| Nové Noviny č. 3/99 | 22. ledna 1999 | strana 11 |
Blahopřejeme
Dne 26. ledna oslaví své 3. narozeniny náš syn, vnuk a pravnuk Míša Mauer. Vše nejlepší, hodně zdraví a štěstí přejí rodiče, bratr Liborek, babička, prababička a celá rodina Janečkova z Jičína.
Dne 26. ledna oslaví své 12. narozeniny Jiří Knížek. Hodně zdraví a štěstí přejí rodiče, sourozenci, babičky, strejdové a sestřenice Iveta.
Vzpomínáme
Dne 25. ledna uplyne smutných 25 let ode dne, kdy nás navždy opustil náš milovaný tatínek František Matějka z Jičína. Stále vzpomínají a nikdy nezapomenou dcera Lída, Jana a syn Jiří.
Společenská kronika
Nehodovost na Jičínsku od 11.1. do 17.1.
| Nehody a jejich následky - | v roce 1998 | v roce 1999 |
| Počet dopravních nehod celkem | 19 | 38 |
| Počet usmrcených osob | 0 | 0 |
| Počet těžce zraněných osob | 0 | 0 |
| Počet lehce zraněných osob | 2 | 5 |
| Způsobené škody | 573 500 | 1 121 000 |
| Hlavní příčiny dopravních nehod | ||
| Alkohol | 2 | 2 |
| Rychlost jízdy | 9 | 22 |
| Nedání přednosti v jízdě | 3 | 6 |
| Špatné předjíždění | 0 | 0 |
| Špatný způsob jízdy | 5 | 3 |
| Nedodržení bezpečné vzdálenosti | 1 | 3 |
| Technická závada na vozidle | 0 | 0 |
| Havárie z jiných příčin | 1 | 4 |
| Účastníci dopravních nehod | ||
| Řidiči autobusů | 0 | 0 |
| Řidiči nákladních vozidel | 4 | 4 |
| Řidiči osobních vozidel | 14 | 33 |
| Řidiči motocyklů | 0 | 0 |
| Řidiči traktorů | 0 | 0 |
| Chodci | 1 | 1 |
| Děti do 8 let | 0 | 0 |
| Děti nad 8 let | 0 | 0 |
| Cyklisté | 0 | 0 |
| Zvířata | 0 | 3 |
| Zaviněno stavem vozovky | 0 | 0 |
| Jiný účastník | 0 | 0 |
| Nezjištěno, řidič ujel | 0 | 1 |
Častým dotazem v poslední době je nákup zboží v obchodní síti MAKRO. V této souvislosti se tazatel ptá, jakým způsobem má účtovat tyto nákupy v účetnictví. Tazatel je fyzická osoba a obdržel od organizace MAKRO 2 karty, které ho opravňují k nákupu zboží ve velkoobchodní síti prodejen MAKRO. Jedna je určena k nákupu zboží pro firmu, druhá pro osobní spotřebu. Právě v případě druhé karty má problém, rád by znal význam pojmu "osobní spotřeba".
V případě nákupů na základě karty pro osobní spotřebu tazatel též nakupuje pro svoji rodinu a příbuzné.
Pojem "zboží pro vlastní potřebu" není v předpisech definován. Jedná se prakticky o zboží, které neslouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka. Pokud např. podnikatel, fyzická osoba účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, nakoupí od dodavatele zboží, které bude následně prodávat v rámci svých podnikatelských aktivit, účtuje výdaje spojené s nákupem tohoto zboží jako výdaje daňové, a to v okamžiku jejich zaplacení. Nakoupí-li podnikatel u dodavatele současně se zbožím, které následně prodá v rámci podnikatelské činnosti i zboží, které nebude sloužit pro jeho podnikatelské aktivity (oblečení, potraviny, spotřební zboží apod. pro sebe, případně členy rodiny), musí pak důsledně rozlišit, jaká část výdajů je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jaká část výdajů bude výdajem nedaňovým. V případě, že tazatel uskuteční nákup pouze pro svoji osobní spotřebu, bude tyto výdaje v peněžním deníku účtovat jako výdaje nedaňové.
