Jičínsko - Mnozí zemědělci popisují současný stav jako katastrofický. Ozývají se dokonce hlasy, varující před tím, že pokud nedojde k nápravě, hrozí kolaps celého odvětví.
"Takový začátek roku, jako je ten letošní, ještě nepamatuju," říká například ředitelka ZEPO Lázně Bělohrad ing. Marcela Dobšová. "Mám před sebou výroční zprávu, loňská uzávěrka našeho hospodaření skončila se ztrátou tři milióny korun. Žijeme z podstaty a dnes už jde opravdu o přežití, naším jediným cílem je dočkat se podzimu," přemítá Dobšová. "Je duben a my nevíme, co zasít, v podstatě není komodita, která by na trhu nebyla ztrátová. Stačilo by, kdyby někdo řekl, jaký má být skutečný rozměr českého zemědělství," dodala. "Pokud se jasně nestanoví, co se od zemědělců očekává, budeme se dál všichni trápit, takhle se to opravdu dělat nedá," shoduje se s vyjádřením své kolegyně ředitel ZEAS Podhorní Újezd Jiří Tichý. Zástupci družstev a společností varují, že pokud budou ceny jednotlivých produktů i nadále vycházet pod úrovní vlastních výrobních nákladů, jen málokdo to přežije. Mnohé subjekty trvale redukují náklady a ztrátu postupně kumulují. V některých případech už dokonce doplácí část mzdy do nárokované výše formou naturálií.
"Do poslední chvíle nevíme, jak se budou ceny na trhu vyvíjet. Například řepa je už dnes na hranici ziskovosti, nejhorší situace je u mléka. Loni jsme skončili s kladným výsledkem, letos očekáváme propadák jako hrom," posteskl si ekonom bašnického družstva ing. Josef Matyáš. "Problém zemědělství se odvíjí od situace na světových trzích, ceny jednotlivých komodit klesají, bohužel český sedlák je tím více postižen, než například v zemích Evropské unie, kde jsou až čtyřicetiprocentní dotace. V EU jsou mnohonásobně vyšší cla a při nadprodukci jsou přebytky za dumpingované ceny vyváženy do jiných zemí včetně České republiky, postrádáme rovnoprávné podmínky," uvedl ředitel společnosti Agro Chomutice Ladislav Hátle. V této souvislosti podotkl: "V českém zemědělství panuje bezbřehý liberalismus". "Chybí koncepce. Nechci slyšet, co a kolik toho mám pěstovat, ale na základě jasných faktů chci být schopen odhadnout situaci alespoň na několik měsíců dopředu," míní Hátle. Podotkl, že největší problém se nyní rýsuje u mléka.
Takzvaný rozměr zemědělství, o němž hovoří většina prvovýrobců, je podle poslance a stínového ministra zemědělství Miloslava Kučery dán spotřebou. "Maximální rozměr je limitován naší spotřebou a dále musí být reálně pokrácen vlivem dovozu, a to o 5 až 15 procent u jednotlivých komodit," uvedl. "Současné nerovnoprávné postavení prvovýrobců vůči zpracovatelům a obchodním řetězcům je důsledkem toho, že si nedokáží obhájit svůj prostor," tvrdí Kučera. Řešení vidí v odbytových družstvech, jinak se podle něj budou rozdíly mezi vstupními náklady a farmářskými cenami prohlubovat. "Prvovýrobci se musí sjednotit, aby mohli své zájmy obhájit." Dodal, že je potřeba, aby se nastartovala i celková změna našeho zemědělství, které má nižší výnosy než konkurence v zahraničí. Navrhuje snížení orných ploch a přemístění chovu skotu z nížin do hor, a rostlinnou výrobu naopak soustředit v nižších polohách. "Evropská unie redukci orných ploch podporuje formou dotací. Záleží na ministerstvu, zda vůbec budeme připraveni čerpat tyto prostředky," obává se Kučera.
Kopidlno - Jedním z velkých hospodářů na našem okrese je Jiří Antoš. Se svým synovcem Alešem Jančou hospodaří na 420 hektarech zemědělské půdy. Po absolvování Zemědělské technické školy v Poděbradech začínal jako praktikant na statku kopidlenského cukrovaru v Kamensku pod vedením správce Vítězslava Dařílka a šafáře Josefa Veselého. Při návštěvě v Kamensku jsme mu položili několik otázek.
