Na odstranění starých ekologických zátěží totiž stát peníze nemá. Podobných případů jako je brdská skládka, o níž se jednalo už několikrát, jsou v České republice nejspíš stovky. Většinou se jedná o kontaminaci půdy toxickými či ropnými látkami. Takovéto dědictví po sobě zanechaly převážně tehdejší strojírenské podniky, jejichž vedení patrně razilo heslo: příroda si s tím poradí. "Předchozí státní podniky už neexistují, a pokud nebyla založena nástupnická organizace, která by jejich závazky převzala, odstranění škod nebo udělení sankcí není komu uložit," vysvětluje ing. Ivan Vokatý z referátu životního prostředí Okresního úřadu v Jičíně. "V našich rukou tedy řešení není, musela by se změnit současná legislativa," dodal.

"V případě skládky v Brdě jsme učinili nejnutnější opatření, na její likvidaci ovšem stát peníze nemá. Bezprostřední ohrožení spodních vod však nehrozí, současně se vzdáleností od skládky hodnota koncentrace škodlivých látek klesá. Pro jistotu byly z rozpočtu okresního úřadu tři nejbližší domy napojeny na veřejný vodovod," doplnil Vokatý.

Existují ale i výjimky, kdy škody napraví subjekt, který se v zasažené lokalitě rozhodl podnikat, tak jako tomu bylo například při nedávné výstavbě čerpací stanice pohonných hmot v dolní části Husovy ulice v Jičíně. Po předchozí Benzině zůstalo v zemi velké množství ropných látek, během sanací tamního podloží bylo na náklady investora odvezeno na 1500 kubíků zeminy. Obdobně postupuje i společnost Sklopísek Střeleč - Eximos. Ta připravuje odtěžení kontaminovaných pozemků, které se nacházejí v dobývacím prostoru těžařské firmy. Jejich zamoření je výsledkem hospodaření státního podniku Konstruktiva Praha. Vzhledem k tomu, že nynější organizace Konstruktiva Group Transtechnik, a. s. Praha není právním nástupcem, jakoukoliv odpovědnost za způsobené škody odmítá. "V současnosti se provádí doplňující průzkum, předběžně se odhaduje, že se bude muset odvézt asi pět set tun zeminy," uvedl Vokatý k už delší dobu řešenému problému ve střelečském lomu.

Poznamenal, že v části areálu bývalého hořického závodu Karosa, dnes Unispo, nezbytné sanace financuje už druhým rokem Fond národního majetku. Práce na odstranění ropných látek a odmašťovacích prostředků se však komplikují, neboť Unispo je v konkurzu. Pravděpodobně nejvíce zasaženou lokalitou na okrese je bývalý sklad Benziny za vlakovým nádražím v Jičíně. "Tímto závažným případem se zabývá Česká inspekce životního prostředí, do této doby se vytěžilo velké množství zeminy, a aby se látky nešířily do okolního prostoru, byla použita hydraulická clona. Nejvíce zasažená je plocha pod nedalekou tratí, kde došlo zhruba před dvaceti lety k havárii cisterny, z níž vytekly ropné látky, pravděpodobně se jednalo o topný olej. Problém je v tom, že ke kontaminaci došlo v prostoru pod kolejištěm, zřejmě by se musel vybagrovat celý násep," popisuje současný stav Ivan Vokatý. Závěrem podotkl, že ani v jednom ze zmíněných případů bezprostřední nebezpečí ohrožení zdraví občanů nebo ekologická havárie nehrozí.

(jn)

Rozpočet připraven ke schválení

(red)