V souvislosti s DPH bych ráda upozornila na ust.§ 19 zákona o DPH, týkající se nároku na odpočet. Pokud se bude jednat o zboží, které bude určeno k dosažení obratu za zdanitelná plnění v souvislosti s podnikat. činností, pak nárok na odpočet lze uplatnit s tím, že při realizaci zboží bude uplatněna daň na výstupu. Pokud tazatel uskuteční nákup na základě druhé karty, která je určena pro nákupy typu osobní spotřeby, tyto účtovat vůbec nemusí.
Otázka jiná je u právnických osob, které také nakupují na základě karet sítě MAKRO, kde je postup poněkud odlišnější.
Zimní přikrmování ptactva patří mezi činnosti správného milovníka přírody již odedávna. Je však přehnané tvrdit, že je to činnost pro přežití ptáků nezbytná. Naopak hladovění v zimním období je pro většinu ptáků mechanizmem, který selektuje nemocné a slabé jedince a udržuje tak populaci zdravou. Kromě toho na krmítku míváme stále stejné hosty, přikrmování se tedy týká pouze několika nejčastějších druhů zrnožravých ptáků. Lesní druhy hmyzožravých ptáků (šoupálci, králíčci, střízlíci, červenky) jsou v zimním období odkázáni sami na sebe.
Přesto je péče o drobné zpěvné ptactvo záslužná činnost, která podporuje zájem o přírodu a vytváření kladného vztahu k naší ptačí fauně. Co tedy sypat do krmítek? Všechny druhy obilnin, olejnatá semena, vločky, šrot, zadinu, ořechy, ale třeba i sušené bezinky, bodláky, jádra z melounu...
Především však musíme dbát na to, aby vše bylo čerstvé, neplesnivé a zbytky byly včas odstraněny. Ve zverimexech můžeme zakoupit lojové koule se semeny, a to jak pro zrnožravé, tak i pro hmyzožravé druhy ptáků. Takovouto lojovou pochoutku můžeme ptákům připravit i doma: Rozpuštěný, vyškvařený lůj smícháme se sypkým krmivem, za tepla nalejeme do nádoby, necháme ztuhnout a zavěsíme na vhodném místě dnem vzhůru.
V Jičíně, například na sídlišti U Stadionu, můžeme na krmítku sledovat tyto druhy ptáků: sýkorky koňadry, sýkorky modřinky, zvonky, kosy, vrabce, ale i čížky lesní, dlasky a strakapoudy.
Zvláštním případem je přikrmování dravců. Pro ně bývá problematické nalézt dostatek potravy, pokud je vyšší sněhová pokrývka. Přesto při krmení dravců nejde většinou o pomoc při hladovění, ale o způsob, jak udržet vzácné druhy dravců v lokalitě, kdy byli vysazeni (například orel mořský na Třeboňsku).
Pravda, všichni máme v současné době stále méně času. Mnohdy máme plno starostí sami se sebou a rodinné vztahy dostávají na frak. Málo se staráme, kde jsou a s kým tráví volný čas naše dospívající děti. Příběh, který vám budu vyprávět, patří ve svém konci k těm šťastnějším.
Soukromý mejdan začal nabírat ty správné obrátky. V zahulené místnosti již téměř nebylo vidět a všichni nasávali zaručeně "pravého" Napoleona (za pouhých 69 korun, no, nekupte to za ty prachy). Většina mejdanistů již začínala být silně podnapilá. Co na tom, že dívkám a chlapcům, kteří se ho účastnili, nebylo ještě ani 15 let. Nastojte, nejmladšímu, který rozléval alkohol, bylo pouhých 6 let. Ostatně i sama obžalovaná XY ještě nedosáhla plnoletosti. Její sexuální apetit, s ohledem na její věk, však byl obdivuhodný. Přímo na mejdanu svedla ještě ne patnáctiletého hocha, se kterým měla opakovaně pohlavní styk.
Za pár dní na to si za objekt své neukojené sexuální touhy vybrala dokonce čtrnáctiletého. Sama u soudu doznala, že věděla kolik je poškozeným let, i to, že její jednání je trestné.
