Nové Noviny č. 9/995. března 1999strana 3

Česká pšenka cirkusům příliš nekvete

Jičín - Šest umělecky hodnotných vystoupení dával v minulém týdnu na Lidickém náměstí největší cirkus v České republice "Cirkus Praga Kopecký".

Umělecká rodina Kopeckých je šestou generací slavné loutkářské dynastie Matěje Kopeckého (1775 - 1847). Současní majitelé cirkusu jsou potomky Matěje Kopeckého, narozeného v nedaleké Ostroměři, který se za dobu svého života stal rovněž tvůrcem loutkového divadla a dlouholetým ředitelem hradeckého divadla Drak.

Jak na život po boku významného ostroměřského rodáka vzpomíná osmašedesátiletý syn Jan Kopecký senior?

Celý můj život jsem s otcem hrál loutkové divadlo. Za německé okupace jsme dávali Psohlavce, Jirkovu smrt, Lešetínského kováře, Paličovu dceru, Paní Marjánku - matku pluku a pak celou řadu divadelních her od J.K.Tyla. Měli jsme mnoho problémů. Otec byl velký vlastenec a za války hrál protiněmecké hry.

Za komunistické totality to bylo podobné. To zase zakazovali Kašpárka, princezny, čerty a chtěli, abychom hráli Jak se uhlí pohněvalo a Kašpárka měl nahradit chlapeček s pionýrským šátkem - zase problémy. V padesátých letech jsem se oženil a osamostatnil. Hrál jsem pro děti i dospělé, doma i v zahraničí. Mám dvě dcery a dva syny, kteří když vyrostli, chtěli šapito.

Dnešním ředitelem Cirkusu Praga Kopecký je syn Jana Kopeckého seniora a vnuk ostroměřského Matěje Kopeckého Jan Kopecký junior.

A jak se dneska žije pokračovatelům mnohaletých tradic cirkusového umění?

Za Československých cirkusů jsme nesměli používat slovo cirkus ani drezuru zvířat, a tak jsme vystupovali jako varieté Praga Jan Kopecký. Dělali jsme program s loutkami, marionetami, černé divadlo, kouzla, iluze, tanec, humor a podobně. Po roce 1989 jsme se pustili do drezury zvířat, kterých v dnešní době vlastníme okolo jedné stovky. Pakliže jich bylo sto, dnes jich máme sto a jedno, protože v den příjezdu do Jičína se velbloudici Sheile možná jaksi symbolicky narodil krásný dvouhrbý potomek, kterého váš starosta Jiří Liška pokřtil na Jičínka.

Jak se k vám v dnešní době staví stát?

Ministerstvo kultury ČR se dříve částečně dotovaných státních cirkusů elegantně zbavilo. Dokonce nám bylo zrušeno tradiční zimoviště v Horních Počernicích. Dnes v republice přežívají jen tři, možná čtyři cirkusy s velkým programem a necelých třicet malých, rodinných. Ty mají šanci na přežití větší, protože jejich náklady na provoz jsou daleko nižší, což se ale zase nutně negativně odráží na kvalitě jejich programu.

Dnes je to opravdu velmi těžké a všichni máme velký strach, abychom se ekonomicky udrželi nad vodou a přežili. Letos jsme kvůli nedostatku finančních prostředků museli ze zimoviště dřív než v předchozích letech. Jičín je po Neratovicích a Mladé Boleslavi již naše třetí štace. Je konec února a podívejte se na počasí, je to opravdu těžké. Stan vytápíme horkým vzduchem a vemte si, že jen jeden ze tří agregátů spálí za hodinu padesát litrů nafty. Při dnešních návštěvách, kdy na kvalitní cirkus přichází v průměru pouhých sto diváků, si spočítejte, jak na tom asi jsme.

Když zaplatíme artisty, kapelu, personál, přičteme všechny další náklady na provoz zvěřince, za elektriku, naftu, poplatky a podobně, potřebujeme na denní režii cirkusu osmnáct až jedenadvacet tisíc korun, což vydělat při dnešních návštěvách je téměř nemožné.

Co se s touto nepříznivou situací dá dělat?

Podívejte se. Šest let jsme jezdili po Bulharsku, Turecku, Kypru, Itálii, Polsku apod. a šlo to. Doma teď působíme čtvrtou sezónu a mohu odpovědně říci, že je to rok od roku stále horší. Samozřejmě, že nejraději vystupujeme pro naše malé i dospělé diváky v Čechách, vždyť jsme potomci Matěje Kopeckého, ale jestli to tímto způsobem půjde dál, budeme muset z ekonomického hlediska opět za hranice.

