové chybí především odborně proškolení pedagogové, kteří by mohli kroužky mladých zdravotníků vést, a na mnohých školách pak zřejmě i zájem a chuť se touto humanitární činností zabývat, o čemž svědčí účast pouhých osmi ze čtyřiceti základních škol jičínského okresu v soutěži. Oblastní spolek ČČK proto připravuje podzimní zdravotnické školení učitelů. Věří v zájem a hojnou účast pedagogů, což by se pak samozřejmě mělo odrazit i ve vlastní práci s dětmi.

V úterním Okresním kole soutěže mladých zdravotníků se v kategorii nižších ročníků základních škol nejlépe umístila hlídka ze ZŠ Cerekvice, na dalších místech skončili žáci ZŠ Libáň, V. Veselí, Chodovice, Libáň, Cerekvice a Veliš.

V kategorii vyšších ročníků vyhráli žáci ZŠ Chomutice, dále pak skončili reprezentanti 2. ZŠ Jičín, V. Veselí, Železnice, Libáně a Veliš. Nejlepší družstvo z obou věkových kategorií postupuje do krajského kola, které se uskuteční 25. května 1999 v Chrudimi.

(red)