1.září 1939 zatklo gestapo na Jičínsku desítky lidí
Novopacký starosta Julius Fišera.
FOTO: archiv K. Krátký
Vznik druhé světové války dne 1.září 1939 byl poznamenán v tehdejším protektorátu Čechy a Morava již v ranních hodinách nečekaným a bezohledným zásahem gestapa na celém okupovaném území. Podle předem připraveného seznamu bylo zatčeno na území nynějšího jičínského okresu, tedy v bývalých politických okresech Jičín, Hořice a Nová Paka, na 44 osob. Šlo o představitele tehdejšího veřejného života, přední funkcionáře Sokola, Československé obce legionářské, hasičstva a další významné osobnosti. Byli mezi nimi i okresní hejtman JUDr. Josef Dufek a jeho zástupce JUDr. Ladislav Sedláček, oba z Nové Paky. Jičínské gestapo nezapomnělo ani na tři starosty měst: Julia Fišeru z Nové Paky, Jaroslava Havrdu z Hořic a Josefa Zikmunda z Jičína.
Vězňové byli dovezeni do věznice okresního soudu ve Vrchlabí - tehdy již v Sudetech - a po týdnu do německé věznice v Žitavě. Na den sv. Václava 1939 prošla celá skupina branou koncentračního tábora v Buchenwaldu u Weimaru.
Někteří ze zatčených byli legionáři a právě na ně se zaměřovala pozornost gestapa. Jedním z nich byl i Julius Fišera, novopacký starosta. Narodil se 7. září 1890 v Nové Pace. V první světové válce se jako voják rakousko - uherské armády dostal při ústupu do ruského zajetí a 6. června 1917 vstoupil do čsl. legií v Borispolu. Byl zařazen do slavného 1. střeleckého pluku Mistra Jana Husa, do 10. roty. Účastnil se bojů u Penzy, Samary, Kazaně a na sibiřské magistrále. Byl vyznamenán Čsl. válečným křížem, Revoluční a Spojeneckou medailí. Do vlasti se vrátil 4. prosince 1919 japonskou lodí "Karashi Maru".
Po návratu se stal předsedou nár. socialistické strany a ředitelem Konsumního družstva v Nové Pace. Členem NS strany byl od 1. ledna 1907. V třicátých letech byl zvolen novopackým starostou. V té době též zastával funkci předsedy ČSoL v novopackém okrese. Jeho vlivná osobnost a všeobecná obliba zřejmě byla pro jičínské gestapo důvodem k jeho zatčení v rámci akce nazvané Albrecht I. V Buchenwaldu se nakonec na stejném bloku - baráku a u téhož stolu sešli internovaní vězňové z Jičínska, Novopacka a Hořicka. Podle vyprávění tehdejšího novopackého hejtmana JUDr. Josefa Dufka byl Julius Fišera vlivnou a váženou osobností, s nímž spolupráce v samosprávných záležitostech byla vždy velice pozitivní. Ačkoliv nebyli členy téže politické strany, byli si názorově velmi blízcí a jejich společné utrpení bylo zárukou vzájemného porozumění i do budoucna.
Po osvobození, v květnových dnech roku 1945, byl z Nové Paky do Buchenwaldu pro vězně vypraven autobus. S ním se vrátil i starosta Julius Fišera. Stačil se ještě pozdravit s novopackými občany, ale záhy se projevily příznaky skvrnitého tyfu a Fišera v novopacké nemocnici 1. června 1945 zemřel. Jeho legionářská minulost a činnost v ČSoL byla nepochybně důvodem jeho věznění až do samého konce války.
Během stejné akce byl 1. září 1939 zatčen i hořický starosta Jaroslav Havrda. Narodil se 7. června 1891. Do Hořic přišel uprostřed třicátých let jako ředitel Okresní nemocenské pojišťovny. Byl ruským legionářem. Starostou byl zvolen blokem socialistických stran po odstoupivším Antonínu Rudlovi. V době zatčení gestapem byl starostou pouhých 13 měsíců. Jaroslav Havrda se vrátil po osvobození koncem května 1945. V té době již v Hořicích existoval Městský národní výbor a Havrda se vrátil do funkce ředitele ONP.
