Představenstvo VOS Jičín prověřuje, zda vodárnám někdo způsobil škodu
Jičín - Vleklé spory kolem čistírny odpadních vod ve Staré Pace neutuchají a podle posledních zjištění není vyloučeno, že padne i první trestní oznámení či žaloba. Zatímco město Nová Paka trvá na tom, že je výlučným vlastníkem tamního zařízení, firma VOS Jičín je jiného názoru. Její vedení trvá na spoluvlastnickém podílu.
Podle bělohradského starosty a člena představenstva vodohospodářské společnosti Pavla Šubra bylo představenstvo ředitelem VOS Václavem Matulou seznámeno, že existuje dohoda o sdružení finančních prostředků na výstavbu čistírny odpadních vod ve Staré Pace. Text pochází z roku 1993, tedy z doby před transformací někdejšího státní podniku VaK na současnou akciovou společnost VOS Jičín.
"Z této smlouvy z počátku 90. let vyplývá, že město Nová Paka mělo do dvanácti měsíců po uvedení čistírny do provozu uzavřít s vodárnami smlouvu o spoluvlastnickém podílu," uvedl Šubr. Podle dostupných informací měl být ve vymezené lhůtě od kolaudace stavby proveden zápis vlastnického podílu vodáren na čistírně, a to ve výši odpovídající finančnímu příspěvku 7,6 milionu korun, jenž poskytl VaK. "Protože se tak nestalo, požádalo představenstvo právníka VOS doktora Málka, aby posoudil, zda v této věci nejde o trestněprávní odpovědnost bývalého ředitele vodáren Jindřicha Koutného, či kdo jiný nese za toto poškození společnosti odpovědnost," dodal Šubr.
Skutečnost, že před několika lety někdejší státní podnik Vodovody a kanalizace přispěl částkou 7,6 milionu korun na stavbu staropacké čističky, starosta Nové Paky Petr Kuřík nepopírá. Okolnosti a podmínky smlouvy o sdružení finančních prostředků však podle jeho slov byly jiné. "Podnik VaK poskytl určité finanční prostředky, konkrétně se jednalo se o částku, která by jinak musela být odvedena státu jako poplatek za vypouštění kanalizace do povrchových vod. Dohoda zněla tak, že do 60 dnů po uvedení čističky do trvalého provozu bude uzavřena smlouva mezi městem a tehdy ještě podnikem VaK. To, že k jejímu podpisu nedošlo, je věc jiná," konstatuje Kuřík.
Podle něj lze více než sedmimilionový příspěvek na stavbu čističky považovat za podmíněnou dotaci, která měla být vrácena pouze tehdy, pokud stavba nebude splňovat stanovené parametry. "Čistírna byla uvedena do trvalého provozu, tudíž žádné komplikace po spuštění nevznikly," poznamenal starosta. Zároveň zdůraznil, že město uznalo vlastnický podíl vodáren v nájemní smlouvě z konce roku 1999, která měla začít platit od ledna letošního roku. "Představenstvo VOS pozdě dokladuje svůj podíl, navíc samo zamítlo nájemní smlouvu na provozování čistírny, v níž jsme tento podíl uznali. Ale to už je v tuto chvíli nikoli naší vinou minulostí," prohlásil Kuřík. Jeho slova o zamítnutí nájemní smlouvy však předseda představenstva Martin Puš popírá. "VOS nikdy neposlala městu písemně, že od ní odstupuje," reaguje.
Zcela jiný pohled na spor má bývalý ředitel vodáren Koutný. Podle něj je spoluvlastnický podíl VOS na stavbě v poměru 12 procent ze zákona nezpochybnitelný. Jak řekl, směrodatný není ani městem provedený vklad do katastru nemovitostí, protože vodohospodářská díla se do něj prostě nezapisují.
Nejasnosti kolem podílu na čistírně odpadních vod nabývají na významu zejména kvůli nynějšímu sporu o formě budoucího provozování tohoto zařízení. Na něm se zatím marně snaží už přes půl roku dohodnout město Nová Paka s VOS Jičín. Stále se totiž nepodařilo najít oboustranně přijatelnou variantu, která by vyřešila nynější nestandardní situaci, kdy čističku bez uzavřených smluvních vztahů provozuje firma Hesko.
(jn)
Stalin a Gottwald...
Pokračování ze str.1
Patrně jiná atmosféra panovala počátkem devadesátých let v Hořicích. Svědčí o tom skutečnost, že se tady s dědictvím minulosti v jednom případě vyrovnali už před deseti lety. "V roce 1991 bylo rozhodnutím zastupitelstva odejmuto čestné občanství Klementu Gottwaldovi," sdělila vedoucí odboru kultury města Hana Drbohlavová po delším pátrání ve starých usneseních z první poloviny 90. let. V současnosti prochází zdejší archivářka Oldřiška Tomíčková jednotlivé kroniky města, z nichž vypisuje všechny čestné občany. Jen do roku 1950 stačila na seznam posbírat kolem tří desítek jmen. Podle mínění některých Hořičáků není vyloučeno, že se třeba ještě některé zajímavé osoby minulého režimu objeví.
