Nové Noviny č. 10/9912. března 1999strana 4

STAV KOMUNIKACÍ: katastrofa

Jičín - Díky poměrně příznivému počasí minulých dnů se pracovníci Technických služeb začali aktivně zabývat katastrofálním stavem celé řady komunikací v okresním městě.

Přestože systém takzvaného "zaplácání děr" směsí asfaltu a štěrku je v daný moment účinný, tak i přes pečlivě provedenou opravu výplně většinou nevydrží zimní podmínky a vydrolí se. Vedle staré díry tak vznikne díra nová, kousek od ní pak další a město se postupně dostává do situace, kdy potřebuje záplatovat nejen jednotlivé výtluky, ale už i celé úseky komunikací a křižovatek, které se postupem času stávají téměř nesjízdné a provozu nebezpečné. Za všechny "bolavé" lze jmenovat ulice Tyršovu, Přátelství, Hofmanovu, Prachovskou a pak mnoho dalších ulic ve městě. A to raději nehovořím o ulici Dlouhé. Na jejím konci by měl stát odpovědný pracovník městského úřadu a v případě, že zjistí cyklistu, který při jejím průjezdu ani jednou nehavaroval, tak by mu měl okamžitě na místě udělit řád "Zlatých řidítek".

Pracovníci Technických služeb o současném problému velmi dobře vědí a rádi by místo "záplatování" opravovali. To by však vyžadovalo uvolnění úplně jiných finančních prostředků z rozpočtu města. Za letošní příspěvek budou opět "zaplácávat", a to zřejmě ještě pouze omezený počet děr.

Jedna tuna živičné směsi a její technologické zpracování (uplácání do díry) přijde město přibližně na 2 150 korun (všechny ostatní pak na 2 900,- Kč), a tak například "oprava" totálně rozbité křižovatky ulic Poděbradova a Hofmanova na Novém Městě by přišla zhruba na 65 tisíc korun. To však letos, v příštím roce to bude samozřejmě víc.

Pracovníci Technických služeb se i přes omezené finanční prostředky pokusí do měsíce května opravit alespoň "nejhlubší vrásky" v městských komunikacích.

(red)


Přednáška: jak lze změnit náboženskou kulturu?

Železnice - Odpověď na tuto otázku se během páteční přednášky na železnické faře pokusí společně s posluchači najít Ivana Dolejšová, ředitelka Institutu ekumenických studií v Praze.

Dolejšová si připravila přednášku na téma - krize náboženské kultury a cesty k jejímu překonání. V jejím průběhu seznámí přítomné s názory současných západních teologů. Letošní už druhé setkání v římskokatolické faře začíná v pátek ve 20 hodin.

(jn)


Replica vrací budovám původní vzhled

Hořice - Téměř žádná rekonstrukce historického objektu se dnes neobejde bez konzultací s památkáři, kteří většinou svůj souhlas ke stavebním úpravám podmiňují tím, aby byl například ráz původní fasády, schodiště nebo dlažby zachován.

Jelikož se u nás na tyto náročné restaurátorské práce specializuje jen několik málo firem, rozhodla se Vladimíra Skládková před několika lety využít svých dosavadních zkušeností a v první polovině devadesátých let založila v Hořicích společnost s výstižným názvem Replica. "Specializujeme se především na teracové a mozaikové podlahy. Pokud nám například někdo přinese část zachovalé dlažby z nějakého starého domu nebo dodá návrh, jsme schopni podle ní vyrobit přesnou kopii - repliku původní technologií probarveného střepu," vysvětluje její majitelka Vladimíra Sládková, původní profesí restaurátorka.

