Miletín - O starost víc mají zastupitelé v Miletíně. V minulých dnech nechali zbourat rozpadající se severní křídlo budovy zdravotního střediska v centru obce, aby uvolnili místo pro dům s pečovatelskou službou.
Zatímco prostor k výstavbě objektu pro zdejší seniory je prakticky zajištěn, dotace, o níž si obec zažádala, nikoliv. "Na tuto nepříznivou alternativu jsme byli připraveni, přesto se cítíme být zklamaní, protože v určitou naději jsme přece jen doufali," posteskla si miletínská starostka Lenka Kožíšková. Smutek zřejmě zavládl i na ostatních radnicích, podle neoficiálních informací totiž dotaci na dům s pečovatelskou službou nedostal žádný z žadatelů v okrese Jičín. "Není to ještě potvrzeno písemně, ale po telefonickém kontaktu s ministerstvem je už jasné, že jičínský okres letos nedostane ani korunu," oznámil Zdenek Prosecký z referátu regionálního rozvoje okresního úřadu. Dodal, že zájemců bylo tolik, že ministerstvo uspokojilo obce zhruba každého čtvrtého okresu v republice, jičínský ale mezi nimi nebyl.
V Miletíně ovšem rozhodnutí ministerských úředníků značně zkomplikovalo snahu vedení obce vyřešit havarijní stav zdravotního střediska. Jeho zadní trakt (přístavba) musel být podle starostky zbourán bez ohledu na to, jak žádost o dotaci dopadne. "Museli jsme se takto rozhodnout, jinak hrozilo, že to celé spadne někomu na hlavu. Skelet se postupně rozpadával, v jednom místě se dokonce objevil otvor ve zdi, cihly se prostě uvolnily a vypadly, nemohli jsme dál čekat," vysvětluje Kožíšková. "Špatné je, že chátrání čelní budovy střediska bude pokračovat, dokud se zadní stěna po zbourání severního křídla znovu neuzavře. Abychom však prováděli nějaké provizorní úpravy, například nahodili novou fasádu, na to peníze nemáme," zdůraznila.
Uvolněná stavební parcela je i nadále podle územního plánu určena pro dům s pečovatelskou službou, v jehož podkroví se plánují dva až tři malometrážní byty pro mladé rodiny. Obecní úřad proto svou žádost o dotaci zopakuje. "Pokud ovšem ani napřesrok peníze od státu nezískáme, budeme muset nalézt jiné řešení, protože odkrytý objekt nemůžeme ponechat. Ten dům by to neustál," obává se Kožíšková.
Jičín - Lidem, kteří usilují o vlastní byt a nemají dostatečný kapitál, se třeba už příští rok naskytne příležitost, jak své snažení dotáhnout do úspěšného konce.
Po dvousettisícové půjčce, kterou stát poskytuje odloňska k hypotečnímu úvěru nebo stavebnímu spoření, přichází další impulz k nastartování bytové výstavby. Odborníci očekávají, že se novým fenoménem bytové politiky stanou nezisková bytová družstva. Ministerstvo pro místní rozvoj podle časopisu Ekonom připravuje zákon o neziskových družstvech, které umožní dosáhnout na byt i finančně slabším rodinám. Jednou z jejich předností bude, že jim stát zdarma přidělí pozemek.
Jako pozitivní hodnotí ministerský návrh zákona Zdenek Prosecký z referátu regionálního rozvoje OkÚ Jičín, který shromažďuje žádosti měst a obcí o dotaci na bytovou výstavbu. "Nezisková družstva by podle prvních informací získala dotaci na jeden byt ve výši 560 tisíc korun, což je víc, než kolik dnes dostávají obce na nájemní byty, které většinou staví se spoluúčastí budoucích uživatelů," srovnává Prosecký. "Pokud zákon nabude účinnosti v co nejkratší době, jak se očekává, tak by už příští rok měla touto formou začít výstavba asi pěti tisíc bytů. Odhaduje se, že do roku 2002 jich takto vznikne celkem na třicet tisíc," naznačil.
Časopis Ekonom vysvětluje systém financování na jednom konkrétním příkladu: Uvažuje-li se o bytě s rozlohou asi šedesát metrů čtverečních za milión korun, pak se předpokládá, že příspěvek řadového člena družstva bude 300 tisíc korun, přímá státní dotace by činila 560 tisíc a hypoteční úvěr 140 tisíc. Na desetiprocentní úrok z něj by stát podle Ekonomu přispíval čtyřmi procenty.
Nezisková družstva by měly mít možnost zakládat fyzické osoby, obce a podniky v počtu deseti členů minimálně. Výjimkou budou obce, kde postačí pouze jeden člen. "Oficiální cestou ale ještě žádné informace vydány nebyly, nejsou známy ani stanovy," upozornil Prosecký z Okresního úřadu Jičín.