(max,jn)
Oprava hřbitovní zdi
Železnice - Formou alternativního trestu byla v těchto dnech dokončena oprava povrchu zdi u nového hřbitova v Železnici.
Tento druh trestu byl přitom podle starostky Olgy Jakubcové v Železnici vyzkoušen poprvé a vykonával ho zde jeden z místních občanů. "Šlo o železnického obyvatele, který zde měl formou alternativního trestu odpracovat 200 hodin. Jednalo se přitom o vyučeného zedníka, a proto jsme využili možnosti, aby opravil hřbitovní zeď. Část trestu navíc ještě odpracoval formou úklidových prací. Zeď se nám tak podařila z osmdesáti procent zrekonstruovat pouze za cenu materiálu," konstatovala spokojeně starostka. "Do budoucna nevylučuji, že možnosti alternativního trestu opět využijeme. Pro obec jde jistě o výhodnou záležitost. Avšak pouze v tom případě, že by opět šlo o občana Železnice. Vykonávání trestu je totiž náročné na dohled. Lepší však bude, pokud naši obyvatelé žádné tresty, ani ty alternativní, vykonávat nebudou muset," dodala Jakubcová.
(max)
Výstavba bytových domů v kasárnách
Jičín - Stržením plotů a částečnou technickou úpravou chodníků a komunikací došlo v těchto dnech k propojení ulic Štrauchovy a Čsl. armády napříč bývalými kasárnami v lipách. Postupnou revitalizaci bývalého majetku armády však stále ještě brzdí smlouva ministerstev obrany a financí, která veškeré aktivity v dané lokalitě velmi významně omezuje.
"Všechny městem zamýšlené kroky v kasárnách jdou opravdu velmi pomalu a komplikovaně zejména proto, že k realizaci každého i sebemenšího projektu je bezpodmínečně nutný souhlas ministerstva. To je ale problém všech českých měst, která podobný nemovitý majetek od armády převzala," domnívá se starosta Jiří Liška.
"V této chvíli připravujeme demolici některých nevyužitelných objektů a žádáme o možnost rozprodání volných pozemků směrem k Čeřovce. Po zainvestování infrastruktury a výstavbě inženýrských sítí by zde mohlo být postaveno více než deset rodinných domků," uvedl s odvoláním na zpracovanou studii revitalizace kasáren jičínský starosta.
Ten zároveň s radostí konstatuje zájem stavebních společností o rekonstrukci jedné z kasárenských budov na bytový dům a výstavbu dalších dvou, ve kterých by mohlo vzniknout přibližně šedesát bytových jednotek.
Studie zároveň počítá s rozebráním nedokončené haly na opravu vojenské techniky stojící v místech bývalého škvárového fotbalového hřiště a jejím přemístěním na městský pozemek do Textilní ulice. Touto akcí by podle slov starosty mohlo být odstartováno dlouhodobě plánované přestěhování Technických služeb z centra okresního města. Na jejich dnešním místě by pak mohlo vzniknout například velkokapacitní centrální parkoviště.
(mar)
BĚLOHRAD ZÍSKÁ NOVÝ POŠTOVNÍ ÚŘAD Česká pošta v těchto dnech pokračuje ve výstavbě nového úřadu v Lázních Bělohradě na náměstí K. V. Raise naproti tamní radnici. Sem by se měla nastěhovat začátkem prosince. V současnosti sídlí v nájmu v budově Janeček v areálu Anenských slatinných lázní. Nájemní vztah vyprší k 1. prosinci, do té doby by měla být nová pobočka ČP v Bělohradě zprovozněna. V lázeňském domě Janeček nyní probíhají stavební úpravy a vzhledem k postupu prací je podle ředitele lázní Radima Kalfuse nezbytné, aby pošta stihla v termínu nový objekt dokončit. Nadzemní podlaží domu Janeček bude zmodernizováno tak, aby zdejší lůžka měla vlastní příslušenství, jak je běžné v ostatních ubytovacích kapacitách lázní. Přízemí má být pravděpodobně využito pro kancelářské prostory, a tím se uvolní pokoje v budově Anna Marie. Nárůst počtu lůžek v lázních však tyto změny podle Kalfuse nepřinesou, pouze se zlepší ubytovací standard.
FOTO: jn
V Libáni vyroste nová obytná čtvrť
Libáň - Kolem dvou desítek rodinných domků by mělo během několika příštích let zaplnit lokalitu zvanou Tržiště na jižní straně města. V těchto místech tak časem vyroste v Libáni nová obytná čtvrť.
"V současnosti se už dva objekty staví a o dalších nejméně pět stavebních parcel se už přihlásili konkrétní zájemci," uvedl libáňský starosta Jan Šesták. Plocha o rozloze zhruba dvou hektarů je už v majetku města, příští rok počítá radnice s vykoupením ještě asi jednoho hektaru, který rovněž nabídne soukromým investorům. Dalším rozšiřováním území dojde zároveň k propojení ulice Emlerovy s Lindauerovou.