Uvedla, že v nebližší době dojde k navázání bližší spolupráce s rakovnickou společností Rako. "Rádi bychom jejím prostřednictvím naše služby nabízeli širšímu okruhu zájemců. Většinu zakázek totiž doposud tvoří opravy divadel, kostelů, ale hlavně peněžních ústavů, které v posledních letech investují do obnovy svých objektů. Výroba věrohodných kopií původních dlažeb je náročná jak po stránce technologické, tak i finanční, poněvadž se většinou zhotoví jen několik kusů. Jedná se tedy spíš o manufakturu. Chceme se však orientovat i na ostatní zákazníky, kteří například potřebují moderní dlaždice do domácností," oznámila Vladimíra Skládková. Její firma provádí řadu dalších činností v oboru kamenických prací. Mimo jiné restaurování kamenných prvků na sochách a architektuře, reprodukční sochařské práce, tryskání a čištění kamenných prvků a fasád na exteriéru budov tlakovou vodou a abrazivem, ale i výrobu ozdobné a užitkové keramiky.

(jn)


Malý bazén prochází běžným zkušebním provozem

Jičín - Za účasti všech zainteresovaných orgánů a institucí proběhlo na městském úřadě další kolo jednání hodnotící současný provoz malého bazénu sportovního areálu v lípách.

"V první řadě je potřeba zdůraznit, že se tyto schůzky uskutečňují především za účelem průběžného hodnocení zkušebního provozu stavby malého bazénu a ne k řešení veřejností prezentovaných výjimečných situací," předeslala úvodem našeho rozhovoru MUDr. Libuše Jůvová z Okresní hygienické stanice v Jičíně.

"Zatím jsme se sešli dvakrát a do 31.11.1999, kdy by měl být zkušební provoz malého bazénu vyhodnocen, se sejdeme samozřejmě ještě vícekrát. V případě, že v listopadovém termínu bude zkušební provoz uznán za ukončený, přejde bazén plynule do provozu trvalého. V období ročního zkušebního provozu se provádí a vyhodnocuje celá řada ukazatelů, kam patří měření koncetrace chlóru a ozónu, teploty vody, vzduchu, hluku a relativní vlhkosti. Provádějí se stěry a celá řada dalších úkonů daných hygienickými předpisy a provozním řádem bazénu.

Jedním z diskutovaných problémů posledního jednání byl například zákaz koupání dětí mladších tří let. Současný provozní řád bazénu jednoznačně zakazuje jejich koupání, a tak by uvědomělá veřejnost měla tento zákaz bez výhrad respektovat. Vzhledem k tomu, že se ale v průběhu jednání vyskytly hlasy nesouhlasící s tímto omezením, byl učiněn oficiální dotaz na Státní zdravotní ústav v Praze ke stanovení dolní věkové hranice dětí, které se mohou nadále v bazénu koupat při jeho běžném provozu.

Vzhledem k tomu, že návštěvnost batolat nebo dokonce kojenců ve veřejných bazénech při normálním provozu představuje riziko ohrožení zdraví těchto dětí i ostatních návštěvníků, vyplynulo z odpovědi jednoznačné doporučení minimální věkové hranice tří let.

Hovořilo se i o délce zkušební provozu velkého bazénu po jeho dobudování. Zde se zřejmě shodneme pouze na půlroční lhůtě, vzhledem k tomu, že oba bazény budou využívat stejnou technologii úpravy vody, která prochází zkušebním provozem v tomto období," dodala MUDr. Libuše Jůvová a na otázku, v jakém stavu je v současné době malý bazén po stránce hygienické, odpověděla: "Z našeho pohledu nevidím žádné větší problémy. Pravidelně jsou odebírány vzorky vody, kontrolovány denní počítačové záznamy strojovny a měřeny teploty vody, vzduchu a obsahu volného chlóru. Výsledky těchto měření, prováděných v průběhu zkušebního provozu, zatím nejsou v rozporu s hygienickými předpisy, upravujícími provoz bazénu s vlastní recirkulací vody. Z našeho pohledu tedy rozhodně nejsou v tomto období žádné důvody pro omezení provozu nebo úpravy jednotlivých provozních řádů.

