Na některé otázky si musíme odpovědět každý sám, na některé nám odpověděl předseda Okresního soudu v Jičíně Mgr. Theodor Petryšín.

Co se skrývá pod pojmem "veřejně prospěšné práce"?

"Je to v podstatě trest, který není obecně spojen s trestem nepodmíněného odnětí svobody (vězení). Jinak řečeno, pokud soud neuloží nepodmíněný trest odnětí svobody, je trest veřejně prospěšných prací druhým nejpřísnějším trestem ukládaným soudy v naší republice. Může být samozřejmě uložen pouze při splnění určitých podmínek stanovených zákonem, například u trestných činů, kde zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let a jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele lze předpokládat, že výkonem tohoto alternativního trestu bude dosaženo stejného účinku, jako by pachatel vykonal trest odnětí svobody."

V čem spočívá přísnost alternativního trestu?

"Jestliže odsouzený zaviněně nevykoná uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody. Každé dvě hodiny nevykonaného trestu se pak počítají za jeden den odnětí svobody. V tom je tedy jeho přísnost, a proto o něm hovořím jako o druhém nejpřísnějším trestu."

V jaké výši se ukládá?

"Trest veřejně prospěšných prací lze uložit ve výměře od 50 do 400 hodin. Jeho podstata spočívá v tom, že odsouzený musí vykonávat práci, kterou mu uloží obecní nebo městský úřad, bezplatně a ve svém volném čase. Soud tedy na základě svého rozhodnutí práci a její druh neukládá, stanovuje pouze délku trestu v hodinách. Odsouzený pak vykonává trest v místě svého trvalého bydliště. Zkušenosti však ukazují, že zejména menší obce nemohou většinou vhodné podmínky k výkonu alternativního trestu vytvořit. Pak se může stát, že do jednoho roku po nabytí právní moci rozsudku není odsouzenému umožněno začít trest vykonávat, soud od výkonu tohoto trestu upustí a na odsouzeného je pohlíženo, jako by nebyl odsouzen."

Kolik těchto trestů okresní soud uložil?

"V loňském roce to bylo patnáct. Do této doby jsou vykonané dva, ostatní vykonávány jsou anebo doufejme, že vykonány budou. Celkový počet dříve udělených trestů výkonu veřejných prací je ovlivněn amnestií prezidenta republiky z února roku 1998. Dá se tedy říci, že úspěšnost tohoto druhu trestu je malá."

Vypadá to tedy, že alternativní trest výkonu veřejně prospěšných prací je "pohoda". Spíš se bude zřejmě týkat odsouzených z větších měst, kde jim městské úřady společně s Technickými službami umí práci zajistit. Rozhodně však nelze doufat, že obecní úřady malých obcí budou pro odsouzené vymýšlet a kontrolovat odvedenou práci, shánět jim materiál, nářadí a "drába", který by hlídal nejen hodnoty svěřené odsouzenému, ale především jeho samého. Nikde se nám totiž nepodařilo zjistit, zda a jakým způsobem je odsouzený v případě výkonu veřejně prospěšných prací pojištěn. Protože na možnost vzniku úrazu odsouzeného při této formě výkonu trestu zřejmě nikdo nemyslel, může nastat situace, že v případě "pracovního úrazu" odsouzeného bude platit obec jako "mourovatá", přeneseně tedy daňový poplatník.

(mar)

Jedná se o prodeji "okresu"

V roce 1954 byla "znárodněna" a v roce 1993, při zákonném navracení majetků obcím, převedena opět městu Jičínu. V té době uzavřel Okresní úřad s městem smlouvu o časově omezeném bezúplatném pronájmu s tím, že chátrající budovu, mající v té době hodnotu přibližně patnácti milionů korun, bude se souhlasem Městského úřadu Jičín postupně rekonstruovat. Dnes je budova Okresního úřadu zhodnocena přibližně na třicet milionů korun a v těchto dnech se hovoří o jejím prodeji státu, respektive Okresnímu úřadu Jičín.

Tato jednání však nejsou první, kdy se o odprodeji budovy OkÚ začalo mluvit poprvé?

"O možnosti odkoupení budovy OkÚ jsme s městem jednali již v roce 1993. V té době se však podařilo pouze uzavřít oboustranně výhodnou nájemní smlouvu," předesílá úvodem k objasnění současného stavu jednání vedoucí kanceláře přednosty OkÚ ing. Jan Jiřička.

"V průběhu dalších let se nedařilo získat potřebné finanční prostředky k odkoupení této budovy. Situace se změnila na podzim loňského roku, kdy se povedlo prodat zámek v Dětenicích. Proto přednosta Okresního úřadu ing. Jiří Vitvar po několika letech opět oslovil město Jičín a zahájil nové kolo jednání," vysvětluje Jan Jiřička.

Jak je veřejnosti jistě známo, má Jičín v současnosti určité problémy s naplněním příjmové stránky rozpočtu, proto jsou dnešní jednání mezi "okresem a městem" údajně věcná a oboustranně vstřícná.

Nesnaží se OkÚ tak trochu využít tíživé situace města?

"To rozhodně v žádném případě ne. Spíše se dá říci, že nastala správná chvíle ke vhodnému investování peněz získaných prodejem zámku v Dětenicích. Zatím jsme o těchto otázkách hovořili s radou města. Ta však v tomto případě nemá rozhodovací pravomoc, proto celou věc předala k projednání městskému zastupitelstvu. V případě souhlasného vyjádření se bude muset k uvolnění finančních prostředků vyjádřit okresní shromáždění."

