Nové Noviny č. 9/995. března 1999strana 6

Co nám řekne sto let stará fotografie

Jičín - Fotografie jičínského náměstí pochází s největší pravděpodobností z 90. let minulého století. Jméno fotografa neznáme, ale mohl by jím být jičínský fotograf Josef Picek, který si v té době pořídil nové aparáty, s nimiž mohl fotografovat širší záběry.

Jak lze vyčíst z fotografie, sídlila v jičínském zámku řada obchodníků. Jejich příchod do přízemních prostor zámku se shoduje právě s 90. léty, kdy začíná radikální přeměna přízemí. Hospodářská tíseň doby panství Trauttmansdorffů přinutila pronajímat, co se dalo.

Okna pod podloubím jsou v té době upravována pro dveře, větší místnosti děleny příčkami, v klenutých krámech se usazují obchodníci a živnostníci, na podloubí se objevují výkladní skříně. Od příchodu obchodu do zámku se stává náměstí středem obchodního života. Také v ulici Smiřických se prorážejí nové dveře pro další živnosti. Ze zámku se stěhují úřady a na jejich místo přichází okresní soud a až do roku 1907 je tu i věznice soudu.

Po světové válce pronikají živnosti i do vnitřních prostor zámku. Velkotruhlář Petr Urban najal velkou stáj a mnoho místností v prvním patře východní části zámku. Známá maštal ztrácí původní vzhled a mění se na výstavní sklad nábytku. Nájemcům je povoleno téměř vše, takže mohlo být zazděno 17 okrouhlých oken v jižní stěně a nahrazeno podlouhlými. Zmizely mramorové mušle, do nichž voda stékala ze lvích hlav, řada nových pilířů pomáhala nést tlak zdiva prvního patra.

Na fotografii vlevo je částečně vidět rohový dům čp. 94 a zazděné podloubí využité pro obchod. Tehdy tam byl usazen, podle vývěsního štítu, obchodník J.V. Bednář. Kdy bylo zazděno podloubí v této části náměstí není přesně známo, ale patrně už na konci 18. století, kdy se do domu stěhoval krajský úřad. Podloubí bylo opět probouráno v roce 1937 a zřízeny obchody s moderními výklady.

Fotografie zámku napovídá, že zleva prvním byl obchod Leopolda Kohla, druhým Václava Černohorského, třetí nápis se nedá vyluštit. Dále se objevuje jméno Dominik Molinaro, Marie Wágnerová, na svislých cedulích je propagován sklad kamen B. Marečka, dalším živnostníkem je hodinář Alois Plíva a "Knih a kamenotisk", což potvrzuje přítomnost některé z jičínských tiskáren v zámku.

V levé části fotografie v popředí upoutá litinový kandelábr pro osvětlení náměstí. Kandelábry navrhl Em. Rost. Nejdříve se pro osvětlování používal olej, potom olej v kombinaci s petrolejem. Teprve v roce 1904 bylo rozhodnuto o osvětlení plynovém.

Z výzdoby náměstí je v levé části fotografie vidět kašna se sochou Amfitrité od J. Suchardy z roku 1835, v pravé části Mariánský sloup obklopený lipami z roku 1702, patrně od sochaře J. Čapka.

Zcela vpravo je Korunovační studna, narychlo vystavěná na počest průjezdu Ferdinanda V. ke korunovaci do Prahy. Ing. J. Fritz ji komponoval ve stylu empíru v podobě antického chrámku. Později byla studna zazděna a od roku 1934 byla upravena pro meteorologickou službu podle návrhu ing. Čeňka Musila.

Pozornému oku neuniknou ani trhové pulty za skupinou lidí a lidiček, kteří spolu se zájemci o koupi a prodej stojících před zámkem jako jediní oživují kamenné náměstí v čase neznámého roku, měsíce a dne 90. let 19. století.

Hana Trojanová


František Faustin Procházka

Nová Paka - Nevím kolik lidí v Nové Pace by dokázalo zodpovědět správně otázku: Kdo byl František Faustin Procházka? Pro ty, kteří by nevěděli, uvádím, že 13. ledna 1749, tedy před dvě stě padesáti lety, se v Nové Pace narodil pozdější spisovatel, osvícený kněz - pavlán, editor, překladatel, pedagog, knihovník a literární historik František Faustin Procházka.

V rodišti začal navštěvovat obecnou školu, věnoval se hudbě a zpěvu, což náležitě využil při dalším studiu v cisterciánském klášteře v Křesově (Grüssau) ve Slezsku. Později studoval v jezuitské koleji v Jičíně a filozofii v Praze.

