Po úvodní úspěšné besedě, o které jsme již informovali, to bude 25. února 1999 v Porotním sále Valdštejnského zámku koncert zvaný "Po černých a bílých". Jak název naznačuje, půjde především o prezentaci klavíristů, ale nejen jich. V březnu se sjedou do Jičína bývalí absolventi školy, aby si zavzpomínali a zahráli. Setkání bude opět v Porotním sále.

Z množství dalších pořadů upozorňujeme s předstihem na chystaný společenský večer 12. června 1999 v zámeckých prostorách. Závěr roku a oslav bude patřit České mši vánoční J.J. Ryby v provedení učitelů a žáků ZUŠ spolu s pěveckým sborem Smetana. O všech chystaných akcích budeme podrobněji a včas informovat.

(ras)

Děti z mateřské školy a sauna

Byli jsme tenkrát přitom a slíbili jsme vás informovat o zkušenostech se saunováním a alespoň částečně zmapovat výsledky a účinky tohoto procesu na dětský organizmus. Dosavadní postřehy jsou velice zajímavé. Jednoznačně dokladují a podtrhují slova MUDr. Antonína Mikoláška, přednášejícího v této škole v létě loňského roku na semináři pořádaném firmou MKE Jičín. Škoda jen, že z ostatních mateřských škol se o danou problematiku tenkrát nikdo nezajímal.

Dnes již mohou své zkušenosti ze saunování dětí předávat i učitelky ze jmenované mateřské školy. Ředitelka paní Lüftnerová nám poskytla několik zajímavých informací. Z 38 předškolních dětí se saunování neúčastní pouze dvě, které v těchto aktivitách nenašly zálibu. Ostatní se na den saunování velice těší. Ze sauny vycházejí děti růžové a rozradostněné. Saunování mají rozvrženo a organizováno tak, aby každé dítě prošlo saunou jedenkrát za 14 dní. To je totiž nejzazší termín pro udržení získaných pozitivních účinků. Děti, které v této frekvenci vytrvaly celé pololetí, nevynechaly ani jeden školní den z důvodu nemoci.

Saunu v mateřské škole doplňují i jinými regeneračními postupy: Plaváním v nově otevřeném bazénu sportovního areálu, pobytem v parní lázni a vířivé koupeli. Obliba saunování a plavání je samozřejmě závislá i na pochopení rodičů. Ti, kteří přijali rozumné poučení a pochopili význam tohoto rehabilitačního procesu, nelitují věnovat část finančních prostředků k cílenému vylepšování životosprávy svých dětí. V Mateřské škole J.Š. Kubína platí pouze 8 korun. Návratnost peněz investovaných do instalace sauny potrvá tedy řadu let. Je však bohatě zhodnocena blahodárnými účinky sauny a možností předání správných životních návyků předškolním dětem.

(red)

Svědkové tvrdí: Na Hrázi straší

Profesionální čarodějnici Vítězslavu Klimtovou není třeba jičínské kulturní veřejnosti představovat. Stačí snad pouze připomenout její úspěšnou výstavu obrazů, loutek, plastik a knižních ilustrací v Galerii Holan v rámci loňského festivalu Jičín - město pohádky. Kdo výstavu navštívil, toho asi nikterak nepřekvapil listopadový "povel" dětem i velkým příznivcům pohádek ke zdokumentovaní stavu strašidel na našich hradech, v lesích, lukách, rybnících, slujích i v domácnostech a samozřejmě především v postýlkách našich nejmenších. Úkolem všech, bez rozdílu věku, pak bylo namalovat nebo vyrobit strašidlo provádějící alotrie a nepříjemné naschvály v blízké přítomnosti autora.