Kolik jste ochotni městu zaplatit?

"Jak je výše zmíněno, současná odhadní cena vzrostla zhodnocením nemovitosti z patnácti, dejme tomu na třicet milionů korun. Proto nabízíme patnáct až sedmnáct milionů korun, což je cena odpovídající našim současným finančním možnostem. V tomto roce jsme schopni zaplatit deset a v příštím roce zbylých pět až sedm milionů korun. Znovu však upozorňuji, že výsledek jednání závisí na rozhodnutí městského zastupitelstva a okresního shromáždění," uzavřel náš rozhovor Jan Jiřička.

Závěrem se společně podívejme, jak by se výše zmíněná částka promítla do rozpočtu města na rok 1999 a 2000.

Vše samozřejmě úzce souvisí s dostavbou bazénové části sportovního areálu. Ta má přijít ještě na 30 milionů korun, přičemž v návrhu rozpočtu města na rok 1999 figuruje pouze 10 milionů získaných formou dalšího úvěru. Spolu s penězi za případný prodej budovy OkÚ by město mohlo v tomto roce disponovat 20 miliony, potřebnými k "částečné" rekonstrukci velkého bazénu, tedy zatím bez tobogánu a občerstvení. Finále by tedy mohlo teoreticky přijít v roce 2000, kdy město od OkÚ dostane zbylých 5 (7) milionů korun, ke kterým však bude muset přidat ještě pět milionů ze svého rozpočtu.

(mar)

Iniciátorem setkání byl Petr Kuřík

"Těm z nás, kteří jsme ve funkcích už druhé nebo třetí volební období, neuškodí, když si vyslechneme názory lidí, kteří do komunální sféry vstoupili na podzim plni elánu a nových myšlenek, tak jako my před několika lety. I oni ale potřebují povzbuzení nebo radu," vysvětluje Kuřík podstatu setkání.

Kolektiv, který se sešel v městském pivovaře, hodlá své připomínky tlumočit na dalších místech, třeba i v Senátu, kde má okres své zastoupení v osobě starosty Jičína Jiřího Lišky. "Ukazuje se, že se stále více projevuje rozdíl mezi velkými aglomeracemi a venkovem, což bohužel řada do důsledku nedomyšlených zákonů ještě podporuje," shodují se nezávisle na sobě starostové, kteří tímto setkáním dali podnět k nové tradici, neboť myšlenku pravidelných schůzek všichni vítají.

"Vlastně teprve až tady jsem měl možnost poznat blíž své kolegy," sdělil starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr. "K problémům malých měst a obcí patří i to, že řada podnikatelů a firem buď končí nebo své aktivity přesouvá do jiného regionu. Obecní rozpočty tak přicházejí o jedny z mála příjmů, které ještě mají. Současně se zavedením vyšších územně samosprávných celků se nyní hovoří i o nové daňové soustavě. Pokud lidé za prací dojíždějí, měla by část daní přecházet do místa jejich trvalého bydliště," zmínil Šubr jeden z diskutovaných bodů. Změna rozdělování daňových příjmů by finančně pomohla například Sobotce, neboť řada tamních obyvatel je zaměstnána v mladoboleslavské Škodovce.

Miletínská starostka Lenka Kožíšková, stejně jako její bělohradský kolega, považuje za velký úspěch už to, že se zástupci měst a obcí sešli. "Zájmem nás všech je zajistit rozvoj okresu ve všech směrech, aby se tu lidem žilo lépe. Problémy, které řešíme, se netýkají jen jednotlivých měst nebo obcí, ale celého regionu. Proto je důležité, abychom toto úsilí vyvíjeli společně," vyzdvihuje význam setkání starostka Kožíšková. Za největší handicap považuje nedostatek pracovních příležitostí, což je jednou z příčin vylidňování venkova. "S tím se potýkají především okrajové části okresu. Firmy nebo podnikatelé zase nechtějí vstupovat tam, kde neseženou zaměstnance, proto se stěhují do větších center. Nedostatek pracovních příležitostí, bytová problematika a zanedbaná infrastruktura spolu úzce souvisí, je to uzavřený kruh, z něhož je potřeba nalézt cestu ven," zdůraznila.

Snad nejhůř je na tom Kopidlensko, které se v rámci okresu potýká s největší nezaměstnaností. Šance na oživení zdejší oblasti jsou spojovány se zahájením výroby v bývalém cukrovaru, který má být přestavěn na lihovar. Bohužel agónie tohoto miliardového komplexu stále pokračuje. Jelikož nedostavěný cukrovar v tuto chvíli nemá zřetelného majitele, není za současné situace ani s kým jednat.

(jn)

Hovory s radnicí ve čtvrtek 18. února

Toto již tradiční, veřejností hojně navštěvované setkání organizuje tak jako vždy Spolek přátel města Jičína v čele s jeho prezidentem JUDr. Petrem Krupkou. Diskusní podvečer se tentokrát uskuteční ve čtvrtek 18. února 1999 v malém sále Kulturního domu Jičín na Husově třídě.

Náměty a dotazy na volené zástupce okresního města můžete písemnou formou zasílat však již dnes, a to na adresu Kulturní dům Jičín, Husova ulice 206, 506 01 Jičín. Obálku označte heslem "SPOLEK".

(red)