Nové Noviny č. 1/998. ledna 1999strana 11

Soudnička - "Chlapák..."

Pan XY byl, jak se říká, řízek chlap. Ne jenom pro svoji hromotluckou postavu, ale taky proto, pokud jde o jeho seznámení se se soudy, měl již něco za sebou. A taky proto, že jednak sám si dal "rád do nosu", ale rád dával přímo do nosu také jiným.

Stačilo navodit si patřičnou hladinu alkoholu a okolí se nestačilo divit, co za zvíře se v panu "řízkovi" probudilo. Tak tomu bylo i v našem popisovaném případě. Pan XY s několika svými skalními odtáhl na oblíbenou diskotéku nedaleko od Jičína. A právě tady si tu svoji pověstnou alkoholovou hladinu přivodil poměrně velice brzo.

A točte se, pardálové! K tomu, aby někoho fyzicky napadl, stačila pouze maličkost. Vlastně ani záminku nepotřeboval žádnou. Stačilo, že se na něho někdo, jak se on sám domníval, křivě podíval. V tomto případě zcela bezdůvodně fyzicky napadl dva bratry. Jednoho udeřil pěstí a způsobil mu pohmoždění spánkové krajiny. Druhému, rovněž pěstí, způsobil pohmoždění obličeje. Naštěstí se to v obou případech obešlo bez vážnějšího zranění s následnou pracovní neschopností.

U soudu se hájil pan XY tím, že se jenom bránil, protože ho někdo (nevěděl však kdo) udeřil lahví do hlavy. Tuto jeho obhajobu mu však nikdo nepotvrdil. Naopak výpovědi obou poškozených byly v souladu s lékařskými zprávami a s výpověďmi dalších svědků. Pan XY byl zdejším soudem odsouzen pro trestný čin výtržnictví dle § 202 ods. 1 tr.z., a protože v minulosti byl již šestkrát soudně trestán pro obdobnou trestnou činnost, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců.

Krajský soud pak jeho odvolání zamítl, neboť v rozhodnutí zdejšího soudu neshledal pochybení. A tak panu XY nezbude, než na okolní svět nahlížet poněkud jinýma očima.

(RYŠI)


Kdo jsi se narodil potřetí

Již přesně nevím, byla-li ještě zima nebo už začalo jaro. Určitě však vím, že uvedené období bylo deštivé. Škola, ve které jsem učil, stála u hlavní silnice pod prudkým kopcem. Zrovna probíhala první vyučovací hodina, když tu několik žáků vstalo a běželo k oknům. "Bouračka, havárie!" - znělo třídou.

Nedaleko silnice, pod kopcem, se nacházelo cosi podobné autu a s kopce místo po silnici se to převracelo, jelo příkopem přes křoviska. Z auta jako zázrakem vylezl asi zadním rozbitým oknem mladý muž, kterého jsme ve škole ošetřili, měl jen škrábance. Vypadal velmi sklíčeně a za chvíli telefonoval svému otci, od kterého si auto vypůjčil. Pozorně se na muže dívám a on ve mně poznal učitele z dřívějších dob. "Řeháku, ty jsi se potřetí narodil!" povídám. "Snad podruhé", diví se.

A tak jsem mu vyprávěl tento příběh:

Učil jsem na základní škole a před mnoha lety v létě jsem vedl stanový tábor v Dětenicích. S dětmi jsem jel na výlet do Poděbrad vlakem s tím, že si prohlédneme zámek, projedeme se lodí a navečer se opět vrátíme do tábora.

Na prvním místě programu byla návštěva místního zámku v Poděbradech. Ke konci prohlídky jsem začal žáky počítat - jeden chyběl! Nastalo hledání. Základna byla přímo před sochou Jiřího z Poděbrad, odtud byli vysíláni pátrači. Chyběl žák Řehák, ukázněný, poslušný, žák s velmi dobrým prospěchem.

