"Wroclav a Hradec spojuje podobný problém, a tím je kapacitně nedostatečná dopravní infrastruktura. Z obou stran hranice chybí dálniční spojení. Výstavba tohoto typu komunikace nemá bohužel podporu ani u jedné vlády, například na české straně má od Jaroměře k hraničnímu přechodu pokračovat pouze rychlostní silnice. S takovým řešením v kraji nesouhlasíme," řekl Derner. Ke společné realizaci se podle jeho vyjádření nabízejí i další investiční, ale v první fázi hlavně výměnné projekty. "Tradičně silnou vazbu na Polsko má například broumovský výběžek, spolupráce by se ovšem měla časem rozšířit i dál do vnitrozemí, včetně okresu Jičín," doplnil zástupce hejtmana s tím, že v listopadu má být ustavena Komise česko - polské přeshraniční spolupráce.

V této komisi budou mít z české strany zastoupení zástupci samospráv Libereckého, Hradeckého a Pardubického kraje, které společně tvoří takzvaný region soudržnosti Severovýchod se zhruba 1,5 milionem obyvatel. Takto vymezená územní statistická jednotka, tzv. NUTS II, splňuje podmínku více jak milionu obyvatel, do níž podle pravidel EU může směřovat pomoc ze štědrých strukturálních fondů, z nichž bude mít ČR příležitost čerpat, jakmile se stane členskou zemí unie. Tuto podmínku by totiž kraje samostatně splnit nemohly, například na Královéhradecku žije podle letošního sčítání 554 tisíc lidí.

"Prvním společným cílem regionu Severovýchod bude aktualizace regionálního operačního plánu, na jehož přípravu a zhotovení přispěje ministerstvo pro místní rozvoj částkou půl milionu korun," oznámil předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a zástupce libereckého hejtmana Luděk Suchomel. Tento strategický dokument je podobně jako na úrovních jednotlivých hejtmanství zpracovaný program rozvoje kraje nezbytný, aby vůbec bylo možné žádat na konkrétní projekty peníze z Evropské unie.

"Rada NUTS II a sousední polské vojvodství jsou naši vnější partneři, trochu jiné poslání by měla mít spolupráce s Euroregionem Glacensis a letos vzniklou Královéhradeckou agenturou regionálního rozvoje," vymezil postavení Hradeckého kraje Derner. Všechna tato seskupení by podle něj měla mít společný cíl, připravit natolik kvalitní projekty, které se mohou ucházet o podporu z EU.

(jn)

Změny ve Fügnerově a Tyršově ulici nemusejí být konečné

Rozhodnutí radních z minulého týdne však podle všeho zatím spíše vyvolalo ještě větší finanční ztráty. Zrušením většího počtu parkovacích míst se totiž rapidně snížily i příjmy. "Každopádně cítíme pokles tržeb. Za dnešek jsme například vybrali pouze dvě stě korun," odpověděl v sobotu na dotaz NN jeden z pracovníků Technických služeb, který se snaží spolu s dalšími zaměstnanci TS peníze od motoristů vybírat.

Situace ohledně změn v dopravě v ulicích města nevyvolala diskusi pouze u veřejnosti, ale i mezi samotnými zastupiteli. Například členové zastupitelstva Miroslav Matějka a Karel Bureš koncem minulého týdne písemně požádali vedení města o vysvětlení celkového významu dopravních změn pro občany a ekonomického přínosu pro město. "Rozhodli jsme se provést určitou interpelaci, aby nám byly objasněny důvody některých rozhodnutí. Myslíme si, že je třeba udělat takové změny, které dopravní situaci ve městě spíše zlepší, nežli naopak," řekl zastupitel Matějka. Podle něho je rozhodnutí radních z minulého týdne pozitivní. "S částečným zachováním parkovacích míst, a tedy i s posledním krokem rady, souhlasím. Osobně však vidím jako výhodnější umístit v těchto ulicích parkovací automaty namísto pracovníků, kteří si stěží mohou vydělat na výplatu," prohlásil Matějka.

Starosta Jiří Liška taktéž tuto změnu v budoucnosti připouští. "O případném postavení parkovacích automatů uvažujeme. Nejprve však chceme koncem léta vše vyhodnotit a teprve poté rozhodnout. Pořídit do těchto ulic parkovací automaty a za několik týdnů je opět zbourat by nebylo nikterak rozumné," reagoval Liška.

(max)

Civilkářů je méně

"Nejvíce požadavků o přidělení občanů k výkonu civilní služby je ze strany zdravotnictví a sociálních služeb. Bohužel o pomocné práce například v okresní nemocnici nebo ve Státních léčebných lázních v Železnici a v domovech důchodců je ze strany mladých mužů zájem minimální," konstatuje pracovnice referátu obrany, Rita Luštická.

"K tomuto problému musím předeslat, že rozhodně nemíníme jakýmkoli způsobem ustupovat požadavkům nebo výběru umístění ze strany civilkářů. Především oni si musí uvědomit, že se odmítnutím výkonu základní služby zavázali k plnění povinností při výkonu pomocných prací. Přesto se však stále ještě setkáváme se zkreslenými názory zejména absolventů středních a vysokých škol, vnucujících nám povinnost umístit je podle jejich dosaženého vzdělání, kvalifikace a požadavků," poznamenala Luštická. Civilní služba je ve své podstatě srovnatelná s výkonem základní vojenské služby. Občané jsou povinni uposlechnout povolávacího příkazu a nastoupit k výkonu civilní služby do čtyřiadvaceti hodin po uplynutí lhůty stanovené příkazem. Jestliže tak neučiní, mohou být potrestáni dle zákona, a to odnětím svobody až na dvě léta. Žalářem může být potrestán i civilkář úmyslně se vyhýbající výkonu služby a stejně tak i ten, který odmítá vykonávat přidělené práce. Z tohoto důvodu je dnes podáno jedno trestní oznámení a další dva případy neplnění povinností jsou v řešení.