Ještě bych se chtěla zmínit o provozním řádu pro návštěvníky. Často totiž dochází k tomu, že se veřejnost s tímto materiálem před vstupem do bazénu neseznámí. Neukázněným jednáním a nevědomostí pak porušují některé zásady chování. Mám na mysli například běžný rituál řádného sprchování před vstupem do bazénu a při odchodu, pohyb v jeho prostorách, používání vířivek, parní komory a celou řadu dalších momentů, kdy se musíme přizpůsobit pravidlům chování ve veřejných bazénech, a to nejen z důvodů hygienických. Oprávněná upozornění plavčíka jsou pak mnohdy přijímána s pohoršením.

Návštěvníci bazénu nejčastěji poukazují na nízkou teplotu vody. Tady je nutné si uvědomit, že se jedná o plavecký bazén a ne bazén léčebný. V tomto případě hygienické předpisy připouští pro dětský bazén maximální teplotu vody 28oC a vzduchu pak pro tepelnou pohodu po jeho opuštění o jeden až tři stupně vyšší. Nejvhodnější teplota vody v krytých bazénech je doporučována v rozmezí 24 až 26oC.

Úplným závěrem tedy znovu opakuji, že v průběhu zkušebního provozu malého bazénu se zatím z hygienického hlediska nevyskytly žádné problémy, které by vedly k omezení provozu bazénu, k úpravě provozního řádu nebo eventuálně k dalším výrazným zásahům z naší strany," dodala závěrem našeho rozhovoru MUDr. Libuše Jůvová.

Děkujeme za rozhovor

(mar)


Městská zařízení budou muset zefektivnit svoji činnost

Jičín - Okresní město se zcela paradoxně vzhledem ke svým veřejně prospěšným aktivitám dostává do dalších finančních nesnází. Tak, jak se dokončovala a nadále dokončuje výstavba nových městských zařízení (malý bazén, zimní stadion, "kachlák", velký bazén, domov důchodců...) rostou i náklady na jejich provoz a údržbu.

Tok daňových příjmů do městské pokladny zůstává již několik let na "mrtvém bodě" (celostátně stagnuje), avšak výdaje z rozpočtu města na provoz výše uvedených subjektů v přímé souvislosti s inflací a dalšími negativními okolnostmi (růst cen energií apod.) stále rostou.

V minulých dnech se radní sešli s řediteli a vedoucími jednotlivých městských zařízení poskytujících občanům sociální služby, mezi které patří například "Pečovatelská služba, Středisko služeb sociální pomoci, Služby seniorům města Jičína a dostavovaný domov důchodců na Novém Městě", aby se pokusili najít cesty, jak zlepšit jejich provoz především z pohledu ekonomických výsledků.

"Problém celé této oblasti spočívá v obecné představě vštípené lidem za socializmu, že vše, co je ušlechtilé a bohulibé, je zadarmo," říká k této problematice člen městské rady Petr Volf. "Často se pak setkáváme se situací, kdy důchodce má relativně dost peněz, například pět tisíc korun, je o něho stoprocentně postaráno a přesto zákon neumožňuje po něm chtít za poskytované služby částku alespoň se blížící skutečně vynaloženým nákladům. Potom nastávají situace, kdy důchodci městu platí za měsíční komplexní péči například 1 500 korun a zbylých 3 500 korun odevzdávají svým dětem, čímž je stát vlastně absurdním způsobem honoruje za to, že se o své rodiče nestarají.

Vyvstává tedy otázka, jakým způsobem změnit tok peněz od uživatelů těchto služeb zpět do systému sociální péče. Dnes však veškeré snahy narážejí na znění současného zákona, který důchodcům neumožňuje za přijímanou péči přiměřeně zaplatit i přesto, že na ni finanční prostředky mají. Tento zákon však má být v dohledné době novelizován a pak se nám snad podaří tuto situaci řešit," dodává Petr Volf.

Například "Pečovatelská služba" v Jičíně má v současné době 214 klientů, provádí přibližně 2800 úkonů měsíčně z toho asi 1500 rozvozů obědů. I práce této oblasti sociálních služeb se dá podle vyjádření členů městské rady zefektivnit, třeba rozšířením uživatelské sítě při zachování současného stavu pracovníků.

(mar)


Nové Noviny