"Letošní pohádkový týden se odehrává pod patronací hrdinů, kteří Jičín proslavili díky knížkám Václava Čtvrtka, a děti je dobře znají z ilustrací a večerníčků Radka Pilaře. Naše výtvarná soutěž se však soustředí pouze na jeden předmět, jehož podobu dosud nikdo nezná," přibližuje tajemně soutěžní téma prezidentka festivalu JMP Hana Krásenská.

"Děti si možná vzpomenou na příběh, ve kterém podučitel Očičko vyčetl z prastaré knihy, že nad lesem Řáholcem přelétl před devíti sty lety drak Sedmihlávek. Po cestě klopýtnul o stromy a upustil dračí vejce, které předtím nesl. Vejce se někam zakutálelo, a už ho nikdy nikdo neviděl. Jenže nejspíš právě letos se z něj vyklube drak, který prý Jičínské pořádně potrápí. A právě úkolem pro soutěžící je přijít na to, jak takové dračí vejce vypadá," prozrazuje Krásenská.

Musí být trojrozměrné a ne vyšší než třicet centimetrů. Může být vyrobeno z libovolného materiálu (papír, dřevo, těsto, modurit, keramika, kov, sklo, kámen) kromě ptačích vajec. Lze jej předat samostatně, nebo uložené v hnízdě, domečku či jiné skrýši.

Vítězové dostanou od redakce LN fotoaparát, autoři ostatních nejpovedenějších vajec obdrží další ceny a vajíčka Kinder Surprise s překvapením. O výsledcích rozhodne porota složená z výtvarníků Jičínska, zástupců LN a společnosti Ferrero.

Dračí vejce zašlete nejpozději do úterý 4. září na adresu: 3. Základní škola, Irena Šimralová, Poděbradova 18, 506 01 Jičín. Nezapomeňte uvést svůj věk a zpáteční adresu. Výsledky soutěže budou zveřejněny v LN 11. září. Vítězové budou pozváni na slavnostní vyhodnocení v rámci Dne Lidových novin na pohádkovém festivalu v sobotu 15. září.

(mar)

Škoda, že nejsem mladší

Bezhlavé hnojení a stříkání nejrůznějšími, dosud téměř nevyzkoušenými látkami, přivedlo přírodu ke krachu. Konečně ještě za hlubokého komunismu přišlo JZD Práče na to, že letecké postřiky jsou příliš nákladné a neúčinné a zaměstnalo odborníka botanika, který zaváděl pesticidy jen tam, kde bylo třeba. Ušetřili velké peníze, i když to panstvo dost těžce neslo. Nikomu nevadilo, že postřiky ohrožovaly zdraví národa. "Ohrožujete výživu lidu", byla odpověď slavných marxistů na jakoukoliv poznámku o škodlivosti nadměrného používání chemie. Budete brát, co vám dáme a basta. Žlutí čmeláci létají nad našimi poli dodnes.

Přebytek pesticidů byl splavován do potůčků, rybníků a řek a tady způsobil své. Ve vodách vyhynulo vše, především býložravé druhy. Zmizeli drobní korýši - dafnie, buchanky, drobní brouci, měkkýši. Ti všichni měli podíl na likvidaci drobných řas a sinic, které dnes dělají hygieně problémy. Věřím, že za peníze, které provozovatelé koupališť za rozbory vydají, dostanou i přesné determinace biologické složky. Ne všechny sinice jsou totiž nebezpečné a sotva tak, jak nám hygienici líčí.