ENCYKLOPEDIE ŠVEJKA

jn

S kuželnou se zřejmě nepočítá

Ještě v druhé polovině loňského roku to s výstavbou kryté sportovní haly vypadalo nadějně, poslední informace však naznačují, že se dokonce století stavba nazahájí. Městu, které za zhruba půl milionu korun vykoupilo pozemky poblíž budovy obchodní akademie, nazbývá v tuto chvíli nic jiného než čekat, jak dopadne jednání s ministerstvem školství. "V loňském roce jsme požádali o dotaci, zatím nemáme od ministerstva příslib," komentuje současnou situaci hořický starosta Ladislav Vrba. "Projektová dokumentace a stavební povolení je vyřešeno. Stavba se však s největší pravděpodobností odloží, ministerstvo školství letos peníze na nové investice nemá," připustil ředitel gymnásia Josef Lindauer, který i přesto zůstává optimistou. Studenti gymnázia zatím docházejí do haly nad Daliborkou v parku. Podle jeho slov tento stav trvá už přes padesát let. "Vždyť ve městě ani není možnost, kde by se dal v zimním období uspořádat třeba volejbalový turnaj," posteskl si Lindauer. Ředitel obchodní akademie Jaroslav Kotrbáček poznamenal, že se na městské radě hovořilo o požadavku ministerstva, které chce z projektu vypustit kuželnu, tak aby se náklady na stavbu snížily. Přitom pro nevyhovující technický stav starou kuželnu město nedávno zbouralo, a nová měla být součástí přávě plánovaného sportoviště.

(jn)

Pecka láká turisty

Zdá se, že Peckovští chtějí turisty v obci udržet déle, než jen na jeden den, většina z nich totiž po návštěvě zdejšího hradu opět odjíždí. Ve snaze změnit tento stav se chce obec ještě letos soustředit na zkvalitnění služeb koupaliště a celkovou obnovu peckovského náměstí. "Příjmy do pokladny obce, ale i zlepšení podmínek místním podnikatelům může zajistit především rozvoj turistického ruchu. Proto je důležité, jak obec vypadá a co příchozím nabízí," míní starostka Hana Štěrbová.

V těchto dnech se rozhoduje o novém nájemci místního koupaliště, v jehož blízkosti by se podle představ radních měl vybudovat kempingový areál s možností cenově přístupného ubytování. S tím však souvisí dořešení majetkových vztahů, poněvadž koupaliště kromě obce vlastní také místní Sokol, Tělovýchovná jednota Harant a církev. "Od Sokola jsme už obdrželi návrh smlouvy, podle které by nám jejich část měla být pronajmuta na devět až deset let," uvedla starostka. Dodala, že náklady na provoz koupaliště se v posledních letech pohybovaly kolem dvou set tisíc korun. Jeho návštěvníci však mají k dispozici volejbalové a tenisové kurty, přitom další investice je plánována do sociálního zázemí, které tam zatím chybí.

Další finančně náročnou aktivitou je rekonstrukce náměstí, jehož součástí bude také oprava kašny a výsadba nové zeleně. "Vypracovali jsme předběžnou studii, náklady jsou z pohledu našeho rozpočtu astronomické. S dotací počítat nemůžeme. V letošním roce se proto soustředíme na vyhotovení projektové dokumentace, samotné práce budou po etapách zahájeny až v roce následujícím," připouští Štěrbová. Obnova náměstí spočívá především v celkové změně povrchu, který by měl být upraven v kombinaci asfaltu a zámkové dlažby.

(jn)

Víkendová inspirace šéfkuchaře Zdeňka

O pomoc a zpracování vlastních receptur jsem požádal dlouholetého kamaráda a skvělého profesionálního kuchaře Zdeňka Souška.

Co tedy budeme, pane šéfkuchaři, v příštích týdnech v Nových Novinách vařit? "Když už jsi mě k tomuto kroku přiměl, chtěl bych čtenářům předat část vlastních receptur českých, ale i zahraničních jídel. Úvodem však podotýkám, že podle mého názoru bylo v kuchyni již vše vymyšleno. Úspěch přináší kuchařova fantazie, záměny různých mas a ingrediencí (koření, ovoce, zelenina). Pak může být jídlo zajímavé a zvláštní. Náš seriál zahájíme dobrotami mé maminky, která mne svojí nevyčerpatelnou fantazií a znalostí variabilnosti různých surovin ke kuchařskému řemeslu přivedla."

Krůtí prsa na francouzský způsob

500 g krůtích prsíček, 150 g cibule, 200 g jablek, 100 g anglické slaniny, 150 g mrkve, kelímek kysané smetany, sůl, pepř.

Celá krůtí prsa protáhneme anglickou slaninou a lehce je osolíme a opepříme. Do pekáče pokrájíme na drobné kostičky zbylou slaninu, na plátky cibuli, mrkev a jablko. Přidáme prošpikovaná krůtí prsa, podlejeme vodou a pod poklicí vše dusíme do poloměkka. Potom v trošce vlažné vody rozmícháme kyselou smetanu, přelijeme jí maso a dále dusíme do měkka. Vhodnou přílohou jsou brambory.

Dobrou chuť