Přestože jdeme cestou stálého zkvalitňování programu, nedaří se nám diváky odtrhnout od televizí a přivést je mezi umělce a exotická zvířata pod naše šapito. Hledáme i vhodné sponzory, kteří by nám pomohli toto období přežít. Rozhodně si však uvědomujeme velkou škodu, kdyby náš cirkus s tak velkou tradicí měl zaniknout. Vždyť všichni děláme svoji práci rádi a s láskou, pro radost dětí i dospělých.

Děkujeme za rozhovor.

Cirkus Praga Kopecký v těchto dnech až do 9. března 1999 hostuje v Hradci Králové U Malšovského stadionu "Na lízátkách". Dnes dává program od 17.00, zítra v sobotu od 14.00 a 17.00, v neděli od 10.00 a 14.00 a v pondělí a v úterý vždy od 17.00 hodin.

(mar)


Poliklinika se zřejmě dočká oprav až bude v majetku města

Hořice - Investovat do oprav budovy polikliniky II., která je chráněna památkovým úřadem, odmítá jak město, tak i stát. Vlastníkem tohoto objektu totiž může být v nejbližší době v podstatě kdokoliv.

"Polikliniku je potřeba opravit, například v okolí balkonu a na dalších místech opadává omítka. Dokud však nedojde k jejímu převodu do majetku města, zastupitelstvo peníze na rekonstrukci neuvolní," seznámila nás s prvotním problémem místostarostka Hořic Zdeňka Vaškovová. "Další osud polikliniky, která byla vloni zařazena do dnes pozastavené privatizace, záleží na rozhodnutí ministerstva financí (MF). Požádali jsme ho totiž o bezúplatný převod do majetku města," doplnil stanovisko hořický starosta Ladislav Vrba. O vyjádření jsme proto požádali i úředníky zmíněného ministerstva. "Privatizace, a to nejen zdravotnických zařízení, je v současnosti pozastavena. Minimálně do konce dubna se žádná rozhodnutí nesmějí vydávat. V tuto chvíli vám nejsem schopen sdělit, zda právě hořická poliklinika bude prodána formou veřejné soutěže, nebo bezúplatně převedena do majetku města," líčí současnou situaci jeden z pracovníků MF.

Do prvního patra polikliniky byl nedávno přemístěn dětský rehabilitační stacionář, nachází se zde i ordinace očního lékaře. "Do budoucna se počítá s tím, že se do přízemí nastěhují ještě rehabilitační a ortopedická ordinace," uvedla Vaškovová. O budovu měla hořická radnice zájem už v první polovině devadesátých let. "V té době se však dávala přednost konkurenčním privatizačním projektům. K privatizaci nakonec nedošlo a město peníze na účast ve veřejné dražbě nemělo," vysvětluje starosta. Žádosti o bezúplatný převod nebylo podle něj vyhověno proto, že se ministerstvo financí za předchozí vlády obávalo, aby město polikliniku následně neprodalo. "Naším zájmem však je, aby byla nadále využívána ke zdravotnickým účelům," dodal Vrba.

Z těchto důvodů žádost hořické radnice minulý měsíc opětně podpořil i Okresní úřad v Jičíně, jak NN potvrdil vedoucí kanceláře přednosty ing. Jan Jiřička. "Poliklinika byla zahrnuta v základním privatizačním projektu, jehož zpracovatelem bylo město jako zřizovatel, který předpokládal bezúplatný převod majetku na Město Hořice. Na majetek, který byl určen k privatizaci, byl podán konkurenční projekt společností Poliklinika Hořice, s. r. o. Před podpisem kupní smlouvy s Fondem národního majetku však od svého záměru odstoupila a město požádalo o bezúplatný převod. Ministerstvo financí 8. ledna 1998 ale rozhodlo o privatizaci polikliniky metodou jednokriteriální veřejné soutěže," upřesnil Jiřička. Poznamenal, že město požádalo ministerstvo zdravotnictví o stanovisko a podporu ke změně tohoto rozhodnutí. S bezúplatným převodem souhlasí i referát zdravotnictví OkÚ, podle kterého bude město jakožto vlastník zárukou, že poliklinika i nadále zůstane využívána ke zdravotnickým účelům.

(jn)


Rada městskou policii podpořila

Nová Paka - K zrušení ani jakémukoliv omezení Městské policie v Nové Pace s největší pravděpodobností nedojde. "Městská rada se po jednání s okresním policejním ředitelem a vedoucím zdejšího obvodního oddělení PČR dohodla, že městští strážníci jsou v Nové Pace potřební," oznámil NN starosta Petr Kuřík. "Dohodli jsme se také o prohloubení součinnosti městské a státní policie," dodal starosta. Aby však byla naplněna procedurální správnost tohoto rozhodnutí, o činnosti městské policie bude ještě jednat také novopacké zastupitelstvo na nejbližším veřejném zasedání.

(jn)


Kdo bude provozovat hotel Start?