Karel Samšiňák

Výročí nadačního "pohádkového" hnutí

Dovolíme si připomenout některé z nich - i to jak plnila svá předsevzetí: 1. "Probudit a oživit duchovní hodnoty a humanitní cíle...". Zde je na místě připomenout další rozvíjení a sbližování, setkávání lidí přes společenské, věkové i zeměpisné hranice. Pestrost, tvořivost, úsměvy, zakomponování setkání i lidí handicapovaných. Nezapomenutelný zůstává chrámový koncert amerického sboru Cantori Domino z Los Angeles, pořádaný za účasti a ve prospěch handicapovaných dětí z lázeňské léčebny Železnice. Právě děti z této léčebny, ale i z Lázní Bělohradu a stacionářů z Jičína a Rváčova i dospělé zrakově a sluchově postižené osoby se zúčastňovaly mnoha našich nadačních akcí. Žánrová pestrost byla i průvodním znakem četných přednášek a koncertů: Za všechny připomeneme přednášku Ondřeje Blechy, astrofyzika ze Ženevské university, Hany Palcové, bývalé hlasatelky Hlasu Ameriky, psycholožek z Kalifornie Evy Rheinwaldové a Evy Gratzingerové, připomenutí odboje a našich letců Miroslavem Kudličkou, četná vystoupení našeho předního historika Roberta Kvačka. Adventní akce a České Vánoce podnítily obdobná další konání i jinde. Nepochybně první jsme byli v polistopadovém připomenutí Dne matek v bývalém Studentském domě i v tom, že jsme započali s pořádáním dětských karnevalů. Četné koncerty byly pořádány zejména ve spolupráci s Prague Concert Company a nezapomenutelným Johnem Tregellasem. Vystoupily na nich ponejvíce soubory a orchestry britské a americké v Kopidlně a v Jičíně, ale i holandské, německé a francouzské.

2. "Vyjádřit naší vůli i schopnosti ke vzájemné i mezinárodní spolupráci..." Díky neziskovému sektoru jsme veřejnosti i sobě umožnili kontakty např. s nadací Nikolaje Palatajkova a děti i dospělí tak mohli vidět překrásná baletní představení v Praze i v Jičíně, přičemž některá z nich, zejména v pražských divadlech, shlédli zdarma. V Praze jsme zorganizovali představování našeho regionu i na předvánočních a velikonočních akcích, kde se představovaly soubory z celého našeho okresu na Staroměstském náměstí, když pražská Nadace Místa v srdci jim zajistila vystoupení. Díky této nadaci, vedené Petrem Markem, jsme také uspořádali celostátní setkání nadací v Jičíně a takovýchto setkání se zúčastňovali na různých místech Čech i Moravy. I proto pětice našich zástupců byla v roce 1997 ve Španělském sále pražského Hradu oceněna za formování občanské společnosti za četné akce nejen v Jičíně, ale v celém regionu. Zde je na místě připomenout, že zmíněné kulturní aktivity se skutečně odehrávaly ve více obcích okresu, nejčastěji v obcích na trase jízd pohádkového parního vlaku (Železnice, Mladějov, Sobotka, Malechovice, Kopidlno), ale i mimo ni - Ostroměř, Vokšice atd. Aktivity tedy nebyly omezeny na jedno místo, ale byly regionální, četné školy z celého okresu i z celé republiky se zapojovaly zejména do kreativních záležitostí.

3."Každoroční pořádání festivalu Jičín - město pohádky." Skutečnost, že se chystá již 11. ročník bez přerušení a návaznost na nultý "Kubínův Jičín" za značného zájmu médií hovoří sama za sebe. Není tak podstatné, že na krajské úrovni byla vyčíslena marketingová hodnota tohoto festivalu na sedmimístné číslo v korunách, ale spíše to, jak pestrý, mnohovrstevný, mnohobarevný a vícegenerační tento festival je. Včetně jeho mezinárodního zastoupení a přihlédnutí k menšinám, zahrnuje i víceoborové kolokvium, jazyková minisympozia, dramaturgické dílny, knihovnické akce, sportovní klání. Nadregionální význam mají i duchovní akce ekumenického typu od dětských bohoslužeb až po pietu 1866 a porozumění církví a smírčí kříž, které vyvrcholily tzv. Jičínským apelem uznávaným jak ve Vatikánu, tak i zástupci protestantských církví v Ženevě. Obnovit se podařilo jak Valdštejnské dny, tak i pietu na bitvu 1866 ve spolupráci s dalšími subjekty. Rod Valdštejnů slíbil další spolupráci a koordinace Valdštejnských slavností už proběhla i s dalším místem obdobného významu, s Frýdlantem. Nelze zapomenout, že právě po první tiskovce v Praze reagoval Vladimír Škutina a Lidové noviny, připojili se velmi významní sympatizanti a známé osobnosti - herec Zdeněk Řehoř a malíř Radek Pilař. Od nultého ročníku spolupracují manželé Lhotákovi, připojily se i další osobnosti. Za všechny můžeme jmenovat Zdeňka Svěráka, Jaroslava Hutku, Vlastimila Harapese, Marii Kubátovou, Josefa Škvoreckého a další, včetně zástupců z několika zemí Evropy, z Austrálie i Nového Zélandu. Zřetel k mentální stimulaci i výchova k ekologickému myšlení včetně ekologie dětské duše je snahou všech neziskových akcí a na tom nic nezmění ani články "pánů chytrejch", jak se třeba festival zpronevěřuje svému původnímu zaměření.

