Lázně Bělohrad - Zatímco většina měst se snaží knihovny modernizovat a také do nich v posledních letech investuje, bělohradská radnice naopak hledá cesty, jak jeji provoz maximálně zlevnit.
Na posledním jednání radní rozhodli, že na zajištění chodu městské knihovny stačí pouze pracovnice na půl úvazku. Jana Rainová, která knihovnu vede už pětadvacet let, ve funkci zůstává, její pracovní doba se však zkrátí na polovinu. "To, jak o mé další existenci rada rozhodla, mi nepřipadá jako seriózní jednání. Mrzí mě, že jsem na schůzi nebyla pozvána, nedostala jsme vůbec žádnou příležitost svou pracovní náplň vysvětlit a obhájit," říká s trpkostí Rainová.
Podle ní je snahou některých radních knihovnu uzavřít. "Už vloni prosadili zrušení celoročních poplatků a zavedli jako jediná obec v okrese jednorázové taxy za výpůjčky knih a časopisů. Zejména starší lidé byli rozzlobeni. Dokonce řada našich čtenářů, kteří za prací dojíždí, sem přestala chodit a začala využívat služeb knihoven v Pace nebo v Hořicích. Není divu, že nám za půl roku poklesl počet výpůjček o jednu třetinu," stěžuje si Rainová. Právě na nedávném hlasování (těsném) o bělohradské knihovně byla tato forma úhrady zrušena a opět se zavedly celoroční legitimace.
Místostarosta Machek se proti obvinění o snaze knihovnu zrušit ohradil. "Naše rozhodnutí nemá s likvidací nic společného, o tom nepadlo ani slovo. Na knihovnu je ale třeba pohlížet ze dvou stran, jednou z nich je její obecná prospěšnost, o které nikdo nepochybuje, a tou druhou je ekonomika, proto jsme se ji rozhodli řešit změnou úvazku," oponuje Machek.
O úmyslech radnice má však pochybnosti i Lidmila Košťálová, ředitelka Městské knihovny v Jičíně, která měla ještě nedávno celookresní působnost. "Rozhodnutí mi nepřipadá jako šťastné. V době, kdy se snažíme, aby se děti aktivně věnovaly i jiným činnostem, než jen vysedávaly u televize nebo se bezdůvodně potulovaly po ulici, bych čekala mnohem větší podporu ze strany města," obhajuje Košťálová práci své bělohradské kolegyně. Ta tvrdí, že tendence omezit chod tohoto zařízení začaly poté, co knihovnu do své správy převzalo město. "O nějakých investicích do vybavení nemůže být ani řeč, jediné, co tu mám, je starý psací stroj. Kromě nového starosty se tady ani nebyl nikdo osobně informovat," podotýká Rainová. Loňské jednorázové poplatky jsou podle ní důkazem nekvalifikovaného a nepromyšleného jednání staronové rady, která se o problém knihovny příliš nezajímá.
"Nemyslím si, že městská rada představuje spolek nekulturních lidí, naším cílem je snaha o maximální hospodárnost, jsme si samozřejmě vědomi, že knihovna nebude zisková nikdy," reaguje Machek s tím, že investovat do počítačů si Bělohrad narozdíl od větších měst zatím nemůže dovolit.
"Nemám pocit, že by změna úvazku měla být na úkor kvality nebo rozsahu služeb knihovny. Provozní doba pro výpůjčky se proti předešlým létům, kdy byla knihovna pod správou okresní knihovny, nezkrátila a nezkrátí ani o minutu. V předešlém roce paní Rainová pravidelně dva dny v týdnu vypomáhala na městském kulturním středisku, takže se na skutečné práci knihovnice mnoho nemění," míní zástupce starosty.
Jičín - Zastaralý vozový park, trvalý nedostatek peněz na investice a s tím související katastrofální stav komunikací, tak by se dal stručně charakterizovat současný stav, s nímž se potýkají snad všichni cestáři v republice. Jičínská SÚS není výjimkou, bohužel zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend změnil. Právě na toto téma jsme hovořili se šéfem jičínské Správy a údržby silnic Zdeňkem Pavlíčkem.