Do redakce "Praktiku" přišla spousta kreseb, které vskutku hýřily nápady i fantazií a vybrat nejlepší bylo velmi těžké. Autoři soutěže se nakonec rozhodli odměnit sedm dětských kreseb ze ZŠ ze Křtin u Blanska a z Nymburka. Rovnocenné výsadní postavení na scéně republikových strašidel získal i "Pidivajzlík", žijící v Galerii Na Hrázi v Jičíně. Podle očitých svědků tam straší hlavně ve sklepě a bydlí u studny s rumpálem. Majitelem galerie je Petr Heber a právě jemu se podařilo "Pidivajzlíka" vyfotit, za což od "Praktiku" obdržel knihu pohádek, kazetu a ilustrovaný kalendář od Vítězslavy Klimtové. Petr Heber se zároveň stal členem Klubu ohrožených strašidel.

(red)

Sídlo Kryštofa Haranta přilákalo vloni rekordní počet návštěvníků

"Objekt je ve vlastnictví obce, jejímž prostřednictvím je financován, a jako jedno z mála zařízení tohoto charakteru je soběstačný," zdůraznil současný správce.

Původně gotický hrad zažil největšího rozkvětu za dob osvíceného šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, vášnivého cestovatele a hudebníka, který byl spolu s dalšími dvaceti českými pány pro účast na stavovském povstání začátkem sedmnáctého století popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Na jeho počest se zde pravidelně pořádají Harantovské hudební slavnosti.

Loňský nárůst počtu příchozích pravděpodobně souvisí i s novou expozicí - Hrdelní právo a soudnictví v Čechách v 16. až 18. století. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout, jak asi vypadala rychtářská jizba, v níž zasedal hrdelní soud. A aby měli představu o katovském řemesle pokud možno co nejdokonalejší, mohou si prohlédnout i mučírnu ve sklepení hradu, kde nechybí tradiční atributy, jako lámací kolo, palečnice, drtiče kloubů nebo železná maska. "Možná je to trochu morbidní, ale většinu lidí takové věci přitahují, zvlášť, když se jedná o utrpení jiných," připouští s trochou nadsázky kastelán.

Tím ale prohlídka nekončí, její součástí je také černá kuchyně a v prvním patře stálá expozice, věnovaná historii hradu, obce a Kryštofu Harantovi, která ještě před nadcházející sezónou dozná podstatných změn. "Od roku 1968 se tato expozice v podstatě neměnila, za těch třicet let je už morálně zastaralá. O její obměně uvažujeme snad patnáct let, stále se však odkládala," vysvětluje Jiří Červenka důvod chystané reinstalace, jejímž garantem bude pražský Státní ústav památkové péče. Výstavka bude zároveň obohacena o několik nových exponátů.

V letošním roce by měla pokračovat i rekonstrukce hradebního zdiva. Plánuje se také zpevnění přístupového mostu a dostavba věže, čímž by se prohlídkový okruh rozšířil o vyhlídku. "Jakým tempem budou opravy pokračovat, to je především otázka finančních možností," říká peckovská starostka Hana Štěrbová s tím, že v letošním roce zažádala obec o dotaci ve výši jednoho milionu korun. "Od počátku devadesátých let, kdy se hrad začal intenzivně opravovat, se zde proinvestovaly zhruba čtyři miliony korun. Objem vynaložených prostředků však v první fázi za kvalitou provedených prací pokulhával," poznamenal kastelán.

Hrad každoročně přitahuje turisty i mnoha kulturními akcemi. Na červen je plánován čtvrtý ročník Harantovských slavností historického zpěvu, opět se v průběhu sezóny uskuteční koncerty a divadelní představení. Předběžně přislíbil výstavu svých obrazů herec Jan Kanyza. Jeho díla by měla být o letních prázdninách k vidění v bývalé galerii sochaře Bohumila Kafky, kde vloni vystavoval malíř Zdeněk Šputa. V hradním sklepení zatím zůstává expozice avantgardních plastik sochaře Mojmíra Vokolka.