Čas ubíhal a chybějící Řehák nikde. Snad se obrátíme na policii... Tu se z městského rozhlasu ozvalo hlášení: "V budově MNV se nachází žák Řehák, který bydlí v Dětenicích..."

Na úřadě se pak vše vysvětlilo. Chlapec šel jako jeden z posledních a na nádvoří zámku se opozdil. Starší pán, lázeňský pacient, který si zřejmě krátil dlouhou chvíli, uviděl samotného chlapce a v roli chrabrého zachránce jej přivedl na úřad.

"Když jsi šel tenkrát s úplně neznámým pánem v Poděbradech a vše dobře dopadlo, narodil ses podruhé, dnes tedy potřetí", řekl jsem mu s úsměvem.

Zdeněk Kůtek


Rady veterináře - boj proti zevním parazitům

Proč je nutné domácí zvířata, ať kočky nebo psy, chránit proti zevním cizopasníkům, jsme si částečně vysvětlili v předchozím článku. Každý odpovědných chovatel tedy cítí potřebu svého svěřence chránit. Je třeba se rozhodnout, který z mnoha přípravků proti zevním parazitům (tzv. ektoparazitika), jež nám nabízí trh, použít.

Ektoparazitika lze dělit podle několika hledisek. Nejdůležitějším je použitá účinná látka, tzn. látka, jež přímo odpovídá za hubení či jinou eliminaci zevních parazitů na zvířeti. Toto téma je pro chovatele poměrně složité, proto je nejjednodušší informovat se o nejnovějších preparátech u svého veterináře, který poradí při výběru ektoparazitik a může koupi konkrétních přípravků doporučit, nebo nikoliv. Na trhu je stále ještě množství různých přípravků, které jsou dnes již překonané, co do účinnosti nedostatečné, některé mohou dokonce přivodit i zdravotní potíže. Jejich jedinou výhodou je nízká cena, přímo úměrná účinku.

Stejně důležitým kritériem pro volbu vhodného ektoparazitika je jejich léková forma. Nejstarší a nejrozšířenější přípravky se používají ve formě koupelí, což u psů nebývá problém, zatímco u koček naopak. Dá se říci, že koupel je způsobem boje proti ektoparazitům již překonaným. I když pacient koupání snáší dobře, je třeba si uvědomit, že k efektivnímu boji proti zevním cizopasníkům (především blechám) je nutné koupat zvíře jedenkrát, nejlépe dvakrát týdně, což je jednak pracné a navíc tím můžeme u citlivějších jedinců vyvolat kožní poruchy.

Tento nežádoucí efekt se snažili výrobci eliminovat výrobou tzv. suchých šamponů a zásypů. Eliminuje se sice vliv častého namáčení kůže a srsti v klasické koupeli, avšak účinek sypkého antiparazitika v srsti a kůži je také jen velmi krátkodobý a je nutné časté opakování. Ne každá kočka navíc přípravek snáší, dochází k jeho slízávání při běžné denní toaletě srsti a mohou se dostavit zdravotní potíže.

Spreje, v dnešní době především ruční rozprašovače, jsou velmi rozšířenou aplikační formou. Dnes je k dispozici celá řada kvalitních rozprašovačů. Obecně lze doporučit použití sprejů v boji proti klíšťatům. Existují preparáty jak s dlouhodobým účinkem (až 3 měsíce), tak přípravky s nutností častějšího použití, jež jsou však velmi šetrné a pro kočky a psy naprosto zdravotně nezávadné, takže jejich časté použití nevyvolává žádné problémy.

Obojky jsou velmi diskutovanou lékovou formou, nedá se říci, že by u všech zvířat fungovaly vždy spolehlivě. Často je nepříjemný jejich zápach, především v bytě, jejich účinek se snižuje povětrnostními vlivy, navíc mnoho zvířat je nesnese, dokonce jsou možné i alergické reakce. Použití u koček a velkých plemen psů je do jisté míry omezené.

