Historie výstavby Studentského domu

Jičín - Myšlenka vystavět v Jičíně dům pro studenty se jevila ve 20. letech našeho století jako nutná pomoc především dojíždějícím studentům. Jako sociální nezbytností se jí zabýval i výbor jičínské YMCA (Sdružení mladých křesťanských mužů s výchovným a sportovním zaměřením, založené v Anglii v roce 1851).

Tento výbor se zajímal mimo jiné i o studentské čekárny pro dojíždějící studenty, v nichž trávili čas do odjezdů vlaků. Zasedali v něm učitelé ze všech středních a měšťanských škol pod předsednictvím Gotharda Štorcha, ředitele lycea, jenž byl v té době přední osobností jičínského kulturního života.

Stávající čekárny už dávno nestačily a po provedení nutných statistických šetření bylo zjištěno, že ze 2 112 žáků je 799 přespolních, že jen 8% z nich je z natolik majetných rodin, aby mohli bydlet v Jičíně v podnájmu, že jen 11% jich obědvá, ostatní jsou závislí na studeném jídle z domova. Navíc byl zjištěn i slabší prospěch přespolních a dokonce jejich nepříliš dobrý zdravotní stav.

Statistika pomohla zdůvodnit nutnost zřízení útulku pro mládež, jímž se měl stát Studentský dům. Ze všech zainteresovaných kruhů byl 26. listopadu 1922 svolán přípravný výbor Společnosti přátel studentstva spolu s Akademickou čtenářskou jednotou. Schůze se konala na jičínské radnici a přítomní ve velké většině slíbili podporu myšlenky takový dům v Jičíně postavit.

Jak tomu je vždy, nedostávalo se peněz. Počáteční nadšení vedlo k uspořádání Majálesu, jehož výtěžek 18 338 Kč se stal základem fondu, který měl být dále doplňován sbírkami, studentskými příspěvky apod. Brzy se však ukázalo, že takovéto financování je nereálné. S podnětným návrhem přišel ředitel jičínské spořitelny Jaroslav Bendák: vypsat půjčku 300 000 Kč, jejímž ručitelem by se stal okres jičínský, protože studentský útulek pomůže zejména přespolním žákům okresu Jičín.

Plán byl přijat, a když se pro myšlenku Studentského domu podařilo získat předsedu okresní správní komise JUDr. Kubálka, došlo ve financování stavby k zásadnímu obratu. Díky dr. Kubálkovi a jeho vlivu byla okresem věnována na stavbu částka 300 000 Kč a do rozpočtu zařazena na rok 1924.

Jičínskou obec vedl k finanční účasti zájem zřídit v budově knihovnu s čítárnou v jednom křídle stavby. Obec přispěla 150 000 Kč a slíbila darovat pozemek v jihozápadním rohu rozsáhlé zahrady učitelského ústavu. To se podařilo, ale ústav povolil zábor jen 800 m2 půdy. Tato okolnost později výrazně omezila práci architekta. Výstavbu útulku přivítala značná část veřejnosti, jen někteří živnostníci měli obavy, že přijdou o své tržby, například hostinské živnosti.

Společnost přátel studentstva sepsala memorandum, v němž zdůvodnila naléhavost i nezbytnost stavby, a rozeslala jej ministerstvům, okolním okresům, obcím, peněžním ústavům i jednotlivcům. Výsledkem bylo získání 89 517 Kč. Spolu se 300 000 Kč a 150 000 Kč od okresu a města a spolu s výtěžkem Majálesu bylo soustředěno 557 855 Kč.

Architektonický návrh vypracoval v létě 1932 ing. arch. Čeněk Musil. V prosinci téhož roku byl na stavbu vypsán konkurz, kterého se zúčastnila řada podnikatelů. Nejlevnější nabídka přišla od firmy Frýba - Kovář za 555 412 Kč, betonářské práce získala firma Gröger - Hemerka a spol.