Deset let je relativně dlouhá doba a mám za to, že nadace i následný nadační fond JMP se snaží vyhovět ve všech žánrech lidem mnoha zaměření a věkových kategorií, snaží se být pro všechny, z celé občanské společnosti. Pro "teenagery", stejně jako pro seniory. Těší nesmírně značný výčet mladých lidí, kteří chtějí pomáhat, a to od už legendárních Pohádkových novin, až po rockový festival proti drogám a akce církevního charakteru. Nelze opomenout z četných dobrých vztahů s cizinou alespoň tři nejvýznamnější. Kromě zájezdů a oboustranných kontaktů muzea i nepominutelné loutkářské scény Srdíčko do italského Trenta to byly až dosud reciproční vztahy s německou skupinou Loly Pop z Berlína, kde se rovněž pořádají pohádkové dny. Samostatnou a největší kapitolou je to, že tehdy ještě nadace JMP zajistila a otevřela rozsáhlé partnerské kontakty škol, umělců, sportovců a dalších skupin s partnerskou nadací Stichting Jumelage z nizozemského Wijk bij Duurstede. Zájezd 7 autobusů nejrůznějších organizací v loňském květnu do Holandska, hrazený z prostředků EU, byl dokonalým příkladem počínající evropské spolupráce v tomto směru.

Tím byl naplněn vrchovatě i poslední bod proklamace nadace "Jičín - město pohádky" - spolupráce s obdobnými kulturními institucemi, zabývajícími se pohádkou a veškerými asociacemi takovéhoto kulturního zaměření v zahraničí.

Činnost nadačního fondu by nebyla úplná bez uvedení posledních dvou výstav, které spolupořádal v letošním roce - totiž výstavy fotografií slovinského velvyslance Damjana Prelovšeka, týkající se architekta pražského Hradu Josipa Plečnika. Poslední v řadě byla výstava fotografií osmi holandských fotografů, která byla zahájena za účasti holandského velvyslance v Praze p. van Houtuma. Fotografie ukazují život v našem regionu - ten sličný i méně krásný, ale typicky český.

I proto nadále zveme na slavnosti, na cesty i necesty lesa Řáholce, do krajiny, kde je Český ráj ...

Za nadační fond JMP Jaroslav Veselý

O skautské rezervaci na Čeřovce

V té době měl jičínský sbor 180 členů, nečítaje v to členy rodičovského místního sdružení Svazu junáků, skautů a skautek RČS v Jičíně. Dne 15. října 1935 zazvonily motyky dělníků-skautů a přátel na budoucích základech našeho vlastního domu. Podjali jsme se svého úkolu s čistou radostí v srdci a z přesvědčení, že konáme věc dobrou. Junáctví v Jičíně má svou tradici v duších chlapců a mužů jim vychovaných, nyní zapouští kořeny i do půdy. Naší snahou nejlepší buď čin!

Ve dnech 15. - 16. května 1937 bylo oslaveno 25 let trvání jičínského skautingu branným srazem skautské župy Riegrovy pořádané na počest založení jičínského oddílu v roce 1912. V rámci těchto oslav byla na Čeřovce slavnostně otevřená nová skautská klubovna. Předseda místního sdružení přátel skautingu br. MUDr. Opatrný předal potom sborovému vůdci br. profesoru Rybaříkovi klíče od klubovny. V září roku 1939 se místní zastupitelstvo usneslo pronajatý pozemek ponechat místnímu sdružení junáků - skautů vzhledem k tomu, že místní sdružení plní některé veřejné úkoly a je zdárným vychovatelem mládeže. Dále se městská rada usnesla snížit nájemné na 1/2 q žita a 1/2 q pšenice ročně.

V dubnu 1940 bylo městskou radou sděleno Svazu junáků - skautů, že se jim povoluje skautský dům pod Čeřovkou užívat. 28. října 1940 však byl Junák rozpuštěn Němci a jmění bylo zabaveno. Po roce 1945 již v městských kronikách nebyl nalezen žádný zápis týkající se skautské činnosti.