Jičín - V minulých dnech bylo na městském úřadě oficiálně uzavřeno výběrové řízení na nového provozovatele (nájemce) hotelu Start sportovního areálu v lipách.

Po uzávěrce tohoto čísla Nových Novin se pak měla sejít městská rada rozšířená o zájemce z řad městského zastupitelstva, kteří měli ve vzájemné spolupráci konkurz vyhodnotit a vybrat jednoho ze dvou vážných uchazečů, kteří se výběrového řízení formou zalepených obálek zúčastnili.

Vzhledem k údajně špatné efektivitě provozu hotelové části sportovního areálu nekladlo město téměř žádné mimořádné podmínky k účasti v soutěži, a tak s největší pravděpodobností o jejím vítězi rozhodne kvalita podnikatelského záměru a především pak výše nabídnutého ročního nájmu.

V případě uzavření nájemní smlouvy bude zřejmě moci nový provozovatel restaurace a hotelu Start své záměry realizovat téměř okamžitě. Současný nájemce totiž slíbil předat hotel ještě před uplynutím výpovědní lhůty.

(red)


Silvestr chce Oldřich Bubák oslavit na Jižním pólu

Lázně Bělohrad - Jste přesvědčeni, že právě vaše oslava letošního Silvestra bude ta nejoriginálnější? Omyl. I ty nejfantastičtější představy patrně zblednou ve srovnání s tím, na co se chystá Oldřich Bubák. Magický letopočet s dvojkou na začátku, který je sice mylně, ale i přesto všeobecně označován za první rok nového milénia, přivítá pardubický cestovatel na Jižním pólu.

Zatímco pro většinu z nás zůstávají cesty za polární kruh jen klukovským snem, ing. Bubák se do těchto oblastí vypraví už po čtvrté, a to v rámci neobyčejného projektu Z pólu na pól. Stane se tak jedním z mála lidí na světě, kteří dosáhli obou vzájemně protilehlých bodů naší zeměkoule. V roce 1996 se totiž zúčastnil první české expedice na Severní pól, loni v červnu pobýval několik týdnů na Baffinově ostrově a na Štědrý den se vrátil z mezinárodní expedice Antarktis 98, o níž minulý týden vyprávěl na jedné ze svých pravidelných besed v bělohradských lázních.

"Ještě teď mě mrazí v zádech, před několika dny mi totiž přišla obálka z Londýna s potvrzením, že máme vstup na Jižní pól oficiálně povolen," líčí své pocity ing. Bubák. "O jeho dobytí jsme začali s přítelem Vilémem Rudolfem uvažovat už od okamžiku, kdy se nám podařilo zdolat Severní pól. Tehdy se taky zrodila myšlenka na projekt s názvem Z pólu na pól. Když to vyjde, jeho součástí budou ještě další expedice - na Aljašku, Kurilské ostrovy, Špicberky, Island, do Země Františka Josefa a na Čukotku. Připravujeme také knihu, která by měla vyjít někdy po roce 2000," prozradil. Projekt patrně vyvrcholí už letos oslavou Silvestra na pevnině pokryté ledovým krunýřem, kde jsou jediným společníkem člověka ploutvonožci a hejna tučňáků.

"V loňském roce jsme našli na internetu zajímavý zdroj o expedicích, pořádaných do polárních oblastí. Díky tomu jsme získali kontakt na společnost se sídlem v Seattelu, která nám povolila vstup do ornitologické expedice Antarktis 98. Kromě nás se jí zúčastnila asi stovka další lidí z celého světa. Spolu s kolegou jsme však byli jedinými Čechy," vrací se ing. Bubák k zatím poslední výpravě. Během ní navštívil Mys Horn, poloostrov Antarktida, Jižní Shetlandy, Jižní Orkneye, Jižní Georgiu a Falklandy. Cesta trvala jeden měsíc a jediným dopravním prostředkem byl ledoborec liberijské společnosti, na jeho palubě projel zhruba šest tisíc kilometrů.

"Můžu říct, že jsme viděli opravdu to nejzajímavější, co Antarktida přes léto nabízí. Ve vnitrozemí jsou jenom hory a sníh. Tím, že jsme se pohybovali podél pevniny, která je v létě obnažena, se nám naskytl jedinečný pohled na miliónová hejna tučňáků a kormoránů. Je to monumentální bílá krajina civilizací naprosto nedotčená. Člověk ji má možnost vidět tak, jak vypadala před milióny lety. Když vstupujete na zem, tak se ohlížíte, abyste náhodou nešlápli na nějaký mech nebo lišejník, protože centimetr těchto rostlinek roste i sto let," podělil se o své zážitky s účastníky nedávné besedy urostlý čtyřicátník, který v Bělohradě před několika měsíci pořádal také výstavu fotografií z cest po exotické Asii.

(jn)


Nové Noviny