Na konci roku 1923 byly zahájeny výkopové práce. Očekávaná spolupráce celého kraje se tak docela nenaplnila, přesto je nutné uvést několik jmen lidí, kteří pomohli: Stumpf, Kovář, Bernard, Kaván, Buchar ze Dvorců, Homolka, zebínský dvůr a Mareček - kteří poskytovali nejrůznější pomoc.

Už bylo zmíněno, že pozemek pro stavbu byl poměrně malý a požadavky na využití velké. Architekt Musil si byl dobře vědom, že úhlopříčně přes křižovatku stojí masivní blok živnostenských domů a že nová stavba musí harmonicky vyřešit nároží ulic Denisovy a Fügnerovy. Kombinuje proto vertikální linii pro studenty s horizontální linií knihovny. Ustupující terasou 1. patra chce odhmotnit průčelí, dvěma pylony, svírajícími vchod a vedoucími až pod římsu, sceluje stavbu. Dramatický dojem patrové části zklidňuje přízemní část a vhodně přechází do zahradního okolí. Pro knihovnu navrhuje zvláštní vchod s několika schody a zádveřím se stříškou.

Zdivo soklu tvoří masivní balvany, ozdobné pásy cihel doplňují členitost hlavních fasád. Omítka světle krémové barvy působí přirozeným dojmem. Bílá okna navrhuje zdobit zelenými příčníky.

Do dnešních dnů doznal interiér domu mnohé změny, ale je zajímavé vědět, jak vypadal původně. Po sedmi schodech, zdobených u vchodu dvěma sloupovými torzy, se vcházelo do prostorného vestibulu, nad nímž kazetová pole stropu zmírňují jeho železobetonovou konstrukci. Tři štíhlá vysoká okna se zlatožlutým sklem rozptylují světlo v hale, vedoucí do 1. patra. Žárovky jsou vmontovány do elegantních zavěšených koulí. Před schodištěm překvapuje půvabná keramická fontánka, která paprskovitě poskytuje praménky pitné vody pro všechny žíznící.

Vlevo od vchodu je šatna se skříňkami. Velkou místností, zabírající 150 m2, je zelenobílá jídelna, menza pro 72 stolovníků. Působí veselým dojmem. Pro snadné udržování čistoty má xylolitovou podlahu. Osvětlení tvoří klasické bílé koule, které doplňuje věnec nástěnných žárovek v bronzově zbarvených ramenech. Vzhled sálu je příjemný a romanticky jej zakončuje arkýř směrem k zahradě.

Z kuchyně umístěné v suterénu mají být ručním výtahem posílány připravené pokrmy a podávány výsuvnými okénky do jídelny. Je zde i přípravna se skladem nádobí a dalších potřeb. V přízemí je sociální zařízení pro chlapce, vlevo od hlavního vchodu dvě místnosti pro administrativu správce budovy. Zde mají být uloženy i studijní a zábavné pomůcky, slovníky, encyklopedie, společenské hry apod.

Vnitřní vchod do knihovny by měl být využíván pouze studenty, pro veřejnost je vchod z ulice. Vchází se jím do malé předsíně, z ní vlevo do zasedací místnosti knihovní rady, vpravo do čekárny - místa styku knihovníka se čtenářem. V prostorách knihovny je pracovna, odtud se vchází do velké knihovny a třech vkusných čítáren. Velkou novinkou je letní čítárna na obloukové betonové terase obrácené do zahrady.

Z vestibulu s fontánkou vede schodiště do 1. patra. Podlahy přízemí a schodiště tvoří červené teraso z ulmského mramoru, zábradlí schodiště je z umělé žuly. První patro je vyhrazeno kulturním účelům a sebevzdělávání studentů. Velký sál, zvaný Foersterův, osvětluje velké množství oken sahajících až ke stropu, aby zde byl dostatek světla i pro výtvarné výstavy. Původní malby stěn byly patrně velmi zajímavě provedeny podle návrhů žáků Kyselovy a Brunnerovy školy. Firma Seitz dodala dva bohaté lustry z devítiramenných růžic na čtyřech závěsech.