S obnovou svobody v květnu 1945 zahájilo skautské hnutí znovu svoji činnost. Středisko získává zpět "skautskou rezervaci" na východním okraji Čeřovky s původní zděnou klubovnou a hřištěm na volejbal. Po německých vojácích dostává dřevěnou klubovnu u Milohlídky nazvanou "Orlí hnízdo" a na území rezervace staví další dřevěný barák se dvěma klubovnami. Tento barák byl přivezen ze Železného Brodu, kde byla postavena v roce 1939 a sloužila tam jako protektorátní celnice. Celá tato skautská rezervace byla v činnosti až do rozpuštění Junáka československými bolševiky k 1. lednu 1951. Majetek byl zkonfiskován a do další péče jej vzal Pionýr a Svaz české mládeže, později Československý svaz mládeže.

V době pražského jara v roce 1968 byl Junák rehabilitován, znovu povolena jeho činnost a městské orgány junákům přidělily pro středisko jako junáckou rezervaci v areálu divadla na Čeřovce se dvěma dřevěnými klubovnami. Původní rezervace se zděnou klubovnou již skautům vydána nebyla. Zděná klubovna byla v roce 1954 zbourána rybářským spolkem a převezena ke Dvoreckému rybníku, území junácké rezervace bylo zpustošeno. Podobný osud stihl v 70. letech i klubovnu "Orlí hnízdo", kterou pečlivě ošetřovali svazáci takovým způsobem, že po schůzi v noci vyhořela a zbyl po ní jen betonový základ. Druhá dřevěná klubovna byla převezena a osazena nad přírodním divadlem jako šatna pro herce. Právě tato klubovna byla v roce 1968 prohlášena ústředím za klubovnu "Jubilejní".

Junák pracoval i nadále samostatně, kvalitní a sebejistá práce jako by budila respekt i samotného předsednictva OV KSČ. Postupně bylo politickými orgány rozhodnuto, že Junák přestává od září 1970 existovat. Znovu mu byl veškerý majetek zkonfiskován.

Po pádu totalitní moci v roce 1989 je Junák znovu obnoven. Tentokráte nám byla od svazáků vrácena pouze "Jubilejní klubovna" a díky paní Polanské, ředitelce Školského úřadu, jsme byli vzati na milost. Byly nám pronajaty místnosti pro naši činnost v tzv. Šikolově vile na Čeřovce. Od 1. září 1993 máme zase střechu nad hlavou a prostory pro naši výchovnou práci.

Jaroslav Drozen, Jičín

Rumcajs a jeho kamarádi na počátku třetího tisíciletí

Úkolem méně než patnáctiletých účastníků soutěže je vytvořit příspěvek do novin v libovolném novinářském žánru (zpráva, úvodník, rozhovor, příběh, fejeton, komentář, sloupek, případně i komiks a podobně), který pojednává o tom, jak by žili nebo co by dělali hrdinové Čtvrtkových knih v době moderních technických vymožeností, s nimiž se setkáváme v každodenním životě.

Příspěvky by měly být krátké, nejvíce na jednu popsanou stránku formátu A 4. Příspěvky psané rukou, ale ještě lépe na stroji či na počítači posílejte poštou na adresu P.O. Box č. 56, Pobřežní 224/20, Praha 8 - Karlín, PSČ 186 21 v obálce označené heslem Rumcajs dneska, anebo e-mailem na adresu rumcajs.dneska@lidovky.cz. V obou případech uveďte jméno a zpáteční adresu. Do soutěže budou zařazeny příspěvky došlé do 11. září.

Tři nejlepší budou otištěny v LN a jejich autoři získají honorář 500 korun, absolutní vítěz dostane fotoaparát. Výsledky soutěže budou vyhlášeny 15. září v rámci Dne Lidových novin na festivalu JMP a ještě týž den zveřejněny v Lidových novinách.

(mar)

Prázdninové dílny v knihovně

Vedle literatury nabízí knihovna i pomoc těm dětem, které by se chtěly zúčastnit výtvarné a literární soutěže připravené společně s organizátory festivalu Jičín - město pohádky a Lidovými novinami. Pro ty, kteří mají zájem se zúčastnit výtvarné soutěže na téma Jak si představujete dračí vejce nebo dětské novinářské soutěže Rumcajs a jeho kamarádi na počátku třetího tisíciletí jsou připraveny dvě prázdninové dílny. Ve středu 8. a 15. srpna od 13 do 17 hodin se mladým výtvarníkům a novinářům budou v tvůrčí dílně dětského oddělení věnovat zkušení odborníci.

(red)