Město hodlá prodávat už sítěmi zainvestované parcely za nižší cenu, než je obvyklé ve větších aglomeracích. "Především máme zájem přilákat do Libáně mladé rodiny, a to se nám zatím daří. Část nákladů na infrastrukturu ale přece jen budou muset zaplatit i stavebníci," vysvětluje starosta.
Radnice má k dispozici i projekt na vybudování inženýrských sítí, který stál 140 tisíc korun. "Letos jsme na tuto akci chtěli uvolnit jeden milion korun. Investici jsme však museli z rozpočtu stáhnout, protože se nám nepodařilo získat finanční podporu od státu. O přidělení dotace na vybudování sítí budeme jednat s ministerstvem pro místní rozvoj," doplnil Šesták.
Naopak ještě letos by se měl uskutečnit prodej sedmi bytů v domě na Ženichově, které město nabízí stávajícím nájemníkům. V případě, že zájemce složí kupní částku ihned po podpisu smlouvy, získá byt (1+2) za 130 tisíc korun, respektive za 160 tisíc (1+3). "Pokud se dohodneme na splátkovém kalendáři, sleva nebude tak výrazná a takový byt prodáme za 160 a 200 tisíc korun," sdělil starosta. Byty, o které se nikdo z nájemníků nepřihlásí, budou privatizovány formou dražby, v níž bude vyvolávací základní cena.
(jn)
Klíče od synagogy převzal její právoplatný majitel
Jičín - Po mnoha letech došlo v první polovině července k faktickému předání židovské synagogy zástupcům majitele této nemovitosti, kterým se na základě únorového rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně opětovně stala Židovská obec v Praze.
Synagogu přitom židovská obec vlastnila do roku 1979, kdy ji získal za necelých 6 tisíc korun Jičín. Ten ji o třináct let později prodal Pavlu Dusíkovi, přejmenovaného na Eltaie, za třiaosmdesát tisíc korun. Eltai však už nikdy nemovitost nezprovoznil a synagoga pouze chátrala. Změna nastává až po soudním procesu, ve kterém tuto kulturní památku získala opět Židovská obec v Praze. Kupní smlouva mezi tehdejší Židovskou náboženskou obcí v Praze a Československým státem, respektive Městským národním výborem v Jičíně, se totiž ukázala jako absolutně neplatná.
Faktickému předání synagogy byl přítomen i první místopředseda židovské obce, Jiří Daníček. "Synagoga nám byla fyzicky předána, nyní čekáme na zápis do katastru nemovitostí. To je však už jenom formalita," říká Daníček. Podle něho se v současnosti připravuje i projektová dokumentace a ještě letos by měly být v synagoze provedeny první nejnutnější opravy. "V nejbližší době objekt navštíví i statik, aby zjistil celkový stav. Synagogu bychom chtěli vrátit do co nejpůvodnějšího stavu a podoby. Proto budeme dělat i podrobný historický průzkum. Rozsáhlejší etapa rekonstrukcí je naplánována již na příští rok," popisuje záměry židovské obce její místopředseda. Už přitom začíná hovořit i o možném budoucím využití synagogy. "Takto pěkná židovská synagoga široko daleko nikde není. Proto bychom zde rádi zřídili expozici židovství na Jičínsku a po dohodě s Jičínem bude v synagoze možné pořádat i další kulturní akce, jako koncerty a výstavy," konstatoval Daníček.
Na opravu se bude současný majitel snažit finanční prostředky získat ve spolupráci s Jičínem ze státního Programu regenerace městské památkové rezervace. Na opravách by se tak finančně kromě státu a židovské obce podílel i Jičín.
(max, mar)
Zákon nutí ženy k odnárodnění
Jičín - Nový zákon o matrikách měl podpořit časté výtky ze strany smíšených párů, ve kterých žena nemohla používat nepřechýlenou formu svého příjmení. Nový zákon sice již na tuto variantu pamatuje, ale zbavit se koncovky -ová je paradoxně možné pouze tehdy, pokud se žena úředně vzdá své národnosti.
"Tento zákon vyvolá nedorozumění, protože neřeší situaci českých občanek, které se provdaly do Německa či jiných zemí. Ženy totiž mohou používat jméno v nepřechýlené podobě pouze tehdy, pokud se přihlásí k národnosti, ve které se používá nepřechýlená forma jména. Myslím, ale že takový zákon je špatný, protože nutí občanky vzdát se vlastní národnosti a směřuje nepřímo k odnárodnění," poukazuje na legislativní vady Miloš Valášek z Okresního úřadu v Jičíně. Přitom je zřejmé, že české občanky provdané do zahraničí si chtějí zachovat svoji českou národnost, což v tomto případě není možné. "Řeší se tak pouze situace některých menšin, které žijí na území České republiky a chtějí užívat nepřechýlenou formu příjmení," upozornil Valášek.
Problémy s českým příjmením v cizině jsou podle zkušeností žen značné. "Cizinci tento druh přechylování neznají. Mají pocit, že žena má ve srovnání s manželem zcela jiné příjmení. To samozřejmě může vést při pobytu v cizině k některým komplikacím," nastínila možné problémy Štěpánka Šindelářová z matriky v Jičíně.
(pe)