Velkým krokem kupředu v boji proti ektoparazitům jsou aplikační formy spot-on, které se aplikují z malé ampulky přímo na kůži, nejčastěji na hřbetě v oblasti mezi lopatkami. Tam se během tří dnů vstřebávají do kůže a účinkují po celém povrchu zvířete. Jejich účinek je od jednoho do dvou měsíců a zvíře je po tuto dobu dostatečně chráněno před zevními ektoparazity. Bohužel tato forma není účinná proti klíšťatům.

Posledním ze způsobů obrany zvířat proti zevním cizopasníkům je podávání tabletové lékové formy. Účinná látka se vstřebává do těla pacienta a velmi pomalu (asi jeden měsíc) se uvolňuje do krevního oběhu. Při napadení cizopasníky dojde k nasátí účinné látky s krví. Parazit sice není usmrcen, ale ztrácí schopnost reprodukce, takže okolí zvířete není zamořováno vývojovými stadii parazitů. Při ošetření všech zvířat v daném prostředí se tak přeruší vývojový cyklus parazitů. Nevýhoda této aplikační formy je v celkové zátěži organizmu a poněkud vyšších nákladech.

Jak je vidět, vzhledem k široké nabídce preparátů proti zevním parazitům, je orientace při výběru toho nejvhodnějšího často pro chovatele složitým oříškem. Každý veterinář vám jistě rád poradí a doporučí ten nejvhodnější pro vašeho svěřence.

Přeji vám všem i vašim čtyřnohým, ušatým a chundelatým kamarádům mnoho štěstí i zdraví v novém roce.

MVDr. Vladimír Šoltys, Jičínská veterinární ošetřovna


Šikova ekonomická reforma umožnila v letech 1968-69 podnikat i podvádět

Je tomu třicet let, co se přísný duch socializmu, který považoval podnikání za mravně pochybnou, ba trestnou činnost, na dva roky oblomil a k oživení ekonomiky, podnikání v omezené míře povolil. Šikova ekonomická reforma v roce 1968 umožňovala hlavně tři formy. Při národních výborech se zakládaly takzvané DOSky (drobné opravárenské služby), podporovala se přidružená výroba při JZD a konečně se připouštělo i malé soukromé podnikání.

Národní výbory začínají v roce 1968 povolovat soukromé provozovny. Například ve Staré Pace začal pan Kraus s výrobou cementových výrobků ve vlastní režii. Bývalí majitelé - jako pan Václavík v L. Bělohradu nebo Jůzovi v Libáni - usilují o vrácení své dílny. Bývalý majitel zámečnické provozovny Východočeských cihelen v Jičíně pan Veselý (tehdy zaměstnanec Agrostroje) to řešil rázně: Odstranil zámek na dveřích, dal tam svůj a přicházejícím zaměstnancům ráno 22.4.1968 prohlásil, že v rámci demokratizačního procesu se ujímá svého vlastnictví a že je do práce nepustí. Druhý den se však v dílně opět pracovalo - pan Veselý ustoupil.

DOSky měly poskytovat služby hlavně obyvatelstvu a přitom přinášet obci zisk. Při MNV Valdice vznikla DOSka už 26.2.1968. Vedl ji podnikavý ing. Kaplan, měla max. 7 zaměstnanců a kolem 15 brigádníků na vedlejší pracovní poměr. Zaměřila se hlavně na údržbu kulturních památek. Její podnikání - zdaleka ne seriózní - skončilo v létě 1969 emigrací ing. Kaplana do Švédska.

Také v Nové Pace se pod MNV začalo jednak s výrobou škvárovek, jednak s výrobou žlabů a s klempířskými pracemi pro obyvatelstvo. Později také s výrobou plechových vrat. Nezapomeňme, že tehdy sehnat materiál a řemeslníky na údržbu domu nebo jeho přístavbu byl velký problém. Nebyli lidé, nebyly kapacity. Proto zaměření novopacké DOSky bylo správné. Jenže ani dnes nemá instalatér pan Hanuš chuť prorážet u staré paní ucpaný odpad a hledá větší zakázky. Tak i v roce 1968 DOSky, a podobně přidružená výroba JZD, si raději vybíraly velké zakázky od organizací a na drobné údržbářské práce pro občany zase nedošlo.