Co vás vedlo k rozhodnutí začít soukromě hospodařit a jaké byly vaše začátky?
Pocházím ze zemědělské rodiny a z dětských let si ještě pamatuji soukromé hospodaření otce. Vztah k půdě a hospodaření se v rolnických rodinách přenáší z generace na generaci. Soukromě hospodařit jsem začal v roce 1993, bohužel jsem nechytil "první vlnu", a to dnes vidím jako svoji chybu.
V roce 1995 jsem získal pro své hospodaření bývalý dvůr v Kamensku. Je to objekt postavený asi před 150 lety a dnešním podmínkám výroby nevyhovuje. Navíc bývalý Státní statek Jičín tyto budovy téměř neudržoval. Proto jsme podle projektu ing. Tomáše Janči vlastními silami postavili porodnici pro 70 prasnic, upravili prostory pro volné ustájení skotu a pomýšlíme i na další stavební úpravy.
Dlouhá léta jste pracoval na státním statku i v JZD, v čem je vaše dnešní práce odlišná?
V socialistické zemědělské velkovýrobě bylo na prvním místě splnění a překračování výrobních úkolů, někdy i za každou cenu. Ekonomická efektivnost výroby byla záležitostí druhořadou, i když se také sledovala. Dnes musím každé svoje rozhodnutí zvažovat v první řadě z ekonomického hlediska. Hodně času mi zabere jednání s obchodními partnery. Přímému řízení provozu se nemohu tolik věnovat a musím spoléhat na samostatnost svých zaměstnanců.
Na co jste zaměřil svoji výrobu a kolik zaměstnáváte lidí?
Jak už jsem řekl, hospodaříme se synovcem na 420 hektarech převážně orné půdy. Kolem dvora Kamensko je to 180 hektarů, další pozemky obhospodařujeme na katastrálních územích Pševes, Drahoraz, Únětice, Chyjice a Veliš. Se vzdáleností pozemků stoupají výrobní náklady i náročnost na organizaci mechanizovaných prací.
Na ploše asi 120 hektarů v okolí Kamenska, kde jsou těžké půdy se zaměřuji na ekologické hospodaření bez použití umělých hnojiv a omezenou chemickou ochranu rostlin. Na podzim loňského roku jsem získal certifikát Ministerstva zemědělství pro ekologické hospodaření. Podle mých zkušeností není možné udržet v těžkých půdách trvalou úrodnost bez dostatečného hnojení organickými hnojivy.
Část živočišné výroby zaměřujeme na chov čistého plemene Charolais a křížence masného plemene Limousine s Českým skotem strakatým. Máme 40 krav základního stáda a 40 kusů mladého dobytka. Provádím přirozenou plemenitbu a plemenný býk Charolais se volně pase se stádem krav. Druhou specializací je produkce selat pro vlastní potřebu a výroba vepřového masa. S ohledem na plochu obhospodařované půdy bychom mohli mít mnohem větší živočišnou výrobu, ale jsme omezeni současnými stájovými kapacitami.
V současnosti zaměstnáváme trvale 3 lidi v živočišné a 3 lidi v rostlinné výrobě. Na sezónní práce si zajišťujeme brigádníky na mechanizační prostředky. Jeden rok jsme zkusili přes Úřad práce v Jičíně využít nezaměstnané, ale neosvědčili se.
Hlavní tíha řízení podniku spočívá na mně, synovec Aleš se stará o provozuschopnost a organizaci mechanizovaných prací. Ekonomickou a účetní agendu vede sestra Marie Jančová. Jsme tedy v podstatě rodinným podnikem, i když v jiných rozměrech, než tomu bývalo dříve.
Jaké zkušenosti máte s odbytem výrobků?
Ještě v loňském roce jsem byl s realizačními cenami našich produktů relativně spokojen. Situace se však zhoršuje, a to tak rychle, že není možné se jí pohotově přizpůsobit, alespoň v zemědělské výrobě.
Jaké jsou vaše záměry do budoucna?
Především chceme rozšířit plochu obhospodařované půdy asi o 300 hektarů a zaměřit se na některé speciální plodiny. Kromě prosa a pohanky mám na mysli velkoplošné pěstování slunečnice na semeno a hlavně travní semenářství. Plánujeme výstavbu velkokapacitní haly pro výkrm prasat a částečné rozšíření chovu masného skotu. Protože na žádném pořádném statku nikdy nechyběli koně, uvažuji o jejich pořízení, ale jen asi dvou pro zpestření dvora.
Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou tvrdé a mění se několikrát za rok. Přesto zůstávám optimistou a věřím, že své záměry uskutečním, byť třeba s malým zpožděním.
Děkujeme za rozhovor.
Jičín - Ve dnech 24. až 27. června 1999 oslaví Lepařovo gymnázium 375 let od založení gymnaziálního studia v Jičíně. Byl to Albrecht z Valdštejna, který založil v roce 1624 jezuitskou kolej a dal tím základ vzdělanosti v Jičíně. Jezuitskou kolejí a později i současnou budovou gymnázia prošlo za 375 let mnoho význačných osobností. Byli to nejen vysokoškolští profesoři, umělci, herci, ale i mnoho dalších, kteří proslavili jičínské gymnázium.
My, jejich pokračovatelé, bychom chtěli nyní připraveným seriálem článků v Nových Novinách představit jičínské veřejnosti historii školy a vzpomínky jejích žáků. Doufáme, že si mnozí čtenáři s námi rádi zavzpomínají na dobu svých studií v Jičíně. Současně prosíme absolventy, aby nám pomohli připomenout tuto dobu svými fotografiemi, učebnicemi, sešity, tably i jinými předměty, které bychom chtěli vystavit ve škole.
5. června 1999 sobota.
Od 19.30 hodin - Vernisáž výstavy "Jičínské gymnázium - stříbrný vítr našeho života" ve Valdštejnském zámku.
24. června 1999 čtvrtek.
Od 10.00 hodin - Vědecká konference v aule Lepařova gymnázia na téma "Minulost, současnost a budoucnost gymnaziálního vzdělávání".
Od 20.00 hodin - "Varhanní koncert" v kostele sv. Ignáce.
25. června 1999 pátek.
Od 8.30 hodin - Pokračování vědecké konference v aule Lepařova gymnázia.
Od 19.30 hodin - "Slavnostní večer" v Kulturním domě Jičín. Koncert pěveckého souboru Lepařova gymnázia Foerster.
26. června 1999 sobota.
Od 9.00 hodin - "Položení květin" na hrob Františka Lepaře.
Od 9.00 hodin - "Prohlídka výstav", školy, oběd, fotografování.
Od 10.00 hodin - "Slavnostní mše" v kostele sv. Ignáce.
Od 14.00 hodin - "Jičín 20. a 30. let" v Biografu Český ráj.
Od 15.00 hodin - "Řazení průvodu" v Jarošovské ulici.
Od 15.30 hodin - "Průvod městem".
Od 16.30 hodin - "Společný program" v Kulturním domě Jičín.
Od 18.00 hodin - "Společenský večer" v Kulturním domě Jičín.
Od 20.00 hodin - "Večerní party" na zahradě Lepařova gymnázia.
27. června 1999 neděle.
Od 10.00 hodin - "Odhalení pamětní desky" Františku Lepařovi na domě čp. 139 v Revoluční ulici. Následuje procházka lipovým stromořadím a kulturní program se zakončením oslav u Valdštejnské lodžie.
Ve dnech oslav budou otevřeny jubilejní výstavy na zámku a ve škole, přístupna bude rovněž původní budova gymnázia v areálu starých kasáren.
Bude vydán almanach, studie Jany Hofmanové o Františku Lepařovi, katalog k výstavě na zámku, pohlednice, pamětní medaile, kalendář na rok 2000, budou vytištěny plakáty, na podzim vyjde sborník z konference o gymnáziích.
Jičín - Městská rada na svém posledním pracovním zasedání řešila stížnost občanů nesouhlasících s provozováním cirkusů a jim podobných atrakcí na novoměstském Lidickém náměstí.
Místní obyvatelé poukazují především na hluk v době konání jednotlivých představení a nepořádek, který po odjezdu varietních umělců na náměstí pravidelně zůstává.
Městská rada proto pověřila odbor kultury MěÚ k vytipování dalších příhodných lokalit, kde by se tyto občasné kulturní aktivity daly bez větších problémů a bez obtěžování obyvatel města provozovat. V souvislosti s tímto příspěvkem je nutné vyzdvihnout a veřejně pochválit pracovníky Technických služeb města Jičína, kteří v minulých dnech dali Lidické náměstí do tak perfektního stavu, jaký již dlouho nepamatujeme.