Čtyři studovny jsou osvětleny z levé strany, mají čtyři pracovní stoly pro osm žáků. Stěny zdobí lepty J. Skrbka s podkrkonošskými motivy. Vedle schodiště je sociální zařízení pro dívky. Nenápadné dveře spojují vestibul 1. patra s rozsáhlou půdou. Vedlejší schodiště vede do podkroví, kde je umístěna klubovna Akademické čtenářské jednoty, skautská klubovna a temná komora pro studenty fotoamatéry.

V suterénu je zařízená kuchyně s přípravnou a přilehlou spíží. Hygienickým potřebám by měly sloužit lázně, skládající se ze šatny a lázní, jejichž 6 sprchových kójí doplňují dvě vany.

Ve dvou místnostech bude ukládán materiál pro vytápění a je zde také kotelna s velikým článkovým kotlem soustavy "Strebel", který instalovala královéhradecká firma "Caloria". Ke kotelně se řadí i dvě dobře osvětlené místnosti pro domovníka.

Technické práce svědomitě prováděli stavitelé Frýba a Kovář, železobetonové práce firma Hemerkova a nábytkem budovu vybavilo Společenství jičínských truhlářů a pan Tůma z Nové Paky. Elektroinstalaci provedla firma Hořák a malířskou J. Masopust. Stavebním dozorem byl pověřen ing. Vorel, stavbyvedoucím pan Holec.

Jak čas šel, prodělávala budova, zvláště pak interiéry, některé změny, mnohé však k horšímu. Škoda například keramické fontánky ve vestibulu. Také "nájemníci" od roku 1948 byli jiní. Od toho roku přešel Studentský dům do užívání Svazu čsl. mládeže, který budovu využíval pro politickou činnost a pro práci s pionýrskými organizacemi.

Tyto změny přežila jen knihovna. Sídlí zde do dnešních dnů a získala dokonce v nedávné době budovu celou. Původní Studentský dům může tak sloužit stále k dalšímu vzdělávání studentů i široké veřejnosti. Před 75 lety, během celého roku 1924, byly stavební práce v plném proudu. Je až neuvěřitelné, že celá stavba byla zvládnuta od nakreslení plánů do jejího slavnostního otevření za 18 měsíců! Je nutno říci, že za podmínek malé rozlohy pozemku a omezeného rozpočtu navrhl arch. Čeněk Musil krásnou budovu v duchu moderního stavitelství prezentovaného především arch. Kotěrou. Přesto však "rukopis" Musilův je ze stavby ihned čitelný. Vnitřní uspořádání budovy bylo logicky a dokonale Musilem promyšleno, aby požadavky investorů mohly být naplněny.

Pro město se stala budova po letech další z těch, v nichž byly sledovány zejména účely sociální. V tomto případě zájmy menšiny - studentů. Jejím posláním bylo i posílení kulturního života města a jeho obyvatel.

Hana Trojanová


Jeden člověk

Staré Hrady - Zkusil všechno. Vyučil se v pomocných vědách historických, jak se nepříliš pěkně říká archivnictví. Vedl okresní archiv. Pak nějaký čas hlídal autobusy, což souviselo s jeho "vstupem do politiky" v pořadí prvním.

Je jedním z těch, kteří můžou za to, že Staré Hrady jsou tím, čím jsou. Tedy místem, kam i Eduard Haken jezdil zpívat zadarmo. I druhý vstup do politiky znamenal jen práci a žádné rito, zato poznal spoustu zajímavých lidí a myšlenek. Volil tak záměrně a dobrovolně. Patří k Pekařově společnosti a ona k němu. Napsal spoustu článků odborných, něco knih, nakazil své děti vášní pro historii a kulturu vůbec.