V Hořicích vzniklo 1.1.1969 družstvo Potrubáček (mělo 10 až 15 zaměstnanců) údajně k provádění potrubářských prací při instalaci ústředních topení, ale pak pracovalo pro mlékárenský socialistický sektor, především na stavbě sušárny mléka v Černé za Bory.

Všechno toto podnikání bylo spojeno s hledáním mezer v předpisech, s jejich obcházením a drobnými podvody. Tak u Potrubáčka zjistila lidová kontrola v roce 1970, že jeho pracovníci si zvýšili pracovní kvalifikační třídu proti té, kterou měli v hořických Strojírnách potravinářského průmyslu, že vykazovali práci 12 hodin denně, ač pracovali jen 11 hodin, v pondělí a v pátek ještě méně, že k hodinové mzdě přiráželi 60-80 % za ztížené podmínky. Že si vypláceli měsíční paušál 1000 Kč na stravu a ubytování, ačkoliv měli od investora ubytování zdarma atd. (POV KSČ 22.9.1970). Nebylo to tak strašné - byla to běžná praxe na odloučených pracovištích i u národních podniků. Když jsem na podzim roku 1974 nastoupil jako čerpač u Vodních zdrojů, n.p., zjistil jsem s údivem, že jsem v měsíci strávil na pracovišti 28 dní po 10 až 12 hodinách denně. Ostatně i v závěru loňského roku 1998 dojížděli zedníci například na opravu kostela v Konecchlumí v pondělí ráno a ve čtvrtek po poledni se pravidelně chystali k odjezdu domů. A do oněch tří a půl dní se musí týdenní pracovní hodiny vejít. Ale tehdy, v roce 1970 zjištění lidové kontroly posloužilo ke zrušení družstva Potrubáček a o to šlo.

Také počestní pačtí klempíři, kteří pracovali pro občany, podváděli. Svou mzdu rozepisovali na celou rodinu i příbuzné po 800 Kč měsíčně, aby platili jen 10 % daň.

Přidružená výroba JZD Libuň pracovala podnikavě ne na Jičínsku, ale na Ústecku. Zaměstnávala tam na 94 pracovníků z Ústecka ve vedlejším pracovním poměru a za 1. pololetí roku 1969 tu provedla opravářské práce za 809 000 Kč s čistým ziskem 294 000 korun. JZD Lužany zase mělo na Jičínsku až 45 pracovníků ze Slovenska, kteří u nás pracovali většinou bez povolení zaměstnavatele a bez rozvázání pracovního poměru. Za rok 1968 u nás provedli práce za 1 milion a 800 tisíc korun, většinou opět pro organizace, ne pro občany.

V Lázních Bělohradě využili mazaně DOSky pod MNV. Zaměstnanci Kovo-dřevo-elektro 301 a 401 totiž po skončení normální pracovní směny pokračovali v truhlářské práci pro svůj závod. Jenže se to účtovalo pod DOSkou (MNV z toho měl zisk za rok 1968 - 170 996 Kč). Obcházel se tak zákaz práce přes čas a dělníci si slušně přivydělali. To všechno byly argumenty pro omezení a rušení podnikatelských aktivit roku 1968-69. Pro získávání neoprávněných výdělků, přetahování pracovních sil a tedy podkopávání socialistické ekonomiky.

Jaké mravní naučení z toho plyne? Jakmile lidé začnou podnikat, mají sklon podvádět, aby dosáhli větších zisků. Drobné podnikání přináší drobné podvody, velké podnikání podvody velké. Jen pevný právní řád a jeho rozhodné prosazování udrží spolu s převládajícím mravním vědomím lidi na uzdě. Aby podnikání, které je společnosti na prospěch, jí přinášelo prospěch co největší.

(Ú)


Nové Noviny