Po několika mírných sezónách předvedla letošní zima opět svoji sílu. Jak se uplynulé měsíce projevily na hospodaření organizace?
V lednu a únoru nás údržba komunikací přišla na zhruba dvanáct miliónů korun, což je o téměř pět miliónů více jak za stejné období vloni. Hlavní podíl na této bilanci měl především stoprocentní nárůst posypových materiálů, za celou zimu jsme spotřebovali tři tisíce tun soli, tedy dvakrát tolik než před rokem. Zima byla opravdu tuhá, z rozpočtu nám odčerpala zhruba třicet procent všech finančních prostředků, které máme na celý rok.
V posledních letech rozpočet klesal, s kolika penězi budete letos hospodařit?
Čekali jsme víc, ale i tak můžeme být spokojeni, protože k jistému nárůstu přece jen došlo. Na rok 1999 máme k dispozici 72,157 miliónu korun, zhruba o 10 miliónů víc než rok před tím. Z toho je ale potřeba odečíst zhruba tři a půl miliónu na mzdy, v nichž je zahrnuto i sedmnáctiprocentní navýšení tarifů a odvody za sociální pojištění. Změnil se také zákon o odpisech, které jsou zrychleny, a to jsou další tři milióny korun. Rychlejší odpisy sice umožní nakoupit nové stroje dřív, tomu by však musel odpovídat i náš rozpočet. Věkový průměr sedmnácti vozů přesahuje dvanáct let, pět z nich je v provozu už déle než dvacet let.
Je to jen subjektivní dojem, nebo se stav komunikací rok od roku skutečně zhoršuje?
Je to smutné, ale je to tak. Reálná hodnota příspěvku, který máme v posledních letech k dispozici, odpovídá vzhledem k inflaci šedesáti procentům skutečnosti roku 1990. I z toho je zřejmé, že se do silnic neinvestuje tolik, kolik by bylo potřeba. Kdybychom se řídili podle "systému hospodaření s vozovkou", výdaje na opravy by se v rámci celé republiky pohybovaly řádově v miliardách korun. Objektivní zhodnocení skutečného stavu silnic první třídy umožňuje zařízení francouzské výroby, s jehož pomocí lze změřit pět hlavních veličin, například projeté koleje nebo drsnost povrchu. Přístroj na základě měření vyhodnotí, v jakém stavu se daný úsek vozovky nachází, a jaká částka je potřeba na jeho opravu. Když se pak obhajuje rozpočet našeho resortu, tak se přesně ví, co silnice potřebují, požadovanou částku si nikdo z prstu nevycucal.
Nějaké priority snad ale jsou? V jakém rozsahu budou letošní práce na komunikacích okresu?
Naší snahou je, aby z vozovek zmizely výtluky, to znamená lokální opravy. Jejich kvalita ovšem nebude taková, jako když se udělá souvislá oprava, tu si dovolit nemůžeme. Ideální by bylo odfrézovat starý asfalt a položit nový koberec. Na silnicích třetí třídy by stačil nátěr, existuje i speciální technologie, ale na to, abychom si ji objednali, prostě nemáme. Každý rok se nám podařilo základním způsobem komunikace opravit, na prevenci, která by jejich životnost prodloužila, nám už ale nezbývá. Jedny z nejhorších úseků jsou mezi Chotčí a Bělohradem a mezi Starým Místem a Kopidlnem, jejich rekonstrukce se už několik let odkládá. Naším úkolem je zabezpečit průjezdnost silnic, proto také budeme řešit zajištění ujíždějícího svahu podél komunikace u Samšiny v úseku mezi Jičínem a Sobotkou.
Především starostové obcí často kritizují nevysekané příkopy podél krajnic.