(jn)

Humprecht uvítá i večerní návštěvníky

Počty návštěvníků se podle kastelánky zámku už delší čas nemění. "V posledním období jsme tu však zaznamenali úbytek cizinců, především z Holandska. Tento sestupný trend začal už asi před dvěma lety," říká kastelánka Faměrová. Posledních deset let zavítá na více než tři sta let starou dominantu Sobotky každý rok v průměru zhruba dvaačtyřicet tisíc turistů. "Nadprůměrná návštěvnost byla v roce 1996, v tomto roce jsme slavnostně otevřeli nově přepracovanou stálou expozici v prvním patře zámku," upřesnila dr. Faměrová. Připustila sice, že chování některých příchozích bývá občas problematické, ale jedná se jen o individuální případy, které nejsou neobvyklé ani v jiných kulturních zařízeních tohoto typu.

Jak dále uvedla, expozice ve všech patrech jsou už dokončeny a jelikož mají trvalý charakter, žádné změny v této souvislosti správa zámku nechystá. "Snad jedině drobné doplňky. Vloni jsme například obohatili sbírku o tři historická křesla, která byla restaurována, a několik obrazových materiálů." V závěru loňského roku opravila královéhradecká firma Kámen původní přístupové schodiště, letos je plánována instalace zábradlí a dokončení venkovního osvětlení, ovšem s tou podmínkou, že se podaří nalézt peníze v už tak nabitém městském rozpočtu. Přitom údržba a obnova zámku je financována jak z městských a státních dotací, tak i ze vstupného.

Ani letos nezůstane na Humprechtě jen u průvodcovských aktivit, ale naváže se na již tradiční koncertní a výstavní činnost. První výstava (figurální krajka) v podkroví zámku bude otevřena současně v den zahájení nadcházející sezóny, která zde začíná v dubnu, tak jako na jiných hradech a zámcích v České republice. V jednání je také například koncert Lubomíra Brabce, jehož kytarový recitál v hodovní síni bývá pokaždé výjimečnou událostí, poprvé tu vystupoval už před patnácti lety.

(jn)

Kost zahájí sezónu obléháním

Sezónu zde už tradičně zahajují v dubnu ukázkami bojů z dob třicetileté války. Gotické sídlo rodiny Kinských bude tak první dubnový víkend obléháno skupinami historického šermu, které předvedou útok Švédů, oznámil NN Jiří Brandýský. Ten se kromě Kosti stará také o zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou, která byla začátkem devadesátých let rovněž navrácena v restituci původním majitelům, jejichž nejstarším zástupcem je dr. Norbert Kinský, jeden z čelných představitelů řádu Maltézských rytířů. "Druhý prohlídkový okruh pravděpodobně zatím neotevřeme, nemáme totiž potřebné ubytovací kapacity, zdá se to být maličkost, ale bez tohoto zázemí nemůžeme přijmout další průvodce," vysvětluje Brandýský.

V těchto dnech se na hradě provádějí stavební úpravy, jejichž cílem je vylepšení a zčásti i rozšíření sociálního a stravovacího zázemí. Čas od času si totiž část hradu pronajímají soukromé subjekty, které tu pořádají prezentační a společenské akce. Pro běžné návštěvníky je zajímavé, že se několika novými exponáty opět obohatí stálá expozice, konkrétně černá kuchyň a zbrojnice. Nově bude zpřístupněna také hradní kaple, upravená jako rytířská modlitebna, přízemí Bílé věže, rozšířené o jednu místnost a zároveň se připravuje otevření výstavní síně v objektu bývalého pivovaru v těsném sousedství hradu.

"V letošním roce se nám snad podaří rozjet i pravidelné kulturní soboty na Kosti. O víkendu bychom totiž chtěli pořádat divadelní představení, případně rytířské turnaje, jejichž součástí by byly i noční prohlídky hradu s možností občerstvení," oznámil NN Brandýský s dovětkem, že vstupné se v letošním roce nemění.

(jn)