V roce 1767 vstoupil do kláštera ve Vranově na Moravě, a to do řádu pavlánů a přijal klášterní jméno Faustin. V roce 1770 se stal mistrem svobodných umění a po vystudování teologie byl v roce 1772 vysvěcen na kněze. Působil jako kazatel a učitel humanitních věd mladších klášterníků. Po zrušení pavlánského řádu byl jmenován cenzorem a ředitelem pražských gymnázií a od roku 1807 direktorem všech gymnázií v Čechách a správcem univerzitní knihovny. Ve spolupráci s F. Durychem vydal nový překlad celé bible, podílel se na vydávání kronik a prací českých humanistů, překládal, ale pro všestrannou činnost neměl čas na vlastní tvorbu. Stal se jednou z nejvýznamnějších postav druhé poloviny 18. století, a tak je dobře, že na něj rodné město nezapomnělo třeba při pojmenování jedné z ulic jeho jménem.

František Faustin Procházka zemřel v Praze 2. prosince 1809 ve věku šedesáti let.

Václav Franc


Nové tituly U Pašků

Herriot Zvěrolékař na blatech. Knížka vypráví o lásce, přátelství a oddanosti k lidem, zvířatům i přírodě. Baronet Kč 179,-

Cimický Pavilon 4. Začínající mladý psychiatr vypráví o svých prvních zážitcích. Šulc a spol. Kč 109,-

Steelová Tlukot srdce. Romantický příběh. Ikar Kč 159,-

Cuthbertová Ztichlá kolébka. Příběhy z nemocniční pohotovosti. BBart Kč 195,-

Zahradní úpravy. Velká kniha praktických rad. Vašut Kč 349,-

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.: 0433/222 67)


Křest Trafalgaru

Hořice - Umělecká skupina působící převážně v Hořicích v Podkrkonoší a okolí pod názvem Trafalgar pořádá ve spolupráci se sdružením občanů pro osvětu a kulturu křest 6. čísla kulturního čtvrtletníku stejného názvu.

Setkání všech přátel poezie se koná zítra, tedy v sobotu 6. března 1999 od 17.00 hodin v sále restaurace Batalión v Hořicích v Podkrkonoší.

V programu se představí autoři, kteří se podíleli na předcházejících číslech časopisu Trafalgar, ale i noví adepti poezie. Celý program bude doplněn jazzovou skupinou Jereme band. Pořadatelé nabízejí i možnost seznámení s dalšími kulturními časopisy, inspirativními knihami a kazetami. Zkrátka literární večer bude opět příležitostí pro autory, aby se dozvěděli o možnostech publikování literárních výtvorů a navázali kontakty na skupiny lidí podobných zájmů.

Bližší informace možno získat na adrese Jan Kvasnička, Cerekvice nad Bystřicí 71, PSČ 507 77.

Václav Franc


Po černých a bílých

Jičín - Před týdnem ve čtvrtek se v Porotním sále Valdštejnského zámku uskutečnil koncert věnovaný klavíru, doplněný výstavou výtvarných prací žáků ze tříd učitelek Lídy Tmějové a Jany Nevrlé.

Účastníci pořadu se dozvěděli řadu informací o vývoji tohoto hudebního nástroje i skladatelích a klavírních virtuozích. V programu "účinkoval" klavír takřka ve všech podobách. Úvodní lidová písnička Pavlíka Komárka všechny vrátila do dětských let a zvuk cembala a flétny Jitky Morávkové a Terezy Kleplové navodil příjemnou atmosféru. Své interpretační umění prezentoval Pavel Krčmárik. Hudební trio Pavel Miller (klavír), Jaroslava Stružková (trubka) a František Komárek (klarinet) zaujalo krásným souzněním. Příjemným oživením bylo taneční provedení klavírní skladby B. Martinů "Kolombína tančí" v podání Daniely a Zuzany Zilvarových a učitelky Věry Čejkové. "Hostem" večera byl akordeon a keyboard. Sourozenci Hana a Vojtěch Růžičkovi předvedli kombinaci harmoniky a houslí, za jejich výkonem nezaostaly ani Petra Zelingerová ve hře na keyboard a Petra Němečková přednesem písně z "Nesmrtelné tety".

Za doprovodu klavíru předvedl dívčí sbor se sólistkou Pavlínou Polákovou působivý černošský spirituál. Čtyřruční hrou se prezentovaly Markéta Mašková a Eliška Stará. Nevšedním zážitkem bylo Concertino C-dur pro dva klavíry D. Šostakoviče v podání učitelky Kataríny Kalvodové a ředitelky ZUŠ Jaroslavy Komárkové. Tečkou programu byla Chopinova Balada As-dur v podání klavíristky Moniky Kytlerové. Nelze opomenout ani průvodní slovo Kataríny Kalvodové a Pavla Hučíka, kteří přítomné seznámili s vývojem klavíru a jemu příbuzných nástrojů. Myslím, že jejich pozvánka na další akce ZUŠ, pořádané v rámci oslav 60. výročí založení školy, nezůstane po zážitku z tohoto podvečera bez odezvy.