O určité naivitě obžalované, pokud jde o její sexuální znalosti, svědčí to, co sama uvedla do protokolu. Ona totiž celé své jednání s poškozenými považovala za "blbnutí". A to prý z toho důvodu, že se o sexuálních záležitostech ještě nebavila ani s matkou, ani s nikým jiným. Znalci nezjistili žádnou sexuální poruchu.
Odsouzena tedy byla pro trestné činy pohlavního zneužívání, a to proto, že vykonala soulož s osobou mladší 15ti let či jiným způsobem takovou osobu pohlavně zneužila. S ohledem na její dosavadní beztrestnost a její doznání jí byl uložen krátkodobý trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců a výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Soud přitom vzal v úvahu i to, že pachatelka se trestného činu dopustila ještě jako mladistvá. Takže bacha na mejdany!
Konec stresu u žáků, kteří trpí dysgrafií nebo dyslexií a potýkají se s problémy při hodinách psaní, slibuje holandská firma, zabývající se výrobou psacích potřeb a dalších pomůcek pro školáky, ale i pro dospělé.
"Poslední dobou se hodně mluví o Trojhranném programu, ale málokdo ví, o co se konkrétně jedná," říká ředitel Základní školy v Běcharech Mgr. Miloš Novotný, který má s těmito výrobky pozitivní zkušenost. "Tužky nebo pera s trojhranným profilem pomáhají odstraňovat i špatné návyky při jejich držení. Jsou vhodné především pro předškoláky a prvňáky. Když přijde do třídy dítě, které má problémy se psaním, je to dobrá pomůcka k tomu, aby se dítě naučilo správnému držení pera," vysvětluje ředitel Novotný. Dodal, že žáci prvních tříd mohou díky ergonomickému tvaru na rozdíl od běžných per začít psát s inkoustovým náčiním podstatně dřív, než bývá zvykem.
Své dětství až do třinácti let jsem prožil na vesnici. Měl jsem a stále mám rád přírodu a zvířata. Často jsme s kamarády chodili do lesa na Podháj, ale snad nejčastěji jsme chodili do zámeckého parku, který byl nedaleko školy, ve které jsme bydleli.
Když mi bylo devět let, rozhodla se rodina, že si opatříme psa. Názorů, jak by měl budoucí hlídač vypadat, bylo mnoho. Maminka si přála jezevčíka, táta něco většího, já jsem chtěl kolii a brácha byl nejskromnější, chtěl prostě psa. Když všechny inzeráty a nabídky od sousedů selhaly, vypravili jsme se autem jednoho dubnového nedělního rána na trh do Kolína. Dříve, než jsme vyjeli, vyslechli jsme od otce tyto poslední pokyny.
"Ne abyste si vybrali prvního ratlíka, kterého na trhu uvidíte!" Cesta utekla, co by dup a už tu byl Kolín se svým krásným slunečným ránem.
Kolínské trhy mají již svoji tradici, proto nás ani nepřekvapilo velké množství lidí. Ke koupi tu bylo téměř všechno hospodářské zvířectvo. V té době jsem byl ještě malý, nejen věkem, ale i postavou, proto jsem se většinou díval místo na klece se zvířaty na záda dospělých lidí. Po velké tlačenici jsem se konečně dostal s bráchou k první kleci, v níž se krčilo malé štěňátko. Bylo celé černé, chundelaté, jen náprsenku a tlapky mělo bílé. Sedělo v koutku se smutnýma očima. I když v dalších klecích byly i jiné, snad lepší druhy psů, nám se líbilo štěně v první kleci.
Rodiče kapitulovali. Maminka řekla: "Kupte toho psa, ať jsme odtud pryč." A tím vyřkla konečný ortel a my si odnášeli do auta štěně - Šmudlu.
Šmudla se brzy stal členem naší rodiny. Chodili jsme s ním na procházky do parku, cvičil jsem ho, koupal, česal, byl prostě hýčkán. A on mě vyprovázel a vítal na cestě do školy. Tak jsem se Šmudlou prožil několik let svého dětství. Byl mi věrným kamarádem - byl, až jednou - Šmudla se ztratil, nepřišel.
Jen vzpomínka nám na něj zbyla, fotografie a stará bouda.