Je to jedna z prací, na níž se budeme i letos snažit ušetřit, nic jiného nám nezbývá. Sekat se bude jen v místech, kde to ohrožuje bezpečnost silničního provozu. Musíme si vybrat - myslím, že motoristická veřejnost raději přijme, když se obnoví rozbité silnice.
Zahájí se letos nějaké nové silniční investice?
Téměř jistá je výstavba sjezdu u výrobní haly firmy Continental. Osud další akce - čtyřpruh mezi Robousy a Úlibicemi, má v rukou Občanské sdružení Robousy. Rekonstruovat se budou také dva mosty v Ústí u Staré Paky.
Hořice - Zásah do veřejné zeleně nezůstává zpravidla bez povšimnutí občanů, přičemž kácení stromů bývá dokonce někdy i příčinou konfliktu mezi laickou a odbornou veřejností. Rekonstrukce zeleně v Riegerově ulici v Hořicích do této kategorie nepatří.
V těchto dnech zde probíhá kácení sedmatřiceti lip, které v průběhu letošního roku nahradí přibližně stejný počet javorů (Drumondii). "Důvodem byl především zdravotní stav těchto stromů, jejichž stáří je odhadováno na 60 až 70 let," vysvětluje městský ekolog ing. Aleš Kodydek okolnosti současného zásahu v lipové aleji mezi nemocnicí a křižovatkou na Doubravce, kde až do 26. března z důvodu těchto prací potrvá uzavírka místní komunikace. "Výběru nových porostů předcházela konzultace s odborníky, a s přihlédnutím ke všem faktorům byl jako nejvhodnější vybrán javor," dodal Kodydek. Samotnou výsadbu už předpěstěných zhruba tři metry vysokých javorů, k níž dojde někdy na podzim letošního roku, bude předcházet také úprava celého zeleného pásu po obou stranách této části ulice.
Úprava městské zeleně v Hořicích pokračuje už druhým rokem. O tom, zda je s jejím současným stavem spokojen či nespokojen, se ing. Kodydek nevyjádřil. Nicméně připustil, že současná obměna lipové aleje v Riegerově ulici nebude poslední. "Nevím, zda budou další práce pokračovat právě příští rok, ale některé akce se výhledově chystají," naznačil městský ekolog. Podle předběžně dohodnuté koncepce se v této souvislosti hovoří o vícedruhové zeleni, to znamená, že se v každé části města počítá s jiným druhem porostů.
Pravděpodobně jedna z největších změn se plánuje v prostoru náměstí Jiřího z Poděbrad. K tomu se však zatím nechce nikdo ze zástupců radnice blíže vyjadřovat. Jediné, co místostarostka Zdeňka Vaškovová uvedla, je, že bylo zadáno vypracování architektonické studie.
Jičín - Nadační fond Jičín - město pohádky a občanské sdružení Ráj srdce vás ještě před Velikonocemi srdečně zvou na praktický kurz pod názvem "Jarní vázání".
V přednáškové místnosti Okresního muzea a galerie v Jičíně se pod vedením odborné učitelky Střední školy zahradnické Kopidlno Marie Hofmanové dozvíte například rady, které vám pomohou vybrat a dobře nakoupit květinu, jak ošetřovat řezané květiny, jak je upravit do nádoby či do kytice a jak zdobit květinou při různých příležitostech. Pod odborným dohledem si pak vlastnoručně vyrobíte jarní květinová aranžmá.
Donést si musíte pouze ostrý nožík a malou misku či košíček nebo květináč do průměru 12 cm. Všechen ostatní materiál dodá lektor.
Kurz "Jarní vázání" se v přednáškové místnosti muzea uskuteční 1. dubna 1999 od 15.00 do 19.00 hodin a jeho cena včetně výuky a poskytnutí veškerého materiálu je 290 korun.
Nutné však je se závazně přihlásit na adresu: Marie Hofmanová, Jičínská 1059, 507 32 Kopidlno nebo na telefonním čísle 0433/95484. Na písemné přihlášce musí být uvedeno jméno, adresa, ev. telefonní číslo.