Hana Botková


Vzpomínka na PhDr. Oldřicha Novotného

Dne 8. února uplynulo 40 let od úmrtí profesora jičínského gymnázia a evangelického faráře PhDr. Oldřicha Novotného.

Dr. O. Novotný se narodil 18. prosince 1884 v Praze v rodině obuvníka. Po maturitě na pražském gymnáziu v Truhlářské ul. (1906) vystudoval bohosloveckou fakultu UK a poté filozofickou fakultu UK v Praze. Doktorát filozofie získal roku 1924.

Už za studií působil jako katecheta na chlapecké škole v Košířích. Roku 1919 odchází na Slovensko, kde se stal suplujícím profesorem na gymnáziu v Trenčíně a později v Liptovském Mikuláši.

Do Jičína přichází O. Novotný roku 1921. Nejprve učil na dívčím reformovaném reálném gymnáziu, poté přešel na státní učitelský ústav. Roku 1924 se opět vrací na dívčí r.r. gymnázium, které se roku 1934 sloučilo se státním gymnáziem Fr. Lepaře. Vyučoval zde český jazyk, filozofii, a několik let i francouzštinu a němčinu. Rovněž byl správcem žákovské knihovny.

PhDr. O. Novotný, ač původně katolický katecheta, vstupuje po svatbě s Charlottou Marečkovou, dcerou Bohuslava Marečka, majitele cihelny a stavitele evangelické modlitebny v Jičíně, do Českobratrské církve evangelické (ČCE) a stává se roku 1928 kurátorem filiálního jičínského sboru. Působil také jako předseda Kostnické jednoty, ústředí čsl. evangelíků v Jičíně založené 1921, která pravidelně pořádala v Jičíně jeho přednášky.

Dr. Novotný byl činný i literárně. Je autorem několika literárních studií (mj. o J. Demlovi), mnoha odborných článků o J. Husovi, J. A. Komenském, aj. Psal také poezii (sbírka Krůpěje světla, 1911), básně na oslavu TGM a roku 1912 mu bylo vydáno lyrické drama Beata.

V pohnutém roce 1948 odchází dr. Novotný z gymnázia do výslužby a je staršovstvem jičínského evangelického sboru, který se roku 1947 osamostatnil, navržen za svého prvního kazatele. Jeho jmenování však nebylo jednoduché, neboť Zemský národní výbor v Praze nevzal volbu dr. Novotného za vikáře na vědomí, označil jeho kazatelskou činnost za nežádoucí, protože "jako bývalý funkcionář strany národně socialistické ani v přítomné době nenašel dosud kladný postoj k lidově demokratickému zřízení a že při výkonu své duchovní funkce použil výroků škodlivých." Synodní rada ČCE se proti tomu odvolala a po složitém vyjednávání byla jeho volba za vikáře akceptována. Roku 1953 byl dr. Novotný jmenován farářem jičínského sboru. Zemřel v Jičíně 8. února 1959 ve věku 74 let.

Jan Páv


Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana

Ostroměř - Protože slavní rodáci jsou pýchou a velkým kulturním odkazem každého města či obce, Obecní úřad v Ostroměři v budově kulturního střediska otevřel stálou expozici, kde je možné nahlédnout do filmově a knižně zpracovaných pravěkých scenérií, jež se staly společným prvkem života a díla Eduarda Štorcha i Karla Zemana.

Nejslavnější kapitolou dávné minulosti je ostroměřské hradiště (rozloha 25 ha, zachovalé valy, nález například 415 stříbrných mincí), patřící k nejrozsáhlejším hradištím východočeského kraje.

Expozice byla doplněna i zpracováním tohoto tématu na video, které lze zhlédnout přímo v prostorách muzea, případně si tuto videokazetu zakoupit.

Posledním z významných rodáků zde zastoupených je také tvůrce loutkového divadla, mnohaletý ředitel hradeckého divadla Drak - Matěj Kopecký, pocházející z rodu loutkařů Kopeckých.

Kulturní středisko Ostroměř také provozuje svou loutkovou scénu, jejíž představení je možné si objednat samostatně nebo jako součást prohlídky muzea.

Od úterý do soboty je možné muzeum navštívit mezi 10.00 a 15.00 hodinou na zazvonění. Další informace a objednání prohlídky muzea na MKS - tel.: 0435/691 124.

(red)


OZNÁMENÍ

Organizační výbor oslav Lepařova gymnázia shromažďuje upomínkové předměty ze života školy na školní výstavu při oslavách.

Prosíme absolventy o zapůjčení starých učebnic, fotografií, sešitů, oblečení, případně jiných předmětů.

Příspěvky přijímáme každý den během měsíců března a dubna.

Za organizační výbor Vladimír Carda - ředitel školy.


Nové Noviny