Ze tří gestapem zatčených starostů dopadl nejlépe jičínský Josef Zikmund, který byl z koncentračního tábora Buchenwald propuštěn 3. března 1940. Na jeho propuštění měla patrně vliv jeho nelegionářská minulost.
Za připomínku stojí, že výběr 44 zatčených provedlo jičínské gestapo. Šest z nich zaplatilo věznění svými životy: Otto Goliath a Benjamin Patočka, legionář z Jičína, Julius Fišera, legionář z Nové Paky, JUDr. Rudolf Brunner a Jan Hakl, legionář z Hořic, Karel Lederer z Lázní Bělohradu.
Poděkování patří paní Haně Fišerové - Matysové za zapůjčení fotografie a některé údaje.
ČSBS Hořice
JAN VOLF, CO NEUMÍ HRÁT GOLF Výstava s tímto podtitulem byla zahájena minulou sobotu v galerii Šolcova statku v Sobotce. Své "radostné obrázky" a grafiku z posledních asi deseti let zde vystavuje pražský výtvarník Jan Volf (na snímku).
FOTO: jn
Zajímavé tituly U Pašků
Fieldingová Deník Bridget Jonesové
Deník svobodné třicátnice.
Aurora Kč 179,-
St. King Čaroděj a sklo
Dlouho očekávaný čtvrtý díl k sérii Temná věž.
Beta Kč 289,-
J. Šmíd Jaromír Jágr - Z Kladna do Ameriky
Jágr vzpomíná na své dětství, první zápasy, na školu i rodinné zázemí.
Gutenberg Kč 299,-
NABÍZÍME:
MC - Wabi Daněk - Pískoviště * Video - Ponorka U-571
Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/532 267).
Smutná vzpomínka na Václava Frýbu
Václav Frýba, narozený 28. září 1900 v Radimi, měl velké ambice. Avšak těžká choroba mu nedovolila dostudovat Filosofickou fakultu Karlovy univerzity, a tak se spokojil funkcí učitele. Byl těžkým invalidou, pohyboval se jen s holí, což mu však neubralo nic na chuti k práci, ani nemělo vliv na jeho duševní schopnosti.
Od roku 1929 působil jako odborný učitel na sobotecké měšťanské škole, do jejíchž análů se zapsal zlatým písmem. Měl obdivuhodný přehled o literatuře, o níž otiskl v odborných listech řadu zajímavých statí. Napsal i několik příruček o vyučování českého jazyka. Neopomenutelným jeho dílem je redakce Věstníku soboteckého, který se pod jeho vedením stal nedocenitelným komentátorem života v Sobotce. Redigoval i některé drobnější sobotecké publikace a byl autorem vynikajícího průvodce městem. Napsal i kroniku obce Radim, jejímž byl věrným rodákem. Byl přítelem Fráni Šrámka a našel si i malé místečko pro svou urnu v blízkosti Mistrova hrobu. Náhrobek mu vytvořil autor náhrobku Šrámkova Václav Hlavatý.
1. února 1951 byl jmenován ředitelem chlapecké střední měšťanské školy v Sobotce. Tehdy se schylovalo k jedné z dalších reforem školství, k slučování škol. Zřejmě začal někomu překážet v kariéře, a tak byl z tzv. politických důvodů přeložen od 1. září do Dolního Bousova. Jako těžký invalida byl nucen denně dojíždět vlakem na své nové působiště. Jistě zajímavý doklad péče socialistického státu o člověka. Smutné je, že se ho nikdo z tehdejších představitelů města nezastal.
Koncem srpna byly obě sobotecké měšťanky (chlapecká a dívčí) sloučeny. Ředitelem se stal Josef Rejf. Ředitelce dívčí školy nezbylo, než se vrátit k učitelování. Václav Frýba zemřel 12. dubna 1968.
(S)