Jičín - Na základě vyhodnocení výběrového řízení z roku 1998 pokračuje v těchto dnech trutnovská stavební společnost BAK v demoličních pracích, spočívajících mimo jiné v odstraňování obvodového pláště velkého bazénu jičínského sportovního areálu.
V prvních květnových dnech by také měla být předložena poslední varianta upravené stavební projektové dokumentace. Pak má být oficiálně zahájena rekonstrukce velkého bazénu za přibližně dvacet milionů korun, vedoucí k jeho znovuzprovoznění ještě někdy v posledních dnech roku 1999.
Upravený projekt nově počítá například s využitím suterénu pro umístění solária, posunutím venkovní konstrukce uvažovaného tobogánu tak, aby nestínil v prostoru před bazénem (směrem k fotbalovému hřišti), který bude možné využít v letních měsících k hrám a opalování. Projekt rovněž počítá s úpravou mezipatra nad velkým bazénem, aby zde mohla být realizována plánovaná výstavba občerstvení.
Hned dvě svatby po sobě se uskutečnily minulý týden na peckovském hradě. Snímkem se vracíme k sobotní svatbě Jiřího Rady a Ireny Ježkové, které oddával starosta Nové Paky Petr Kuřík. Zájem vstoupit do svazku manželského v netradičním prostředí bývalého sídla Kryštofa Haranta stále stoupá. Vloni si zde řeklo vzájemné "ano" šest párů. "Správa hradu si to nevymyslela, ten nápad se svatbami vzešel přímo od lidí, kteří se na nás poprvé obrátili na podzim před dvěma lety," sdělil kastelán hradu Jiří Červinka. "Někteří chtějí svatbu venku na nádvoří, jiní si zvolí třeba mučírnu ve sklepení. Nikomu nevadí, že zdejší prostory nejsou k těmto slavnostním aktům uzpůsobeny. Musí se spokojit s tím, co jim tu nabídneme, ale většinou jim jde o samotnou atmosféru hradu. Pohnutky jsou různé, někteří se tady například poprvé poznali, jeden pár zde dokonce počal dítě, jak se mi ve slabé chvilce svěřila nevěsta," vysvětluje kastelán. Oddávat zde zatím mohou jen novopačtí radní, protože Obecní úřad na Pecce postrádá matriku. Podle peckovské starostky Hany Štěrbové se však chystá úprava, aby svatby mohly pořádat i obce bez matriky.
Jičín - První jarní sluníčko většinou vyprovokuje nejen potřebu vysmýčit všechny kouty v bytě, po zimě poněkud zašlé, ale také touhu vylepšit, zrenovovat nebo zmodernizovat domácnost. Chtěli jsme přispět k realizaci tohoto přání prodejní výstavou "Tentokrát něco do bytu". Jednání se zástupci TIBY ze Dvora Králové bylo velice slibné, takže i my jsme začali šetřit na nákupy krásných doplňků do bytu a těšili se, jaká že to bude krásná výstava.
Chceme se všem omluvit, že nedopadlo vše tak, jak jsme předem plánovali. Výstava, kterou nám aranžérky podniku přivezly, byla z Frankfurtského veletrhu, takže dezény jsou vlastně ve vývoji a výroba zatím nezačala. Prodejní výstava se tedy bohužel nekoná. Odkaz na prodejnu TIBY v Ruské ulici je také lichý, dokonce paní vedoucí této prodejny se přišla podívat, jaké máme krásné látky, protože zákaznice chodí k ní v touze nakoupit něco z toho, co viděly v muzeu. Mrzí nás to. Přestali jsme vybírat vstupné na tuto výstavu, protože jsme nemohli dostát slovu, které jsme dali. Přesto vás srdečně zveme na výstavu, která sice není prodejní, ale oko i srdce potěší a je informací o tom, jaké to bude hezké, až bude mít TIBA tyto látky na prodejních pultech obchodů.
Pro většinu čtenářů je Bohuslav Balbín nejznámějším jezuitou spjatým s jičínským gymnáziem (i když zde působily určitě osobnosti pro gymnázium významnější) a pravděpodobně je asi i nejznámějším jezuitou v Čechách.
Bohuslav Balbín se narodil 3. prosince 1621 v početné rodině zchudlého měšťanského šlechtice Lukáše Balbína v Hradci Králové. V dětství osiřel a matkou byl určen na kněžství. Studoval nejprve u benediktů v Broumově (1632-1633), pak na jezuitských školách v Jičíně, Praze a v Olomouci, kde vstoupil do Tovaryšstva. V letech 1646-1650 vystudoval teologii v Praze a v roce 1650 byl vysvěcen na kněze. Věnoval se protireformační misii, vyučoval na pražských nižších studiích, jako dozorce nad řádovými školami procestoval mnoho míst v Čechách a prozkoumal řadu knihoven a archivů. Překládal antické autory, psal básně i učebnice, postupně ale převládal jeho zájem o historii. Té se kromě drobných povinných "úvazků" věnoval na kolejích v Jindřichově Hradci, Klatovech, Českém Krumlově, Litoměřicích, Chomutově, Opavě a v Jičíně.