Byl starostou, teď místostarostou, nemá auto, zato půvabnou, chytrou a šikovnou ženu. Ne každému je dáno, aby své konání vedl v manželské dvojce a bylo to ve prospěch věci. Ne každý o to stojí, někoho to spíš brzdí. Nejsem přesný. Na starohradských vernisážích podílí se celá rodina. Kdo zažil na Hradech kupříkladu prvomájové odpoledne, pochopí atmosféru, kterou tu vytvořili.

K šedesátinám dávají se bačkory, fajfka, hovoří o klidu na zahrádce. Proboha ne. Vždyť Karol Bílek má tolik věcí nedodělaných, tolik ještě nezačatých...

(prochor)

Poznámka redakce: K významnému životnímu jubileu, které Karol Bílek v pohodě, pevném zdraví a plném tvůrčím nasazení oslaví 28. března 1999, přicházejí s gratulací i Nové Noviny.

(red)


DISTRIBUTOR MRAZENÝCH POCHOUTEK ALGIDA pořádá zítra v sobotu 27. března 1999 od 20.00 hodin v Kulturním domě Jičín na Husově třídě "Dobročinný taneční večer" v rázu "Cesty do hlubin študákovy duše" na podporu oslav 375. výročí založení jičínského gymnázia. K poslechu a především pak k tanci zahraje jičínská kapela Cargo. ALGIDA připravila celou řadu překvapení včetně ochutnávek širokého sortimentu jí vyráběných a distribuovaných studených lahůdek.

(red)


Minulost mluví k dnešku

Jičín - Hřbitov nemá být považován za zahradu, kde si lze květiny kdykoliv natrhat. (Jičínské noviny r. 1903)

Jičín - Co jest poctivost? Poctivost jest: když obchodník prodává zboží dobré jakosti a dává váhu i míru spravedlivou...

Poctivost jest: když obchodník neudělá bankrot neb vyrovnání, čímž druhého, který mu zboží dodal, okrade...

Poctivost jest: když živnostník pracuje z materiálu, který si zákazník zvolil. Když stavitel vystaví dům tak, jak mu byl dle plánu zadán. To jest, že nevystaví budovu menší, nedá trámy a traverzy slabší, materiál špatnější...

A konečně poctivost jest: nezkrátit druhého ani na majetku, ani na cti...

V Jičíně máme mnoho lidí, kteří se za poctivce vydávají, ale v zrcadle vypadají jinak.

(Jičínské noviny 22.10.1905)


Uzávěrka soutěže příští týden

Jičín - Promítání filmové pohádky Z pekla štěstí v jičínském Biografu Český ráj se nezadržitelně blíží (od 8. do 11. dubna). Chcete-li při té příležitosti vyhrát "volňáska" na tuto pohádku a vstupenky na dalších pět filmů dle vlastního výběru, stačí jediné. Odpovězte správně na otázku: Jak se jmenuje pohádka, kterou v nedávné minulosti natočil režisér Zdeněk Troška a v níž si stejně jako v té poslední zahrála hlavní hrdinku Michaela Kuklová, a kdo byl tehdy jejím filmovým nápadníkem? Správné odpovědi zasílejte na korespondenčním lístku na adresu Biograf Český ráj, ulice 17. listopadu, 47. Uzávěrka soutěže je v pondělí 29. března a jména vylosovaných výherců budou zveřejněna na stránkách Nových Novin. Výherci navíc obdrží ceny v pátek 9. dubna před odpoledním promítáním přímo z rukou hlavních protagonistů nové Troškovy pohádky (Kuklová, Šimůnek...).

(red)


Zajímavé knihy U Pašků

Kocián Lunetic. Poutavý příběh čtyř kluků. Victory Kč 139,-

Block 3x Matthew Scudder, detektiv abstinent. Detektivní příběhy. Knižní klub Kč 219,-

Steel Dvojník. Román pro ženy. Ikar Kč 139,-

Černá kniha komunismu I,II. Zločiny, teror, represe. Paseka Kč 760,-

Čtvero ročních období se sušenými květinami. Kompletní průvodce sběrem, sušením a aranžováním. Knižní klub Kč 259,-

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.: 0433/222 67)


index