(mar)

Prohlubují vztahy mezi městy

"Naše město navázalo během posledních patnácti let partnerskou spolupráci se čtyřmi zahraničními městy, z nichž nejaktivnějším je holandské Wijk bij Duurstede. Spolupráce probíhá jednak na úrovni obou městských úřadů, ostatní kontakty jednotlivých zájmových spolků, sdružení, sportovních klubů a podobně zajišťuje z naší strany Nadační fond Jičín - město pohádky pomocí finančních prostředků holandské nadace Stichting Jumelage," popisuje mezinárodní aktivity okresního města vedoucí referátu kultury a cestovního ruchu MěÚ v Jičíně Eva Zatloukalová.

Při nedávné návštěvě Jičína seznámili zástupci zmíněné nadace své partnery s novým projektem Evropské unie, týkajícím se právě podpory uvedených kontaktů měst Evropské unie a států střední a východní Evropy. "V té době poukázali na skutečnost, že z hlediska získání případné podpory by bylo vhodné spolupracovat na širší bázi sousedních měst s tím, že záležitost již předem projednali s představiteli Liberce a Semil," seznámila Zatloukalová.

(mar)

Hejtmanství chce do konce roku znát projekty...

Podle Dernera však není pravděpodobné, že by se už letos hejtmanství dočkalo prvních peněz z předvstupních fondů (Phare, ISPA, SAPARD). "V této věci vypadá situace zatím špatně. Žádali jsme, aby byl kraj zařazen do programu Phare alespoň pro rok 2003. Jak s tímto požadavkem uspějeme, je zatím velmi nejisté," poznamenal zástupce hejtmana. Současně ale podotkl, že k čerpání prostředků z fondu CBC Phare na území kraje dochází. "Jejich adresátem však není kraj, ale Euroregion Glacensis," uvedl Derner.

Už druhým rokem se totiž v rámci přeshraniční spolupráce připravuje rekonstrukce a rozšíření hraničního přechodu Orlické Záhoří - Mostowice, na němž se podílí i polská strana. Podle českého sekretáře Glacensis Helmuta Dohnálka je celá akce rozdělena na tři stavby, jednou z nich je i kompletní obnova desítek kilometrů komunikací. "Z programu CBS Phare získáme přes čtyři miliony eur, tedy asi 150 milionů korun. Náklady na celý projekt dosahují zhruba 250 milionů korun, podíl EU je tedy nadpoloviční," upřesnil Dohnálek.

Glacensis na české straně v současnosti sdružuje přes tři desítky východočeských měst a obcí. Z Hradeckého kraje v něm ale dosud není ani jedna obec z Jičínska. "Z okresu Jičín žádná obec zájem o členství neprojevila, největší zájem je v současnosti na území Trutnovska, hlásí se například sdružení Krkonoše," konstatuje Dohnálek. Během září a října chce euroregion mezi obce na Jičínsku rozeslat písemné nabídky ke konkrétní spolupráci. "Rozšíření o tento okres už dříve schválil regionální kongres, předpokládám, že v druhé polovině roku budeme moci začít přijímat nové členy," zdůraznil.

S jakou odezvou se však výzva mezi radnicemi na Jičínsku setká, je těžké odhadnout. Většina měst totiž nepovažuje členství v euroregionu za přínosné a například Jičín svou budoucnost nepřímo spojuje spíš s euroregionem Nisa. Navíc se podle mínění starostů vyplatí spolupráce hlavně obcím v bezprostřední blízkosti hranice, a s ní Jičínsko nesousedí. Podle Dohnálka však tento postoj není správný. "Umíme připravit i projekty v území, které neleží přímo u hranic," poznamenal sekretář Glacensis, ale zároveň připustil, že vlastní iniciativa sdružení často naráží na nepochopení a liknavost centrálních úřadů a institucí. Praha, jak řekl, chce mít plnou kontrolu nad všemi regionálními strukturami, ať už jde o kraje, euroregiony či jiná seskupení. "Zjišťujeme, že informace, které získáváme o unii prostřednictvím našich ministerstev, nejsou vždy úplné a pravdivé," tvrdí Dohnálek.

Protiváhou centralistického modelu, který podle kritiků postrádá pružnost a účelnost, má být vznikající celorepubliková Asociace euroregionů: jenom na česko-polské hranici jich působí pět. "Při jednání s Bruselem nechceme nikoho obcházet, jako to dělají ministerstva. "Chceme se stát pouze jedním z partnerů, který bude o čerpání peněz z evropských fondů spolurozhodovat," konstatuje Dohnálek.

(jn)

Rekonstrukce ulic začne v září

K úpravě stávající rampy a zrušení nevyužívaného skluzu s poklopem do suterénu tohoto objektu však dojde až v rámci výstavby pěší zóny směrem od křižovatky Tylovy a Nové ulice do Žižkova a Valštejnova náměstí. Investiční akce za 1,5 milionu korun z rozpočtu města bude zahájena po 17. září a k jejímu předání má dojít ve druhé polovině října.

Plánovanou rekonstrukcí dojde k podstatnému zlepšení stavu obou částí zmíněných ulic. Jejich nově vybudované povrchy budou funkčně i pohledově odpovídat provozním nárokům i současným estetickým požadavkům.

(mar)