V Jičíně pobýval dvakrát. V letech 1661-62 a 1667-68. Působil zde jako historiograf jezuitské koleje a začal vytvářet "Historii jičínské koleje". Celá kniha zachycuje léta 1623 až 1762 a je samozřejmě psána latinsky. Historie jičínské koleje (či kolejí jiných) vycházela z pravidelných jezuitských výročních zpráv, které byly shromažďovány v Praze pro celou provincii Tovaryšstva. V řádových kronikách je Bohuslav Balbín připomínán vždy na čestném místě a všude je patrné, že si jej vážili.
Otec Balbín se ve srovnání s jinými členy Tovaryšstva stěhoval daleko častěji, což bylo vysvětlováno od minulého století jeho vlasteneckými názory. Jeho literární práce byly podrobovány řadě cenzurních řízení. Důvodem této nepřízně nebylo ale jenom vypjaté vlastenectví, ale i pedofilní úchylka, na kterou se přišlo při zpovědi, jež ale byla zatajena.
Na prvním místě z Balbínova literárního díla stojí rozsáhlá vlastivěda "Rozmanitosti z historie Království českého", které vycházely v letech 1679 až 1688, část pak až posmrtně ve druhé polovině 18. století už po zrušení Tovaryšstva, například "Bohemia docta (Učené Čechy). V Rozmanitostech jsou shrnuty poznatky o historii, právním vývoji, zajímavostech zeměpisných, botanických i zoologických. Balbín připomíná svébytnost českých dějin i kultury, škůdci jsou podle něho jak husité, utrakvisté, protestanti, tak i vypjatí katolíci, oddaní bez výhrad Vídni. Vyjadřuje zde i úctu k dílu Komenského, ostatně Komenského jazyková příručka "Brána jazyků otevřená" byla v tiskárně Klementina vytištěna dvakrát, v letech 1694 a 1716. Balbín oceňoval zvláště Komenského překrásnou češtinu.
Dalším známým dílem Bohuslava Balbína je "Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého", vydaná z pozůstalosti až v obrozenecké době v roce 1775 Fr.M. Pelclem, český překlad je až z roku 1896.
Několik let nemohlo vyjít jiné Balbínovo dílo, "Výtah z dějin českých neboli Historie boleslavská". Toto dílo sice prošlo církevní cenzurou, ale jeho vydání bránil císařský úředník Bernard z Martinic, jemuž vadilo pojetí Balbínova vlastenectví, neboť se mu zdálo málo katolické.
Poslední léta svého života trávil Bohuslav Balbín v Praze nemocen. Po mozkové mrtvici ochrnul na pravou polovinu těla, ale ve vědecké praxi pokračoval. Psal levou rukou a částečně diktoval pomocníkům. Zemřel 27. listopadu 1688.
Jičín - Jarní sluníčko vylákalo milovníky cykloturistiky do přírody na první vyjížďky.
Je krásné se nyní projíždět probouzející se přírodou po odlehlých, méně frekventovaných silničkách, pozorovat čerstvou zeleň luk a polí či skupinky pasoucí se srnčí zvěře. Ovšem pozornému cyklistovi neunikne, že jsou i místa, kde při pohledu na tu spoušť zůstane v němém úžasu a zděšení co "lidé" dokáží.
Jsou to právě příkopy a krajnice silniček, zvláště těch mezi takzvanými rekreačními obcemi, ale žel i jinde. Na mnoha místech vidíme igelitové pytle plné odpadů, odpadky přímo volně vysypané nebo alespoň rozházené plastové láhve a jiné "haraburdí"! Jde o nešvar poslední doby, kdy zvláště chalupáři, než by si zaplatili popelnici, řeší likvidaci odpadků tím, že v neděli večer při odjezdu z chalupy vezmou odpadky do vozu a na příhodném místě je vyhodí nebo vysypou do příkopu nebo odloží na krajnici. Mají tito lidé vůbec nějaký vztah k našemu životnímu prostředí, mají vůbec trochu slušnosti a morálky?
Rozhlédněte se, až příště vyjedete na ty pěkné silničky, a uvidíte, že nejde o jev ojedinělý a náhodný. A řešení? Nyní snad jen prosba na slušné občany blízkých obcí, aby se překonali a nepořádky za jiné uklidili, neboť je nebezpečí, že by se "skládečka" mohla rozrůstat. A pro nás ostatní, více pozornosti k těm zvláštním vozidlům náhle zastavujícím a něco vykládajícím. Zaznamenejme si SPZ a nebojme se toto i sdělit na obecním úřadě, oni si jistě již poradí, vždyť na podobné jednání pamatuje přestupkový zákon.
Jen prosím nebuďme k tomuto nešvaru dnešní doby neteční, aby se nestaly příkopy a krajnice veřejnými skládkami.